Baroko v hudbě

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny-hudby

 

Otázka: Baroko v hudbě

Předmět: Dějiny hudby

Přidal(a): Veronika

 

 

BAROKO

  • léty 1580 až 1730/1750.
  • název pochází z portugalského slova „barroco“= perla nepravidelného, křivého, bizarního, v hudbě použil tento termín již Jean-Jacques Rousseau

 

Tři fáze baroka:

  • rané baroko = 1580 – 1650,
  • vrcholné baroko = 1650 – 1690
  • pozdní baroko = 1680/1690 – 1730/1750.

 

Životní pocity barokního člověka:

  • orientace na víru, niterný duchovní život, rozčarování ze stavu světa (náboženské války)
  • svět se jeví jako chaotický, marný, bezútěšný, útěchu hledá barokní člověk ve víře a ve svém srdci
  • taneční formy – skrz taneční veselí ale prosvítá vědomí marnosti života a přítomnosti smrti

 

Hudba = velice vznešená, majestátní

  • Opouští složitou polymelodickou strukturu ve prospěch melodicko-harmonického cítění.
  • Nejdůležitější prvky: kompozice, melodie, rytmika a harmonie.
  • užívání kontrastů: tempo: střídání rychlých a pomalých vět, terasovitá dynamika: forte x piano, tónina: dur x moll (vytlačeny jsou církevní tóniny), jednohlas x vícehlas, sólové nástroje x orchestr.
  • vznik taktu metrum a rytmus, přísné tempo, na druhou stranu americké skladby
  • Sekvence – opakování melodie transponované o určitý interval, většinou třikrát a dost

 

Hudební nástroje: varhany, cembalo a jeho druhy: spinet, clavicembalo, virginál, gravicembalo, cembalo mělo (na rozdíl od klavíru) stejně kláves jako strun – havraní brka připoutaná na tangenty kláves.

  • Generální bas = číslovaný bas, způsob zápisů akordů a neakordických tónů ve skladbě. Hudebně se pak generálbas realizoval continuem(= basso continuo) složeným z hlubokého melodického nástroje

 

Hudební formy:

  • opera – pro její vznik byla rozhodující snaha italských renesančních teoretiků a umělců o vzkříšení antického dramatu
  • florentská camerata (= společnost)
    • Ideovým vůdcem byl otec slavného hvězdáře Vincenzo Galilei.
    • Odmítali vícehlasou kompozici jako vynález „barbarského středověku“
    • zavrhli vícehlas a dali přednost tzv. doprovázené monodii
    • Na 1. místě bylo slovo (tedy obsah), na 2. místě rytmus a na 3. místě tón (tedy melodie).
    • V prvním krátkém údobí dějin opery je ideálem „dramma per musica“
    • 1. opera Dafné skladatelů Jacopo Peri a Jacopo Corsi – uvedena r. 1597, (nedochovala se)
    • První dochovaná opera Euridice z r. 1600 J. Periho.

 

Claudio Monteverdi

  • Prvním opravdovým mistrem opery byl italský skladatel
  • jeho 1. opera L´Orfeo (z r. 1607)
  • Pocházel z lékařské rodiny v Cremoně, byl zpěvákem a violistou kapely vévody Vincenza Gonzagy v Mantově (1590 – 1613)
  • r. 1601 byl jmenován komorním a chrámovým kapelníkem
  • Od r. 1613 až do smrti byl kapelníkem chrámu Sv. Marka v Benátkách
  • Napsal kolem 10 oper a několik baletů(L´Orfeo, zpívaný balet Balet nezavržených, …)
  • složil mše, žalmy, nešpory, magnificat, vydal 7 knih světských a duchovních madrigalů( madrigal se tak u něj stává předstupněm opery)
  • Hlavními hudebními formami ve zpěvu se stávají árie a recitativ
  • v orchestru je stabilizované obsazení nástrojů a skupin (samostatné formy: předehra, mezihry a ritornel).
  • V pojetí opery jako hudebního divadla předešel svou dobu
  • Zavedl pojmy prima prattica = stará hudba a seconda prattica – nové umění, monodie s akordickým doprovodem, která se více hodí pro divadlo

 

Římská opera

  • 1. pol. 17. stol., zakladatel Stefano Landini, velkolepá podívaná o 100 účinkujících, předváděla mnohdy i více než 8 hodin výjevy ze života svatých nebo biblické příběhy
  • Hlavní představitel: Luigi Rossi

 

Benátské opera

  • r. 1637 otevřeno 1. veřejné stálé operní divadlo
  • Do té doby pouze šlechtickým dvorům a pro pozvané obecenstvo, nyní každému po zaplacení vstupného
  • V r. 1700 bylo v Benátkách 16 operních divadel
  • Nešetřilo se na dekoracích, kostýmech, zpěvák stál uprostřed jeviště vpředu proti vladařské lóži, orchestr byl umístěn za jevištěm, snížil se počet zpěváků ve sboru, vzniká nová společenská vrstva – od účinkujících přes divadelní ředitele, skladatele, výtvarníky až po technické síly a propagaci
  • Benátská opera se stává operou sólovou, střídala se dueta a árie
  • Nejvýznamnějšími skladateli byli Francesco Cavalli a Marc Antonio Cesti

 

Neapolská opera

  • využívá sólového zpěvu
  • Pěvecké hvězdy s virtuózním zpěvem (bohaté koloratury=ozdoby) byly osou celého dění
  • Velkou důležitost měli kastráti
  • uzavřené formy
    • vstupní třídílná sinfonia (předehra) jako úvod bez spojitosti s vlastním hudebním děním opery
    • vžitý rozvrh temp: rychlé – pomalé – rychlé
    • árie =lyrická zpěvná část, uzavřený celek, má třídílnou formu A B A (= da capo árie)
    • z ansámblů nejčastější dueta
    • sbory mají charakter madrigalů
    • instrumentální mezihry=ritornely, které se opakují
    • recitativ = rozvíjí se a posouvá děj
    • Recitativ secco = s akordickým doprovodem cembala a rychlým sledem tónů malých rytmických hodnot v melodice
    • Recitativ accompagnato (akompaňáto) = souvislý instrumentální vícehlasý doprovod a rozvinutější melodika
    • Vytvářel se kult zpěváků (sólová virtuozita v áriích) – trpěl tím dramatický děj opery
    • Nejvýznamnějším skladatelem neapolské opery byl Alessandro Scarlatti, který napsal více než 100 oper
    • 1. známá komická opera La serva padrona (= Služka paní) Giovanni Battisty Pergolesiho (1710-1736).

 

Baroko ve Francii

  • byla především zemí tance
  • Zakladatelem francouzské opery je Jean Baptiste de Lully
    • syn florentského mlynáře
    • od 14. let ve Francii, králův oblíbenec
    • navázal na římskou operu
    • vytvořil nový operní typ tragédie lyrique (=lyrická tragédie)
    • Obsazuje sólové party přirozenými hlasy
    • Francouzi odmítali umění kastrátů
    • Důležité jsou sborové a taneční výjevy, orchestrální složka
    • Je tvůrcem tzv. francouzské ouvertury (= předehry): pomalu-rychle-pomalu
    • Napsal 14 oper, asi 20 baletů a hudbu ke hrám Moliéra a Corneilla

 

Rakousko a Německo

  • opera hrána poprvé r. 1618 v Salcburku
  • hlavním střediskem byl vídeňský dvůr, kde se hrála italská opery v r. 1626
  • císař Leopold I. založil ve Vídni stálé operní divadlo

 

Anglie

  • skladatel Henry Purcell
    • opera Dido a Aeneas
    • slučuje vlivy francouzské a italské se starší anglickou tradicí
    • psal scénickou hudbu k Shakespearovým činohrám
    • zvláště vyniká hudba k Richardu III.
    • Sen noci svatojánské a Bouře

 

Hudební formy:

  • sonáta
    • skladba pro sólový nástroj s doprovodem klávesového nástroje
    • Sonata da chiesa = chrámová (věty: pomalá-rychlá fugovaná-pomalá-rychlá taneční)
    • sonata da camera = světská
    • Triová sonáta je pro 2 rovnoprávné melodické nástroje (nejčastěji dvoje housle) a basso continuo (cembalo hrající akordickou výplň, posílený o basový nástroj např. violoncello) – tedy vlastně 4 muzikanti.
  • concerto grosso
    • několikavětá skladba založen na barevném a dynamickém kontrastu mezi 2 nástrojovými skupinami
    • Skladatelé: Giuseppe Torelli, Arcangelo Corelli, Alessandro Pietro Scarlatti, Domenico Scarlatti, JS. Bach, G. F. Händel
  • sólový koncert
    • vyvinul se z concerta grossa počátkem 18. století;
    • oproti orchestrálnímu tutti stojí jediný sólový nástroj
    • zpravidla třívětý
  • fuga
    • několikadílná vícehlasá skladba, která zpracovává jedno hudební téma, které postupně prochází všemi hlasy skladby dle určitých pravidel (imitace, rozvádí se)
    • Vrcholná forma kontrapunktu (= nota proti notě)
  • toccata
    • skladba pro klávesové nástroje (varhany, cembalo)
    • podobá se etudě
    • v období baroka spojována s fugou
  • suita
    • orchestrální barokní suita vznikla ve Francii a v Německu
    • seřazovala různé dobové tance na základě stejné tóniny
    • střídaly se v ní tance charakterově i pohybově kontrastní
    • Základní sled tanců
      • allemande – courante – sarabanda – gigue
      • Skladatelé je někdy rozšířili o oblíbené tance v době baroka: gavota, polonéza, menuet případně o netaneční samostatné instrumentální skladby: preludium jako úvod, air
      • V době vrcholného baroka se ustálilo schéma: allemande – courante – sarabanda – intermezzo – giga, jako oblíbený tanec se vkládal menuet– základem byly malé krůčky a mnoho figur v držení těla, končetin a hlavy, tempo mírně rychlé, takt ¾
  • oratorium
    • cyklická vokálně-instrumentální skladba pro sóla, sbor, orchestr a vypravěče
    • duchovní skladba nemá liturgický charakter, náměty vycházejí z Bible, většinou ze Starého zákona
    • Původně byla hrána v kostelích, později i v koncertních síních
  • pašije
    • typ oratoria pojednávající o umučení Krista
    • jsou psány podle evangelistů (sv. Matouše, Marka, Lukáše a Jana)
  • mše
    • největší důležitost mezi chrámovými skladbami v baroku
    • Přibírá instrumentální doprovod a stává se cyklickou prokomponovanou skladbou
  • pastorela
    • český druh malé kantáty se sólisty, sborem, malým orchestrem včetně varhan na pastýřský nebo vánoční námět
  • kantáta
    • je původně zpívanou skladbu na rozdíl od skladeb hraných
    • pozdější označení skladby pro sóla, sbor a instrumentální doprovod, obsah lyrický
    • V baroku 2 typy kantát:
      • cantata da camera = světská, většinou milostné náměty
      • cantata da chiesa (kantáta da kiéza) = chrámová, s náboženskou tématikou

 

Význační představitelé italské instrumentální hudby

  • Antonio Lucio Vivaldi
    • byl vysvěcen na kněze ale ze zdravotních důvodů požádal o zproštění služby
    • stal se učitelem hudby, dirigentem dívčího smyčcového orchestru v dívčím útulku, houslistou chrámu sv. Marka v Benátkách, kde nepřetržitě žil, ale podnikal koncertní cesty po Evropě
    • Byl vynikajícím interpretem vlastních houslových skladeb, obohatil houslovou techniku o hru ve 12. polohách
    • Napsal kolem 770 skladeb (248 houslových koncertů, 29 koncertů pro dvoje housle, 29 pro violoncello, 39 pro fagot, 22 pro flétnu, …)
    • v áriích pro kastráty nekonečné běhy, skoky přes 2 oktávy
    • Instrumentální dílo
      • Čtvero ročních dob
        • I. La Primavera= Jaro, II. L´Estate = Léto, III. L´ Autumno = Podzim, IV. L´Inverno =
        • ilustrace ptačího zpěvu (skřivánka, hrdličky, křepelky) v 1. větě Jara
        • Jaro začíná oslavou mládí a rodících se nových sil přírody, s tajícím sněhem se vrací zpěv ptáků, rozšumí se horské bystřiny a přírodu očistí i první jarní bouře, po ní se obloha znovu rozjasní a ptáci se vrátí ke svému zpěvu
        • nejsou to žádná concerta grossa, ale jsou to mimořádné virtuózní houslové koncerty
        • Tento cyklus je „zkouškou harmonie a invence“

 

Vliv italské instrumentální hudby v Evropě

  • Francie
    • Jean Marie Leclair
      • francouzský barokní hudební skladatel a houslový virtuos
      • je považován za zakladatele francouzské houslové školy
  • Německo
    • Georg Muffat
      • Napsal mnoho instrumentálních sonát
      • orchestrální suity
      • varhanní toccaty
      • orchestrální concerti grossi
    • Johann Joseph Fux
      • Učebnice kontrapunktu
    • Georg Philipp Telemann
      • Varhaník
      • Hudební samouk
  • Anglie
    • Henry Purcell
      • dopomohl ke vzniku zvláštního, arteficielního britského stylu hudby
    • George Fridrich Händel
      • Mesiáš, Vodní hudba, Hudba k ohňostroji…

 

Barokní hudba pro klávesové nástroje

  • Itálie
    • Girolamo Frescobaldi
      • Polymelodická hudba
      • Vznik typické barokní polyfonie
      • Schopnost vyjádřit bohatou škálu afektů, nádheru a velkolepost
    • Domenico Scarlatti
      • Řím, Londýn, Lisabon, Madrid, …
      • 500 klavírních skladeb (sonáty)
  • Německo
    • Johann Jacob Froberger
      • vytvořil žánr suity pro klávesové nástroje
      • svými cestami přispěl k výměně hudebních idejí
      • Varhaník v Lipsku
    • Johann Kuhnau
      • Bachův předchůdce v Lipsku
      • Suity, sonáty s programním obsahem

 

Francouzská clavecinová škola, tzv. galantní styl (rokoko)

  • Tzv. rokoko
  • stylová fáze, která nastoupila po vrcholném baroku V
  • předstupně klasicismu
  • hudební rokoko tíhne k drobnějším formám a používá množství různých melodických ozdob ( až 88)
  • Hudební formy
    • menuet
      • původně francouzský dvorní tanec ve ¾ taktu mírně rychlého tempa, graciózní charakter
    • divertimento
      • v té době sloužilo jako doplněk různých společenských akcí nebo ke stolování
    • serenáda
      • druh náladové večerní skladby (zastaveníčko), árie s doprovodem drnkacího nástroje, kterou zpívali či hráli zamilovaní hoši pod okny svých vyvolených
    • kasace
      • instrumentální skladba o více větách suitového charakteru, hrála se většinou na volném prostranství

 

Georg Friedrich Händel

  • 23.2. 1685 Halle nad Sálou v Sasku
  • velký tvůrce oratoria a instrumentální hudby
  • syn zámožného ranhojiče (lékaře)
  • studium hudby začal v Halle u dómského varhaníka Friedricha Wilhelma Zachowa
  • Z úcty k otci začal studovat práva ale hudba nakonec zvítězila
  • od mládí se přátelil s Telemannem a Matthesonem
  • začínal jako houslista a cembalista ve slavné hamburské opeře
    • zde úspěšný debut jeho 4 oper (Almira, 1705, Nero, Florindo, Dafné)
  • roku 1706 – 1710 pobývá v Itálii: Benátky, Florenci, Řím a Neapol
  • Italové jej nazývali „caro Sassone“, tj. „drahý Sas“ – zde žákem A. Scarlattiho
  • poznává díla italských barokních mistrů
  • během 4 let zde složil více než 50 děl
  • pro Florencii svou 1. italskou operu Rodrigo (1707)
  • v Benátkách byla přijata s nadšením r. 1709 jeho komická opera Agrippina
  • Po krátkém působení v Hannoveru zakotvil na více než 45 let v Londýně, kterému určuje všechna svá díla a získává anglické státní občanství
  • Na přání královské rodiny složil např.:
    • slavnou orchestrální Water music
    • původní tři samostatné suity: 1. in F, 2. in D, 3. in G, hrály se během královských výletů na řece Temži
    • skladby složené zvláště z tanců a Music for the Royal Fireworks
      • vznikla k oslavám cášského míru;
    • velký interpretační aparát
      • 12 hráčů part prvního hoboje, 8 hrálo part druhého hoboje, 4 hráli třetí hoboj, 8 první fagot, 4 druhý fagot, tři trojice přirozených rohů, tři trojice trubek, tympány, smyčcový orchestr, continuo, celkem cca 100 hudebníků
  • Založil operní akademii
    • pro ni napsal např. opery Giulio Cesare, Tamerlano, Rodelinda,
    • 1728 první královská akademie zaniká
  • Händel založil novou operní scénu a napsal pro ni další opery např. Ezio, Zuřivý Orlando, Xerxés
  • bojoval proti dalším intrikám, nepodlehl ani při těžkém zdravotním stavu (r. 1737 záchvat mrtvice, ochrnul na půlku těla)

Díla

  • Pomalé árie
    • Sarabanda (3/2) – árie Almireny „Lascia ch´io pianga“ (Rinaldo – vychází z renesančního eposu Osvobozený Jeruzalém)
    • Pomalá kantiléna (3/4 nebo C) – larghetto „Ombra mai fu“ = Vábí vlídný stín – touto árií pod košatým platanem začíná po předehře opera Xerxes (Serse) na antický námět
  • Své největší tvůrčí síly věnoval oratoriím
    • Saul (1738) – použil zvonkohru i jako doprovod recitativu;
    • Izrael v Egyptě (1738) – je zcela netypicky pověřen být hlavním hrdinou a nositelem děje pěvecký sbor (dvojsbor)- 20 sborových vstupů, pouze 7 árií, 1 dueto a 4 recitativy, použil sborový recitativ;
    • Mesiáš (1741)- libreto spojuje starozákonní texty s novozákonními, je zde nápadná jednota židovské a křesťanské tradice;
    • Samson (1741);
    • hudební drama Herkules (1745);
    • Juda Makabejský (1746);
    • Jephta (1751)
    • V sólových částech užívá způsobu operní tvorby, těžištěm svého oratoria učinil sbor, kterým dosahuje monumentality a ve kterých převažuje polyfonní vedení hlasů (zvláště vyniká Alleluja v Mesiáši
    • Napsal 17 anglických oratorií na biblické náměty – Celkem jich má 22 vesměs s texty anglického překladu Starého zákona
  • Napsal kolem 40 oper – převažuje opera séria neapolského typu, operu buffu nekomponoval, zastupuje ji v několika případech smíšený typ opery semiseria (Xerxes)
  • Händel byl vynikající instrumentalista (varhaník, cembalista, houslista)
  • složil tři série varhanních koncertů, dvě série concerti grossi, koncerty pro sólové nástroje (např. 6 hobojových), flétnové sonáty, triové sonáty
  • Byl robustní postavy vysoký kolem 2 metrů, 8 let před smrtí oslepl
  • Je pochován mezi nejvýznamnějšími osobnostmi království ve Westminsterském opatství, slavný Francois Roubiliac mu vytvořil už za života bustu
  • Koluje o něm spousta legend: byl prý lakomý, hrozně rád jedl a užíval si světských radostí. Musel být i nezlomný idealista, jen tak mohl opustit Itálii, která mu ležela u nohou, a odejít do Londýna, kde začínal od nuly a několikrát zkrachoval, svou hudební řečí byl vlastně Evropanem
  • Je opravdu německým i anglickým skladatelem zároveň
  • Ovlivnil oratorní tvorbu F. J. Haydna, F. Mendelssohna-Barholdyho, A. Dvořáka, ve 20. stol. I. Stravinského, A. Honeggera, B. Brittena aj
  • Händel je mistrem syntézy
  • dovedl spojit italskou zpěvnost a francouzskou tanečnost v dokonalou formu
  • V Anglii navázal na H. Purcella a ve sborech na madrigalovou techniku
  • V současnosti ožilo Händelovo jevištní dílo na festivalech ve skladatelově rodišti v Halle nad Sálou

 

 Johann Sebastian Bach

  • 21. 3. 1685 Eisenach, + 28. 7. 1750 Lipsko
  • Narodil se jako osmé dítě hudebníka, člena městské i dvorní kapely
  • Základy hudebního vzdělání získal od staršího bratra Johanna Christopha, varhaníka v Ohrdrufu, u něhož žil od 10. let po smrti svých rodičů
  • Všeobecné vzdělání završil na gymnáziu v Lübecku
  • v letech 1703 – 1707 působil jako varhaník v Arnstadtu (nejranější skladbou pro klávesové nástroje – cembalo je Capriccio na odchod milovaného bratra Johanna Jakoba do války proti Švédům)
  • 1707 – 1708 byl varhaníkem v Mühlhausenu, pak ve Výmaru jako dvorní varhaník
  • studoval hudbu vynikajících protestantských skladatelů od Schütze po Dietricha Buxtehudeho.
  • Varhanní skladby
    • Toccata d moll
    • Preludium a fuga: c moll, D dur, a moll
    • Passacaglia c moll – kolosální variační cyklus
  • 1707 se oženil se svou sestřenicí Marií Barbarou (7 dětí)
  • Köthen: od r. 1717 jako dvorní kapelník
  • Ve svých prvních 3 působištích se věnoval tvorbě pro evangelický chrám = mimořádný znalec evangelické duchovní písně (nazývané také protestantský chorál)
  • Zde vytvořil i svá první vrcholná instrumentální díla
  • první díl Dobře temperovaného klavíru
  • v Lipsku vytvořil i druhý díl – „Starý zákon klavírní hry“
    • obsahuje 2 řady preludií a dvojhlasých až pětihlasých fug (celkem 48), komponovaný ve všech durových a mollových tóninách v chromatickém postupu
  • Nejznámějších je 6 Braniborských koncertů věnovaných Christianu Ludwigovi, markraběti braniborskému (seznámení v Karlových Varech)
    • Nejsou to žádná concerta grossa, ale „Šest koncertů pro různé nástroje“
      • 1. in F – sóla: 3 rohy, 2 hoboje, fagot, violino piccolo; orchestr (tutti)
      • 2. in F – sóla: trubka, flétna, hoboj, housle; orchestr (tutti)
      • 3. in G – 3 housle, 3 violy da braccio (název nástroje z rodu houslí, která se při hře drží na rameni), 3 violoncella, basso continuo (tj. violone = velká viola, od 18. stol. označuje kontrabas + cembalo)
      • 4. in G – sóla: 2 zobcové flétny („in echo“), housle; orchestr (tutti)
      • 5. in D – sóla: příčná flétna, housle, cembalo; orchestr (tutti)
      • 6. in B – 2 violy da braccio, 2 violy da gamba, violine, cembalo. Jsou nezařaditelné do tradičních kategorií instrumentálního koncertu (concerto grosso, sólový koncert, tutti – koncert)
  • Další díla
    • 16 koncertů pro sólové cembalo
    • houslové koncerty:  a moll, E dur
    • Koncert pro dvoje housle d moll
    • 6 sonát a partit pro housle
    • 6 suit pro violoncello
    • 4 ouvertury pro orchestr
    • neopakovatelný Air z 2.suity D dur
    • závěrečná Badinerie ze Suity h moll pro sólovou flétnu a orchestr – rokokovou melodii sólového nástroje (flétny) „shodí“ z vysoké sopránové polohy do basu
  • R. 1721 se oženil s Annou Magdalenou- poznal ji po smrti své první ženy jako znamenitou zpěvačku v Köthenu, pocházela z rodiny polního trubače
  • její rukopis se tak přiblížil Bachovu, že si znalci nebyli vždy jisti, jde-li o skladatelův originál (tj. autograf), či o její opis
  • Napsal pro ni sbírku klavírních kousků Knížečka pro Annu Magdalenu Bachovou
  • Měli spolu 6 synů a 7 dcer (většina z nich zemřela v dětství = 13 dětí)
  • Lipsko
    • od r. 1723 zde žil s rodinou
    • Přihlásil se na uvolněné místo lipského kantora
    • městská rada jej vybrala ve 3. kole výběrového řízení (Telemann o místo neměl zájem, Graupnera neuvolnil jeho zaměstnavatel)
    • Zastával funkci městského hudebního ředitele zodpovědného za veškerý hudební provoz nejen v kostele sv. Tomáše, ale ve všech 4 největších lipských chrámech
    • kromě toho měl povinnosti ve škole, skládal nové kantáty pro každonedělní bohoslužby
    • k dispozici měl asi 50 zpěváků tomášské školy – orchestr byl složen z 12 – 15 hráčů + výpomoci v sekci dechových nástrojů
    • 1736 byl Bach jmenován královským dvorním skladatelem polského krále, původně saského knížete Augusta II. Silného, který konvertoval na katolickou víru
    • Dílo
      • Janovy pašije – komornější obsazení
      • Matoušovy pašije – použití 2 sborů: coro I. je sborem Evangelisty a Ježíše, coro II. reprezentuje shromáždění věřících, jako izraelský lid s různými výkřiky, apoštolové apod.
      • Mše h moll – jednotlivé části vznikaly v různých obdobích – největší doložitelný příklad koncertantní mše (= missa concertata) o mimořádně velkém rozsahu se jako celek za skladatelova života nedočkala provedení
        • Ve všech částech se střídají sólová čísla – árie a dueta – se sborovými
        • Magnificat  – má navíc taneční charakter polonézy
    • Stěžejní díla byly kantáty
      • v Lipsku musel na každou neděli a každý svátek celého liturgického roku zkomponovat novou
      • 1723 – 1727 = 5 kompletních kantátových cyklů
      • dochovaly se jen 2/5
      • Vánoční oratorium (1734 – 1735) = vlastně cyklem šesti kantát od 1. svátku vánočního (25. 12.) po Zjevení Páně (6. ledna = Tři krále)
        • Několik kantátových kompozic věnoval různým výročím a slavnostním příležitostem – městské radě, univerzitě, saskému dvoru Augusta III. v Drážďanech
      • Kávová kantáta (asi 1734)
        • osobitý humor, nápaditost a vtip
    • Goldbergovské variace
      • ve 30. variacích dokázal své neopakovatelné kontrapunktické mistrovství, na jednoduchou melodii se sestupným basem zkomponoval kánony ve všech (i nezvyklých) intervalech od primy až po nónu
      • Bachův žák J. T. Goldberg jako cembalista měl touto skladbou ulevit od nespavosti hraběte Keyserlinga
    • Mistrovská kontrapunktická díla
      • Hudební obětina byla výsledkem jeho návštěvy u syna Carla Philippa Emanuela, jenž byl dvorním hudebníkem Bedřicha (Friedricha) II. Velikého, výborného znalce hudby a hráče na příčnou flétnu
      • Bach improvizoval na téma, které mu král zadal a v Lipsku pak na ně vypracoval různé kontrapunktické skladby
      • vytvořil několik kánonů v různých intervalech, nekonečný, račí, hádankový a z úcty k panovníkovi i triovou sonátu pro flétnu, housle a cembalo¨
    • Nenapsal žádnou operu
    • Nedokončené dílo Umění fugy 13 skladeb, následují 4 kánony, 2 fugy pro 2 nástroje (cembala)
      • Fuga a 3 soggetti, kterou již nedokončil (s typickým „podpisem“ B-A-C-H – kryptogram)
        • tato závěrečná skladba se dodnes hrává z úcty ke skladatelovu originálu většinou nedokončená, na místo závěru se přidává Bachův chorál Vor Deinem Thron tret´ich z „18 lipských chorálů“
        • V rukopisu skladby je za rozměrnou nedokončenou fugou vepsána rukou Bachova syna poznámka: „ Nad touto fugou, v níž se jako jedno z témat objevuje jméno B-A-C-H, skladatel zemřel.“
  • K neutěšeným poměrům v tomášské škole (zatrpkl a stáhl se do soukromí) přibyla oční choroba dovršená nezdařenou operací a úplnou ztrátou zraku
  • Bach je velkou syntetickou osobností
  • Základ jeho hudebního stylu vytryskl z tradic německé hudby, najdeme zde i prvky anglické, francouzské a italské
  • Nepochybně završil vývoj hudební epochy zvané barok
  • Jeho kontrapunktické mistrovství objevil na sklonku života již W. A. Mozart, po něm L. van Beethoven, R. Wagner, J. Brahms. B. Smetana
  • Z jeho podnětů osobitě těžil V. Novák a jeho žák Ladislav Vycpálek
  • K Bachovi se hlásil P. Hindemith, I. Stravinskij, A. Schönberg a jeho žáci A. Berg a A. Webern, obdivoval jej D. D. Šostakovič
  • Bach byl ve své době uznáván jako varhanní virtuóz a ladič varhan
  • Teprve v 1. pol. 19. stol., zásluhou Felixe Mendelssohna – Bartholdyho, který uvedl jeho Matoušovy pašije r. 1829 v Berlíně, došlo k pravému poznání jeho díla
  • Bachův odkaz činí přes 1000 titulů!
  • Jeho synové :
    • Wilhelm Friedemann Bach (1710 – 1784) –
      • „halinský“ Bach
      • varhaník v Drážďanech a v Halle/Salle
    • Carl Philippe Emanuel Bach (1714 – 1788)
      • „berlínský“ Bach
      • 27 let cembalista u Friedricha II. a 20 let chrámový kapelník (= varhaník) v Hamburku
    • Johann Christoph Bach (1732 – 1795)
      • „bückeburský“ Bach; působil 40 let v Bückeburgu
    • Johann Christian Bach (1735 – 1782)
      • přestoupil ke katolicismu
      • varhaník v Miláně a přes 20 let významný skladatel, klavírista, dirigent a koncertní podnikatel v Londýně
  • Tzv. starší vídeňská škola – skladatelé ve službách Marie Terezie, zvláště
    • G. Ch. Wagenseil – instrumentální koncerty
    • K. D. von Dittersdorf – opery, symfonie, koncerty, smyčcová kvarteta
  • J. S. Bacha přežilo 5 synů a 4 dcery
  • manželka J. S. Bacha Anna Magdalena zemřela r. 1760 jako almužnice a dcery připadly na obtíž veřejnosti

 

Baroko v Českých zemích

  • V 17. a 18. stol. velké změny
    • pobělohorská porážka
    • nepřízeň Habsburků
    • konfiskace půdy
    • jezuitská protireformace
    • třicetiletá válka, ostré rozpory mezi šlechtou a poddanými
  • Důležitým střediskem hudebního života ve 2. pol. 17. stol. byly šlechtické kapely vídeňské
    • hlavně kapela olomouckého biskupa Karla Lichtensteina – Castelcorna
    • později kapela biskupa Schrattenbacha
    • obě kapely sídlily v Kroměříži a v Olomouci, měly 38 hudebníků
    • Další kapely: schwarzenberská v Českém Krumlově, hrabat Morzinů v Lukavici u Plzně, questenberská v moravských Jaroměřicích nad Rokytnou, Sporckova v Praze a v Kuksu atd.
  • Opera poprvé v Čechách v r. 1627 při korunovaci Ferdinanda II., v r. 1680 o masopustu např. komická opera Dragiho „Sokratova trpělivost se 2 manželkami“
  • událostí byla premiéra korunovační opery Johanna Josepha Fuxe  Constanza e Fortezza (= Stálost a statečnost) při korunovaci Karla VI. r. 1723, za nemocného skladatele ji řídil Antonio Caldara (1670 – 1736) + 300 účinkujících
  • Sídlem italské opery se stalo královské divadlo Starého Města pražského založené r. 1738 v Kotcích
  • hrálo se též v Thunově divadle na Malé Straně
  • Oratoria dosáhla rozmachu v prvých desetiletích 18. stol. v Brně a v Olomouci

 

Rané baroko v Čechách = etapa

  • souvisela s lidovým zpěvem doprovázejícím církevní obřady
  • Nositeli a tvůrci této hudby byli kantoři a trubači
  • Adam Václav Michna z Otradovic
    • odchovanec jezuitů,
    • od r. 1645 jindřichohradecký varhaník, skladatel a básník
    • Byl 1. autentickým tvůrcem české duchovní písně
    • Tři velké soubory duchovních písní na vlastní básnické texty (strofická forma) pro sóla nebo sbor a různé nástroje:

      • Česká mariánská muzika – známá vánoční píseň Chtíc, aby spal.
      • Loutna česká  – např. Andělské přátelství = Nebeští kavalérové
      • Svatoroční muzika.
    • Až ve 20. stol. objeven v kroměřížském hudebním archívu rukopis jeho Svatováclavské mše pro 6 sólových hlasů, šestihlasý sbor, 2 housle, 4 violy a generálbas

 

Vrcholné baroko v Čechách = 2. etapa

  • rozvoj instrumentální hudby chrámové i světské
  • 1. skladatelem instrumentální hudby byl Pavel Josef Vejvanovský
    • odchovanec jezuitského školství v Opavě
    • vynikající trubač v kroměřížské kapele olomouckého biskupa K. Lichtensteina – Castelcorna
    • schopný organizátor a pilný opisovač skladeb evropských mistrů ve Vídni
    • jeho církevní hudba nese stopy italského vlivu (mše, litanie, ofertoria)
    • bohaté nástrojové obsazení – komponoval sonáty většího obsazení s trubkami (=clariny), trombony a houslemi (např. Sonata vespertina = večerní, této skladbě vévodí krásná trubková melodie, na kterou navazuje odpověď smyčcových nástrojů)

 

Pozdní baroko v Čechách = 3. etapa

  • velké chrámové skladby
  • Vrchol českého baroka tvoří skladatel Jan Dismas Zelenka
    • z Louňovic pod Blaníkem
    • nejlepší žák Johanna Josepha Fuxe, občas nazývaný „český Bach“
    • odchovanec pražských jezuitů, později výborný kontrabasista a kapelník saského kurfiřta a polského krále
    • studijní pobyt ve Vídni a v Itálii (Benátky)
    • od svých 31 let žil v Drážďanech
    • jeho díla si vážil sám J. S. Bach
    • V rámci oslav pražské korunovace Karla VI. r. 1723 byla provedena jeho alegorická jezuitská školská hra (melodram) Sub olea pacis et palma virtuos (= Pod olivou míru a palmou statečnosti)
    • Napsal 200 skladeb, např. 20 mší – Missa Sancti Spiritus, Missa Sanctissimae Trinitatis(= Mše Nejsvětější trojice)
    • Z jeho motet je pozoruhodný žalm na český text z Kralické bible „Chvalte boha silného“
  • Bohuslav Matěj Černohorský
    • rodák z Nymburka
    • pocházel z kantorské rodiny
    • studoval hudbu u minoritů v Praze
    • byl ředitelem kůru u sv. Jakuba v Praze
    • působil delší dobu v italské Padově
    • Nejznámější je moteto Laudetur Jesus Christus a velikonoční Regina coeli má formu koncertní kantáty
    • dále varhanní fuga (a moll) a toccaty (např. C dur)
    • Byl činný jako pedagog
    • Autorství většiny „jeho“ varhanních skladeb se ukázalo jako sporných – ve skutečnosti skladby Frobergerovy, jeho žáka J. F. Segera atd.
  • Žáci M. Černohorského :
    • Josef Ferdinand Seger
      • výborný varhaník a houslista
      • učitel varhan a skladby
      • autor varhanních skladeb, např. fuga na téma J. S. Bacha a na píseň „Narodil se Kristus Pán“
    • Jan Zach
      • houslista, varhaník, kapelníkem arcibiskupa v Mohuči
      • varhanní skladby, skladby pro flétnu, cembalo s orchestrem
      • 120 chrámových a 80 světských skladeb
    • František Ignác Tůma
      • žil ve Vídni; studoval u J. J. Fuxe
      • ve službách českého kancléře F. F. Kinského získal titul Compositeur und Capellen-Meister
      • byl komorním skladatelem a kapelníkem císařovny Alžběty, vdovy po Karlu VI.
      • pedagog a skladatel chrámových a komorních skladeb
    • František Václav Míča
      • syn třebíčského varhaníka
      • ve službách jaroměřického hraběte Jana Adama z Questenbergu
      • jako hraběcí komorník se dostal do Vídně
      • 1730 zaznělo jeho nejvýznamnější dílo (v zámeckém jaroměřickém divadle)
        • alegorická opera „L´origine di Jaromeritz in Moravia“ (= O původu Jaroměřic na Moravě) provozována italsky, česky a německy
        • Je to 1. původní opera v českých zemích – komická opera s prvky lidového humoru, milostnými zápletkami a vymyšlenou historií o založení questenberského sídla.