Otázka: Klimatická charakteristika Země, zemská atmosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Gabka
PODNEBNÉ PÁSY ZEMĚ
- výsledek působení klimatogeografyckých činitelů
a) Rovníkový (0° – 5° z.š.)
- průměrná teplota 24-28°C
- malé výkyvy teplot
- hodně srážek, vysoká vlhkost
- typický biom: TDL
b) Subrovníkový (5° – 15° z.š.)
- 2 období srážek, mezi nimiž je období sucha
- typický biom: savana
c) Tropický (15°- 23,5° z.š.)
- ubývají srážky
- buď 1 nebo žádné období srážek
- typický biom: savana, poušť
d) Subtropický (23,5° – 40° z.š)
- 1) subtropy s obdobím letních dešťů
-
- JV Asie
- suchá zima, vlhké léto (monzuny)
- typický biom: monzunové/vždyzelené lesy
- 2) subtropy s obdobím zimních dešťů
-
- středozemní oblast
- horké suché léto, mírná vlhká zima
- typický biom: subtropické lesy a křoviny
e) Mírný (40° – 60° z.š.)
- 4 roční období; co 6 dní se mění počasí (působení front)
- oceánský – vlhká zima, menší rozdíly teplot (Anglie)
- přechodný – ovlivňován obojím (ČR)
- kontinentální – sucho, vysoké rozdíly teplot (Rusko)
- typický biom: lesy mírného pásu, jehličnaté lesy, stepi
f) Subpolární (60° – 66,5° z.š)
- krátké chladné léto, dlouhá mrazivá zima
- velké výkyvy teplot
- permafrost (trvale zamrzlá půda)
- typický biom: tajga, tundra
g) Polární (66,5° – 90° z.š.)
- střídání polárního dne a noci
- minimální srážky, ale trvalá sněhová pokrývka
MÍSTNÍ KLIMA
- „horské podnebí“ – s nadmořskou výškou klesá teplota (sněžný pás – i na rovníku může být sníh)
- „srážkový stín“ – návětrné strany pohoří – hojné srážky, v závětří – bez srážek (Dračí hory – poušť Kalahari)
- „městské klima“ – vyšší teplota, výskyt smogu, mlhy
- „inverze“ – mlhy se drží v kotlinách, na horách je pěkně
POČASÍ
- okamžitý stav ovzduší
METEOROLOGIE = věda studující počasí
- je charakteristické souhrnem hodnot meteorologických prvků
- teplota vzduchu
- tlak
- proudění vzduchu (vítr)
- oblačnost
- srážkovost, vlhkost
- sluneční svit
Teplota vzduchu
- měření teploměrem – uloženo v meteorologické budce (2 m nad zemí)
- max. teplota – 58°C (Al Azizya)
- min. teplota – (-89,6°C Antarktida)
Tlak vzduchu
- měří se barometrem, udáváno v hPa
- průměrný tlak 1013 hPa
IZOBARY = čáry spojující místa se stejným tlakem vzduchu
Sluneční svit
- měří se heliografem
Vítr
- měření rychlosti anenometrem
- měření směru – pomocí větrné směrovky
Vlhkost vzduchu
- měří se obsah vodní páry pomocí vlhkoměru
Srážky
- srážkoměr, měří se výška sloupce vody na daném území (v mm)
- déšť, sníh, kroupy
Oblačnost
- stupeň pokrytí oblohy oblaky
ATMOSFÉRA
- vzdušný obal Země (směs plynů, tuhých a tekutých částic), který rozptyluje sluneční záření, zabraňuje průniku škodlivého záření z vesmíru a rovněž zabraňuje přehřívání země (odráží tepelné záření -> skleníkový efekt)
- hlavní složky:
- dusík (78%)
- kyslík (21%)
- ostatní látky (argon – 0,93%, oxid uhličitý, voda, mikroorganismy, půdní částice, kosmický prach, krystaly solí, produkty vulkanické činnosti atd.
VERTIKÁLNÍ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY
- podle výšky se mění fyzikální vlastnosti (tlak, hustota, teplota, vlhkost)
1) Troposféra (povrch – cca 14 km; nad póly 9 km a rovníkem 17 km)
- bezprostředně ovlivňuje povrch země (déšť, vítr), nejvyšší hustota a tlak
- až 90% hmotnosti atmosféry
- teplota klesá o 0,65 °C na každých 100 nadmořských metrů
2) Stratosféra (14 km – 50 km)
- ve výšce 25 km se nachází vysoká koncentrace ozónu – ozonosféra (chrání člověka před škodlivým zářením z kosmu, avšak vlivem antropogenní činnosti se snižuje ozonová koncentrace, zejména nad Antarktidou)
3) Mezosféra (50 – 80 km)
- teplota klesá až k -100°C
4) Termosféra (80 – 500 km)
- obrovský nárůst teploty (až 1500°C)
- částice mají obrovskou kinetickou energii, výskyt polární záře => ionizace vzduchu
5) Exosféra
- pozvolný přechod do vesmíru
Sluneční záření v atmosféře
- ultrafialové záření (krátkovlnné záření)
- viditelné světlo (spektrum)
- infračervené záření (dlouhovlnné záření)
TEPELNÁ BILANCE V ATMOSFÉŘE
- celkový ráz rozložení teploty na zemi ovlivňují klimatogeografičtí činitelé:
- zeměpisná šířka (čím blíž k rovníku, tím vyšší teplota)
- cirkulace vzduchu
- nadmořská výška (čím výš, tím nižší teplota)
- vzdálenost od pobřeží
- oceánské (vysoká vlhkost, malé teplotní výkyvy mezi dnem a nocí a mezi zimou a létem)
- přechodné
- kontinentální (sucho, velké teplotní výkyvy)
- vliv člověka (produkce skleníkových plynů àglobální oteplování, kácení lesů)
- vegetace (zmírňují klima a zadržují vodu)
- mořské proudy (V pobřeží – teplé proudy – srážky; Z pobřeží – studené proudy – vznik pouští)
- Výsledkem je:
- podnebí (klima) – dlouhodobý průběh počasí
- počasí – okamžitý stav ovzduší na daném místě
- podnebí (klima) – dlouhodobý průběh počasí
VŠEOBECNÁ CIRKULACE ATMOSFÉRY
- rozdílný přísun slunečního záření a různé vlastnosti zemského povrchu způsobují na zemi nerovnoměrné rozložení tlaku vzduchu
- snahou tyto rozdíly vyrovnávat dochází k proudění vzduchu => fouká vítr z TV do TN
- tlaková výše – oblast studeného vzduchu (obratníky, póly)
- tlaková níže – oblast teplého vzduchu (rovník)
- vlivem zemské rotace dochází ke stáčení vzdušných hmot na severní polokouli doprava, na jižní polokouli doleva (Coriolisova síla)
PASÁTY = pravidelné větry, které vanou od obratníků k rovníku
- vzduch se na rovníku otepluje -> vstoupá vzhůru à pak se ochlazený vzduch roztéká k obratníkům (=ANTIPASÁTY) — tato cirkulace vytváří tzv. Henliovu buňku
VZDUCHOVÉ HMOTY = objem vzduchu, který má nějakou vlastnost
- při styku vzduchových hmot vznikají fronty
- a) studené (velká mračna, bouřky)
- b) teplé (vydatně prší)
- umístění: arktická -> polární -> tropická -> rovníková -> tropická -> polární -> antarktická
MÍSTNÍ CIRKULACE
- tlakové útvary vznikající na styku atmosférických hmot
- Anticyklóna = oblast tlakové výše – vzduch jde pryč -> dobré počasí-slunečno, jasno
- Cyklona = oblast tlakové níže – vzduch je vsáván do cyklony -> špatné počasí-bouře, tornáda
MÍSTNÍ VĚTRY
- Blizard – Severní Amerika
- Buran – Rusko, Sibiř
- Fén, Bora – padaví vítr z hor – Evropa
- Monzun – nejtypičtější proudění V, JV, J Asie (v Japonsku stále vlhký monzun)
- 1) letní – oceán TV => pevnina TN – vlhký, přináší vydatné srážky
- 2) zimní – pevnina TV => oceán TN – suchý
OZÓNOVÁ DÍRA
- nedostatek ozonu chránící nás před nebezpečnými zářeními
- její vznik je způsoben halogeny, freony
- největší nad Antarktidou
ATMOSFÉRICKÉ PORUCHY
- a) Bouřka
- soubor elektrických, akustických a optických jevů spojený s bouřkovými mraky
- doprovázena lijáky, krupobitím, větrnými a sněhovými smrštěmi
- b) Tropická cyklóna
- oblast extrémně nízkého tlaku, která vznikla v tropických oblastech oceánů (hurikán, tajfun, uragán, orkán, cyklón)
- c) Tornádo
- jeden větrný vír
- velmi ničivá v USA