Otázka: Asijští tygři
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): prouteq
Asijští tygři (také asijští draci) jsou skupiny nově industrializovaných asijských zemí s rychlým hospodářským růstem. Označení ekonomický tygr se v současnosti používá jako obecný termín pro státy s nadprůměrně rostoucí ekonomikou.
Země 1. vlny
- v současnosti plně vyspělé země
- Jižní Korea, Hongkong, Singapur, Tchaj- wan
Jižní Korea
Geografie
- převážně hornatý (Diamantové hory)
- většina půdy je neobdělávatelná
- v blízkosti hlavního ostrova dalších cca 3000 malých
- nejvyšší vrchol: vyhaslá sopka Hola-san
- mírné podnebí; v létě nastává krátké období dešťů, v zimě mohou být až velmi tuhé zimy
- řeky: Hangang, Kŭmgang
- nerostné suroviny: wolfram, železná ruda, tuha, zlato, černé uhlí
Socioekonomie
| Hlavní město: | Soul |
| Rozloha: | 98 480 km² (109. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy |
|
Obyvatelstvo |
|
| Počet obyvatel: | 48 422 644 |
| Hustota zalidnění: | 492 ob. / km² (20. na světě) |
| Jazyk: | korejština (úřední) |
| Náboženství | bez náboženské příslušnosti 46 %, křesťané26 %, buddhisté 26 %,konfuciáni 1 %, jiní 1 % |
|
Státní útvar |
|
| Státní zřízení | prezidentská republika |
| Vznik | 15. srpna 1945 (nezávislost na Japonsku) |
| Prezidentka | Pak Kun-hje |
| Měna | jihokorejský won (KRW) |
- Průmysl
- strojírenský (automobilový (Hyundai, KIA, Ssang-Yong)
- textilní, potravinářský, chemický
- elektrotechnický (Samsung, LG, Cowon)
Hongkong
- subtropické podnebí, oceánské klima
- povrch kopcovitý až hornatý s příkrými svahy
- nejvyšší bod: TaiShan Po 958 m. n. m.
| Hlavní město: | Victoria |
| Rozloha: | 1103 km² |
|
Obyvatelstvo |
|
| Počet obyvatel: | 7 000 000 |
| Hustota zalidnění: | 6 295 ob. / km² |
| Jazyk: | kantonština, čínština, angličtina |
| Náboženství | buddhismus, taoismus, konfucianismus, křesťanství, islám, hinduismus |
|
správa regionu |
|
| Nadřazený celek: | Čínská lidová republika |
| Měna | hongkongský dola |
- významné obchodní a ekonomické centrum
- jedno z nejdůležitějších světových středisek bankovnictví a obchodu
Singapur
- leží na ostrově, který je oddělen od malajského poloostrova úzkým Johorským průlivem
- povrch mírně zvlněný – nejvyšší bod 175 m. n. m.
- oceánské klima
| Hlavní město: | Singapur |
| Rozloha: | 710 km² |
|
Obyvatelstvo |
|
| Počet obyvatel: | 5 300 000 |
| Hustota zalidnění: | 6 814 ob. / km² (3. na světě) |
| Jazyk: | čínština (úřední), malajština, tamilština, angličtina |
| Náboženství | buddhismus, islám, křesťanství, hinduismus… |
|
Státní útvar |
|
| Státní zřízení | parlamentní republika |
| Vznik | 9. srpna 65 (nezávislost na Malajsii) |
| Prezidentka | Tony TanKeng Yam |
| Měna | singapurský dollar |
- vysoká imigrace
- plodnost jedna z nejnižšíchna svědě
- Singapur patří mezi nejvyspělejší ekonomiky světa
- je finančním, dopravním a obchodním centrem světového významu
- nízká míra nezaměstnanosti 2-3 %
Tchaj-wan (Čínská republika)
- střední a východní část ostrova vyplňují až 3952 m vysoké hory, táhnucí se převážně v severojižním směru
- 4. nejvyšší ostrov na světě
- Čínská lidová republika legitimitu Čínské republiky neuznává a prohlašuje Tchaj-wan za součást Číny bez ohledu na to, že území Tchaj-wanu niky nezískala
| Hlavní město: | Tchaj-pej |
| Rozloha: | 35 980 km² |
|
Obyvatelstvo |
|
| Počet obyvatel: | 23 000 000 |
| Hustota zalidnění: | 636ob. / km² |
| Jazyk: | čínština (úřední), tchajwanština, hakka, atayalština |
| Náboženství | taoismus, buddhismus |
|
Státní útvar |
|
| Státní zřízení | republika |
| Vznik | 1. ledna 1912 (svržení dynastie Čching) |
| Prezidentka | Ma Jing-tiou |
| Měna | nový tchajwanský dolar |
Země 2. vlny
Thajsko
- nachází se ve střední části poloostrova Zadní Indie a zasahuje na Malajský poloostrov
- sever hornatý; nejvyšší vrchol DoiInthanon 2576 m. n. m.
- ústřední rovina s dolní částí povodí řeky ČaoPhraja – hospodářsky nejrozvinutější oblast Thajska
- tropické podnebí s vysokými teplotami i vlhkostí
- roku 2004 zasháhlo západní pobřeží vlna Tsunami
| Hlavní město: | Bangkok |
| Rozloha: | 513 115 km² |
|
Obyvatelstvo |
|
| Počet obyvatel: | 65 500 000 |
| Hustota zalidnění: | 126 ob. / km² |
| Jazyk: | thajština, angličtina, čínština, malajština |
| Náboženství | budhismus 94 %, islám 4 %, křesťanství |
|
Státní útvar |
|
| Státní zřízení | království, konstituční monarchie |
| Vznik | 1238 |
| Král | Ráma IX. PchúmipchónAdunjadét |
| Měna | baht |
- ekonomika Thajska patří k nejsilnějším v regionu
- hospodářství založeno převážně na exportu – rýže a různé průmyslové produkty
- důležitou součást ekonomiky tvoří turismu a sexuální turistika
Malajsie
- pevninská část státu je hornatá
- směrem na jih se pohoří snižují, na jihu převládají nížiny
- bažinaté pobřeží
- tropické podnebí, horské oblasti pokryty tropickým pralesem
| Hlavní město: | KualaLumpur |
| Rozloha: | 329 750 km² |
|
Obyvatelstvo |
|
| Počet obyvatel: | 30 000 000 |
| Hustota zalidnění: | 84 ob. / km² |
| Jazyk: | malajština, angličtina, čínština |
| Náboženství | muslimové, buddhisté, taoisté, hinduisté, křesťané, sikhové, šamanisté |
|
Státní útvar |
|
| Státní zřízení | federativní volená konstituční monarchie |
| Vznik | 1957 |
| Hlava státu | Abdul Halim |
| Měna | malajsijský ringgit |
- vývoz kaučuku a cínu
- mezi hlavní produkty patří rýže, palmový olej, kaučuk, dřevo, kakao, pepř, ananas a ryby
- těžba ropy, zemního plynu, cínové rudy, železa a mědi
- hlavní průmyslová odvětví: zemědělství, těžba ropy, hornictví, potravinářský průmysl, výroba pneumatik a cementu, elektronika, chemický a textilní průmysl
Indonésie
- Indonésii tvoří 17 508 ostrovů, z nichž je cca 6000 obydlených
- největší ostrovy: Jáva, Sumatra, Kalimantan, Nová Guinea a Sulawesi
- nejvyšší hora: PuncakJaya 4884 (Nová Guinea)
- největší jezero: Toba 1145 km2
- největší řeky: Mahakam, Barito (Kalimantan) – významné dopravní cesty
- přibližně 150 aktivních sopek, častá zemětřesení (okraj Pacifické, Euroasijské a Australské desky)
- tropické klima s obdobími sucha a monzunů
| Hlavní město: | Jakarta |
| Rozloha: | 1 919 440 km² |
|
Obyvatelstvo |
|
| Počet obyvatel: | 231 000 000 |
| Hustota zalidnění: | 119,8 ob. / km² |
| Jazyk: | indonéština, angličtina, nizozemština, velké množství místních jazyků |
| Náboženství | muslimové 87 %, protestanti 5 %, římští katolíci, hinduisté, buddhisté |
|
Státní útvar |
|
| Státní zřízení | prezidentská republika |
| Vznik | 1945 |
| Hlava státu | prezident SusiloBambangYudhoyono |
| Měna | indonéská rupie |
- Indonésie je největší ekonomikou jihovýchodní Asie a také členkou skupiny dvaceti největších světových ekonomik G20
- služby tvoří 45,3 %, průmysl 40,7 % a zemědělství 14 % HDP
- v zemědělství pracuje 44,3 %, ve službách 36,9 a v průmyslu 18,8 % obyvatel
- hlavní průmysly: těžba ropy, zemního plynu, výroba látek, oděvů a těžba
- nejvýznamnější zemědělské produkty: palmový olej, rýže, čaj, káva, koření, guma
Filipíny
- skládá se ze 7107 ostrovu
- ohraničeno Filipínským, Jihočínským a Celebským mořem
- dělí se do tří ostrovních skupin: Luzon, Visayas a Mindanao
- většina hornatých ostrovů je vulkanického původu
| Hlavní město: | Manila |
| Rozloha: | 300 000 km² |
|
Obyvatelstvo |
|
| Počet obyvatel: | 98 300 000 |
| Hustota zalidnění: | 307ob. / km² |
| Jazyk: | filipínština, angličtina, španělština, arabština |
| Náboženství | římští katolíci 80 %, protestanti 10 %, muslimové 5 %, menšiny 5 % |
|
Státní útvar |
|
| Státní zřízení | unitární prezidentská konstituční republika |
| Vznik | 1898 |
| Hlava státu | NoynoyAquino |
| Měna | filipínské peso |
- bohaté na nerostné suroviny – rudy železa, mědi, zinku, olova, manganu, chromu, zlata, stříbra, rtuti a kobaltu
- ložiska ropy a černého uhlí
- zemědělství
- asi 40 % obyvatel je zaměstnáno v zemědělství
- zeměděl. půda zaujímá 34 % území
- nejvýznamnější je kokosová palma, dále ananasy, banány, batáty, cukrová třtina, kakao, kaučukovník, káva, kukuřice…
- průmysl
- donedávna převládala tradiční odvětví průmyslu – potravinářský, textilní, dřevařský
- dnes velký význam strojírenství
Země 3. vlny
Vietnam
- při pobřeží úzké nížiny, ve vnitrozemí hory Tonkinské Alpy s nejvyšší horou Fan Si Pan 3143 m. n. m.
- řeky: Rudá řeka – nejdelší řeka, zavlažuje rýžová pole a tropické lesy
- často se vyskytují tajfuny
- oceánské klima
| Hlavní město: | Hanoj |
| Rozloha: | 329 560 km² |
|
Obyvatelstvo |
|
| Počet obyvatel: | 90 000 000 |
| Hustota zalidnění: | 253 ob. / km² |
| Jazyk: | vietnamština, angličtina, francouzština, čínština |
| Náboženství | buddhisté, katolíci… bez vyznání 80 % |
|
Státní útvar |
|
| Státní zřízení | socialistická republika |
| Vznik | 1945 |
| Hlava státu | TrươngTấnSang |
| Měna | vietnamský dong |
- významnou roli hraje zemědělství – zaměstnává 55,6 % ekon. aktiv. obyvatelstva
- hlavní produkty – rýže, káva, pepř, ořechy kešu, krevety
- největší zásoba černého uhlí na světě ( 1 240 000 000 tun) dosud téměř netěženo
- zvolna se rozvíjí cestovní ruch – hodně kulturních a přírodních bohatství
- Vietmam patří mezi prioritní země české zahraniční rozvojové spolupráce – soustředěno hlavně na:
- ochranu životního prostředí
- sociální ochranu obyvatelstva
- rozvoj venkova a zemědělství
- boji proti kriminalitě
Laos
- severní část – náhorní plošina – přes 2800 m. n. m. s hlubokými pánvemi
- na hranici s Vietnamem Annamské pohoří
- západní, jihozápadní a jižní část tvoří úrodné nížiny
- největší řeka – Mekong
- podnebí tropické monzunové
| Hlavní město: | Vientiane |
| Rozloha: | 236 800 km² |
|
Obyvatelstvo |
|
| Počet obyvatel: | 6 500 000 |
| Hustota zalidnění: | 26 ob. / km² |
| Jazyk: | laoština, francouzština, angličtina |
| Náboženství | buddhisté 60 %, animisté a jiní 40% |
|
Státní útvar |
|
| Státní zřízení | lidově demokratická rpublika |
| Vznik | 1949 |
| Měna | laoský kip |
- důležité lesní hospodářství
- těžba vzácného dřeva
- důležitá nerostná surovina: cín
- řemeslná výroba
- elektřina se vyrábí výhradně ve vodních elektrárnách
- pěstuje se rýže, kukuřice, batáty, maniok, brambory, citrusy, kávovník, kaučukovník
- živočišná produkce: skot, buvoli, psarata, drůbež a rybolov
- důležitá říční doprava na Mekongu
- ekonomika Laosu patří ke slabším v regionu
Kambodža
- centrální nížinatá pánev TonleSab a delta Mekongu jsou ohraničeny na severu horským hřbetem Dangrek a na jihu a jihozápadě pohořím Kardamon
- řeka Mekong – horní tok řeky zalesněn, na dolním toku řeky rozlehlá rýžová pole
- tropické podnebí
- v centrální části monzunové lesy a v horských oblastech deštné pralesy
| Hlavní město: | Phnomepnh |
| Rozloha: | 181 040 km² |
|
Obyvatelstvo |
|
| Počet obyvatel: | 14 000 000 |
| Hustota zalidnění: | 75 ob. / km² |
| Jazyk: | khmerština, francouzština, angličtina |
| Náboženství | buddhisté 90 %, muslimové, ostatní |
|
Státní útvar |
|
| Státní zřízení | konstituční monarchie |
| Vznik | 1953 |
| Měna | riel |
- velmi chudá země zvyklá na hospodářskou pomoc ze zahrančí
- přes 30 % obyvatelstva trpí podvýživou
- hlavním zdrojem vývozu je dřevo a produkty z něj
- velký problém s odlesňováním – v roce 1969 – deštný prales 70 % plochy, dnes pouze 3 %
- ¾ pracujícího obyvatelstva pracuje v zemědělství
Pákistán
- nejdůležitější řeka Indus – odvodňuje celou zemi
- v severní části země jsou Himaláje, nejvyšší hora K2
- západ země velice hornatý – pohoří Hindúkuš
- na jihu úrodné nížiny
- vnitrozemské subtropické klima
| Hlavní město: | Islámábad |
| Rozloha: | 803 940 km² |
|
Obyvatelstvo |
|
| Počet obyvatel: | 158 000 000 |
| Hustota zalidnění: | 197 ob. / km² |
| Jazyk: | urdština, angličtina |
| Náboženství | islám |
|
Státní útvar |
|
| Státní zřízení | federativní parlamentní republika |
| Vznik | 1947 |
| Měna | pákistánská rupie |
- země závislá na zemědělství – zaměstnává 50 % pákistánských pracovních sil (bavlna, pšenice, rýže, cukr. třtina, ovoce, zelenina, mléko)
- průmysl textilní, zpracování potravin, farmaceutických výrobků, stavebních materiálu…
