Klimatická charakteristika Země, atmosféra

 

Otázka: Klimatická charakteristika Země, zemská atmosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Gabka

 

 

PODNEBNÉ PÁSY ZEMĚ

• výsledek působení klimatogeografyckých činitelů

a) Rovníkový (0° – 5° z.š.)

• průměrná teplota 24-28°C
• malé výkyvy teplot
• hodně srážek, vysoká vlhkost
• typický biom: TDL

b) Subrovníkový (5° – 15° z.š.)

• 2 období srážek, mezi nimiž je období sucha
• typický biom: savana

c) Tropický (15°- 23,5° z.š.)

• ubývají srážky
• buď 1 nebo žádné období srážek
• typický biom: savana, poušť

d) Subtropický (23,5° – 40° z.š)

• 1) subtropy s obdobím letních dešťů
• • JV Asie
  • suchá zima, vlhké léto (monzuny)
  • typický biom: monzunové/vždyzelené lesy
• 2) subtropy s obdobím zimních dešťů
• • středozemní oblast
  • horké suché léto, mírná vlhká zima
  • typický biom: subtropické lesy a křoviny

e) Mírný (40° – 60° z.š.)

• 4 roční období; co 6 dní se mění počasí (působení front)
• oceánský – vlhká zima, menší rozdíly teplot (Anglie)
• přechodný – ovlivňován obojím (ČR)
• kontinentální – sucho, vysoké rozdíly teplot (Rusko)
• typický biom: lesy mírného pásu, jehličnaté lesy, stepi

f) Subpolární (60° – 66,5° z.š)

• krátké chladné léto, dlouhá mrazivá zima
• velké výkyvy teplot
• permafrost (trvale zamrzlá půda)
• typický biom: tajga, tundra

g) Polární (66,5° – 90° z.š.)

• střídání polárního dne a noci
• minimální srážky, ale trvalá sněhová pokrývka

 

MÍSTNÍ KLIMA

• „horské podnebí“ – s nadmořskou výškou klesá teplota (sněžný pás – i na rovníku může být sníh)
• „srážkový stín“ – návětrné strany pohoří – hojné srážky, v závětří – bez srážek (Dračí hory – poušť Kalahari)
• „městské klima“ – vyšší teplota, výskyt smogu, mlhy
• „inverze“ – mlhy se drží v kotlinách, na horách je pěkně

POČASÍ

• okamžitý stav ovzduší

METEOROLOGIE = věda studující počasí

• je charakteristické souhrnem hodnot meteorologických prvků
  • teplota vzduchu
  • tlak
  • proudění vzduchu (vítr)
  • oblačnost
  • srážkovost, vlhkost
  • sluneční svit

 

Teplota vzduchu

• měření teploměrem – uloženo v meteorologické budce (2 m nad zemí)
• max. teplota – 58°C (Al Azizya)
• min. teplota – (-89,6°C Antarktida)

 

Tlak vzduchu

• měří se barometrem, udáváno v hPa
• průměrný tlak 1013 hPa

 

IZOBARY = čáry spojující místa se stejným tlakem vzduchu

Sluneční svit

• měří se heliografem

Vítr

• měření rychlosti anenometrem
• měření směru – pomocí větrné směrovky

 

Vlhkost vzduchu

• měří se obsah vodní páry pomocí vlhkoměru

 

Srážky

• srážkoměr, měří se výška sloupce vody na daném území (v mm)
• déšť, sníh, kroupy

 

Oblačnost

• stupeň pokrytí oblohy oblaky

 

ATMOSFÉRA

• vzdušný obal Země (směs plynů, tuhých a tekutých částic), který rozptyluje sluneční záření, zabraňuje průniku škodlivého záření z vesmíru a rovněž zabraňuje přehřívání země (odráží tepelné záření -> skleníkový efekt)
• hlavní složky:
  • dusík (78%)
  • kyslík (21%)
  • ostatní látky (argon – 0,93%, oxid uhličitý, voda, mikroorganismy, půdní částice, kosmický prach, krystaly solí, produkty vulkanické činnosti atd.

 

VERTIKÁLNÍ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY

•  podle výšky se mění fyzikální vlastnosti (tlak, hustota, teplota, vlhkost)

1) Troposféra (povrch – cca 14 km; nad póly 9 km a rovníkem 17 km)

• bezprostředně ovlivňuje povrch země (déšť, vítr), nejvyšší hustota a tlak
• až 90% hmotnosti atmosféry
• teplota klesá o 0,65 °C na každých 100 nadmořských metrů

2) Stratosféra (14 km – 50 km)

• ve výšce 25 km se nachází vysoká koncentrace ozónu – ozonosféra (chrání člověka před škodlivým zářením z kosmu, avšak vlivem antropogenní činnosti se snižuje ozonová koncentrace, zejména nad Antarktidou)

3) Mezosféra (50 – 80 km)

• teplota klesá až k -100°C

4) Termosféra (80 – 500 km)

• obrovský nárůst teploty (až 1500°C)
• částice mají obrovskou kinetickou energii, výskyt polární záře => ionizace vzduchu

5) Exosféra

• pozvolný přechod do vesmíru

Sluneční záření v atmosféře

• ultrafialové záření (krátkovlnné záření)
• viditelné světlo (spektrum)
• infračervené záření (dlouhovlnné záření)

 

TEPELNÁ BILANCE V ATMOSFÉŘE

• celkový ráz rozložení teploty na zemi ovlivňují klimatogeografičtí činitelé:
  • zeměpisná šířka (čím blíž k rovníku, tím vyšší teplota)
  • cirkulace vzduchu
  • nadmořská výška (čím výš, tím nižší teplota)
  • vzdálenost od pobřeží
    • oceánské (vysoká vlhkost, malé teplotní výkyvy mezi dnem a nocí a mezi zimou a létem)
    • přechodné
    • kontinentální (sucho, velké teplotní výkyvy)
  • vliv člověka (produkce skleníkových plynů àglobální oteplování, kácení lesů)
  • vegetace (zmírňují klima a zadržují vodu)
  • mořské proudy (V pobřeží – teplé proudy – srážky; Z pobřeží – studené proudy – vznik pouští)
• Výsledkem je:
  
  • podnebí (klima) – dlouhodobý průběh počasí
    
  • počasí – okamžitý stav ovzduší na daném místě

 

VŠEOBECNÁ CIRKULACE ATMOSFÉRY

• rozdílný přísun slunečního záření a různé vlastnosti zemského povrchu způsobují na zemi nerovnoměrné rozložení tlaku vzduchu
• snahou tyto rozdíly vyrovnávat dochází k proudění vzduchu => fouká vítr z TV do TN
• tlaková výše – oblast studeného vzduchu (obratníky, póly)
• tlaková níže – oblast teplého vzduchu (rovník)
• vlivem zemské rotace dochází ke stáčení vzdušných hmot na severní polokouli doprava, na jižní polokouli doleva (Coriolisova síla)

 

PASÁTY = pravidelné větry, které vanou od obratníků k rovníku

• vzduch se na rovníku otepluje -> vstoupá vzhůru à pak se ochlazený vzduch roztéká    k obratníkům (=ANTIPASÁTY) — tato cirkulace vytváří tzv. Henliovu buňku

 

VZDUCHOVÉ HMOTY = objem vzduchu, který má nějakou vlastnost

• při styku vzduchových hmot vznikají fronty
  • a) studené (velká mračna, bouřky)
  • b) teplé (vydatně prší)
• umístění: arktická -> polární -> tropická -> rovníková -> tropická -> polární -> antarktická

 

MÍSTNÍ CIRKULACE

• tlakové útvary vznikající na styku atmosférických hmot
  
• Anticyklóna = oblast tlakové výše – vzduch jde pryč -> dobré počasí-slunečno, jasno
• Cyklona = oblast tlakové níže – vzduch je vsáván do cyklony -> špatné počasí-bouře, tornáda

 

MÍSTNÍ VĚTRY

• Blizard – Severní Amerika
• Buran – Rusko, Sibiř
• Fén, Bora – padaví vítr z hor – Evropa
• Monzun – nejtypičtější proudění V, JV, J Asie (v Japonsku stále vlhký monzun)
  • 1) letní – oceán TV => pevnina TN – vlhký, přináší vydatné srážky
  • 2) zimní – pevnina TV => oceán TN – suchý

 

OZÓNOVÁ DÍRA

• nedostatek ozonu chránící nás před nebezpečnými zářeními
• její vznik je způsoben halogeny, freony
• největší nad Antarktidou

ATMOSFÉRICKÉ PORUCHY

• a) Bouřka 
  • soubor elektrických, akustických a optických jevů spojený s bouřkovými mraky
  • doprovázena lijáky, krupobitím, větrnými a sněhovými smrštěmi
• b) Tropická cyklóna
  • oblast extrémně nízkého tlaku, která vznikla v tropických oblastech oceánů (hurikán, tajfun, uragán, orkán, cyklón)
• c) Tornádo 
  • jeden větrný vír
  • velmi ničivá v USA