Atmosféra – maturitní otázka ze zeměpisu

zemepis

 

   Otázka: Atmosféra

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Martin

 

 

Atmosféra

  • plynný obal Země, tloušťka se liší podle zeměpisné šířky
  • nejvíce rovník, nejméně polární oblasti
  • stáří: 3 miliardy let, prvotní bez kyslíku, okysličení díky fotosyntéze rostlin
  • chrání před dopadem slunečního větru, reguluje UVA a UVB záření, udržuje přijatelnou teplotu
  • k Zemi připoutána gravitační silou
  • výška: největší do 10 000 km od zemského povrchu
  • plyny: 78% dusík, 21% kyslík, 0,1% vodní pára, CO2 (díky sopečné činnosti), vzácné plyny
  • aerosoli: kouř, emise, soli, prach, pyl

 

Vertikální členění atmosféry:

  • Troposféra – navazuje na zemi, probíhají zde meteorologické procesy, slabá nad póly, s výškou zde klesá teplota i tlak, na každých 100 m teplota klesá o 0,65°C
  • Stratosféra – na horní hranici až 50 km, leží zde ozonosféra (O3), 90% O3, minimum vodních par
  • Mezosféra – až 82 km a až 90°C
  • Termosféra – 500 – 800 km, 1400°C, hodně He, nejteplejší díky ozonosféře pod ní a díky paprskům
  • Exosféra – 10 000 km nad zemským povrchem, chladná část, nad ní zemská koróna (=přechod končící 40 000 km nad Zemí)

 

Meteorologie

Meteorologický prvek – vlastnost počasí, dá se změřit (např. teplota, tlak, tvorba srážek, vítr, oblačnost)

Meteorologický jev – stav počasí, dá se posoudit (kvantitativně %), např. bouřka, mlha duha, sluneční svit

 

Sluneční záření

  • zdroj světelné a tepelné energie
  • 43% záření dopadne přímo na zemský povrch
  • díky odrazu slunečních paprsků je obloha modrá
  • dopad paprsků závisí na úhlu, vegetaci, barvě povrchu, oblačnosti
  • nejmenší dopad: polární oblasti; největší dopad: obratníky
  • heliograf (=slunoměr) – měří délku trvání slunečního svitu v jednom místě
  • subtropy přijímají nejvíce slunečního svitu, subpolární oblasti nejméně

 

Teplota vzduchu

  • základní fyzikální veličina
  • měří se ve výšce 2m (°C, °F, °R)
  • na každých 100m výšky klesne o 0,65°C
  • teplotní inverze: vzniká a) antropogenní příčinou – smog b) přírodní příčinou – přílišné přehřátí povrchu, teplo stoupá do nadmořských výšek (v nížině zima, na horách teplo – nejčastěji podzim a zima)
  • nad oceánem jsou teplotní rozdíly ve dne a v noci mnohem menší než nad pevninou
  • v létě jsou více prohřáté pevniny a oceány chladnější, v zimě naopak
  • izoterma = čára spojující dvě místa se stejnou teplotou
  • ruská stanice na Antarktidě: -89°C
  • Al-Aziziyah (Saudská Arábie): +58°C
  • pocitová teplota – vnímá jí lidské tělo, ovlivnění deštěm, sluncem, oblačností, větrem

 

Tlak vzduchu

  • s výškou se snižuje
  • ve velkých nadmořských výškách je řidší vzduch
  • izobara – spojuje místa se stejnou hodnotou tlaku
  • 1013 hp – průměrné číslo ukazující tlak
  • ovlivnění tlaku: srážky, vítr, frontální rozhraní…-horizontální
  • barometr – přístroj měřící tlak; barometr; píšící
  • v průběhu dne se tlak mění o 1hp
  • anticyklona – teplý vzduch jde ven, uprostřed zůstává studený = tlaková výše – vždycky sucho, léto horké a suché, zima suchá a mrazivá
  • cyklona – studený vzduch vtahován dovnitř, uprostřed zůstává teplý = tlaková níže – vždycky vlhko, v létě prší a jsou nižší teploty, zima teplejší a jsou srážky, vznik front
  • brázda nízkého tlaku = chladný vzduch cyklóny (výběžek) mezi teplejší vzduch dvou anticyklón
  • hřeben vysokého tlaku = teplý vzduch anticyklóny mezi chladnější vzduch dvou cyklón
  • permanentní tlakové oblasti – celoroční vyšší nebo nižší tlak
  • sezónní tlakové útvary – jen na určitou část roku nad pevninou
  • absolutní maximum tlaku: 1684 hP – 1968 – stanice Agáta – Sibiř
  • absolutní minimum tlaku: 870 hP -1979 – Východočínské moře
  • vzdušné proudění závisí ba teplotě a tlaku
  • Permanentní (stálé) tlakové oblasti: Islandská TN (ovlivňuje dění nad Atlantikem), Aleutská TN (pod Aljaškou), Havajská TV, Azorská TV, Jihopacifická TV, Jihoatlantská TV, Jihoindickooceánská TV

 

Vzduchové hmoty

  1. vzduchová hmota arktická – pevninská i mořská chladná, suchá, celoročně působící – TV
  2. vzduchová hmota tropická – mořská – vlhká, celoročně teplá, minimální rozdíly teplot; pevninská – nižší vlhkost, vyšší teplota
  3. vzduchová hmota mírných šířek (=polární) – mořská – jižní polokoule chladnější (Antarktida a příboj); pevninská – velké výkyvy teplot

 

Mořská arktická hmota – vzniká mezi Špicberky a Islandem, chladná hmota přicházející na jaře, sezónní

Kontinentální arktická hmota – suchá, přichází v zimě, velký mráz

Mořská tropická hmota – celoroční, vlhká, tvoří se nad souostrovím Azory, v zimě přináší srážky a teplo (vánoční svátky), v létě srážky a ideální počasí

Kontinentální tropická hmota – konec léta/začátek podzimu – babí léto, tvoří se nad Tureckem

Mořská polární hmota – působí nejčastěji, celoroční západní proudění od Atlantiku, hodně působí nad Britskými ostrovy, spojena s mírnými zimami bez sněhu

Pevninská polární hmota – centrum v Rusku, v létě sucho a horko, v zimě sucho a mráz

 

Místní větry

  • jen na určitém území, místní vzdušné hmoty

 

Monzuny

  • letní: vane z oceánu nad pevninu, nad oceánem TV, nad pevninou TN
  • zimní: opak letního: nad pevninou TV, nad oceánem TN – nasaje suchý vzduch z pevniny

 

Fén – teplý, celoroční vzduch, který se vyprší nad Alpami, zvýší jeho výšku, přejde Alpy a oteplí státy Evropy (jde od středomoří na sever)

Mistral – chladný, suchý a celoroční vítr, až 150km/h, přivádí ochlazení do Evropy (podzim/zima)

Bóra – stejný jako Mistral, ale přichází od Jaderského moře – Balkán

Scirocco – písek ze Sahary, teplý, suchý

Blizard – sněhová bouře: vítr, ochlazení, sníh – Severní Amerika

Pampero – ze subpolárních oblastí: studený, rychlí vítr

 

Cyklonální poruchy

  • cyklón = vírovitý útvar
  • vzduchové hmoty tropických cyklón
  • vznikají okolo obratníků, běžnější jsou nad oceánem (ale jsou i nad pevninou)
  • konec léta/začátek podzimu – rozdíly tlaku
  • mohou způsobit rozpohybování moře – nebezpečné pro ostrovi

 

Hurikán – nejčastěji v oblasti Karibiku, je nasycen vodou, má širokou základnu (až 500km), dosahuje rychlosti až 320km/h, při vzniku oblačnosti

Jiné označení pro hurikán: Cyklón (okolo Arabského moře), Willy-Willy (okolo Austrálie), Taj-fun (okolo jižní Asie)

Tornádo – má úzkou základnu, vyvíjí se do výšky, má vysokou rychlost (není zde voda) – až 500km/h, doprovázen oblakem, ze kterého padá voda

(Beofortova stupnice – zatím 12 stupňů, měří sílu větru)

 

Fronty

  • hranice dvou vzduchových hmot o různé teplotě, tlaku, vlhkosti
  • často součástí cyklony
  • přízemní atmosférické fronty: 2-3km; výškové atmosférické fronty: nad 3km

 

Studená fronta – u země se valí těžší studený vzduch, při kontaktu s teplým vzduchem studený vzduch vytlačí teplý nahoru. Je zde frontální rozhraní = hranice teplý/studený vzduch – probíhají zde srážky. Bouřková oblačnost – bouřkový mrak. Typ oblaku: cumulus.

Teplá fronta – lehčí teplý vzduch se natlačí na těžší studený a postupně ho odtlačuje – pohybuje se déle. Probíhají dlouhodobé srážky. Typ oblaku: cirrus, stratus. V létě i v zimě se oteplí a přijdou srážky.

Okluzní fronta – smíchání studené a teplé fronty, u země se vytvoří souvislý pás studené fronty. Teplá okluze – přicházející je teplejší než odcházející. Studená okluze – přicházející je studenější než odcházející.

 

Oblačnost

  • vodní páry v atmosféře
  • stupeň pokrytí oblohy (0-8°)
  • oblak = shluk vodních kapek nebo ledových krystalů v atmosféře

 

Skupiny:

  1. cumulus = kupa – jeden oblak a modrá obloha, do 2km, bílý
  2. stratus = sloha – hodně oblaku vedle sebe, šedavá obloha
  3. cirus = řasa – modro a malé bílé čárky na obloze, vysoká oblačnost, bez kontur a vody

 

nízká oblačnost – menší kumuly

střední oblačnost – kumuly, stratusy

vysoká oblačnost – řasy

 

Cumulus nimbus = bouřkový mrak, vertikálně se vyvíjí až do výšky 8km, ze spoda je stejný jako cumulus, během dne se vyvíjí a navečer se vyprší

 

Mlha – co nejblíže zemskému povrchu je atmosféra zaplněna malými kapkami, dohlednost je do kilometru

 

Globální cirkulace atmosféry

  • celoroční proudění hmoty

Rovník – pasáty z TV – od obratníku k rovníku, TN celoročně u rovníku, vzduch se zde nasaje (= od obratníků k rovníku) 1. suchý pasát/vlhký pasát; 2. severovýchodní pasát/jihovýchodní pasát

Obratníky – západní proudění, důležitost TN a TV

Polární oblasti – východní proudění – TV

 

Vznik podnebných pásů

Tropické podnebné pásy

  1. rovníkový (=ekvatoriální)
  2. subrovníkový (střídavě vlhké teploty)
  3. tropický (suché tropy)

 

Rovníkový

  • převládá zde rovníkové proudění vzduchu
  • v odpoledních hodinách srážky z kupy
  • celoročně vysoké průměrné teploty (28°C)
  • vysoká vlhkost vzduchu
  • roční výkyv teplot minimální, stále stejné počasí

 

Subrovníkový

  • pravidelné střídání období dešťů a období sucha
  • malé rozdíly teplot (průměrně 29°C)
  • vliv monzunů – J + JV Asie

 

Tropický

  • mimořádná suchost, nízké množství srážek
  • průměrně 31-32 °C, většinou pouštní oblasti, chybí zde vegetace
  • velké výkyvy teplot během dne a noci
  • východní okraje bývají vlhčí a průměrná teplota je zde nižší – vliv pasátů

 

První přechodný klimatický pás

  1. subtropický
  2. mírný

 

Subtropický

  • klesá zde množství srážek
  • pod 100mm ročně – průměrné srážky
  • horký tropický vzduch v létě, chladnější polární vzduch v zimě
  • průměrná teplota je 32°C
  • meditermální klima = krátká a suchá zima, dlouhé léto

 

Mírný

  • střídání čtyř ročních období
  • tři typy klimatu: oceánské, přechodné, kontinentální
  • celoroční tlakové útvary
  • průměrná teplota je 10°C, průměrné množství srážek je 600mm/rok

 

Druhý přechodný klimatický pás

  1. subpolární
  2. polární

 

Subpolární

  • v zimě arktický vzduch, v létě polární vzduch
  • polární den/ polární noc – od pólu se zkracují
  • léto je zde krátké
  • průměrná teplota je – 40°C (může dosahovat až – 80°C)
  • minimální počet srážek: pod 100mm

 

Polární

  • stále je zde TV
  • velice nízké teploty, průměrně – 50°C
  • celoročně zima, jsou zde nulové srážky
  • velice větrno – není zde pohoří
  • Arktida/ Antarktida

 





Další podobné materiály na webu: