Otázka: Baroko, barokní hudba
Předmět: Dějepis
Přidal(a): migodo
Baroko
– nejokázalejší a největší období
– jako první termín „baroko“ použil švýcarský historikJacobBürghart – ve smyslu „zdivočela renesance“
– baroque -z francouzštiny – podivné, absurdní, groteskní
– báros – z řečtiny – tíha, hojnost, přeměna v dekoru
-barocco – z portugalštiny – nepravidelná perla ->nejčastěji používáno
– vychází z manýrismu
– jeho kolébkou je Itálie
– uplatnění nalézá ale i ve Španělsku, v Portugalsku, v Nizozemí, ve středu Evropy, v Americe, v Brazílii, v Mexiku
– vzniklo někdy v 2. pol. 16. století
– 3 fáze:
- raná (16. – 17. století)
- vrcholná (konec 17. století – do konce 1. pol. 18. století – 1680-1740)
- pozdní (40. – 90. léta 18. století – někdy se zpodobňuje s rokokem)
– poslední univerzální sloh – zasahuje téměř do všech aspektů života, nejen do sochařství, malířství, architektury, ale i do literatury, hudby, odívání, atd.
– baroko se snaží o znovunastolení mravních křesťanských zákonů, snaha postavit se renesanční anarchii
– baroko vnáší do umění rozruch, pohyb a neklid
– postupuje s vývojem lidstva, poprvé se tříští a více směrů
– 3 směry:
- realistický – Caravaggio: Večeře v Emauzích
- biblický námět, realisticky zobrazené postavy
- temnosvit – důležití místa jsou nasvícená, zbytek vystpuje z temna
- okázalost, gesta
- propracované motivy
- Ježíš s poutníky
- označení poutníků – mušle
- klasicistní – Nicolas Poussin: Svatá rodina na schodech
- biblický námět, antické vyobrazené krajiny
- trojúhelníková a dokonalá kompozice (nic nevybočuje)
- navazuje na vrcholnou renesanci
- rozumové uspořádání – klasicistní
- náznak temnosvitu, žádné velké průhledy do krajiny
- propracování dramatické okázalosti
- typické pro Francii
- všechno má přesná pravidla
- dynamický – Rubens: Mučení sv. Livinia
- biskup, jenž nechtěl prozradit svá tajemství
- anatomická nadsázka
- výjev zachycuje nejvypjatější okamžik, kdy vrazi vytrhly Liviniovi jazyk z úst a hází jej psovi – na nebi se již chystá odplata – andělé drží blesky a hromy, přináší světci trnovou korunu
– celkové znaky: útok na smysly, útok na racionalitu a rozum diváka, divadelní efekty, iluze, architektonický ráz
– staví se proti racionalismu – odklání se od přírody
– mystično, tajemno
-ponižuje – ukazuje malost člověka
– naprostý opak renesance
– jde do hloubky
„Baroko, to je něco pro oko.“
Malířství
– velké období
– objevují se zde všechny 3 směry, všechny tendence se prolínají
– nástěnné malby, fresky, závěsné obrazy
– náměty – náboženské motivy, biblické příběhy, alegorie, historické náměty
– poprvé se objevuje krajinomalba, zátiší – 1. Caravaggio, studie materiálů
– šerosvit nahrazen temnosvitem – nasvícení důležitých věcí, méně důležité věci – v temnotě
– kompozice – šroubovitá, prostorová, dynamická, roztančená
– iluzivní perspektiva – začíná se používat matematika – propočítávání
– perspektivní výtvarná zkratka – vyšroubované postavy v divokých kompozicích
– zrcadlo – odrazy ve skleněných výplních
– na stěnách další obrazy, různé prostory v jiných prostorách
– iluzivní, teatrální, okázalé
– architektonický ráz – neexistující architektura
– Francie, Itálie – malířství, sochařství, architektura – rozvíjejí se vyváženě
– Španělsko, Holandsko – velmi převládá malířství
Francie
Nicolas Poussin(1594 – 1665)
-měl smysl pro antickou renesanci
– žil v Římě
– raná tvorba – radikální, později pouze klasicistní
– tvůrce heroické krajiny – vycházela z antiky
- Svatá rodina na schodech
- Francie
- klasicistní
- typická trojúhelníková kompozice
- Únos Sabinek
- příběh z dob zakládání Říma – Římané si potřebovali zajistit další pokolení, pozvali všechny okolní kmeny a Sabinky unesli
- architektonický ráz, zobrazená antická architektura
- Říše flóry
- dokládá jeho oblibu v antice
- Zima
- čtyři roční období, příběhy ze Starého zákona
- vyobrazení biblické potopy
ClaudLorrain (1600 – 1682)
– nejvýznamnější a nejslavnější francouzský krajinář
– působil také v Itálii
– historické náměty
- Západ slunce nad přístavem
- vodní hladina – malířsky ještě neprobádána
- studie světla
- historický námět, zasazení do přístavu
- Nalodění Kleopatry v Tarsu
- antická architektura
- přístav, lodě
Španělsko
– hl. slovo má církev
– dominantní – realistický směr
– někdy až naturalismus
Diego Velazquez (1599 – 1660)
– světový malíř
– zástupce královského dvora
– působil zejména v Madridu
– cestoval i do Itálie, kde získával inspiraci
– vynikající portrétista – realistické zobrazení tváře, přesná charakteristika osobnosti
– vyobrazoval handicapované členy královského dvora
– prosadil tím tak jiný pohled zobrazování
- Filip IV.
- Jean de Calabazas
- různé portréty handicapovaných
- Předání klíčů od pevnosti Breda
- historická událost
- gesto
- Sebastian de Morra
- šašek a trpaslík
- Dvorní dámy = Las Meninas
- 1656
- obrovské plátno, jemuž se věnovalo mnoho lidí
- vrcholné dílo – Velazquezovo i barokního malířství celkově
- malba v malbě – obrovská hloubka prostoru
- středem obrazu – dcera Filipa IV. Margaretta – infantilka
- Margarettu zobrazoval často
- realistický prvek – zobrazení psa
- zrcadlo – Filip IV. s manželkou Marií Annou
- handicapovaná žena
- Velazquez se svatojakubským křížem, který se domaloval později
- Přadleny
- 1657
- obrovské plátno – 2,20×2,90 m
- zobrazení královské dílny, kde se připravovaly tapiserie – závěsné koberce
- lidská práce – abstraktní
- není temnosvit
- hloubka prostoru
- kočka, zátiší
- momentka
- zobrazení práce obyčejných žen – v renesanci se nevyskytovalo
- Zašívající žena
- obyčejná žena, která zašívá
- Stařena smažící vejce
- 1618
- bodegon – výjevy z hospod, z kuchyní, z jídelen
- hl. bod zobrazování – nádobí, potraviny
- Ježíš v domě Marty a Terezy
- rady starších mladším
- Venušina toaleta
- jediný akt ve španělském malířství
- drapérie
- zrcadlo – odraz
- cílem feministek
- Margaretta
- dcera Filipa IV.
- dokonalé sladění barev
Nizozemí
Peter Paul Rubens (1577 – 1640)
– holandský malíř, jižní Nizozemí – Vlámsko, Flandry
– narodil se den před svátkem Petra a Pavla
– realistický malíř s prvky radikality
– dvorní malíř – v diplomatických kruzích
– prosvětlení a tematická změna
– pasován na rytíře
– 2krát ženatý – jeho ženy na obrazech – Isabella, Helena
– velká rodina
-vytvořil přes 600 obrazů
– věrný typickému námětu – žena, zrcadlo, mytologie, lovecké náměty, zvířata, portréty, děti, oltáře, oltářní obrazy
– zobrazování pohybu
– monumentální obrazy
- Snímání z kříže
- poč. 17. st.
- radikální baroko
- minimální prvky zátiší
- iluzivnost
- výtvarné zkratky
- diagonální kompozice
- Venuše před zrcadlem
- 1620
- zobrazování žen kyprých tvarů
- oslava ženy a ženské krásy
- Únos dcer Leukkipových
- využití námětů z řeckých bájí
- anatomická nadsázka
- Tři grácie
- Cimon a Pero
- otec odsouzen, ve vězení, hladoví a dcera ho nakojí
- Bakhanálie
- Bakhaus
- Posvícení
- Zvláštní charita
- Autoprotrét
- Albertina, Vídeň
- kresba
- Svatění kříže
Anthonius van Dyck
– žák Rubense
– zaměřoval se především na portréty
– dvorní malíř Karla I.
– zakladatel aristokratického portrétu
- Mary Ruthven
- skotská krasavice
- Autoportrét
Jordaens
– Holanďan
– pomáhal v Rubensových dílnách
– spolupráce i s Dyckem
- Oslava fazolového krále
Franz Snyders
– Holanďan
– malíř zvířat, rostlin
- Rybí krámek
Rembrandt van Rijn
– největší holandský malíř, kreslíř, grafik
– podpora jeho manželky Saskie – často ji zobrazuje
– umírá ale chudý a sám
– smyslnost, náboženské náměty
– vynikající pozorovací talent
– rembrandtská kompozice
– hluboký realismus, temnosvit, perfektní zacházení s barvou
- Podobizna Saskie
- žena jeho života
- Svatá rodina
- ovlivněna Rubensem
- zobrazení kojící Marie
- anatomická nadsázka
- Rubensovi naturalistické tendence
- netradiční kompozice
- Pitva
- také Anatomie dr. Tulpa
- 1632
- Rembrantova 1. velká kompozice
- zobrazení pitvy – pitvaný je zločinec
- na počest přednášky doktora Nicolase Tulpa
- Noční hlídka
- 1642
- nejslavnější Rembrantovo dílo
- dnes se nachází v Amsterdamu
- nejedná se o žádné zobrazení noční hlídky
- byl dělán na zakázku – spolek Arkebuzníků – střelecký spolek
- vzpomínkové dílo
- časová hloubka
- Danae
- zobrazení krásy ženského těla
- Představenstvo soukenického cechu
- Návrat marnotratného syna
- on sám z prostých venkovských poměrů
- jedno z vrcholných děl jeho života
- nabádá k hlubokému zamyšlení
- Autoportrét
- jedna z posledních maleb, nadčasové moderní použití malby
- pastózní malba (opak lazurní malby)
- na počest slavné přednášky lékaře – jedna z prvních veřejných pitev
- přihlížející jsou členy komise, která měla rozhodnout, zda pitvy ano nebo ne
- každý z členů zaplatil 100 zlatých aby byl vyobrazen => odmítli převzít obraz
- přenesen do síně – byl rozměrný a nevešel se do dveří – oříznut po stranách
Vermeer van Delft (1632 – 1675)
-reprezentant delfské školy – velmi realistická
– obrazy ve svém vlastním ateliéru
– stejné prostory, židle, okna
– milovník světla – v jeho obrazech: světlo z levé strany
– čerpali z něj impresionisté
– věnuje pozornost obyčejným lidem
– často je s ním zaměňován Peter der Hooch
- Mlékařka
- Voják a smějící se dívka
- Geograf
- Žena v modrém čte dopis
- Dívka čtoucí dopis u otevřeného okna
- Dívka s perlou
- Krajkářka
- Umění malby
- velmi slavný
- jako jeden z mála nebyl na zakázku
- sloužil jako jeho reklama
- obrovský
- měl hodnotu asi 1 000 guldenů – v té době pro rodinu na rok 500 – 600 guldenů
- po jeho smrti manželka bránila tento obraz
- Pohled na Delft
- jeden z předchůdců impresionistických obrazů
- malba v otevřeném prostoru – plenérová malba
- chtěl zachytit atmosféru rána ve městě
Itálie
Caravaggio
– realismus
– konfliktní povaha, konflikty se zákazníky
– vězněn, vykázán z míst, kde pobýval
– urážlivý, vznětlivý
– pohádal se s pasákem, pak na Caravaggia vypsaná odměna, utíká do Neapole
– přestává se v Neapoli prát
– odjíždí na Maltu – Maltézský řád
- Panna Marie
- namaloval ji podle mrtvoly prostitutky
- Stětí Jana Křtitele
- 8,5 m na délku
- průběh jako filmové plátno
- David a Goliáš
- sťatá hlava – autoportrét Caravaggia
- temnosvit, drapérie
- Obětování Izáka
- Medusa
Sochařství
– alegorické náměty šroubovité kompozice, rozevlátá drapérie – různé světelné efekty
– sochaři se vrací k dřevu – řezbářství a polychromie
– mariánské morové sloupy, sloupy nejsvětější trojice
– anatomická nadsázka – postavy jsou nereálné
– postavy mají velmi výrazné výrazy
Itálie
Lorenzo Bernini
– největší sochař novodobého baroka
– velmi dobře pracoval s mramorem
– preferoval radikální baroko
– jeho sochy se snaží vyjádřit stav duše či stav soustředění
- David
- Apollón a Dafné – dívka se mění ve vavřín
- jeho symbol
- Vidění svaté Terezie – 1652
- z mramoru, radikální baroko
- rozevlátá drapérie
- přirovnání k světské extázi
- anděl vypadá spíš jako posel lásky než jako posel boží
- samotná Terezie vypadá jako Venuše
- Pluto a Persefona – divadelní gesta
- drapérie, šroubovitá kompozice
- perfektní detaily
- Alessandro Algordi– OlimpieMaidolchini– drapérie, gesta
- z tváře čiší panovačnost – klasicistní pojetí
Francie
Francois Girardon (1628 – 1715)
- Apollón a nymfy
- klasicistní
- typické antické účesy – návrat k antiky – helénismus
- grota – uměle vytvořené jeskyně – součástí parků a zahrad – svatostánky
- Thedina grota – tam se nachází sousoší – zasvěceno králi a slunci
- podílel se na výzdobě Louveru a Sorbony
- Náhrobek kardinála Richelieua v kostele Sorbony
- komplex kolejí, knihoven, přednáškových sálů
- dotoval univerzitu a stavbu kostela
- AntoinCoysevox – především portréty
- busta Louise II. De Condé
- oficiální realistický portrét
Španělsko
– hodně atypické
– silné náboženství, zbožný národ
– hlavním materiálem bylo dřevo
– polychromie
AlonsoCano
- Panna Marie
Pedro de Mena
- Kající Magdaléna
- vzniká zahradní architektura
GregorioFernandéz
- Mrtvý Kristus
- působí na city, životní velikost
Architektura
–do hloubky – předvádí trojrozměrný prostor
-klade důraz na šikmé, zakřivené a zprohýbané plochy
-vnáší do architektury pohyb – rozevláté – vypouklé
-vytváří dynamické a kypré tvary
– realistický směr se nevyskytuje
– urbanistické tendence = řeší se celé územní celky
-podle vnějšího zdiva není možné odhadnout, jak vypadá půdorys stavby
-kombinace různých tvarů – kruhy, elipsy
– terasy, balkóny, balistráda, bohatě zdobené niky, sochařská výzdoba, štuková výzdoba, voluta (= zakroucení na střeše), volské oko (= kruhové okno)
– okolí domu – parky, zahrady – fontány
– převládá sakrální architektura, paláce, domy, zámky, začíná se objevovat pevnostní architektura (= fortifikační) – např. Terezín
– zdobný prvek – obelisk (Karnak)
– začínají se používat půdní prostory
Klasicistní baroko
– vychází z manýrismu – uhlazená a chladnější verze baroka
– navazuje na antiku a snaží se zachovat antický ideál krásy
– nejvíce ve Francii
– mansardové střechy, oválná okna ve vikýři, balkón, bohatá štuková výzdoba
Itálie
Carlo Maderna
– Řím
– 1556 – 1629 – pozdní renesance, ranné baroko
- PalazzoBarberini – ranně barokní stavba – původně měla být čtyřkřídlou uzavřenou stavbou s vnitřním dvorem – typicky barokně je tříkřídlý – tzv. čestný dvůr – otevře se do hloubky
- třípodlažní, tři antické řády
- paláce hlavně pro členy rodů z nichž se vybíraly papežové
- nad balkónem hlavní klenák, který zdobí a zvětšuje – forma mascaronu = reliéfně ztvárněná zvířecí maska
Lorenzo Bernini
-velikán Říma (1598 – 1669)
-všestraný umělec – architektura, sochařství
- Svatopeterské náměstí – chrám sv. Petra
- dovršitelem
- ovál – ochoz, kolonáda
- tvořené 4mi řadami obrovských sloupů => perspektivní iluze – zvyšuje okázalost chrámu sv. Petra, zdůrazňuje jej a barokně jej vyzdvihuje
- je oválné a ne kruhové
- “náruč církve přijímající všechny věřící”
- Baldachýn sv. Petra – v chrámu sv. Petra
- nebesa nad lůžkem či trůnem
- ve výšce 29m
- radikálně barokní – bohatý zdobnost a tordované sloupy (=spirálovitě stočené)
- PiazzaNavona – Fontána čtyř řek – symbolizuje 4 světdadíly
Francesco Borromini
– jeho stavby tolik neodráží antiku
– radikální baroko
– složité stavby, duchovní díla
- Santa Agnes – na PiazzaNavona
- Fontana di Trevi
Rakousko
- Schönbrunn – “hezký pramen”
- bývalý letohrádek císařské rodiny
- nedaleko Vídně
- velká zahrada se ZOO, parkem, bludištěm
- 1569 – vybudován lovecký zámeček
- 1743 – Marie Terezie ho nechala od základů přestavit
- narodil se zde František Josef
- v zrcadlovém sále zde hrál W.A.Mozart
- Johann Bernhard Fischer – přestavba
- snaha přiblížit se k Versailles
Johann Bernhard Fischer
- kostel sv. Karla Boromejského – Vídeň
- jeho vrcholné dílo
- 1716 – neviděl ho dokoncčené, dokončil ho jeho syn Josef Emanuel Fischer
- kombinace všech různých možných směrů
- sloupy připomínají turecké minarety, antický portál
Francie
- Versailles – Mansart
- přestavěný lovecký zámek – 20 km od Paříže
- na stavbě se podílelo 30 000 umělců
- má tvar písmene U
- zrcadlový sál – navrhl Mansard – 1680 – otevření – 79m dlouhý
- symbolem šlechty
- architekt, který měl smysl pro tvar – tzv. mansardové střechy
- mramorové nádvoří
- zahrady kolem => vznik zahradní architektury
- Velký Trianon – součástí Versailles
- stavěno pro manželku Ludvíka XIV. – jeho socha před zámkem
- neuvěřitelně pravidělný
- poutní a farní kostel P. Marie Nanebevzaté – Dobrá Voda
- kombinace čtverců, obdélníků, kruhá a elips – podle vnějšího pohledu není možno zjistit vnější půdorys
- celkově převažuje klasicismus
- zahradní architektura – André LeNontre – zahrady jsou pravidelně uspořádané dle středové osy – podle řádu
- Invalidovna – dům pro staré vojáky
- 196 m dlouhý, 15 nádvoří
- největší je Čestné nádvoří
- Eglisedu Dome – kostel s kopulí
-vytvořeno dodatečně – dokončeno na počátku 18. století
-pod kopulí hrobka Napoleona Bonaparte
- kostel pařížské Sorbony – JaquesLemercier
- součástí univerzity
- ve frontonu znak kardinále Richelieua
Anglie
Christopher Wren
- katedrála sv. Pavla
- stejně populární jako Shakespeare
William Kent
-zahradní architekt
Rusko
- Petrohrad – Zimní palác – 1754 – Rastrelli
- sídlo ruských carů
- sídlo ruské prozatímní vlády – 7.11.1917
- barevné fasády
- klasicistní verze – bohaté zdobení
- dnes velmi významná galerie
- vážené město – za cara Petra Velikého – šlechta
- jezdili sem umělci – architekti, literáti
- Smolnyj – kostel v klášteře
- barvy – 1765
- řecký kříž
Barokní hudba
– harmonicky zmatená
– klade velký důraz na emoce a na pocity člověka
– důraz na hl. melodii – vedení melodie proti sobě – ostatní hlasy fungují jako harmonický doprovod
– nejvíce na konci éry
– směr antiko – podobná té renesanční – harmonicky zmatená, melodicky obtížná, kostrbatá – velký důraz na emoce, aby zapůsobila na diváka
– nová hudební divadla – zlepšení hudebních nástrojů
– opery a oratoria
– housle, viola, loutna, kytara, cello, atd.
– lidová tvorba – xylofon, zvonky, buben
– důležitý je Bach, Handel, Vivaldi, Zelenka
