Válka v Podněstří – seminární práce

Otázka: Válka v Podněstří

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): freon

Obsah

Válka v Podněstří
Území konfliktu
Přírodní podmínky
Obyvatelstvo
Konflikt
Aktéři konfliktu
Historie a příčiny konfliktu
Průběh konfliktu
Ozbrojený konflikt
Důsledky konfliktu

Území konfliktu

Podněstří, neboli Podněsterská moldavská republika. Jedná se o nezávislý stát ve východní Evropě, který nemá mezi sousedními státy velkou podporu a v současné době je podporován téměř jen Ruskem. Původně byl součástí Moldavské SSR, od které se ovšem roku 1991 odtrhl. Moldavská SSR vznikla propojením velké části území Besarábie, která byla obsazena Rudou armádou roku 1940. Zanikla v srpnu roku 1991, a to konkrétně vyhlášením samostatné Moldavské republiky. Podněstří nikdy nezískalo uznání samostatnosti ze strany Moldavské republiky, tamní úřady mluví o Podněsterské republice jako o ,,Levém břehu Dněstru”. Na území Podněstří se dokonce nacházejí části kontrolované Moldavskem, takzvané enklávy. Enklávy jsou území, pod nadvládou jiného státu (v tomto případě Moldavska), ovšem obklopené územím státu jiného.

Podněstří zatím neuznal žádný jiný stát, krom Náhorního Karabachu, Jižní Osetie a Abcházie samostatným. Nutno podotknout, že se také jedná spíše o sporná území, než o státy. Jižní Osetie je velmi sporné území na Kavkazu a Abcházie je prakticky nekontrolované území, které je z právního hlediska součástí Gruzie. Neustálé spory o území s Moldavskem byla jedna z Příčin oné války v Podněstří.

Přírodní podmínky

Celé území Podněstří leží ve velmi nížinatých oblastech, v okolí řeky Dněstr. Jedná se o jedinou velkou řeku v této oblasti. V Podněstří se nenachází žádná velká pohoří ani hory. Na severu zasahuje pouze Volyňsko-Podolská vyvýšenina, kde se nachází nejvyšší bod Podněstří. Jde pouze o malou vyvýšeninu uprostřed polí v obci Ploť. Ta dosahuje výšku pouze 273 m. n. m. a je velmi snadno přístupná z pozemní komunikace.

Obyvatelstvo

Obyvatel v Podněsterské republice během posledních pár let značně ubývá. Například v roce 2004 bylo obyvatel v Podněstří kolem 550 tisíc obyvatel, ovšem v roce 2014 jich bylo téměř o 50 tisíc méně. V roce 2013 činil přirozený úbytek obyvatelstva -2042 lidí. Logicky jedním z největších problémů současného Podněstří je úbytek pracovních sil a stárnutí obyvatelstva. Česká republika zde působí od roku 2006 v podobě organizace Člověk v tísni, což je humanitární, vzdělávací a lidskoprávní organizace.

Konflikt

Jednalo se o konflikt rozpoutaný v květnu roku 1992 a ukončený na konci července téhož roku. Konflikt probíhal mezi ozbrojenými silami Podněstří a Moldavskou armádou. Podněstří bylo navíc podporováno armádou Ruské federace.

Aktéři konfliktu

Na jedné straně působily ozbrojené síly Podněstří. Takzvaná Podněsterská armáda. Jedná se o armádu doplňovanou také povinnou vojenskou službou. Dle informací z podněsterských úřadů by mělo být k dispozici asi kolem 80ti tisíc vojáků v záloze, takzvaných záložníků. Může se ovšem jednat o informaci značně zkreslenou. Struktura podněsterské armády není nijak výjimečná, její hlavní jádro tvoří až čtyři motostřelecké brigády. Aktuální počet vojáků (kolem sedmi a půl tisíce) naznačuje, že se jedná o brigády nepříliš početné a slabé.

Pozemní techniku tvoří například osmnáct tanků T-64BV, třicet prehistorických vozidel BMP-1 a pár dalších bojových vozidel a automobilů. Za zmínku stojí snad jen raketomet BM-21 Grad či UAZ-469.

Dále se v arzenálu Podněstří dříve nacházelo deset vojenských vrtulníků, z nichž jsou ovšem ve službě už jen dva (jeden transportní a jeden víceúčelový).

Podněsterská armáda byla ve válce masivně podporována armádou Ruskou, která měla značně větší sílu a širší paletu vybavení. Vojska Ruské federace se v téže roce (1992) účastnila i mnoha dalších konfliktů. Za zmínku stojí například mimo válku v Podněstří i třeba válka v Jižní Osetii či občanská válka v Tádžikistánu.

Proti těmto dvěma silám stála armáda Moldavská, která se připravovala na boj v Podněstří mimo rok 1992 i v roce 2017, kdy tehdejší nový ministr obrany vyhrožoval útokem.

Historie a příčiny konfliktu

Během poválečného období se majorita průmyslu celé Moldavské SSR soustředila právě v Podněstří. Pracovní síla nemohla pocházet pouze z Moldavska, tudíž pracovníci přicházeli také z okolních zemí. Hlavně z Ruska a Ukrajiny. Tento příliv pracujících zapříčinil takzvanou ,,Rusifikaci Podněstří”. V Moldavském obyvatelstvu to vzbudilo nacionalistické tendence a byl podán návrh zákona na ustanovení moldavštiny jediným úředním jazykem celé Moldavské SSR.

Tento krok vyvolal obrovskou vlnu nevole v řadách rusky mluvícího obyvatelstva, nejvíce na onom levém břehu Dněstru, kde tvořili Rusové až dvě třetiny obyvatel. Roku 1990 se konal sjezd podněsterských poslanců, kteří se shodli na vznesení požadavku na autonomní Podněsterskou Moldavskou SSR. Tento krok by umožnil Podněstří mít další úřední jazyk (v tomto případě Ruštinu), a vyjít tak vstříc rusky mluvícímu obyvatelstvu. Moldavsko se k návrhu postavilo striktně negativně.

Vzhledem k odmítnutí návrhu ze strany Moldavska se v září téhož roku konal další sjezd, kde byla vyhlášena takzvaná Podněsterská Moldavská Sovětská Socialistická Republika. Jednalo se o svazovou republiku SSSR s konexemi právě na Sovětský svaz.

Ovšem 25. srpna roku 1991 se konal již v pořadí čtvrtý sjezd poslanců v Podněstří, který měl reagovat na těžkou krizi, ve které se nacházel Sovětský svaz. Právě z důvodů této svízelné situace v SSSR byla v Podněstří vydána deklarace o nezávislosti (deklarace o nezávislosti PMR).

Prezidentem byl zvolen Igor Nikolajevič Smirnov, což byl známý podněsterský politik původem z Ruska.

Průběh konfliktu

Dvacátého sedmého srpna roku 1991 byl Moldavskými tajnými složkami zajat takřka nově zvolený Podněstří Igor Smirnov spolu s gagauzským představitelem. Tento odvážný, leč dle mého hloupý, krok vedl k extrémnímu vyostření vztahů mezi Moldavskem a Podněstřím.

Oba představitelé byli poměrně dlouho zajati. osvobodit se je podařilo až podněsterskou blokádou velmi důležité tratě Kišiněv-Tiraspol-Oděsa.

Ozbrojený konflikt

Válka jako taková vypukla už v roce 1990. Ostrý boj započal až v na jaře roku 1992, nicméně skončil už v létě téhož roku. Nejtěžší boje probíhaly ve městě Bendery.

Bendery: Jedná se o město v Moldavsku, které ovšem náleží právě Podněsterské Moldavské republice. Město obývají právě rusky mluvící lidé. Převažují Rusové a Ukrajinci (kolem 65%). Dále zde žijí minoritně také Moldavané nebo Bulhaři.

Bendery jsou jediné město na pravém břehu Dněstru, které náleží právě Podněstří (je s ním spojeno jediným mostem). Právě to, spolu s převahou Rusů, zapříčinilo líté boje právě na tomto místě.

Ozbrojené boje jako takové trvaly pouhých 80 dní. Napětí mezi Podněstřím a Moldavskem ovšem nezmizelo do nynějška. Konflikt si, i přes své krátké trvání, vyžádal přes tisíc obětí, z toho kolem čtyř set civilistů.

Důsledky konfliktu

Válka žádný přímý důsledek nepřinesla. Konflikt a neshody mezi oběma stranami přetrvává prakticky do dnešních dní, byť ve studené formě. Rusko je stále jakýmsi externím patronem Podněstří. Ovšem Podněsterská republika stále nemá sebemenší uznání autonomie z okolních států. Neustálé konflikty v této oblasti určitě na pověsti Podněsterské republice nepřidávají.

Citace

Válka v Podněstří – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka_v_Podn%C4%9Bst%C5%99%C3%AD
Podněsterská armáda – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Podn%C4%9Bstersk%C3%A1_arm%C3%A1da
Tighina – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tighina
Podněstří – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Podn%C4%9Bst%C5%99%C3%AD
Moldavská sovětská socialistická republika – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Moldavsk%C3%A1_sov%C4%9Btsk%C3%A1_socialistick%C3%A1_republika
Role Ruska v mediaci zamrzlého konfliktu v Podněstří. Valka.cz | Homepage [online]. Copyright © ISSN [cit. 17.12.2020]. Dostupné z: https://www.valka.cz/14499-Role-Ruska-v-mediaci-zamrzleho-konfliktu-v-Podnestri