Téma: Nový Zéland
Předmět: Seminární práce
Přidal(a): Luk
Obsah
Úvod
Pro svoji seminární práci jsem si vybral stát Oceánie – Nový Zéland, který se také někdy označuje maorským názvem Aotearoa, neboli „země dlouhého bílého oblaku.“
Nový Zéland je zemí překrásné přírody, vysokých hor, vodopádů, sopečných oblastí, dlouhých pláží a rozlehlých ploch. Díky krásné přírodě se zde natáčely slavné velkofilmy, například trilogie Pán prstenů, Letopisy Narnie a Avatar.
1 Nový Zéland – přírodní podmínky
V této kapitole budu v jednotlivých podkapitolách charakterizovat přírodní podmínky Nové Zélandu, tj. poloho, povrch, vodstvo, podnebí a biota.
Nový Zéland leží na jižní polokouli v Tichém oceánu, více než 1 500 km východně od Austrálie. Nový Zéland se rozkládá na řadě ostrovů, z nichž největší jsou: Severní a Jižní ostrov, které jsou od sebe odděleny asi 26 km širokou úžinou Cookovým průlivem. Severní ostrov má rozlohu téměř 115 000 km2 a Jižní ostrov má rozlohu 150 000 km2.
Nový Zéland je hornatá země, jeho rozloha je 270 534 km2. Páteřní Jižního ostrova je vysoké krystalické pohoří, které se nazývá jižní Alpy, nachází se zde také nejvyšší hora Nového Zélandu – Mount Cook (3764 m). Východní úbočí je pokryto Tasmanovým ledovcem. Na jihozápadě se rozprostírá nejdeštivější oblast Nového Zélandu – Národní park Fjordiand, nacházejí se zde hluboké zálivy – fjordy. Jediná rovinatá oblast se rozkládá na východě ostrova.
Hory Severního ostrova jsou převážně vulkanického původu. Nacházi se zde kopec s maorským názvem Taumatawhakatangihangakoauotamateturipukakapikimaungahoro-Nukupokaiwhenuakitanatahu[1] (305 m), název má mnoho podob, nicméně tento uvedený název je zapsaný v Guinnessově knize rekordů, má v názvu 92 písmen, zkráceně se kopci říká Taumata. V centrální části a na východě ostrova jsou oblasti se silnou geotermální aktivitou, tryskají tam gejzíry, vyvěrají horké prameny a nachází se zde několik sopek, nejvyšší z nich a stále činná je Mount Ruapehu (2797m).
Ze západní strany jsou břehy Nového Zélandu omílány Tasmanovým mořem a z východu Tichým oceánem. Na Jižním ostrově je mnoho jezer ledovcového a na Severním ostrově zase vulkanického původu. Nejdelší řeka je Waikato (425 km), největší jezero se nazývá Lake Taupo (616 km2) a nejhlubší jezero se jmenuje Lake Hauroko (462 m)
Většina území Nového Zélandu má mírné oceánské klima, střídají se zde stejně jako v Evropě čtyři roční období, ale vzhledem k umístění na jižní polokouli, jsou tato období obráceně než u nás. Zimními měsíci jsou červen, červenec, srpen a hlavní letní sezóna je v měsících prosinec, leden, únor.
Zimy jsou zde mírnější, sníh padá většinou jen v horských oblastech. Západní větry vanoucí od oceánu zde udržují mírné a vlhké podnebí se silnými srážkami, hlavně na západním pobřeží Jižního ostrova – oblast fjordů.
Severní ostrov je teplejší než Jižní. Podnebí na severu Severního ostrova je podnebí i subtropické.
Velké části Nového Zélandu byly původně porostlé lesem nebo buši, nyní převládají území trsnatých trav na bažinatých plochách a jen čtvrtina území je zalesněna. Lesy jsou složené z vavřínových a jehličnatých stromů, ale místy můžeme najít i palmy a stromovité kapradiny. Na Jižním ostrově, kromě západního pobřeží, jsou převážně pabukové lesy.
Na Novém Zélandě najdeme spoustu rostlin, které se nevyskytují nikde jinde na světě, např. šarlatově kvetoucí pohutukawy a jerlínu se žlutými květ.
Fauna Nového Zélandu je velmi unikátní, nenalezneme zde žádné hady mimo haterii novozélandské, což je starodávný plaz podobný ještěrce. Symbolem Nového Zélandu je nelétavý pták kivi, nelétavých druhů ptactva je tam více, např. slípky takahe a papoušci kakapo, dále zde najdeme mnoho dalších endemitů[2] – např. žába Leiopelma Hamiltonova, Tui zpěvný (dokáže napodobovat lidskou řeč), papoušci kakariki a mnoho dalších.
Z důvodu přirozených výskytišť těchto různých druhů unikátních zvířat, je po celých ostrovech mnoho oblastí chráněno, nyní je na území Nového Zélandu 14 národních parků.
2 Nový Zéland – socioekonomické podmínky
Ve druhé kapitole popíšu zjištěné informace o obyvatelstvu, stručně budu charakterizovat primární, sekundární, terciérní a kvartérní sektor, dále přiblížím historii Nového Zélandu a na závěr poskytnu pár zajímavostí z této krásné a zajímavé země.
V zemi žije něco přes 4 miliony obyvatel, z toho dvě třetiny obyvatel žije na Severním ostrově. Většinu tvoří potomci evropských přistěhovalců, hlavně z Anglie, Skotska, Irska a Holandska. Maorů původních obyvatelů je už pouze 13 %. Většina obyvatel žije ve městech. Osídlení je řídké asi 14 obyvatel na 1 km2.
Hlavním městem je Wellington a největším městem Nového Zélandu je Auckland. Oficiálními jazyky jsou angličtina a maorština. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství.
Nový Zéland je konstituční monarchií, hlavou státu je britská královna Alžběta II, kterou zastupuje generální guvernér. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament, vládne kabinet. Ústava Nového Zélandu je nepsaná. Měnou je novozélandský dolar.
Hlavní příjmy na Novém Zélandu jsou ze zemědělství, hlavně z exportu různých zemědělských produktů a také z cestovního ruchu. Na Novém Zélandu se pěstuje hlavně pšenice, žito, brambory, luštěniny, zelenina, ovoce (jablka, citrusy, vyšlechtěné čínské kivi), spousta vinic.
Z živočišné výroby hlavně chov ovcí (vlna a maso) a skotu (hovězí maso a mléčné produkty) i vodní formy (chov ústřic, mušlí a lososů).
Hlavními přírodními surovinami Nového Zélandu jsou vodní zdroje (2/3 energie se vyrábí z vodních zdrojů), hydroelektrárny, geotermální zdroje energie, biomasa, uhlí, železná ruda, písek a vápenec. V pobřežních vodách se těží ropa. Na severu země je významná těžba bauxitu, těží se stavební dřevo.
Na Novém Zélandě probíhají geologické průzkumy a zkoumá se komerční využití těžby dalších surovin – př. titano-magnetické písky, silikonové písky, stříbro a jiné.
Na Novém Zélandu je málo rozvinutý průmysl, spotřební zboží se dováží. Z důvodu těžby ropy se v posledních letech rozvíjí, petrochemický průmysl. Významně zde převažuje potravinářský průmysl (zemědělství), dřevařský a papírenský (těžba dřeva), textilní (bavlna z ovcí).
2.4 Terciární a kvartérní sektor
Na Novém Zélandu stejně jak Anglii se jezdí vlevo, platí přednost zprava, řídit se zde může již od 16 let. Silnice jsou zde velmi kvalitní, časté jsou kruhové objezdy. Preferuje se zde osobní doprava, protože jízda autobusem je velmi drahá. Veřejná doprava tak jak ji známe u nás, na Novém Zélandu téměř neexistuje, klasické MHD je pouze ve Wellingtonu a Aucklandu.
Cestovní ruch je pro Nový Zéland po zemědělství, velkým zdrojem příjmů. Proto i veškeré služby pro turisty jsou na vysoké úrovni, a co je důležité, dosažitelné i finančně. Turistů stále přibývá, hlavně se zájmu o rozmanitou přírodu. Co rozvoji turizmu pomáhá, je i fakt, že Nový Zéland se řadí k těm bezpečnějším zemí světa.
Nový Zéland je země přistěhovalců. Prvními obyvateli byly maorské kmeny, přesný datum osídlení není znám.
Z Evropanů první kdo spatřil tento ostrov, byl nizozemský mořeplavec Abel Tasman v roce 1642. Jeho námořníky na ostrově přepadli Maorové a dalších sto let, si žádný Evropan na ostrově neobjevil.
Až v roce 1769 vstoupila na ostrov výprava anglického kapitána Jamese Cooka a následovali další výpravy. Evropané nebyli Maori vítání, protože mimo jiné přivezli nemoci, pustošili krajinu lovy a těžbou. V roce 1840 byla podepsána mezi královnou Viktorií a Maori Smlouva z Waitangi, měla zaručit Maorům práva britských občanů. Ovšem smlouva byla problémová, protože netušící náčelníci podepsali zároveň i právo královně skupovat jejich půdu, s čímž samozřejmě nesouhlasili, byly boje o území, které Maorové prohrávali, protože nebyli jednotní.
Od konce 19. století zažívá země ekonomický rozkvět a roce 1907, byl status země změněn z kolonie na dominium Nový Zéland.
Na Novém Zélandu je 14 národních parků, tři z nich jsou zapsány v rámci UNESCO. Patří mezi ně první národní park Nového Zélandu, Tongariro v rámci UNESCO má dvojí statut a to jako místo světového dědictví pro svou úchvatnou sopečnou krajinu a zároveň jako významné místo maorského a kulturního dědictví. Další dva národní parky v UNESCO jsou: Aoraki-Mt.Cook a Fiordland.
Další zajímavost:
- Jezero Blue Lake v národním parku Nelson Lakes, má nejčístější vodu na světě
- Nový Zéland je domove obrovské cvrčka weta – nejtěžší hmyz na světě
- Kakapo největší nelétavý papoušek na světě
- Na Novém Zélandě nejsou žádní hadi ani další jedovatá zvířata
- Nový Zéland je zemí, kde svítá slunce a začíná den jako první na světě
- Baron Ernest Rutheford pocházející z NZ poprvé rozdělil atom a pojmenoval proton
- Nový Zéland byl první zemí, kde měly ženy volební právo – 1893
- První muž, který zdolal Mt. Everest byl novozélanďan Sir Edmund Hillary
- Národní sport je rugby nejpopulárnější tým je All Blacks, jejich bojový tanec před zápasem „Haka“ je jedinečný
- Na Novém Zélandě není žádná jaderná elektrárna
Ve své seminární práci jsem se chtěl seznámit s Novým Zélandem, doufám, že se mi někdy v budoucnu podaří tuto krásnou zemi navštívit, nejen kvůli krásné přírodě, ale rád bych viděl zápas rugby týmu All Blacks.
Seznam použitých pramenů a elektronických zdrojů
- BAAR, Vladimír a Barbara BAAROVÁ. Hospodářský zeměpis: regionální aspekty světového hospodářství: učebnice pro obchodní akademie a jiné střední školy. 3., přepracované vydání. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2018. ISBN 978-80-86034-99-7.
- DEMEK, Jaromír. Geografie 3: regionální geografie světa pro střední školy. 2., přeprac. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2013. ISBN 978-80-7235-526-6.
Elektronické zdroje:
- LICHNOVSKÁ, Nikola. Nový Zéland: přírodní podminky. Https://lichnovskanikola.wordpress.com/category/prirodni-podminky/ [online]. WORDPRESS, 2012 [cit. 2020-05-07].
- Národní parky světa: Austrálie a Oceánie – Nový Zéland [online]. [cit. 2020-05-09]. Dostupné z: http://www.narodniparkysveta.cz/expedice/podle-zeme/australie-a-oceanie/novy-zeland.html
- Nový Zéland: Život na bílém oblaku: Přírodní podminky. 100+1 [online]. 2013 [cit. 2020-05-08]. Dostupné z: https://www.stoplusjednicka.cz/zivot-na-bilem-oblaku
[1] V překladu název zní: „Místo, kde Tamatea, muž s velkými koleny, který se z hor klouzal, na hory se šplhal a hory polykal – známý jako zeměžrout – hrál na svoji flétnu pro svou milovanou“.
[2] Endemit označuje rostlinu nebo živočicha, který se vyskytuje pouze na jednom místě.
