Kniha: Anna Karenina (Lev Nikolajevič Tolstoj)
Předmět: Český jazyk – rozbor díla
Přidal(a): Jojo
Lev Nikolajevič Tolstoj
- spisovatel, pedagog, filozof, reformátor, vizionář
- spoluzakladatel psychologického románu
- metoda introspekce (sebepozorování) – uvádí čtenáře do vnitřního světa hrdinů, projevuje se jeho životní filozofie
- inspiroval se u Rousseaua, Dickense, Stendhala, Flauberta
- Jasná Poljana
- rodiče brzy zemřeli, propadl hazardu – dluhy
- studium – filozofie a práva – nedokončil – vlastní učební plán, introspekce = sebepozorování – vedl si deník
- vstoupil do armády – sevastopolské tažení
- cestoval po Evropě – uvědomuje si zaostalost Ruska
- návrat do rodného kraje, pomoc občanům, založení školy, individuální přístup k dětem (vydával reformní pedagogický časopis)
- roku 1862 se oženil – v manželství velké neshody, byl nevěrný, ženu psychicky týral (nutil ji číst jeho deníky), složitý duchovní vývoj
- odmítal carismus, soudobé pravoslaví, ale i liberalismus evropského západu a průmyslový pokrok, západní společnost považoval za nelidskou a krutou, dopisoval si s Masarykem
- snažil se zařadit mezi mužiky (jak prací, tak oblékáním)
- obhajoval patriarchát, žena se má pouze starat o rodinu, po svatbě se vzdát všech zájmů a přizpůsobit se manželovi (v díle Anna Karenina najděte představitelky této role)
- postavy pacifistů s autobiografickými rysy – Pierre Bezuchov (Vojna a mír), Konstantin Levin (Anna Karenina)
- svými názory si proti sobě poštval rodinu, byl nucen opustit svou obec, cestoval vlakem po Bulharsku, onemocněl, zemřel v jedné opuštěné stanici.
Další díla:
-
- Autobiografická trilogie: Dětství, Chlapectví, Jinošství
- Povídky: Sevastopolské povídky
- Kreutzerova sonáta
- Romány: Vojna a mír (čtyři díly) /
- Anna Karenina (dva díly)
- Vzkříšení /1899/
Literárně historický kontext
Realismus (realis- věčný, skutečný)
- Je umělecký směr, který střídá romantismus – zastoupil ho v 2. pol. 19. století.
- Založený na kritickém poznávání skutečností, které vychází z úsilí opravdivé zobrazení lidské osobnosti. Přesné a všestranné studium společenského života, nitra člověka, zobrazení každodenního života.
- Realisté chtěli přesně zobrazit skutečnost, zbavit jí příkras a iluzí tzn. že místo individuální odlišnosti si u člověka všímají toho, co je typické.
- Hlavní žánry – román, povídka, drama
Kritický realismus
- je kvalitativně vyšší stupeň realismu.
- Objevuje se později, tj. od 80. let 19. století.
- Znakem je, že autoři se snaží o mnohem otevřenější, nesmiřitelnější pohled na společnost při zvětšování sociálních rozdílů, v jejichž důsledku vzniká napětí. Pokus o řešení soc. konfliktů.
- Pozitivismus – filosofický proud dokazující, že jen to je skutečné, co lze dokázat smysly a zkušeností.
- Naturalismus – (z lat. natura, příroda) je umělecký směr, který se snaží zachytit nezkreslenou realitu (alespoň takovou, jaká je v očích naturalistů).
Další autoři tohoto období:
-
- Émile Zola
- Guy de Maupassant
- Gustave Falubert
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij
- Alois Jirásek
- Alois a Vilém Mrštíkovi
- Gabriela Preissová
Rozbor díla: Anna Karenina
Literární žánr:
- román (psychologický a společenský)
Literární druh:
- epika
Téma:
- společenskokritické dílo, prolínají se zde 3 témata, vášnivá láska Anny a Vronského (povznášející i zničující), vynikající psychologie postav, otázky morálky (opustit rodinu, jít za láskou)
Motivy:
- láska, žárlivost, nevěra, zklamání, svědomí, společenské konvence, kariéra, rodina, mateřská láska, život ve městě a na venkově, zábava, společenské vrstvy (šlechta, chudí), svědomí, smrt na nádraží, sebevražda
Časoprostor:
- Petrohrad, Moskva, Levinovo venkovské sídlo, Itálie, 2. polovina 19. století
Kompozice vnější:
- 8 částí, kapitoly
Kompozice vnitřní:
- chronologická, retrospektivní (v úvahách a myšlenkách postav)
2 hlavní dějové linie
- osud Anny, příběh Kitty a Levina, probíhají paralelně (vedle sebe) a zároveň se prolínají, často jsou v kontrastu (štěstí jednoho je neštěstím druhého)
- k ni se přidává vedlejší třetí linie – vztah manželů Oblonských – Darji a Stivy
Vypravěč:
- autorský
Vyprávěcí forma:
- er- forma
Jazyk a styl
- Hovorový, spisovný, časté fráze ve francouzštině, angličtině či němčině (poznámky pod čarou překlad), vnitřní monology
- přímá řeč, nevlastní řeč přímá a polopřímá (ve 3.os.) ve formě vnitřního monologu, často řečnické otázky Jazykové prostředky:
- spisovný jazyk, knižní a archaické výrazy
- Obrazná vyjádření:
- Tropy- metafora, přirovnání, personifikace, epiteton
- Figury- gradace
Postavy
- Anna Arkaďjevna Karenina
- kvůli postavení svého manžela musela dodržovat společenské konvence, v manželství je nešťastná
- vášnivá, touha po opravdovém citu, hledá štěstí, které nalezne u Vronského, nebere ohledy na společnost
- později žárlí a stává se až paranoidní
- touha po vlastním štěstí soupeří s láskou k synovi
- na začátku velmi energická žena, plná chuti do života, v příběhu tuto energii ztrácí
- Alexandr Alexandrovič Karenin
- politik, kariérista
- dodržuje daná pravidla společenské ho chování, je schopen udělat cokoli, aby nebyla poskvrněna jeho čest a jméno
- velmi nábožensky založený
- žárlivý, k Anně chladný, nechce se s ní dát rozvést, nedovolí jí navštěvovat syna, umí ale i odpouštět a být laskavý
- Alexandr Vronskij
- bohatý, přitažlivý důstojník, záletník
- až do Anny se bezhlavě zamiluje a vše jí obětuje
- dostane se do střetu se společenskou morálkou – těžko to nese
- přátelský, žárlivý, později paranoidní
- přihlásí se k zodpovědnosti za smrt Anny
- Stěpan Arkaďjič Oblonskij
- bratr Anny
- začátek: lhostejný, veselý, oblíbený
- podvádí svou ženu
- svých chyb lituje
- rodina je na 1. místě
- „Stiva„ – jeho přezdívka
- Darja Alexandrovna Oblonská
- „Dolly„ – přezdívka
- žena v domácnosti
- děti na 1. místě
- odpovídá představám Tolstého o ideální ženě
- Konstantin Dmitrič Levin
- miluje venkov a přírodu
- chodí na lovy a procházky
- pomáhá na svém statku – pracovitý, vynalézavý
- nesmělý, poctivý, upřímný, touží po dokonalém manželství a po rodině, žárlivý, miluje Kitty
- nese autobiografické prvky (Tolstoj mu přisoudil své životní zkušenosti a své názory), hledá smysl bytí
- Jekatěrina Alexandrovna Ščerbacká
- „Kitty„ – přezdívka
- setra Dolly
- oblíbená, milá, chytrá
- smysl života nachází v lásce k Levinovi a v rodině
Děj
Anna:
- Anna přijíždí ke Stivovi-> Stivapodváděl svoji manželku, chce aby to Anna urovnala.
- Urovná jim vztah a jede domů. Ve vlaku se potkává s Vronským. Zamiluje se. Začne s ním chodit na plesy, do společnosti atd.
- Po chvilce vztahu Anna s Vronskýmotěhotní. Karenin zjistí její nevěru.
- Prve chce podat rozvod-> nábožensky založen-> změna postavení ve společnosti. Nakonec chce s ní dál žít, ale nechce, aby se s Vronskýmstýkala.
- Stále se stýkají-> porod-> Anna málem zemře. Donutí Karenina odpustit jí.
- Odjíždí s Vronskýmdo Itálie.
- Vrací se a chce rozvod. V Moskvě čekají na rozhodnutí Karenina.
- Mezi Vronským a Annou to vře. Anna se bojí, že ji nemiluje. Chce si nechat Serjožu (syn A+A). Nemá ráda Anny (narozená V+A)
- Šílí a zoufalá skáče pod vlak.
Děj
Kitty a Levin
- Kitty se má vdávat. Dvoří se jí Vronskij a Levin. Matka jí poradí Vronského (bohatý), odmítne nabídku od Levina. Levin zdrcen odjíždí. Vronskij se zamiluje do Anny a Kitty citově raní.
- Kitty „nemocná“ -> lázně a výlety
- Levin vede své hospodářství do té doby, než Dolly (sestra Kitty) přijede na statek kousek od něj. Poví mu, že Kitty přijede na návštěvu. Nepřijde, ale vidí ji v kočáře. Stále ji miluje.
- V Moskvě ho Stěpan pozve na oběd. Je tam i Kitty. Vyznají si lásku. Chtějí se vzít. Svatba.
- Levinův bratr je nemocný-> umírá. Kitty a Levin se o něj starají.
- Chvíli po úmrtí Kitty otěhotní-> syn Míťa
- Levin k narozenému cítí odpor, zklamal ho. Později si uvědomí, že ho má rád.
- Žijí spolu na venkově a jsou šťastni.
Děj
Vronskij
- Má si vzít Kitty
- Zamiluje se do Anny
- Cestují s Annou do Itálie-> dítě atd.
- Anna umírá
- Vronskij celý zničený odchází do války, aby nemyslel na Annu. Dceru Anny dává Kareninovi a s Levinovým druhým bratrem odjíždí.
