Atmosféra – otázka ze zeměpisu

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Atmosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Veronika Kysilkova

 

Atmosféra = plynný a vzdušný obal Země, nepostradatelná pro život

  • převádí sluneční energii na tepelnou
  • usměrňuje rozložení tepla a vláhy na Zemi
  • atmosféra je směs plynných (78% – při sopečné činnosti a z paliv v dopravě, 21% – biogenní procesy zdrojem fotosyntéza, Ar, vodík, Ne…), kapalných a pevných částic (Atmosférické aerosoly: přirozené, antropogenní. Průmyslový prach, mikroorganismy, vesmírný prach, půdní prach) ->  Vzduch

 

Vertikální dělení Atmosféry  

  • troposféra – do 8 km nad póly, do 17 km na rovníkem, probíha většina meteo procesů, pokles teploty o 0,65 °C na 100m, s výškou klesá tlak i hustota vzduchu, tvoří se oblaky a srážky, atmosférické proudy, tropopauza = horní hranice troposféry
  • stratosféra – do 50 km
  • ozonosféra – kolem 25 km, vrstva stratosféry, brání před ultrafialovým a kosmickým zářením
  • mezosféra – do 80 km, teplota vzduchu s výškou klesá (až na -100°C)
  • Ionosféra – 60-500 km, s elektricky vodivými vrstvami, odráží radiové vlny, geomagnetické bouře, polární záře
  • termosféra700 km, teplota vzduchu stoupá na 1400°C
  • exosféra 700 km a výše, okrajová část atmosféry. Částice vzduchu (vodík, helium) unikají do meziplanetárního prostoru

 

Globální oteplování Země

= podílí se na něm (pohlcuje a vyzařuje zpět dlouhovlnné záření), vodní páry (z půdy -> vznik srážek), (vulkanická činnost)

  • skleníkový efekt = druhotné oteplování zemského povrchu. Zvyšováním koncentrace CO2 v atmosféře
  • kyselé deště = díky rostoucímu množství oxidů síry a dusíku v atm.

 

Počasí

= okamžitý stav atmosféry

  • určují ho tito činitelé (fyz. vlastnosti atmosféry): srážky, tlak, teplota, oblačnost, vítr, hustota (klesá s rostoucí vzdáleností od zem.povrchu)
  • meteorologie = věda o počasí
  • teplotní inverze = vzestup teploty v atmosféře se stoupající výškou (objevuje se nad městy -> smog)

 

Předpověď počasí

Světové služby počasí = základem meteorologických měření a pozorování je síť pozemních (základem budka s přístroji) a plovoucích meteorologických stanic

Základní meteorologické prvky:

  • intenzita slun. záření
  • délka trvání slun. Svitu
  • teplota vzduchu a půdy
  • Srážky (kapalné, pevné)
  • vlhkost a tlak vzduchu
  • rychlost a směr větru
  • oblačnost
  • proudění

! Tyto prvky určují RÁZ POČASÍ -> okamžitý stav atmosféry

 

synoptická mapa

  • mapa předpovědi počasí, hodnoty jsou zakresleny pomocí smluvených symbolů
  • na některých mapách znázorněny – izobary = čáry, které spojují místa se stejným tlakem
  • nejč. změny klimatických podmínek = klimatodiagram

 

Podnebí (Klima)

= dlouhodobý stav atmosféry, který se vytváří v dané oblasti působením klim. Činitelů

  • klimatologie = věda o podnebí

 

Klimatogeografičtí činitelé

  • makroklima -> určuje ráz podnebí velkých oblastí
    • zeměpisná šířka – ovlivňuje příděl slun. záření, od rovníku k pólu klesá intenzita slunečního záření
    • vzdálenost od oceánu(stupeň kontinentality) – blíže k oceánu -> více srážek = OCEANITA (oceánské podnebí), od oceánu -> málo srážek = KONTINENTALITA
    • obecný oběh atm (cirkulace) = přemisťování vzdušných vod rozdílných vlastností
    • oceánské proudy – teplé, studené
  • mikroklima -> určuje ráz podnebí malých oblastí (místní podnebí)
    • nadmořská výška = platí teplotní gradient (na 100 m výšky klesá teplota o 0,6°C)
    • reliéf – návětrná, závětrná strana
    • člověk a jeho činnost (antropogenní) – zvyšování teploty, úbytek ozonu, kontaminace potravinového řetězce

 

Rozložení teploty v A (Výměna tepla)

  • Zdroj tepla = Slunce
  • Různý úhel dopadu paprsků -> ubývání teploty od rovníku k pólu
  • 58% slun. Záření -> pohltí atmosféra a hydrosféra
  • 42% slun. Záření -> odráží se zpět do vesmírného prostoru
  • -> Země je v tepelné rovnováze

 

Dělení slun. záření

  • A) viditelné světlo – světlo, které vnímáme okem (krátkovlnná složka)
  • B) ultrafialové záření (krátkovlnná složka)
  • C) infračervené záření (dlouhovlnná složka)

 

Pojmy

  • radiační bilance – příjem nebo ztráta slunečního záření (energie)
  • Solární konstanta = množství slunečního záření dopadající na horní hranici atmosféry
  •  Izotermy – čáry, které spojují místa se stejnou teplotou
  • teplota vzduchu = tepelný stav ovzduší
  •  Teplotní výkyv – rozdíl mezi denní a noční teplotou (největší je na pouštích až 30°C, nejmenší na mořích a oceánech)
  • Roční chod teploty – průměrné roční teploty (maximální a minimální teploty)

 

Teploty na Zemi

  • a) maximální teplota → 57°C = Arizija, Libie – S Afrika
  • b) minimální teplota → (-89°C) = Vostok, Antarktida
  • c) maximální průměrná teplota → 30°C = Afrika, Etiopie
  • d) minimální průměrná teplota → (-57°C) = Antarktida

 

Tlak vzduchu = síla, vyvolaná hmotností vzduchového sloupce. Sahá od výšky měření (2m) až k horní hranici atmosféry. Závislý na nadmořské výšce, na velikosti tíhového zrychlení, na mocnosti, teplotě a hustotě atmosféry v daném místě. Průměrná hodnota na mořské hladině při 15°C: 1013 hPa

 

Rozložení srážek na Zemi

  • Výměna vláhy – výpar → kondenzace → srážky
  • Množství srážek závisí na: rozložení pevnin a oceánů, tlaku, vlhkosti vzduchu -> rozlišení srážkových pásů
    • Teplý vlhký rovníkový pás – 0° – 20° S a J šířky à průměrné srážky nad 1000 mm
    • Teplý, suchý pás – 20° – 30° S a J šířky à méně než 250 mm
    • Mírný vlhký pás – 30° až 60° S a J šířky à 500 až 1500 mm
    • Studený a suchý pás – 60° póly à méně než 250 mm
  • Izohyety – čáry, které spojují místa se stejnými srážkami
  • Rosný bod – teplota, při níž jsou vodní páry nasyceny a začínají se srážet
  • Intenzita srážek – množství vody na jednotku plochy za 24h
  • Maximální roční srážky – Havajské ostrovy = 12000mm
  • Minimální průměrné srážky – Asuán (Afrika) = 0,5mm

 

Všeobecný oběh atmosféry

= proces proudění vzduchu, způsobený trvalým tepelným rozdílem mezi tropy a póly -> tepelné rozdíly způsobují tlakové rozdíly -> vodorovné proudění vzduchu -> VÍTR – proudí vždy z míst vyššího tlaku vzduchu do nižšího

  • rovníkový pás – silné zahřívání vzduchu -> teplý vzduch stoupá -> kondenzace -> déšť = pásmo rovníkových tišin = pás nízkého tlaku vzduchu (trvalý)
  • při ohřívání vzduchu vznikají výstupní proudy = větry, které vanou od rovníků k obratníkům = antipasáty
  • kolem 30° S a J šířky vanou při zemi -> tlaková výše a částečně se stáčejí zpět k rovníku =pasáty (vzduchové proudy)
  • S polokoule – SV pasát
  • J polokoule – JV pasát -> Coriolisova síla (vzduch stáčí do spirály)
  • část proudění pokračuje do mírného pásu, kde kolem 60° S a J šířky -> tlaková níže, nejproměnlivější počasí, vliv pevnin a moře (převládá západní proudění)
  • póly – těžký studený vzduch, převládá východní proudění, oblasti vysokého tlaku

 

Monzuny

= vzdušné proudy, které vznikají nestejným zahříváním pevniny a oceánů

  • zesilují nebo zeslabují obecný oběh atmosféry
  • nejvíce: Asie, Severní Amerika
  • letní monzun: pevnina se rychleji zahřívá, -> teplý vzduch stoupá > na jeho místo chladnější od oceánů (vlhký) -> monzunové srážky
  • zimní monzun: vzduch z pevniny na moře, vzduch je suchý, nepřináší srážky
  • Evropský monzun: Medard (8. červen) -> přináší srážky

 

Místní větrné proudění

  •  působí na menším území, způsoben tepelnými tlakovými rozdíly na daném území
  • a) pobřežní větry
    • „Bríza“ – proudění z moře na pevninu (opačně z pevniny na moře)
  • b) horský vítr
    • den – svahy se ohřívají – teplý vítr stoupá
    • noc – studený dolů
  • c) teplý vítr
    • „Fén“ – nárazový, z hor do údolí (Alpy)
  • d) studený vítr
    • „Mistral“ – ve Francii, v údolí Rhony
    • „Blizzard“ –USA
    • „ Buran“ – Sibiř
    • „ Bóra“ – Itálie

 

Vzduchové hmoty

  • vzduch o stejných fyzikálních vlastnostech, který se přemisťuje z jedné oblasti do jiné
  • a) dělení podle místa vzniku
    • 1) arktická (antarktická)
    • 2) polární (v mírných šířkách)
    • 3) tropická
    • 4) rovníková
    • vzhledem k místu svého vzniku se od sebe odlišují hlavně teplotou, tlakem a vlhkostí
  • b) podle teploty
    • 1) teplé
    • 2) studené
    • 3) neutrální
  • c) podle vzniku
    • 1) oceánské
    • 2) pevninské
  • vzduchové hmoty jsou od sebe oddělené pomyslnou plochou -> frontální plochou à protíná zemský povrch ve frontální čáře (hranice frontální plochy na povrchu)
  • atmosférická fronta – pásmo styky dvou různých vzdušných hmot
    • arktická (antarktická) fronta – odděleny jsou arktická a polární hmota
    • polární fronta odděleny jsou polární a tropická hmota
    • tropická fronta – odděleny tropická a rovníková plocha

 

Na frontách vznikají frontální poruchy:

  •  Cyklóna – vzduch do výšky -> oblasti nízkého tlaku à vznikají na rozhraní teplých a studených vzduchových hmot -> vzduch vtéká spirálovitě od okrajů do středu (na S polokouli proti směru hodinových ručiček, na J ve směru) ->zhoršení počasí, velká oblačnost,srážky
  • Tropické cyklóny – různé názvy:
    • „ cyklón “ – Indický oceán
    • „ hurikán “ – JV USA
    • „ tajfun “ – JV Asie
    • „ tornádo „ – spirální cyklón
  • Anticyklóny
    • Výrazné oblasti vysokého tlaku vzduchu
    • Chladný vzduch klesá a stlačuje se -> roztéká se spirálovitě od středu k okrajům (na S polokouli ve směru hodinových ručiček, na J opačně) -> rozpouští se oblačnost -> zlepšení počasí, jasné a suché..v zimě silné mrazy, v létě tropy

 

 Evropu ovlivňují:

  • A) Islandská tlaková níže
  • B) Azorská tlaková výše
  • C) Sibiřská tlaková výše
  • D) Iránská tlaková níže

Nazýváme je stacionární (nepohyblivé)

 

Klimatické pásy Země

  •  vznikly na základě ubývání teploty od rovníku k pólům
  • 1) Tropický pás – zaujímá 40% zemského povrchu
    • průměrné srážky: 1000 – 3000 mm
    • průměrná roční teplota: 24 – 28°C
  • 2) Subtropický pás – přechod mezi tropickým a mírným podnebím
  • 3) Mírné pásy – zaujímá 52% zemského povrchu
    • režim srážek a teplot je velmi rozdílný -> závisí na zeměpisné poloze oblastí
  • 4) Subpolární pásy – přechod mezi mírným a polárním
  • 5) Polární pásy – arktický a antarktický
    • zaujímají 8% zemského povrchu
    • v nejteplejších měsících průměrná teplota: max 0°C
    • srážky: 100 – 200 mm
    • Dle ruského klimatologa Alisova + 2 : subekvatoriální (pás rovníkových monzunů), ekvatoriální (rovníkový)