Otázka: Atmosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Martin
Atmosféra
- plynný obal Země, tloušťka se liší podle zeměpisné šířky
- nejvíce rovník, nejméně polární oblasti
- stáří: 3 miliardy let, prvotní bez kyslíku, okysličení díky fotosyntéze rostlin
- chrání před dopadem slunečního větru, reguluje UVA a UVB záření, udržuje přijatelnou teplotu
- k Zemi připoutána gravitační silou
- výška: největší do 10 000 km od zemského povrchu
- plyny: 78% dusík, 21% kyslík, 0,1% vodní pára, CO2 (díky sopečné činnosti), vzácné plyny
- aerosoli: kouř, emise, soli, prach, pyl
Vertikální členění atmosféry:
- Troposféra – navazuje na zemi, probíhají zde meteorologické procesy, slabá nad póly, s výškou zde klesá teplota i tlak, na každých 100 m teplota klesá o 0,65°C
- Stratosféra – na horní hranici až 50 km, leží zde ozonosféra (O3), 90% O3, minimum vodních par
- Mezosféra – až 82 km a až 90°C
- Termosféra – 500 – 800 km, 1400°C, hodně He, nejteplejší díky ozonosféře pod ní a díky paprskům
- Exosféra – 10 000 km nad zemským povrchem, chladná část, nad ní zemská koróna (=přechod končící 40 000 km nad Zemí)
Meteorologie
Meteorologický prvek – vlastnost počasí, dá se změřit (např. teplota, tlak, tvorba srážek, vítr, oblačnost)
Meteorologický jev – stav počasí, dá se posoudit (kvantitativně %), např. bouřka, mlha duha, sluneční svit
Sluneční záření
- zdroj světelné a tepelné energie
- 43% záření dopadne přímo na zemský povrch
- díky odrazu slunečních paprsků je obloha modrá
- dopad paprsků závisí na úhlu, vegetaci, barvě povrchu, oblačnosti
- nejmenší dopad: polární oblasti; největší dopad: obratníky
- heliograf (=slunoměr) – měří délku trvání slunečního svitu v jednom místě
- subtropy přijímají nejvíce slunečního svitu, subpolární oblasti nejméně
Teplota vzduchu
- základní fyzikální veličina
- měří se ve výšce 2m (°C, °F, °R)
- na každých 100m výšky klesne o 0,65°C
- teplotní inverze: vzniká a) antropogenní příčinou – smog b) přírodní příčinou – přílišné přehřátí povrchu, teplo stoupá do nadmořských výšek (v nížině zima, na horách teplo – nejčastěji podzim a zima)
- nad oceánem jsou teplotní rozdíly ve dne a v noci mnohem menší než nad pevninou
- v létě jsou více prohřáté pevniny a oceány chladnější, v zimě naopak
- izoterma = čára spojující dvě místa se stejnou teplotou
- ruská stanice na Antarktidě: -89°C
- Al-Aziziyah (Saudská Arábie): +58°C
- pocitová teplota – vnímá jí lidské tělo, ovlivnění deštěm, sluncem, oblačností, větrem
Tlak vzduchu
- s výškou se snižuje
- ve velkých nadmořských výškách je řidší vzduch
- izobara – spojuje místa se stejnou hodnotou tlaku
- 1013 hp – průměrné číslo ukazující tlak
- ovlivnění tlaku: srážky, vítr, frontální rozhraní…-horizontální
- barometr – přístroj měřící tlak; barometr; píšící
- v průběhu dne se tlak mění o 1hp
- anticyklona – teplý vzduch jde ven, uprostřed zůstává studený = tlaková výše – vždycky sucho, léto horké a suché, zima suchá a mrazivá
- cyklona – studený vzduch vtahován dovnitř, uprostřed zůstává teplý = tlaková níže – vždycky vlhko, v létě prší a jsou nižší teploty, zima teplejší a jsou srážky, vznik front
- brázda nízkého tlaku = chladný vzduch cyklóny (výběžek) mezi teplejší vzduch dvou anticyklón
- hřeben vysokého tlaku = teplý vzduch anticyklóny mezi chladnější vzduch dvou cyklón
- permanentní tlakové oblasti – celoroční vyšší nebo nižší tlak
- sezónní tlakové útvary – jen na určitou část roku nad pevninou
- absolutní maximum tlaku: 1684 hP – 1968 – stanice Agáta – Sibiř
- absolutní minimum tlaku: 870 hP -1979 – Východočínské moře
- vzdušné proudění závisí ba teplotě a tlaku
- Permanentní (stálé) tlakové oblasti: Islandská TN (ovlivňuje dění nad Atlantikem), Aleutská TN (pod Aljaškou), Havajská TV, Azorská TV, Jihopacifická TV, Jihoatlantská TV, Jihoindickooceánská TV
Vzduchové hmoty
- vzduchová hmota arktická – pevninská i mořská chladná, suchá, celoročně působící – TV
- vzduchová hmota tropická – mořská – vlhká, celoročně teplá, minimální rozdíly teplot; pevninská – nižší vlhkost, vyšší teplota
- vzduchová hmota mírných šířek (=polární) – mořská – jižní polokoule chladnější (Antarktida a příboj); pevninská – velké výkyvy teplot
Mořská arktická hmota – vzniká mezi Špicberky a Islandem, chladná hmota přicházející na jaře, sezónní
Kontinentální arktická hmota – suchá, přichází v zimě, velký mráz
Mořská tropická hmota – celoroční, vlhká, tvoří se nad souostrovím Azory, v zimě přináší srážky a teplo (vánoční svátky), v létě srážky a ideální počasí
Kontinentální tropická hmota – konec léta/začátek podzimu – babí léto, tvoří se nad Tureckem
Mořská polární hmota – působí nejčastěji, celoroční západní proudění od Atlantiku, hodně působí nad Britskými ostrovy, spojena s mírnými zimami bez sněhu
Pevninská polární hmota – centrum v Rusku, v létě sucho a horko, v zimě sucho a mráz
Místní větry
- jen na určitém území, místní vzdušné hmoty
Monzuny
- letní: vane z oceánu nad pevninu, nad oceánem TV, nad pevninou TN
- zimní: opak letního: nad pevninou TV, nad oceánem TN – nasaje suchý vzduch z pevniny
Fén – teplý, celoroční vzduch, který se vyprší nad Alpami, zvýší jeho výšku, přejde Alpy a oteplí státy Evropy (jde od středomoří na sever)
Mistral – chladný, suchý a celoroční vítr, až 150km/h, přivádí ochlazení do Evropy (podzim/zima)
Bóra – stejný jako Mistral, ale přichází od Jaderského moře – Balkán
Scirocco – písek ze Sahary, teplý, suchý
Blizard – sněhová bouře: vítr, ochlazení, sníh – Severní Amerika
Pampero – ze subpolárních oblastí: studený, rychlí vítr
Cyklonální poruchy
- cyklón = vírovitý útvar
- vzduchové hmoty tropických cyklón
- vznikají okolo obratníků, běžnější jsou nad oceánem (ale jsou i nad pevninou)
- konec léta/začátek podzimu – rozdíly tlaku
- mohou způsobit rozpohybování moře – nebezpečné pro ostrovi
Hurikán – nejčastěji v oblasti Karibiku, je nasycen vodou, má širokou základnu (až 500km), dosahuje rychlosti až 320km/h, při vzniku oblačnosti
Jiné označení pro hurikán: Cyklón (okolo Arabského moře), Willy-Willy (okolo Austrálie), Taj-fun (okolo jižní Asie)
Tornádo – má úzkou základnu, vyvíjí se do výšky, má vysokou rychlost (není zde voda) – až 500km/h, doprovázen oblakem, ze kterého padá voda
(Beofortova stupnice – zatím 12 stupňů, měří sílu větru)
Fronty
- hranice dvou vzduchových hmot o různé teplotě, tlaku, vlhkosti
- často součástí cyklony
- přízemní atmosférické fronty: 2-3km; výškové atmosférické fronty: nad 3km
Studená fronta – u země se valí těžší studený vzduch, při kontaktu s teplým vzduchem studený vzduch vytlačí teplý nahoru. Je zde frontální rozhraní = hranice teplý/studený vzduch – probíhají zde srážky. Bouřková oblačnost – bouřkový mrak. Typ oblaku: cumulus.
Teplá fronta – lehčí teplý vzduch se natlačí na těžší studený a postupně ho odtlačuje – pohybuje se déle. Probíhají dlouhodobé srážky. Typ oblaku: cirrus, stratus. V létě i v zimě se oteplí a přijdou srážky.
Okluzní fronta – smíchání studené a teplé fronty, u země se vytvoří souvislý pás studené fronty. Teplá okluze – přicházející je teplejší než odcházející. Studená okluze – přicházející je studenější než odcházející.
Oblačnost
- vodní páry v atmosféře
- stupeň pokrytí oblohy (0-8°)
- oblak = shluk vodních kapek nebo ledových krystalů v atmosféře
Skupiny:
- cumulus = kupa – jeden oblak a modrá obloha, do 2km, bílý
- stratus = sloha – hodně oblaku vedle sebe, šedavá obloha
- cirus = řasa – modro a malé bílé čárky na obloze, vysoká oblačnost, bez kontur a vody
nízká oblačnost – menší kumuly
střední oblačnost – kumuly, stratusy
vysoká oblačnost – řasy
Cumulus nimbus = bouřkový mrak, vertikálně se vyvíjí až do výšky 8km, ze spoda je stejný jako cumulus, během dne se vyvíjí a navečer se vyprší
Mlha – co nejblíže zemskému povrchu je atmosféra zaplněna malými kapkami, dohlednost je do kilometru
Globální cirkulace atmosféry
- celoroční proudění hmoty
Rovník – pasáty z TV – od obratníku k rovníku, TN celoročně u rovníku, vzduch se zde nasaje (= od obratníků k rovníku) 1. suchý pasát/vlhký pasát; 2. severovýchodní pasát/jihovýchodní pasát
Obratníky – západní proudění, důležitost TN a TV
Polární oblasti – východní proudění – TV
Vznik podnebných pásů
Tropické podnebné pásy
- rovníkový (=ekvatoriální)
- subrovníkový (střídavě vlhké teploty)
- tropický (suché tropy)
Rovníkový
- převládá zde rovníkové proudění vzduchu
- v odpoledních hodinách srážky z kupy
- celoročně vysoké průměrné teploty (28°C)
- vysoká vlhkost vzduchu
- roční výkyv teplot minimální, stále stejné počasí
Subrovníkový
- pravidelné střídání období dešťů a období sucha
- malé rozdíly teplot (průměrně 29°C)
- vliv monzunů – J + JV Asie
Tropický
- mimořádná suchost, nízké množství srážek
- průměrně 31-32 °C, většinou pouštní oblasti, chybí zde vegetace
- velké výkyvy teplot během dne a noci
- východní okraje bývají vlhčí a průměrná teplota je zde nižší – vliv pasátů
První přechodný klimatický pás
- subtropický
- mírný
Subtropický
- klesá zde množství srážek
- pod 100mm ročně – průměrné srážky
- horký tropický vzduch v létě, chladnější polární vzduch v zimě
- průměrná teplota je 32°C
- meditermální klima = krátká a suchá zima, dlouhé léto
Mírný
- střídání čtyř ročních období
- tři typy klimatu: oceánské, přechodné, kontinentální
- celoroční tlakové útvary
- průměrná teplota je 10°C, průměrné množství srážek je 600mm/rok
Druhý přechodný klimatický pás
- subpolární
- polární
Subpolární
- v zimě arktický vzduch, v létě polární vzduch
- polární den/ polární noc – od pólu se zkracují
- léto je zde krátké
- průměrná teplota je – 40°C (může dosahovat až – 80°C)
- minimální počet srážek: pod 100mm
Polární
- stále je zde TV
- velice nízké teploty, průměrně – 50°C
- celoročně zima, jsou zde nulové srážky
- velice větrno – není zde pohoří
- Arktida/ Antarktida
