Otázka: České země v době husitské
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Veronika Jonáková
- na přelomu a 15. století v Českých zemích společenská krize, společnost rozdělena
- po smrti Karla IV. je na českém trůnu jeho syn Václav IV.
- církev
- papežské schizma – vláda více papežů zároveň (Urban IV. za Řím a Klement VII. za Avignon)
- její moc roste – prodej odpustků, chudí musí platit poplatky, bohatí odevzdávají majetek, církevní hodnostáři žijí v blahobytu
- východiskem je šíření ideálu božího zákona a život v souladu s přikázáními
- reformace v Evropě – John Wycliffe – anglický kazatel
- reformátoři u nás (předchůdci Husa):
- Matěj z Janova – v latině
- Jan Milíč z Kroměříže
- Jeroným Pražský
- Tomáš Štítný ze Štítného – kázal i psal česky
- Jakoubek ze Stříbra
- Konrád Waldhauser – v němčině
- Václav IV. se dostal do sporu s arcibiskupem Jenem z Jenštejna (schizma, jmenování biskupů)
- funkci generálního vikáře tehdy vykonával Jan Nepomucký, který byl zajat, umučen a jeho tělo vhozeno do Vltavy ->později prohlášen za svatého (je jedním z českých zemských patronů)
Jan Hus (1379-1415)
- římskokatolický kněz, náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel
- vyučoval na pražské Karlově univerzitě a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem
- od roku 1402 – káže (česky) v Betlémské kapli
- v této době v Čechách „demografická deprese“ = obyvatelé umírají na mor
- učení:
- hlavou církve není papež, ale Ježíš Kristus
- jediná norma lidského života je Boží zákon (Bible)
- kritika odpustků, církev zbavena pol. vlivu a pozemkového majetku
- poddaný nemusí poslouchat vrchnost
- 1. 1409 – Václav IV. podepsal Dekret Kutnohorský -> změnil poměr hlasů na UK na 3:1 pro Čechy
- cizí studenti se přesunuli do Lipska, kde založili novou univerzitu (mezinárodní izolace UK)
- Hus postaven do klatby = postaven mimo církev; nad Prahou vyhlášen interdikt = zákaz všech církevních záležitostí
- odchází na venkov – Kozí Hrádek, Krakovec
- díla:
- O gramatice české – latinsky, spřežkový pravopis nahrazen diakritickým (cz->č)
- O církvi – latinsky, vědecké
- O svatokupectví – kritika
- O šesti bludech – církev x světský svět – na zdech Betlémské kaple
- Hus pozván do Kostnice, má odvolat své názory
- Zikmund Lucemburský mu věnuje ochranný glejt – zaručuje bezpečnou cestu jeho územím
** v té době Jakoubek ze Stříbra v Praze začíná podávat přijímání podobojí způsobou (utrakvismus)
- Hus odmítá odvolat své myšlenky a je v Kostnici vězněn jako kacíř
- Zikmund se snaží zajistit Husovi veřejné slyšení
- 7. 1415 – vynesen rozsudek, Hus upálen na hranici jako kacíř
- květen 1416 – o rok později upálen Husův přítel Jeroným Pražský – kázal proti koncilu
- smrt dvou českých kazatelů byla počátkem husitské revoluce
** po koncilu má křesťanstvo opět pouze jednoho papeže – Martin V. – bývalí 3 papežové abdikovali
Husitská revoluce
- 1415 – 1419 – období radikalizace – šíření myšlenek J. Husa
- Listy – sepsal Hus před smrtí – nabádá k pevnému postoji za myšlenkami
- 1419 – v Novém Městě Pražském káže Jan Želivský – velký příznivec J. Husa
- Václav Koranda – plzeňský radikální kazatel
- červenec 1419 – 1. pražská defenestrace
- někteří konšelé po útoku na Novoměstskou radnici vyhozeni z oken a ubiti
- v čele Želivský
- počátek husitského revolučního hnutí
- srpna 1419 – Václav IV. umírá – na následky nejspíše mozkové mrtvice (defenestrace)
- Husovi přívrženci = husité
- společný znak – kalich (symbol přijímání podobojí) – „kališníci“
- výraz rovnosti lidí před Bohem – hostie (tělo) + víno (krev)
** Čáslavský sněm – představitelé šlechty a měst tvoří prozatímní vládu, viz níže
- program – 4 pražské artikuly (schváleny na Čáslavském sněmu, 1421)
- svoboda kázání slova Božího
- přijímání podobojí -> původní křesťanství
- církev zbavena majetku a světské moci
- spravedlivé trestání smrtelných hříchů – proti svatokupectví (bez rozdílu postavení)
- 3 hlavní husitské směry (na základě rozdílného chápání božího zákona):
- Umírnění – husitské panstvo, nižší šlechta, ochota ke kompromisu
- Pražané – husitský střed, sledovali pouze zájmy Prahy
- Radikálové – nejednotní, vojenská síla, nesmlouvavost
- Orebité
- východ – Hradec Králové – vyvýšenina Oreb u Třebechovic
- po smrti Žižky (1424) – sirotci
- pravdu božího zákona chtěli prosadit vojenskou silou
- Táboři = Táborité
- jih + jz. Čechy, hora Tábor
- 1420 – založeno Hradiště Tábor
- Adamité (pikarti) – spol. majetek a ženy – vyhnáni Žižkou – pobiti
- zpočátku chiliasmus – víra v blížící se konec světa a v příchod tisícileté říše Kristovy (rovnost)
- Severočeští Husité
- Žatec, Louny
- 1420 – založení Tábora = posvátné město husitů
- společný majetek
- v čele 4 hejtmané – jedním z nich Jan Žižka z Trocnova
- Jan Žižka
- osvědčil se jako vojevůdce -> stal se hlavním velitelem vojska
- Žižkův vojenský řád – povýšení za zásluhy, taktika boje, postupy armády
- 3 taktici – Žižka, Alexandr Makedonský, Napoleon Bonaparte
- 3. 1420 – bitva u Sudoměře
- husité zvítězili nad jihočeským katolickým panstvem
- zvolili strategické místo mezi dvěma rybníky
- jeden byl vypuštěný -> nepohyblivost těžkooděnců a koní
- vozová hradba, práčata = omladina s prakem
- papež Martin V. vyhlašuje křížovou výpravu proti husitům
- v čele 1. výpravy Zikmund Lucemburský – Češi ho nechtějí nechat korunovat
- dohromady bylo křížových výprav pět
- Orebité
- křížová výprava
- 7. 1420 – bitva na Špitálském poli – nejspíše cvičný útok
- 7. 1420 – bitva na Vítkově > Zikmund a křižáci prohráli
- 7. 1420 – korunovace Zikmunda Lucemburského českým králem – stahuje se do Kutné Hory
- 9. 1420 – bitva na Vyšehradě > další porážka křižáků
- – 7. 6. 1421
- husitský sněm v Čáslavi
- odsouhlaseny 4 pražské artikuly
- Zikmund sesazen z českého trůnu (dále „jen“ uherský a římský král)
- zvoleno 20 členů zemské vlády
- křížová výprava
- vyhlášena porýnskými kurfiřty, vojensky podporuje Zikmund Lucemburský
- 9. – 2. 10. 1421 – bitva u Žatce – vítězí husité po dlouhém obléhání katolíky
- 1421 – při dobývání hradu Rábí Žižka oslepl
- 1422 – bitvy u Habrů a Německého Brodu – Zikmund poražen
- 1422 – Jan Želivský zajat a popraven – konec radikálního husitství v Praze
- 1423 – rozpory v Táboře – Žižka odešel k orebitům
- založil tzv. Menší Tábor (VČ)
- „Žižkův vojenský řád“ = soupis morálních zásad pro boj i život v Táboře
- 1424 – bitva u Přibyslavi – Žižka umírá (spojení husitů pod vedením Tábora)
- novým vůdcem Prokop Holý – změna taktiky z obrany na expanzi = spanilé jízdy
- spanilé jízdy (rejsy) – výpravy do sousedních zemí pro kořist, šíření husitství, zdroj obživy, velká kritika husitů za tyto rejsy
- křížová výprava
- 6. 1426 – bitva u Ústí n. Labem
- římsko-němečtí žoldnéři se pokouší vysvobodit Ústí z dlouhého obléhání husity
- Husiti vyhráli – cesta ke vpádům do Saska, Horní Lužice,…
- křížová výprava
- Opět vyhlášena papežem Martinem V.
- 6. 1427 – bitva u Stříbra – křižáci ustupují k Tachovu při zvěstech o postupujících husitech
- 8. 1427 – Tachov – křižáci prchají za hranice
- křížová výprava
- 8. 1431 – bitva u Domažlic – husiti pod vedením Prokopa Holého zaskočili výpravu
- katolíci donuceni k jednání s husity -> Basilejský koncil
- křižáci v žádné bitvě nevyhráli
- Kout na Šumavě – památník ve tvaru kardinálského klobouku
- 1433 – 1435 – koncil v Basileji
- soudce Chebský dojednal podmínky setkání
- jednání o míru
- husité chtěli prosadit všech artikuly
- církev uznala pouze přijímání podobojí
- táborité a sirotci – obhajoba všech artikulů
- katolíkům se podařilo husity rozdělit
- panská jednota (Pražané, nejvyšší šlechta) X táborité se sirotky
- => radikálové x umírnění + katolíci
- koncil přerušen rozkolem mezi husity – umírnění (p.jednota) opouštějí Basilej
- panská jednota (Pražané, nejvyšší šlechta) X táborité se sirotky
- 5. 1434 – bitva u Lipan > rozhodující bitva mezi husity nedaleko Českého Brodu
- v panské jednotě byli i husité, takže dobře znali taktiku protivníků, předstírali útěk a tím vylákali husity z vozové hradby, poté znovu zaútočili a husity pobili – katolíci vyhráli
- padl i Prokop Holý
- červen – srpen 1436 – Jihlavský sněm
- uznána Basilejská kompaktáta – kompromis mezi koncilem v Basileji a okleštěnými pražskými artikuly – povoleno přijímání podobojí
- země dvojího lidu – možnost volby
- papež kompaktáta neuznal – rozpor církve
- Zikmund přijat českým králem pod podmínkou povolení majetkových přesunů na úkor církve
- září 1437 – Jan Roháč z Dubé podnikl poslední ozbrojený odpor proti Zikmundovi
- na hradě Sion u Kutné Hory – Zikmund poslal své vojsko, zaskočil Jana u oběda
- Jan popraven s dalšími 50 spolubojovníky => KONEC HUSITSVÍ
Husitské zbraně – kopí, kropáč, cep, palcát, sudlice, halapartna, řemdih
Důsledky a význam husitství:
- katolická církev přišla o 4/5 majetku ve prospěch panstva a měst
- Čechy = země dvojího lidu (katolictví a kališnictví)
- šlechta získala půdu i majetek
- počeštění některých měst
- Čeština se stala diplomatickým jazykem (bohoslužby, úřady)
- úbytek obyvatel
- oslabena královská moc
- Čechy trpěly po ekonomické stránce
Husitství v umění:
- zavedení diakritického pravopisu Husem
- válečné písně v Jistebnickém kancionálu
- Ktož jsú boží bojovníci
- Má Vlast – melodie chorálů
- husitská tradice
-
- poprvé opěvoval husitství Palacký
- v době národního útisku oslava husitů pro jejich národní uvědomění a boj za pravdu
Hodnocení husitství:
- rozdílné
- Jirásek – výrazné období
- rozpor o slavení upálení mistra J. Husa jako svátku => omluva 1999 Jan Pavel II.
- Hus reformátorem
Pokračování:
- Bratříci
- zbytky husitských vojsk odchází na Slovensko – část ve službách krále
- nejlepšími vojáky jsou právě husiti
- potlačeno povstání na Slovensku
- Petr Chelčický
- pokračovatel Husa
- odmítá násilí, propaguje pouze myšlenky