Československo 1918 – 1938

 

   Otázka: Československo 1918 – 1938

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Terezie Chiara

 

 

 

 

  1. charakteristika politického systému a ekonomiky
  2. nejdůležitější zákony a reformy, ústava
  3. zahraničně-politická orientace ČSR
  4. růst německého a slovenského nacionalismu
  5. rok 1938, Mnichovská dohoda

 

Československo 1918 – 1938

 

  1. 1.    charakteristika politického systému a ekonomiky

pro období mezi lety 1918 – 1938 se v Československu vžilo označení první republiky

nově vniklý stát jako jeden z mála, zůstával po celou dobu své existence striktně demokratický a za tyto ideály humanity a demokracie republika vděčila zakladateli T. G. Masarykovi

po zřízení nového státu vnikla vláda všenárodní koalice – zde byly zastoupeny všechny politické strany spolu se zástupci zahraničního odboje

prezidentem se stal 14. 11. 1918 T. G. Masaryk (vrátil se z emigrace až 21. 11.)

první vláda vyřešila již chystané měnové a pozemkové reformy

dalším úkolem Kramářovi vlády byla příprava ústavy

 

NĚMECKÁ MENŠINA (problémy hranic)     

3 miliony zejména v pohraničních oblastech

jejich představitelé pro ně chtěli uplatnění práv na sebeurčení

(+ Těšín – zásah ČS armády proti polské menšině); území připojeno mezi oba státy

samostatný zemský stát – vyhlášen německými poslanci, kteří byli v Čechách zvoleni v roce 1911 do vídeňského parlamentu

složen ze 4 provincií

na severní Moravě provincie Sudetenland

političtí představitelé „českých“ a „moravských“ Němců chtěli připojení k Rakousku případně Německu

  • ozbrojené střety

složitá situace na Slovensku – Čeští vojáci se pokusili 2. listopadu 1918 Slovensko obsadit – ale bylo jich málo a špatně vyzbrojeni

také na Slovensko vpadli 13. listopadu Maďaři – po zásahu Dohody se na chvilku stáhli, ale vrátili se na jaře roku 1919 – vytlačili slabá československá vojska, ale vše bylo ukončeno Trianonskou smlouvou (Maďarsko se přestalo snažit o zisk Slovenska a vyklidilo území)

 

HOSPODÁŘSTVÍ

nadšení X nesnáze všedního života po válce

nedostatek mouky, chleba, mléka, masa, bot, oblečení

průmysl orientovaný na válečné potřeby

půjčování od lichvářů – bleskové půjčky (velké úroky)

Česko Z – průmyslová vyspělost

S – zaostalé; zemědělství, těžba a zpracování dřeva

+velká nezaměstnanost (1 milion)

Slovensko nedostatek odborníků – byli tu Češi – pro Slováky pocit méněcennosti

Podkarpatská Rus nejvíce zaostalá, primitivní zemědělství

 

2. ústava, reformy, zákony

29. února 1920 byla přijata Ústava

pro ČSR a všem občanům zaručena plná práva – volební, náboženské, majetkové; jedinou povinností byla branná povinnost

výkonná moc oddělena od moci soudní a zákonodárné (tyto složky měly nad sebou dozor)

v čele státu stal prezident volený na 7 let

zákonodárnou moc mělo dvoukomorové Národní shromáždění  – nejvyšší zákonodárný orgán ČSSR, Poslanecká sněmovna 300 členů na 6 let a Senát 80 členů na 8 let

 

PĚTKA = 5 nejvýznamnějších politiků (představitelů nejsilnější politické strany)

mimoparlamentní orgán, rozhodující slovo, společná řešení

vázané kandidátky – poslanci se podle nich zavazovali k závislosti na spol. stanovících vlastní strany

Antonín Švehla – nejvlivnější agrárník

KOALIČNÍ VLÁDY – z výsledků voleb, komunisté vždy programově opozičně

prezident, parlament, vláda a seskupení „Hrad“

HRAD – Masaryk a společníci

= hradní politici = legionáři, členové různých politických stran, které Masaryk znal, intelektuálové (novináři, spisovatelé – F. X. Šalda, E. Bass, K. Poláček)

„pátečníci“ = každý pátek se sešli ve vile Karla Čapka (Bass, Poláček, Vančura, Olbracht, Medek,…)

zrušení šlechtických titulů, ČSR je republikou

měnová reforma – od března 1919; měna  – nová česká měna jednou z 10 nestabilnějších i nejsilnějších měn světa – zásluhou Aloise Rašína (finanční génius)

první bankovky – Alfons Mucha

pozemková reforma – duben 1919; 3 zákony – zákon půdy nad 150 ha, rozdělení půdy mezi střední rolníky a bezzemky, zákon půdy za náhradu

lesy majetkem státu, bez náhrady zabrána půda Habsburků a tzv. nepřátel národa – Němci, Rakušané, Maďaři

sociální reforma – 8. hod. pracovní doba, podpora v nezaměstnanosti, úrazové a nemocenské pojištění, zákaz těžké práce žen a dětí, zákon na ochranu nájemníků,…

jazykový zákon – státní a oficiální jazyk je československý – národ český 46% a slovenský

pokud obyvatelé tvořili alespoň 20% v okrese, mohli se vzdělávat ve svém jazyce

zákon na ochranu republiky – 1923; po atentátu na Rašína kvůli přísné radikalizaci některých politických stran (KSČM nebo hlinkovci) zpřísněné tresty za rozvracení republiky

 

3. ZAHRANIČNÍ ORIENTACE ČSR

Francie – nejdůležitější obchodní a kulturní partner

1935 smlouva se SSSR – ekonomická a vojenská spolupráce (v SSSR elektrifikace, rozvoj průmyslu – letecký, automobilový, strojírenský, nerostné bohatství, vodní elektrárny)

SSSR schopen zásobovat armádu ČSR, ale musíme o pomoc požádat, abychom je nenařkli, že nás zabírají

Malá dohoda – 1920 Francie patronem, ale ne přímým členem

ČSR, Jugoslávie, Rumunsko X Habsburkové, Maďarsko

strach – obrana proti Habsburkům, že by chtěli navrácení majetku a moci

výhodné pro Rumunsko a Jugoslávii, pro nás ne – my jsme do těchto zemí dodávali průmyslové výrobky

 

4. růst německého a slovenského nacionalismu

důvodem hospodářský krize

Hitler – program sjednocených Němců (Mein Kampf)

chce autonomii pro sudetské Němce, požadavky vůči vládě měly být postupně stupňovány tak, aby nemohly být splněny a vina, za ztroskotání jednání mohla být svalena na ČS vládu

1935 vnik SdP – Sudetoněmecká strana v čele s Konrádem Henleinem

HSLS = Hlinkova slovenská ludová strana, Hlinka – požadavek autonomie pro Slovensko

Národní obec fašistická – generál Rudolf Gajda (chce fašismus)

1935 parlamentní volby

Národní sjednocení – spojení národních demokratů a Národní ligy

heslo – „nic než národ“= nacionalismus, u českých voličů neuspělo

vládní koaliční strany s programem boje proti fašismu a obrany demokracie si pozici udržely

abdikace Masaryka – návrh nástupce Edvarda Beneše

volby – komunisté se postavili za Beneše proti HSLS a SdP, agrárníkům

18. 12. 1935 Beneš zvolen prezidentem

 

5. rok 1938, Mnichovská dohoda

 Hossbackův protokol – Hitler chce území ČSR a klidně bude válčit; rozbije ČSR s pomocí sudetských Němců (5. kolona – spojení s Německem)

SdP – šíření fašismu v pohraničí – velká nezaměstnanost, utiskování, nejsou naplněna jejich národností práva (ale nebyla to pravda)

březen 1938 Hitler se na chvíli přestal věnovat ČSR

12. 3 1938 „anšlus“ Rakouska = připojení bez boje

Hitlerova vojska tam vstoupila a byla nadšeně uvítána

duben 1938 pokračování v rozbíjení ČSR

v Karlových Varech sjezd SdP – vyhlášen program strany

  1. volné hlásání nacistické ideologie na území ČSR
  2. autonomie pro sudetské Němce
  3. zrušení hospodářských změn z roku 1918

útok na princip fungování ČRS, více a více požadavků pro vyvolání výbušné situace Č X N

21. 5. 1938 vyhlášena částečná mobilizace

přijato s nadšením  – konečně přestanou sudetští Němci terorizovat, konečně se budeme bránit

ve stejné době volby – SdP 90% hlasů – nemohli být opomíjeni a stále pokračovali v požadavcích a jednáních o právech Němců v ČSR

VB a Francie – opakovaně prohlásili, že Hitler může získat pohraničí, ale ne válkou a určili „objektivního“ pozorovatele sporu lorda Runcimana

září 1938 ČS vláda vypracovala 4. národní plán = autonomie pro sudetské Němce

12. 9. 1938 horší se situace v pohraničí  – ČS vláda nucena vyhlásit stané právo (= válečný stav, pozastaveny zákony); vedení SdP utíká ze země

15. 9. 1938 přijel britský premiér lord Chamberlain do Německa a osobně jednal s Hitlerem o situaci v ČSR

Hitler má právo na Sudety

VB a Francie ČSR proti Německu nepomohou (= porušeno spojenectví)

Daladier a Chamberlain poslali Čechům nótu, v níž je ČSR žádáno o odstoupení Sudetů (jedna třetina území, 3 milionů obyvatel) Němcům (pokud ne, může si za následky sami); přijmout nótu?

23. 9. 1938 úplná mobilizace

schyluje se k válce, ale nikdo bojovat nechce

29. 9. 1938 mezinárodní konference v Mnichově

Německo (Hitler), Itálie (Mussolini), VB (Neville Chamberlain), Francie (Eduard Daladier)

ČSR nepřizváno na jednání

29. – 30. 1938 podepsána Mnichovská dohoda (vrchol appeasementu; mysleli si, že Hitler už víc chtít nebude)

Češi musí do týdne odstoupit území obývané Němci (na tomto území textilní továrny, komplikace dopravy,…)

Beneš přijímá – ČSR přijde o jednu třetinu území a 3 miliony obyvatel, nové hranice

tzv. „Druhá okleštěná republika (30. 9. – 15. 3. 1939)

Beneš abdikoval a odletěl do Anglie

volba nového prezidenta – Emil Hácha

v čele vlády – generál Syrový, Rudolf Beran (agrárník)

nová vláda = vláda odborníků

1938 zakázána komunistická strana

systém dvou politických stran Národní souručenství, Národní strana práce





Další podobné materiály na webu: