Baroko – dějiny umění k prezentaci

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

Otázka: Baroko

Předmět: Dějiny umění

Přidal(a): Morder

 

 

K této maturitní otázce je dostupná také prezentace:

 

Pojem baroko a jeho časové vymezení

  • původ slova není zcela jednoznačný, možná je odvozen z řec. slova baros = hojnost = hodně ozdob, dekoru
  • možná pochází od protugalského slova barocco – perla nepravidelného tvaru
  • dlouho se název používal posměšně pro označení něčeho nevkusného
  • pro označení umění 17. st. se začal používat až koncem 19. st.
  • spadá do let 1600 – 1750, je zhruba vymezen 30letou válkou a Velkou franc. rev.
  • baroku předcházela renesance a po něm následovalo rokoko (závěrečné obd. baroka) a klasicismus
  • barokní sloh vznikl v katolické Itálii v pol. 16. st. a odtud se rozšířil do katolické Evropy
  • je považován za poslední jednotný umělecký směr, který se v Evropě prosadil – proniklo do všech umění, architektura dokonale propojena s ostatními uměními, do interiéru vstupuje také hudba=univerzální umělecký a životní sloh

 

Společensko-historická situace = jak to vypadalo v tehdejší společnosti

období vrcholného absolutismu = panovník neomezenou moc, evropští monarchové velkorysými patrony umění, ale i mecenáši přírodních věd – rozvíjí se astronomie a fyzika, Evropa rozvrácena 30letou válkou, zápasy o moc mezi evropskými státy, období neklidu ve společ., náboženské rozpory mezi katolíky a protestanty, kat. církev chtěla získat zpět své pozice = období protireformace,  založen jezuitský řád, který bojoval za protireformaci, obnovena inkvizice, zostřena cenzura,  posílena autorita katolické církve  – chtěla manifestovat n abyté pozice, moc a ohromit novým uměleckým stylem – monumentálností, pompéznosí, dekorativností = baroko

 

Charakteristika a hlavní znaky baroka

  • toto umění důsledně odpovídalo potřebám doby = katol. církev usilovala o upevnění pozic = aby toho dosáhla, snažila se působit v prvé řadě na city člověka, ne na rozum
  • člověk neměl příliš přemýšlet, ale být ohromen, uchvácen a oslněn, když např. vstoupil do kostela – odtud znaky
  • vyjadřovalo protiklad doby – dočasné a nedokonalé lidské žití na tomto světě ve srovnání s věčným životem na nebesích, proto především náboženská témata
  • snaha propojit architekturu s ostaními uměními – s malířstvím, sochařstvím a hudbou, aby se zvýšila působivost na člověka
  • člověk se odchyluje od přírody i světa a obrací se do vlastního nitra, hledá jistoty v nadosobních silách a nadpozemských hodnotách
  • důraz je kladen na duchovnost, pomíjivost života, lidskou bezmocnost
  • je to umění plné citovosti, napětí, vzrušení, efektů, patetiky
  • monumentálnost – vznikají okázalé církevní stavby – kostely, kláštery, ale také zámky se zahradami a parky a městské paláce
  • dynamika, pohyb a silné dramatické napětí – v baroku se odráží konflikt reformace a protireformace)
  • nepravidelné formy, křivky, oblouky, kopule, složité půdorysy
  • bohatost výzdoby, zdobivých prvků, ornamentů
  • okázalost, nádhera

 

Světové baroko

baroko se rychle rozšířilo po celé Evropě a ovládlo architekturu, výtvarné umění (malířství, sochařství), literaturu, divadlo i hudbu  

 

architektura a výtvarné umění

  • zde se projevilo baroko nejvýrazněji
  • znaky: rozevláté křivky, místo pravého úhlu oblouk, místo čtverců a trojůhelníku kruhy, ovály, vzácná dřeva, mramor, zlato
  • staví se hlavně kostely a chrámy – měly reprezentovat bobhatství a moc církve
  • stavitelé:
    • Gian Lorenzo Bernini – chrám svatého Petra v Římě
    • Mansart – zámek ve Versailles
    • Jan Bernard  Fischer z Erlachu – Schönbrunn ve Vídni,  inspirován zámkem ve Versailles  –

 

malířství

  • Caravaggio – Ital, tvůre monumentálních obrazů pro římské kostely – Večere v Emauzích –
  • Velazquez – Španěl- Dvorní dámy –
  • El Greco – původem Řek, žil ve Španělsku
  • Rembrandt – Nizozemí – Noční hlídka –
  • Petr Paulus Rubens – Nizozemí – Na nebevzetí Pany Marie –
  • Nizozemští umělci nezpracovávali jen náboženská témata, jako náměty volili také portréty, krajiny, motivy ze života:
    • Rubens – Krajina s duhou –
    • van Delft – Čtenářka  –
    • Dáma s červeným kloboukem –

 

sochařství      

  • přímým protikladem renesančního, místo harmonie a klidu jsou zachycována dramatická gesta, dramatický postoji, typický je sklon k pravdivosti až k naturalismu
  • Gian Lorenzo Bernini – architekt, malíř a sochař

 

hudba

  • vzešená, majestátní, oproti renesanci členitější a proměnlivější – různé rytmy, melodie, vznikají nové hudební formy, např. sonáta a hlavně italská opera – byla hrána na všech evropských dvorech
  • nové hudební nástroje, v popředí jsou v kostele varhany
  • skladatelé:
  • Italští: Monte Verdi, Antonio Vivaldi
  • Němečtí: Georg Friedrich Händl, Johann Sebastian Bach

 

literatura a divadlo

  • literatura odráží svět plný rozporů, je plná extrémů a dramatického napětí, hlavně náboženská témata, spisovatelé hledají jistoty v nadpozemských silách, vrací se bůh, který v době renesance v pozadí
  • autoři: von Grimmelshausen – Dobrodružný Simplicius Simplicissimus – z 30leté vál.
  • Miguel de Cervantes – Don Quichote – přelom 16. a 17. století
  • významnou roli sehrálo divadlo, hlavně italská commedia dell´arte

 

České baroko

  • po 30.leté válce s rekatolizací a poněmčováním českých zemí k nam pronikl i cizí barokní sloh, brzy zdomácněl a získal specificky české rysy, takže mluvíme o českém baroku
  • dosáhlo světové úrovně a je jiné tím, že se stalo i lidovým slohem – nevznikaly jenom chrámy a kláštery, ale na venkově prosté kostelíky, kapličky a selské statky
  • barokní prvky si tedy osvojovala i lidová architektura a došlo ke spojení baroka s tradicí lidových staveb, můžeme se s ním setkat v prosté, ale pěkné podobě hlavně v jižních Čechách u venkovských statků = selské baroko

 

architektura

na objednávku šlechty a církve vznikají významné stavby, jsou zváni věhlasní umělci, mnozí se zde usadili, zdomácněli, založili architektské rody a tvořili po řadu generací – nejvýznamější rody Dienzenhoferů a Luragů

  • z Itálie: Carlo Lurago – pražské Klementinum, dříve jezuitská kolej, teď je sídlo Národní knihovny  –
  • Němci: otec a syn Dienzenhofer – přišli z Bavor a usadili se tady – chrám sv. Mikuláše=nejvýznamnějši pražská barokní stavba – příklad zdomácnělých umělců –
  • Jan Santini-Aichl – narodil se u nás  – kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře klášter na Zbraslavi a pražské paláce, např. Šternberský palác –
  • Francesco Caratti – Černínský palác na Hradčanech –
  • Francouz: Jean Baptiste Mathey – zámek v Tróji
  • Vídeňák Jan Bernard Fischer z Erlachu – Clam-Gallasův palác

 

sochařství

hlavně sochy svatých

k největším barokním mistrům patřili:

  • Jan Jiří Bendl – rané baroko, autor sochy sv. Václava, dřiv byla na Václav. nám., teď na Vyšehradě –
  • Ferdinand Maxmilián Brokof– několik soch na Karlově mostě, sousoší svatého Jana z Mathy a Felixe z Valois a Ivana –
  • Matyáš Bernard Braun – soubor soch na hradě Kuksu -12 soch ctností a 12 soch neřestí –

 

malířství

naproti architektům se mezi malíři prosadili domácí umělci

témata obrazů převážně náboženská, malovali na plátno a dřevo a rozšířené byly nástěnné a stropní fresky (malba na vlhké čerstvé  omítce) v kostelích, palácích a zámcích

  • Petr Brandl – portréty a autoportréty, oltářní obrazy, církevní náměty, ale i světské náměty – autoportrét   –
  • Karel Škréta –  obrazy s nábož. tematikou a portréty

 

hudba

čeští muzikanti působili nejen doma, ale v celé Evropě – proto se o Čechách mluvilo jako o konzervatoři Evropy

vznikaly hlavně chrámové skladby, mše, nešpory (podvečerní pobožnosti)

  • Josef Mysliveček
  • Pavel Josef Vejvanovský

 

literatura

pojila se s protireformací, takže hlavně náboženský charakter, hrdinové= většinou světci, po Bílé hoře se lit. rozdělila na lit. domácí a emigrantskou – část učenců odešla

převažují latinsky psaná díla odborná = historická a filologická ,

v čekém jazyce jen lidové knížky a náboženské texty

  • Bohuslav Balbín – jezuitský kazatel, historik, psal pouze latinsky
  • česky psal Adam Michna z Otradovic –básník, skladatel, autor sborníku českých písní (ukolébavky, milostné písně, písně o světcích)

 

Život v období baroka

na zámku

  • zámek svého majitele hlavně reprezentoval
  • nesloužil jako pevnost na ochranu, ale hlavně pro pohodlí, klid a různé oslavy atd.
  • zámek nebyl jenom obydlím, sloužil také jako kulturné, společenské a hospodářské centrum
  • v každém zámku byla kaple, knihovna, jídelna, taneční sál a salóny
  • často se konaly hostiny, plesy se zámeckou kapelou, vyjížďky kočárem atd.
  • ve velkých zámcích byla dokonce postavena divadla
  • každý zámek byl obkolopen obrovským parkem, kde uprostřed stálo sousoší
  • častá byla i malá jezírka v parku
  • celý zámek byl zdoben drahocennými obrazy, sochy nebo lustry
  • k panství většinou patřili i lesy, mlýny, pivovary, sýpky, rybníky atd.
  • jakákoliv krádež byla většininou trestána smrtí, jelikož se krádež považovala ze těžký zločin

 

v podzámčí

  • velmi početné služebnictvo zajišťovalo údržbu zámku a staralo se o spokojenost pánů
  • nadřízený služebnictva byl panský správce, který spravoval celé panství
  • všechno služebnictvo bydlelo buď v zámek nebo blízko něho, aby byli stále po ruce
  • pokud panstvo odjelo ze zámku, staral se o něj panský správce
  • poddaní museli celý den obsluhovat pány, ale nejhůře se vedlo poddaným na vsi

 

na vsi

  • šlechta získávala bohatství hlavně z velkostatků
  • pracovali tam pouze nizší poddaní, kteří museli na robotu 3x týdně, a v době úrodnosti ještě déle, pouze o nedělích a svátcích se nesmělo pracovat
  • poddaní museli platit daň církvi, museli platit daň z půdy a poplatky z jarmarků, mlýnů, kováren a z mýt
  • v zimě, kdy nebyla práce, opravovali nářadí, obydlí atd.
  • panství zavedla později těžbu dřeva, rybníkářství, pivovarství atd.
  • po 30. leté válce se robota začala přeměňovat na nevolnictví, poddaní se nesměli bez dovolení stěhovat, ženit, chlapci nesměli do školy nebo se vyučit nějakému řemeslu
  • začala poddanská povstání, často byla povolána dokonce armáda, která je musela utlačovat  nebo zahnat, vůdci povstání byli většinou veřejně pověšeni, aby zastrašili poddané

 

ve městě

  • po 30. leté válce byla města vylidněná a pustá, ale po nějáké době opět začala vzkvétat
  • centrum města tvořilo náměstí, kde se pořádaly pravidelné trhy, na náměstí byla radnice a kostel
  • k domům patřilo hospodářství (pole, louky, zahrady, sady atd.), u větších měst bylo za hradbami
  • v malých městech se život podobal tomu na vsi
  • život ve měste byl spíše primitivní, osvětlení bylo jen málokdy, pokud vypukl požár, shořela většina města
  • nejvýznamnější roli hráli měšťané (majitelé domů), byli to hlavně lékaři, obchodníci, písaři
  • ostatní chudina žila většinou v útulcích
  • v čele města stál rychtář (hejtman) a městská rada (konšelé), existovala i stráž a ponocný, který dával v noci pozor kdyby vypukl požár, při krádeži atd.


2 komentáře u „Baroko – dějiny umění k prezentaci“

Napsat komentář