Otázka: Anglická revoluce a počátky parlamentarismu
Předmět: Dějepis
Přidal(a): MiRy
Anglie před revolucí
- 1603 vznik personální unie se Skotskem, král Jakub I. (VI.)
- nejrozvinutější evropská země, předpoklady pro další rozvoj (koloniální bohatství)
- jiný politický vývoj než na kontinentě (panovníci omezováni parlamentem)
- parlament byl původně poradní sbor panovníka (již od časů Viléma Dobyvatele), oficiálně od 13. století
- Horní sněmovna (lordi, vyšší šlechta)
- Dolní sněmovna (nižší šlechta, zástupci měst)
- muži od 21 let
Jakub I. (1603 – 1625)
- Skot, asi homosexuál (skupina milců u dvora)
- přesvědčen o své genialitě a nadřazenosti (panovník má mít neomezenou moc, která je mu dána od boha)
- velmi nákladný dvůr → finanční problémy → prodej šlechtických titulů a úřadů → korupční prostředí (rádce vévoda z Buckimghamu)
- rozvážná zahraniční politika (nepomohl zeti Fridrichu Falckému) → nelibost protestantů
Karel I. (1625 – 1649)
- pokračoval v duchu svého otce a absolutismu
- manželka katolička Marie Bourbonská (dcera J. Navarrského)
- nevyrovnaný rozpočet → zaváděl cla a daně (ship money na loďstvo), která mu ale neschválil parlament → ten se proti králi hradil → 1629 rozpuštěn
- další spory v náboženské oblasti (zachovával si některé okázalosti katolické církve) → odchod puritánů (otcové poutníci)
- odpor proti králi
- presbyteriáni = bohatí, kalvinisté, chtěli kompromis s králem
- independenti = chtěli nezávislost na anglikánské církvi, republika
- levelleři (rovnostáři) = pro demokratickou republiku
- diggeři (kopáči) = pro politickou i majetkovou rovnost
- (kvakeři – pacifisté)
4 etapy anglické revoluce
1) parlamentní boj s králem (1640 – 1642)
- roku 1639 se proti králi vzbouří Skotové (chtěl zde zavést anglikánskou místo presbyteriánské církve = místo biskupů rada starších, nezávislá) a okupují sever Anglie
- potřeboval peníze na žoldnéřskou armádu a tak svolal parlament
- „dlouhý parlament“, zasedal nepřetržitě 1640-1653
- odpovědnost vlády i parlamentu
- popraveni rádcové krále arcibiskup Laud a lord Strafford
- 1641 Velká remonstrace
- vytvořen politický program parlamentu
- odmítl absolutismus
- zrušil některé daně, co Karel vydal
- žádal podíl na politické moci
- Karel prchá do Oxfordu
2) Občanská válka (1642 – 1648)
- král
- royalisté, majitelé půdy, sever, Wales
- „armáda kavalírů“
- v čele Ruprecht Falcký syn Fridricha
- parlament
- Londýn, přístavy, jih, obchodníci + řemeslníci
- „armáda nového vzoru“ = new model army, stálá, placená, červené uniformy
- v čele Cromwell
- 1644 bitva u Marston Moore, vítězství Cromwella
- 1645 bitva u Naseby, dobyt Oxford (král utíká na sever)
- současně rozpory v parlamentu mezi independenty a presbyteriány
- Karel toho využívá a spojí se Skoty → záhy je ale definitivně poražen
- independenti a armáda provedou čistku v parlamentu od jeho zastánců
- 1649 je Karel obviněn ze zrady a popraven
3) Období republiky (1649 – 1653)
- vyhlášena republika Commonwealth of England
- násilím potlačeny jak zbytky absolutismu, tak radikálové (diggeři, levelleři)
- 1651 vydán Zákon o plavbě (navigační akta), povolen dovoz zboží jen na anglických lodích / lodích výrobců (proti Nizozemí)
4) Cromwellův protektorát (1653 – 1658)
- Cromwell vojensky rozežene parlament a prohlásí se lordem protektorem
- de facto vojenská diktatura
- toleroval náboženské odchylky, ale sám byl puritán → zákaz svátků, oslav
- po jeho smrti syn Richard, ale hodnosti se vzdal → znovu krátce republika
Restaurace Stuartovců
Karel II. (1660 – 1685)
- syn popraveného krále
- obnova monarchie, ale nikoliv předrevolučních poměrů
- podřízenost krále parlamentu
- 1673 Test Act = zastávat úřady smí jen anglikáni
- 1679 Habeas Corpus Act = zákaz uvěznit občana bez soudu
- podnítil rozdělení parlamentu na dvě frakce
- Court Party (vysoká šlechta, duchovenstvo, lordi) → toryové
- Country Party (podnikatelé, statkáři, obchodní buržoazie) → whigové
Jakub II. (1685 – 1688)
- bratr, katolík
- absolutistické a rekatolizační snahy (přístup katolíků k nejvyšším úřadům)
- svržen a vyhnán
Slavná revoluce (1688 – 1689)
- na trůn manžel dcery Marie Vilém III. Oranžský (bez krveprolití)
- dočasná personální unie obou států
- konstituční monarchie
- král přijal 1689 Bill of Rights (listina práv)
- bez souhlasu parlamentu nebude vyhlašovat zákony, daně, rušit je atd.
- 1701 vydal dekret o nástupnictví (v případě jeho smrti na trůn hannoverská dynastie – proti Stuartovcům)
- tati dynastie skutečně nastoupila roku 1715
Jiří I. Hannoverský
- cizinec, v Anglii ho zastupoval prime ministr (zástupce strany, která má v parlamentu převahu) = Robert Walpole (whig)
- menšina měla právo na kritiku vládních návrhů = parlamentní opozice
- upevnění anglického parlamentarismu