Otázka: Nejlidnatější státy Asie
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Michaela
ČÍNA
Rozloha: 9,6 mil km2
Počet obyvatel: 1,351 miliard (2012)
Hustota zalidnění: 137 ob/km2
Hlavní město: Peking
Úřední jazyk: čínština
Státní zřízení: lidově demokratická republika, ale vládnou komunisti (diktaura),
současný prezident: Si Ťin-pching (od března 2013)
Správní rozdělení: 23 provincií (včetně Taiwanu), 5 autonomních oblastí,
1 administrativní oblast – Xianggang, 4 samosprávní města (Šanghai, Peking, Tiencin, Čchung)
POLOHA
Čína se nachází v jihovýchodní Asii. Sousedí na severu s Mongolskem, Ruskem a Kazachstánem. Na východě s KLDR. Na jihu s Vietnamem, Laosem, Barmou, Indií, Bhútánem, Nepálem a Pákistánem. Na západě s Tádžikistánem, Kyrgyzstánem a Kazachstánem.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
Z,S- spíše kontinentální klima (S-chladné větry ze Sibiře, studená suchá zima)
V- vliv monzunů(=vítr, který mění směr se změnou ročního období. V létě – přináší vlhký vzduch z oceánu na pevninu a déšť, vzniká TN, v zimě suchý vzduch)
JV-subtropické podnebí, které v nejjižnějších oblastech přecházejí do tropického. Průměrně 8 tajfunů za rok, přináší větry a děště (okolí Šanghaje).
POVRCH
-převážně hornatý, nejvyšší hora Mt. Everest- 8 848 m n.m.
SZ-Džungarská pánev (stepní půdy), pohoří Tian Shan
S- pohoří Velký Chingan, Severočínská nížina
J- Jihočínská hornatina, je zde velké množství pánví (pánev Sichuan)
JZ- Tibetská náhorní plošina (vyvrásněno v prvohorách), průměrná nadmořská výška 4510 m n.m.
– pramení zde řeky Indus, Ganga, Brahmaputra, Mekong, Huang He (Žlutá řeka- 2.nejdelší řeka Číny), Chang Jiang (největší říční cesta světa)
HISTORIE
3500 př. n. l. – počátky čínské civilizace – Čung Kuo = Říše středu
221-210 př. n. l. – dynastie Čchin
206 př. n. l. – 220 n. l. – dynastie Chan (výroba papíru, inkousti, stavba Velké čínské zdi, příchod buddhismu)
1644-1911- mandžuská dynastie Čching
19. století – Opiové války s Británií
1894-95 – válka s Japonskem, ztráta Tchaj-wanu
1928-49- vláda prezidenta Čankajška- útočí na komunisty X Mao Ce-tung – rudá armáda. Ztratil Mandžusko, které se osamostatnilo. Po 2. světové válce, kapitulace Japonska, utíká na Tchaj-wan, až do své smrti je prezidentem na Taiwanu, kde roku 1949 umírá.
1934-35 – Dlouhý pochod – období občanské války, skládal se z několika malých pochodů čínských armád, které ustupovali z jihu Číny na Z nebo S.
Komunistická strana Číny x Kuomintang a místní militaristé
OBYVATELSTVO
-56 národností: Chanové (91,5%), národnostní menšiny (8,5%) např.: Mandžuové, Mongolové, Tibeťané, Ujgurové,…
-populace se koncentruje na východním pobřeží – 94%
-náboženství- spoustu lidí bez vyznání, Z-islám, J-buddhismus (Tibet), taoismus, konfucianismus, křesťanství
-vysoký přirozený přírustek ->protipopulační politika-> obavy z přelidnění, ztráty půdy-> 1981- protipopulační program (politika 1 dítěte) = zvýhodňování rodin s jedním dítětem
Problémy: nevyrovnaná věková struktura, stárnutí obyvatelstva, časté umělé potraty dívek
-střední délka života muži 71,6 let, ženy 75,5 let (2009)
HOSPODÁŘSTVÍ
-zemědělsko-průmyslový stát
-bohatý na nerostné suroviny (díky štítům)
-2. nejsilnější ekonomika světa, nejrychleji rostoucí ekonomika
-HDP na obyvatele – 7 600 USD (2010)
– východní Čína-> hlavní průmyslová oblast 40 % produkce (Šanghai)
-střední Čína- velké nerostné bohatství
-SV Čína- orientovaná na těžký průmysl
VELKÝ SKOK (1958-1960)- Obyvatelé byli nuceni pracovat v průmyslu (snaha dohnat Západ), byl však špatně zásobován. V zemědělství chyběly pracovní síly->zároveň špatná sklizeň->“Tři hořké roky“ 1959-61, nastal hlad a nemoci -> vymřelo 40 % obyvatelstva (20-40 miliónů) a ekonomický propad o 21 % HDP.
HOSPODÁŘSKÁ REFORMA – 70. – 80. Léta-kulturní revoluce, orientace na západ, úspěch v zemědělství, modernizace závodů. Byly zakládány tzv.“ Zvláštní ekonomické zóny“ a otevřeny přístavy – nižší daně pro investory, bezcelný dovoz surovin, růst HDP ročně o 10 %.
STRATEGICKÉ ROZVOJOVÉ OSY
-průmysl je koncentrován do tzv. os, které navzájem propojují průmyslové oblasti s oblastmi bohatými na NS, vzniká zde infrastruktura
- Severojižní osa-tvoří jádro těžkého průmyslu (hutnictví). Oblast Mandžuska bohatá na zdroje černého a hnědého uhlí. (nej na světě)
- Západovýchodní osa-podél řeky Čchang-ťiang, tato osa má připojit území Tibetu (ložiska mědnatých rud) s městy jako Šanghaj.
- JV-JZ spojuje naleziště ropy v Kazachstánu a pobřežní pásmo(U,Mn,Fe)
ZEMĚDĚLSTVÍ
-orná půda jen 14,86 % rozlohy, nízká modernizace
-zemědělstvím se živí 70 % obyvatel
-většina polí musí být zavlažována, kvůli podnebí (monzuny)
-20 % potravy musí být dováženo
Jižní region: dominanta-rýže (1.na světě v produkci), subtropické plody (citrusy)
Severní region: pšenice (1. na světě v produkci), kukuřice, proso bavlna
Chov: prasat (1. na světě), drůbeže, bource morušového, ovcí
Vývoz:hedvábí, rýže, sója, bavlna, čaj, maso, rudy (wolfram)
DOPRAVA
-železnice, silnice, letecká doprava – letiště v Hong-Kongu, Pekingu (největší terminál na světě), přístavy –Šanghaj-zde se přepravuje nejvíce kontejnerů na světě
INDICKÁ REPUBLIKA
Rozloha: 3 800 000 km2
Počet obyvatel: 1,241 mld. (2011-světová banka)
Hustota zalidnění: 361 ob/ km2
Hlavní město: Nové Dillí
Státní zřízení: parlamentní republika, prezident: Pranáb Mukherdží
Úřední jazyk: hindština, angličtina
Správní rozdělení: 28 spolkových států a 7 teritorií
Měna: indická rupie (INR)
POLOHA
-Indie se nachází v jižní Asii a leží na subkontinentu Přední Indie. Sousedí s Bangladéši, Srí Lankou, Pákistánem, Nepálem, Čínou, Bhútánem a Barmou.
Na jihu je omývána Indickým oceánem.
POVRCH
Nachází se zde pohoří Východní a Západní Ghát (Přední Indie). Na severních hranicích Indie se nachází pohoří Himaláje (vyvrásněné ve třetihorách Alpinsko-Himalájským vrásněním) a Karakoram.
Nejvyšší hora je Kanchenjunga – 8 586 m n. m.
-málo splavných řek, nejdelší Brahmaputra (2 900 km), Ganga (2 510 km)
PODNEBÍ
-na úpatí hor subtropické, jinak tropické a monzunové
HISTORIE
-1858-1947- Britská Indie
-1947 rozdělení na Indii a Pákistán, vznik Indické republiky
-1948- přetahování se s Čínou a Pákistánem o Kašmír- zavražděn Mahátma Gándhí
70.léta – Indie se stává jadernou velmocí
1986 – vznik SAARC –Jihoasijské sdružení pro oblastní spolupráci (členy: Indie, Nepál, Bangladéš, Srí Lanka, Maledivy a Pákistán), cíl -> volná zóna obchodu
OBYVATELSTVO
-mnohonárodnostní stát
-3 hlavní etnické skupiny: Indoárijská 72 %, Drávidská 25 %, Mongoloidní,…
– střední délka života muži 65 let, ženy 67 let (2009)
-70 % lidí žije na venkově, negramotnost 53 %
-náboženství: hinduismus 80 % (kastovní systém), muslimové 12 %
– populační politika- snižování porodnosti -> max. 3 děti na rodinu
HOSPODÁŘSTVÍ
-velice rychle rostoucí ekonomika, růst HDP 7,4 %
-zaměstnanost: 14 % průmysl, 75 % zemědělství
-technologicky vyspělá odvětví ( jaderný program, informační technologie)
export: textil, kůže, koberce, potraviny, čaj (nej), třtinový cukr, bavlna, káva
import: ropa, stroje, umělé hnojivo
ZEMĚDĚLSTVÍ
-soběstačná v produkci základních potravin, orná půda 57 %
-SZ-nejvyspělejší oblast- Pandžáb
-převážně rostlinná výroba, nejúrodnější půda delta řek Gangy a Brahmaputry
-horní Ganga-pšenice a kukuřice
-Dekanská plošina-proso, pšenice
-živočišná výroba: největší stáda skotu na světě, kozy, buvoli
PRŮMYSL
-Z- vyspělý, těžba ropy, chemický průmysl (západní Bengálsko – nejprůmyslovější region – hutnictví, strojírenství –lodě, lokomotivy )
-telekomunikace, vyspělé softwarové technologie
ZDRAVOTNICTVÍ
-města i venkov- nedostatek hygieny
-špatná kanalizace, potřeba zlepšit kvalitu vody
Ženy ve společnosti to nemají lehké, muži upřednostňováni. Dívka je někdy považována za přítěž.
Kontrola porodnosti
Tímto úkolem byly pověřeny v 70. letech sterilizační čety, které byly na venkově postrachem venkovanů. Za sterilizaci bylo odměnou třeba rádio. Dnes už v Indii téměř 46 % párů používá antikoncepci. Průměrná míra porodnosti klesla v letech 1975-1994 z 4,5 na 3,6 , přesto měla Indie přírůstkem 20 mil. obyvatel ročně v polovině 90.let nejvyšší podíl na růstu světové populace.
Zdroje:
http://www.zemepis.com/vek.php
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomika_%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A9_lidov%C3%A9_republiky
http://oldkas.upol.cz/PDF/03_Podnebi_a_pudy.pdf
