Otázka: Antická filozofie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): maja
Řecka filofie se vy vyjela od 6.stolprnl az do 6. Stoleti našeho letopočtu
Její vývoj se dělí na 3 období:
1) Predsokratovské(6. 5. Stol pr n l ) – filozofové hledají pralatku= ARCHÉ, ze které vznikl svět
2) klasické (5-4. Stol pr n l) – filozofové se zaměřili na zkoumání cloveka a jeho postaveni ve společnosti
3) helénisticke (4.stol pr n l- 6. Stol n l) – ovlivňuje vývoj středověké a novověké filozofie
AD 1) PREDSOKRATOVSKÉ
a) MILETOVSKÁ ŠKOLA
Thales z Milétu
– byl všestranný m mudrcem
– zabýval se astronomií, geometrii, předpověděl zatmění slunce, změřil výšku pyramid, a za pralatku povazoval vodu
Anaximenes
– zabýval se přírodními ukazy(duha zemetreseni sníh)
– ARCHÉ– vzduch a všechno vzniká zredovanim a zjišťováním tohoto vzduchu
Anaximandos
– nakreslil mapu sveta
– vytvořil model kosmu
– pralátku je podle něj APEIRON-> něco neomezeného neurčitého :
chlad – vzduch
teplo – oheň
sucho – země
vlhko- voda
B) PYTHAGOREJCI
PYTHAGORAS ZE SAMU
– mel vlastni filozofickou skole založenou v klášteře, ve kterém byl neomezenou autoritou
–‚jeho učení se dělí na:
* Esoteriská – jen pro žáky
* Exoterické – jen pro veřejnost
– tvrdil ze podstatou sveta je ČÍSLO
– ideální cislo je 10 a vzniká součtem čísel 1,2,3,4
1- bod. 3…. Rodina
2- primka. 4…. Spravedlnost
3- plocha 5 …. Manželství
4- prostor
licha cisla – možnost
Súdánu čísla – ženskost
– Mlč nebo řekni neco lepšího nez je mlčení
c) ELEJSKÁ ŠKOLA
– Eleaté
– působila na jihozápadním italském pobřeží, základním rysem jejich filozofie bylo popření existence pohybu, který byl dokázán teprve v novověku na zaklade objeveni diferencialniho počtu
XENOFANES
– proslavil se jako básník, autor eposu, filozof
– kritizoval ANTROPOMORFISMUS = představa o tom ze bohové mají lidskou podobu
– představitel PANTEISMU = ztotožnění boha s přírodou
PARMENIDES
– dilo o přírodě
– byl předchůdcem ontologie
Bytí je, nebytí neni => tvrdil ze neexistuje prázdný prostor a proto neni možný pohyb
– kritizoval smyslové poznání
ZENÓN Z ELEJE
– považován za předchůdce logiky
– ve svém učení o APÓRIÍCH (paradoxech) se snažil dokazat ze kazde uvažování o pohybu nutné vede k rozporu
1) A. O půlení –
2) o achileovi a želvě
3) o ležícím šípu
D) HERAKLEITOS Z EFESU
– věštec samotář
– za pralatku povazuje oheň -> vse se meni, boj protikladu
– vse plyne -> panta rhei
– dvakrát nevstoupíš do téze reky
– zakladatel dialektiky – umění dokazovat pomoci argumentu a protiargumentu
e) PŘEDCHŮDCI ATOMISMU
EMPEDOKLES
– povazoval za zaklad existence 4 kořeny všech věci => země, oheň, voda, vzduch, jdou to živly věcné, ale pasivní a do pohybu je uvádí 2 hybné principy láska x svár (nenávist)
– láska cvičí spojuje, svár rozporu je
ANAXAGORÁS
– základem všech věci je podle nej nekonečné množství malých částeček SEMEN => které uvádí do pohybu hybný princip rozum (NÚS)
f) ATOMISTÉ
DEMOKRITOS
– předpokládal, ze existuje prázdný prostor ve kterém se pohybuji atomy
– atomy mají různý tvar a velikosti a navzájem si předávají energii
