Otázka: Buňka a tkáň jako stavební jednotka těla
Předmět: Sportovní regenerace, rekondice a výživa
Přidal(a): Michaela Čížková
Buňka
- Jde o základní stavební a funkční jednotku živého organismu.
- Lidské tělo má 50–70 bilionů buněk, které po celý život odumírají a jsou nahrazovány novými.
- Tvar buňky v tekutém prostředí: kulovitý, vejčitý.
Dělení podle funkce buňky
- Kožní (dlaždicovitý)
- Svalová (protáhlá)
- Nervová (hvězdicovitá)
Velikost buňky
- Udává se v mikronech (µm).
- 1 mm = 1000 µm.
- Největší ženská pohlavní buňka: vajíčko (250 µm).
- Nejmenší mužská buňka: spermie (5 µm).
Typy buňky
- Prokaryotická:
- Nemá buněčné jádro (sinice a řasy).
- Eukaryotická:
- Má buněčné jádro s DNA a RNA. Buňka se chová jako továrna, do které přichází suroviny, ze kterých na základě informací DNA buňky vyrobí výrobek pro sebe nebo ostatní.
Buněčné organely (a jejich stavba)
- Buněčné jádro:
- Největší organela, obsahuje nukleonové kyseliny s plánem činnosti pro buňku.
- Ribozom:
- Místo, kde se vyrábí buněčné bílkoviny.
- Mitochondrie:
- Buněčná elektrárna.
- Endoplazmatické retikulum:
- Distribuční centrum, rozhoduje, které produkty si nechá pro sebe a které vyloučí.
- Golgiho aparát:
- Balicí linka, kde se produkty balí do měchýřků (vakuol).
- Lysozom:
- Buněčný žaludek (složité látky -> jednoduché).
- Peroxyzom:
- Buněčný detox (detoxikace jedů).
Buněčné dělení
- Nezbytné pro zajištění růstu organismu, rozmnožování organismu nebo nahrazení poškozených a odumřených buněk.
- Typy dělení:
- Dělení přímé (redukční):
- Pohlavní a rakovinové buňky.
- Dělení nepřímé (nepárové):
- Ostatní buňky lidského těla kromě neuronů, vajíček a nervových buněk (pokud dojde k poruše mozku či míchy). Je založeno na okopírování DNA.
- Dělení přímé (redukční):
Šroubovice DNA, vznik nádorů
- 20 000 genů, v genech jsou jednotlivé vlastnosti.
- Kódovány pomocí kombinací AT a CG (všechny geny tvoří jeden genom).
- Při buněčném dělení se šroubovice rozepne jako zip a na rozepnuté báze se nachytají volné báze z buněčného prostoru, tzv. 2 identické šroubovice DNA se stejným řazením bází.
- Průměrná buňka má životnost 40–50 dělení (frekvence dělení je součástí genetické informace v DNA).
Důležité je, aby byly v rovnováze 2 faktory:
- Prorůstový faktor: Buněčné dělení podporuje.
- Protirůstový faktor: Buněčné dělení blokuje.
Pokud se převáží prorůstový faktor, může se buňka dělit nekontrolovatelně -> může vzniknout nádor.
- Nezhoubný (benigní): Roste izolovaně a neprorůstá do zdravé tkáně, netvoří druhotná ložiska (metastázy).
- Zhoubný (maligní): Prorůstá do zdravé tkáně a může odcestovat krví do jiné části těla (metastázovat).
Rizikové faktory vzniku nádorů (prevence)
- Neovlivnitelné:
- Věk 50+
- Genetika
- Ovlivnitelné (prostředím a životním stylem):
- Strava
- Kouření
- Infekce
- UV záření
- Plísně
- Stres
Tkáně
- Soubor buněk, které mají stejný tvar a funkci.
- Buňky se od sebe začínají odlišovat už během prvních týdnů po početí.
Typy tkání
- Výstelky: Kryjí tělo (kůže) nebo vystlávají orgánové dutiny (dýchací cesty, trávicí trubice).
- Dělení: jednovrstvé, vícevrstvé, krycí kůži, dýchací, vylučovací, smyslové.
- Pojiva: Vyztužují tělo, spojují části a tvoří izolační vrstvu. Skládají se z buněk a z mezibuněčného prostoru, který je tvořen kolagenem a elastickým vláknem.
- Chrupavka: Bílá až žlutá hmota. Kloubní chrupavka (pokrývá v kloubech konce kostí), vazivová chrupavka (mezi obratli), elastická chrupavka (ucho). Má dostatečnou regenerační schopnost (nemá cévní zásobení).
- Kosti: Zajišťují oporu těla, umožňují pohyb společně s kostmi a svaly. Ochrana orgánů (lebka – chrání mozek, žebra – chrání srdce a plíce). Regenerační schopnost je chvalitebná.
- Vazivo: Spojuje epitelové tkáně s ostatními tkáněmi (např. se svalovinou). Regenerační schopnost je dobrá.
- Svalová tkáň: Jediná tkáň se schopností kontrakce -> má schopnost se zkracovat. Svaly se hojí dobře pomocí vazivové jizvy.
- Nervová tkáň: Má schopnost přijímat, vést, zpracovat a vytvářet vzruchy. Nervy mají nejhorší regenerační schopnost. Vzruch = povel (slyšet, cítit), je tvořen nervovými buňkami a jejich výběžky, po kterých vede slabý elektrický náboj.