Evropská integrace – maturitní otázka ze zeměpisu

 

   Otázka: Evropská integrace

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Michal

 

 

 

 

Definice Evropské Unie:

EU je společenství demokratických národu, které vznikly za účelem spojení svých zásad, politických, právních a úcty k lidským právům. EU umožňuje svým členským státům volný pohyb osob, kdy členské země mezi sebou nemají vnitřní hranice, také tam spadají země, které jsou v Shengenu jako je například Švýcarsko (není v EU, neplést).

Dále Evropská unie umožňuje vzájemnou hospodářskou pomoc. Kdy, slabší státy ve společenství dotují silnější státy. Mezi další důležité kroky zavedeno evropskou unii patří jednotná měna, která měla být zavedena pro všechny státy, a však některé ji trvale odmítli (VB) a některé státy ji pouze prozatím neschválili. Tato politika slouží k větší integraci všech států do jednoho celku, kterým je Evropská unie.

Mezi motivy spojení Evropské unie sloužily především vztahy mezi Německem a Farncii, když chtěli zajistit trvale přátelské vztahy, mezi těmito dvěma státy státy. Dalšími preferovanými cíli evropské unie je zajistit mír a bezpečnost v Evropě, svoboda a úcta k lidským právům., výhody pro všechny členské země, které si mají být rovny. Další cíle jsou spíše ekonomického rázu a to hlavně vytvoření společného trhu, spolupráce v hospodářské a politické oblasti a také rozvoj a prosperita euro regionu, v neposlední řadě zvýšení konkurence schopnosti vůči USA.

 

Historie EU

Debaty o založení nějakého společenství v Evropě sahají až k počátkům dvacátého století, kdy hlavním impulsem pro založení byla 1. světová válka a její důsledky. Jelikož Evropa se chtěla vyhnout další katastrofě, které mohla přijít, tak přišli s nápadem založení spojených států Evrospkých, která se popisuje v knize „Pan Europe“ vydaná v roce 1923 navazující na panaevropské hnutí.

Druhý pokus nastal po druhé světové válce, když v projevu Churchilla se objevila slova Spojené státy evropské ale mnoho státníku nebylo tomuto návrhu nakloněno, protože si myslelo, že daleko lepší bude, když politicko-hospodářský rozkvět budou jednotlivé kroky

svých zemích, než v integrovaném celku.

 

27. července 1952 – vzniká společenství uhlí a oceli (ESUO); tato organizace vznikla jako možnost dohledu nad jednotlivými státy těžící ocel a uhlí, mezi země které se do této organizace zapojili patří v první řadě Německo a Francie, které byli první a v druhé vlně se přidali Italie, Lucembursko, Nizozemí, Belgie – bylo to vyhlášeno ministrem zahraničí francie Schumanem.

 

1. ledna 1958 – na Benátském setkání byli přijaty dvě smlouvy a to: Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství atomové energie (ESAE). První ze zmíněných organizacích podporovala společný trh a rozvoji ekonomického života, druhá ze zmíněných se zabývá jadernou energetikou a podporou atomového výzkumu, s tím, že atomová energie se bude využívat pouze mírumilovně.

 

1. červenec 1968 – zrušení cla mezi členskými státy, do 18 měsíců odbourána i cla na zemědělské produkty a jednotný celní sazebník

 

22. ledna 1972 – přistoupili 4 další státy a to Dánsko Irsko, Norsko a Velká Británie

 

1974 – 1978 – Zřízená Evropská rada, první volby do Evropského parlamentu a zřízený účetní dvůr

 

1981 – desátým členem Evropského společenství se stalo Řecko, nejjižnější a nejchudší stát členská země, která zfalšovala svá ekonomická data pro vstup do ES

 

1986 – vstup Španělska a Portugalska

  • Bílá kniha – opatření dokončení vnitřního trhu do roku 1992 a důkladná analýza evropského trhu
  • Jednotný evropský akt – revize smluv z Benátek, úprava potřebného právního rámce pro realizaci vnitřního trhu 1992 – zajištění volného pohybu osob, služeb a kapitálu, bez jakýchkoliv překážek (původně plánovánu už na Benátské konferenci)

 

1989 – 19. září – ekonomická spolupráce s Polskem

18. prosince – ekonomická spolupráce s Ruskem

založena evropská banka pro obnovu a rozvoj, která měla poskytovat finanční prostředky zemím z střední a východní Evropy

Podepsány asociační dohody s Polskem, Maďarskem a ČSFR

17. února 1992 – podepsání smlouvy o Evrospké unii v Maastrichtu, začala platit 1. listopadu 1993

1. ledna 1995 – rozšíření EU o Finsko, Rakousko a Švédsko

žádost si podali další státy – Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko

Česká republika podala žádost 23. ledna 1996 a rozhovory o vstupu do EU zahájil 30. března 1998

 

1.ledna 1999 – uvedena jednotná měna Euro (Německo, Francie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Itálie, Irsko, Portugalsko, Španělsko, Finsko, Rakousko) pouze v bezhotovostní podobě, bankovky a mince až od roku 2002

 

1.května 2004 – přijato dalších 10 zemích, Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko

2007 – Bulharsko a Rumunsko

2013 – Chorvatsko

 

Symboly

Vlajka –  od roku 1986, 12 hvězd, má to znamenat úplnost, jednotu a, že všichni jsou si rovni

Znak – C dvakrát přeškrknuté

Měna – Euro

Hymna  9. symfonie Ludwiga van Beethovena, přijata v roce 1972 a od roku 1986 užívána i Evropskou unii – Oda na radost

Svátek – na milánském summitu v roce 1985 rozhodnuto o oslavování 9. května jako Den

Evropy, podle Schumana, který vydal návrh na zřízení EU

Hlavní jazyk – všechny jazyky příchozích zemích

 

Instituce EU

EVROPSKÁ RADA

  • nejvyšší orgán EU,sídlo v Bruselu
  • zasedá 2× ročně v místě, kde předsedá zpravidla v Bruselu
  • tvoří ji hlavy států, předsedové vlád a předseda Evropské komise
  • v čele stojí předseda, který se střídá každých šest měsíců

 

RADA EVROPSKÉ UNIE

  • rozhodovací orgán, dříve nazývána Radou ministrů, sídlo v Bruselu
  • výbor stálých zástupců – tvořen velvyslanci členských zemí
  • nemá stálé členy – kteří ministři se účastí jaké schůzky, záleží na předmětu jednání
  • úkoly: – Schvalovat evropské zákony. V mnoha oblastech sdílí legislativní pravomoc s Evropským parlamentem.
  • Koordinovat základní rysy hospodářské politiky členských států.
  • Uzavírat mezinárodní smlouvy mezi EU a jedním či více dalšími státy nebo mezinárodními organizacemi.
  • Schvalovat rozpočet EU, společně s Evropským parlamentem.
  • Rozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku založenou na směrech stanovených Evropskou radou.
  • koordinovat spolupráci národních soudů a policejních složek v trestních věcech

 

EVROPSKÁ KOMISE

  • sídlo v Bruselu
  • výkonný orgán
  • 25 komisařů (náš komisař Vladimír Špidla)
  • úkoly: – navrhovat legislativu Parlamentu a Radě; řídit a realizovat politiky EU a rozpočet; dohlížet na dodržování evropského práva (společně se Soudním dvorem); reprezentovat Evropskou unii na mezinárodní scéně, např. vyjednávat dohody mezi EU a ostatními zeměmi.

 

EVROPSKÝ PARLAMENT

  • sídlo ve Štrasburku, některé výbory v Lucembursku a Bruselu
  • poslanci voleni na dobu 5 let ( křesel pro rok 2004-2007 je 732, ČR z toho 24 křesel)
  • předseda – Josep Borrell Fontelles
  • Bobošíková, Březina, Cabrnoch, Duchoň, Fajmon, Falbr, Flasarová, Železný, Zieleniec, Rouček….
  • Výbor pro zahraniční věci, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci, Hospodářský a měnový výbor,
  • Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výbor pro rozvoj, Výbor pro mezinárodní obchod….
  • úkoly: – kontrolní činnost hospodaření orgánů EU a jednotlivých členských zemí, schvaluje rozpočet
  • Společně s Radou sdílí legislativní pravomoc. Skutečnost, že se jedná o přímo volený orgán pomáhá
  • garantovat demokratickou legitimitu evropského práva.
  • Vykonává demokratický dohlednad všemi institucemi EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje
  • pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat Komisi jako celek.
  • S Radou se dělí o rozpočtovou pravomoc, může tedy ovlivňovat výdaje EU. V poslední fázi přijímá
  • nebo odmítá celkový rozpočet

 

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR

  • sídlo v Lucemburku
  • nejvyšší orgán finanční kontroly
  • 25 členů na dobu 6 let jmenovaných Radou
  • zkoumá všechny příjmy a výdaje EU

 

EVROPSKÝ SOUDNÍ DVŮR

  • orgán soudní moci, sídlo v Lucemburku
  • plní úlohu Ústavního soudu EU, 25 členů na dobu 6 let, jmenováni vládami jednotl. zemí
  • úkoly: – Řeší spory mezi orgány EU, mezi orgány EU a členskými zeměmi a mezi členskými zeměmi navzájem





Další podobné materiály na webu: