Geografie dopravy, hospodářské využití světového oceánu

Otázka: Geografie dopravy, hospodářské využití světového oceánu

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Fikus55

Geografie dopravy

1) dopravní prostředky – auta, lodě, letadla

2) dopravní sítě – silnice, železnice, námořní linky

3) dopravní uzly – nádraží, přístavy, letiště

1) pevninská

2) námořní

3) vzdušná

PEVNINSKÁ DOPRAVA

1) Automobilová – silniční doprava
Doprava osob a nákladů na krátké vzdálenosti (především v USA, západní Evropa, Japonsko)
Nejvíce jsou v USA, Z Evropě a Japonsku
Nejdelší dálnice na světě je Panamerická – 48 000 km
Silnice = umělá cesta se zpevněným povrchem
Dálnice = vyšší úroveň silnice
Výhody: rychlost, nižší náklady na stavbu cesty
Nevýhody:znečišťování ovzduší, hluk, nehody, vysoké náklady na údržbu, zabrání půdy pro stavbu silnic, klimatické vlivy (sníh, déšť..)

2) Železniční doprava
Doprava osob a nákladů na střední vzdálenosti
Nejvíce v USA, Evropa, Čína, Indie, Japonsko
Nejrychlejší vlaky:Maglev (Čína), TGV (Francie), Hikari(Japonsko, jezdí rychlostí až 220-230km/hod)
Nejdelší železniční trať:Moskva <-> Vladivostok – 9300 km
Typy železniční dopravy
a) Evropský – velká hustota, vysoká frekvence vlaků
b) Severoamerický – řídká síť s moderním vybavením, malá frekvence vlaků – velké náklady
c) Ruský–malá hustota železniční sítě, intenzivní využívání železnic, elektrifikace, přeprava velkých objemů z důvodu nedostatku ostatních odvětví pevninské dopravy
d) Koloniální– železniční doprava v rozvojových zemích, řídká a nevýkonná síť, různé rozchody kolejí, malá frekvence vlaků, většinou spojují naleziště surovin s vývozními přístavy
Výhody: pohodlnost, flexibilita, dostupnost
Nevýhody: bezpečnost, ekologie

3) Potrubní doprava
Rozvody, plynovody, vodovody, teplovody (střední vzdálenost)
Využití především u přepravy ropy, ropných derivátů a zemního plynu na velké vzdálenosti
Rozsáhlý vznik především v zemích s vysokou produkcí a spotřebou ropy a zemního plynu (USA, SNS,Kanada), nebo také v zemích, které ropu vyvážejí (Saudská Arábie, Mexiko)
Na začátku 90. let přesáhla celosvětová délka rozvodů a plynovodů 1,5 milionů km
Výhody: spolehlivost, ochrana před krádeží, minimální nebezpečí znečištění vody / vzduchu
Nevýhody: vysoké investice, nízká přizpůsobivost (státy se méně přizpůsobují tomuto typu dopravy)

4) Vnitrozemská a vodní doprava
Uplatnění především při přepravě hromadných substrátů na střední a velké vzdálenosti
Celková délka vodních cest – 550 000 km – nejdelší v SNS (123 000km)
Nejvýznamnější pro evropskou vodní dopravu je řeka Rýn
Důležitá je kvalita vodních cest a velikost loďstva
Výhody: levná
Nevýhody: znečišťování, časová náročnost plavby, pomalá

NÁMOŘNÍ DOPRAVA

Přeprava hromadných nákladů na velké vzdálenosti
Může být:
1) Trampová doprava – lodě plují nepravidelně podle potřeby, je jich více, lidé si je najímají
2) Linková doprava – pravidelná, 2/3 lodní přepravy se uskutečňuje na Atlantiku, ¼ Pacifik, 1/10 Indický oceán
V současnosti asi 80 000 různě velkých plavidel
Na převoz nákladů jsou lodě speciálně upraveny
Tankery (1/2) = cisternové lodě (ropa), balkery= lodě přepravující suché substráty (písek), kontejnerové lodě = pro přepravu kontejnerů, univerzální lodě = pro přepravu smíšených nákladů
Loďstvo světa: Japonsko, USA, SNS
Přístavy z hlediska přepravní funkce dělíme na:
1) dovozní – převažuje výkladka nad nákladkou zboží – Rotterdam (Nizozemsko)
2) Vývozní – převažuje nákladka nad vykládkou zboží – Buenos Aires
3) Smíšené – nákladka = výkladka
Největší přístavy – Shanghai (Čína), Singapur (JV Asie), Rotterdam
Největší přístav Evropy – Rotterdam

VZDUŠNÁ DOPRAVA

Uplatňuje se v přepravě na dlouhé vzdálenosti, hlavně mezi kontinenty, dobrá je i v přepravě nákladů
Výhodou je rychlost, značná bezpečnost, pohodlnější
Nejvíce tras vede ze SA doEvropa(přes Atlantik)
Dopravní uzly – letiště
Dopravní sítě – vzdušné koridory
Největší letiště – Chicago, Dallas, LA, Atlanta, Frankfurt nad Mohanem, Tokio, Londýn

Využití světového oceánu

je to souvislý vodní obal planety Země, který je složen z oceánů, moří, zálivů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená a je v něm soustředěna většina vody na Zemi
využití – k rybolovu, lovu velryb, k dopravě, zdroj pitné vody, zdroj elektrické energie (vlnové elektrárny, moc se nevyužívají), k těžbě ropy, těžbě solí
Největší úlovky ryb – Čína, Chile, Peru, Japonsko
více než 100 odsolovacích stanic vyrábí z mořské vody pitnou vodu (Perský záliv, západ USA)
naftonosné plochy mají větší rozlohu v mořích než na pevnině (přes 40% světové těžby ropy) – Perský záliv, Latinská Amerika, Mexický záliv, Severní moře, východní Asie, Indonésie, USA
podmořská těžba uhlí v Japonsku, USA a Británii