Otázka: Český stát za Lucemburků
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Klára Stehlíková
Český stát za Lucemburků; husitská revoluce v letech 1419–1434 (příčiny, průběh, důsledky)
Boj o přemyslovské dědictví
- Patriciát české šlechty – nejvlivnější v zemi byli měšťané
Rudolf Habsburský (1306-1307)
- Zvaný kaše
- Přijat částí šlechty a duchovenstvem
- Prosazován císařem
- Nárok na trůn posílen sňatkem s Eliškou Rejčkou
- Předčasně umírá – úplavice, otrava
Jindřich Korutanský 1265-1335 (1306,1307-1310)
- Manžel nejstarší dcery Václava II. – Anna
- Slabý panovník – domácí válka 1309
- 1310 utíká ze země před přijíždějícím Janem Lucemburským
- Česká šlechta chtěla za nového krále Jana Lucemburského
- Syn nově zvoleného císaře Jindřicha VII.
- Chtěli ho provdat za Elišku Přemyslovnu – dcera Václava II.
- 1311 – korunován Jan českým králem
Český stát za Lucemburků
Jan Lucemburský 1296-1346 (1310-1346)
- Král cizinec, král diplomat
- Eliška Přemyslovna 1292-1330
- Dcera Václava II.
- Inaugurační diplomy
- Potvrzení a rozšíření práv a svobodu šlechty
- šlechtické statky jsou nezdanitelné
- cizinci nebudou obsazováni do úřadů
- šlechta nemá vojenské povinnosti mimo hranice státu
- omezení „odúmrtě“ = vymře-li rod po meči, jeho majetek nepřipadá panovníkovi, nýbrž ženě nebo nepřímému dědici
- V Čechách moc nepobýval
- Konflikt s Jindřichem z Lipé
- Utlačován šlechtou
- Čechy obsadil vojensky
- Mír zprostředkoval římský král Ludvík Bavor
- 1318 Domažlické úmluvy – posilují moc šlechty
- 1328 udělil správu země Jindřichu z Lipé
- rezignace
- Do země se vrací už pouze pro finance
Zahraniční politika
- Vojenská
- 1322 připojil Chebsko
- 1319-29 – Horní Lužice
- 1335 – slezské knížectví
- Budyšínsko a Zhořelecko
- 1346 – volba Karla římským císařem
- Finanční potíže země – dával do zástavy královské državy a hrady v Čechách
- Bitva u Kresčaku
- 26.8. 1346
- V rámci stoleté války
- Vyhrál Eduard III. – anglický král
- 1347 Anglie získala Calais
- Černá smrt – morová epidemie 1348
- Zasáhla třetinu evropské populace
- Na straně Francie
- Před smrtí prohlásil
- „Toho Buoh dá nebude, aby král český z boje utiekal…“. Tato slova latinsky „Deus dabit illud non erit ut fugeret rex Bohemie a pugna“
- Beneš Krabice z Veitmile v díle Cronica ecclesiae Pragensis
Karel IV. 1316-1378 (1346-1378)
- Jako malý vězněn na Lokti, aby ho šlechta nemohla dosadit na trůn místo Jana
- 1323 odvezen do Francie na dvůr krále Karla IV. Sličného
- Zde byl biřmován a přijal jméno kmotra (Karel Sičný)
- Rozsáhlá výchova
- Svatba s Blankou z Valois
- 1330 – správce italských držav Jana Lucemburského
- 1333 – návrat do Čech
- Markrabě moravský
- Vykupoval otcem zastavené hrady
- Rekonstrukce pražského hradu ve francouzském stylu
- 1344 – počátek stavby svatovítské katedrály
- Základní kámen položili spolu s otcem
- Povýšení Pražského biskupství na arcibiskupství
- 1346 – římskoněmecký král
- Nové korunovační klenoty – Svatováclavská koruna
- 1347 – český král
- Ustanovil země koruny české v čele s Českým královstvím, Markrabstvím moravským a slezským vévodstvím
- 1348
- založil Nové město pražské
- v centru bylo Václavské náměstí (koňský trh)
- založil Universitu Karlovu (pražské vysoké učení) – 4 fakulty
- Hradčany
- 1355 – císař
- Praha se stala hlavním městem a sídlem českého a římského panovníka
- 1357 – Karlův most (Kamenný most)
- Postaven na místě bývalého Juditina mostu
- Stavěl
- Hladová zeď – aby dal práci hladovým chudým lidem
- Karlštejn – císařské sídlo
- Kaple svatého kříže – Mistr Theodorik
- 1355 – Majestas caroli
- Zákoník
- Uspořádání právních poměrů
- Omezení moci šlechty
- Odúmrť měl získávat král
- Jmenoval místa a hrady která nesměli být zastaveny
- Nevydán po odporu šlechty
- 1356 – Zlatá bula Karla IV.
- Poměry v Říši a vztah Čech k Říši
- Volba krále většinou hlasů (ne všemi)
- Doba vlády – doba klidu a míru
- Diplomatická jednání
- Rozšíření českých zemí díky sňatkové politice
- Manželky
- Blanka z Valois (1323-1348) 1316-1348
- Markéta a Kateřina Lucemburská
- Anna Falcká (1349-1353) 1329-1353
- Václav
- Anna Svídnická (1353-1362) 1339-1362
- Alžběta Lucemburská
- Václav IV.
- Alžběta Pomořanská (1363-1373) 1346-1393
- Anna Lucemburská
- Zikmund Lucemburský
- Jan Zhořelecký
- díky sňatkům získal Falc, Svídnicko a Pomořansko
- koupí nebo smlouvou získal Slezsko, Horní a Dolní Lužici a Braniborsko
- po jeho smrti měl zemím koruny české vládnout Václav a Braniborsku Zikmund
Václav IV. 1361-1419 (1378-1419)
- již ve dvou letech byl korunován českým králem
- 1376 – zvolen římským králem
Hospodářská krize
- Pokles těžení stříbra v Kutné hoře
- Epidemie moru – snížení počtu obyvatel
- 1378 – papežské schizma
- Krize v církvi
- Karel nejprve podpořil římského papeže po vzoru otce, poté si to ale rozmyslel a podpořil avignonského papeže
- Trávil hodně času v Čechách
- Spory s arcibiskupem Janem z Jenštejna
- Spor vyústil v zajetí doprovodu arcibiskupa – Jana z Pomuka, Mikuláše Puchníka, míšeňského probošta Václava Knoblocha a laika arcibiskupského hofmistra Něpra z Roupova
- Ti byli následně vyslýcháni a mučeni
- Jan z Pomuka mučení nepřežil, shozen z Karlova mostu
- Mučedník, svatý
- Patron – vod, ochrana před povodněmi
- Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
- Nebyl příliš dobrý vladař
- Hodně pil
- Zajat šlechtou na dva roky
- 1400 – sesazen z římského trůnu – zvolen Ruprecht Falcký
- Spory s vyšší šlechtou – za rádce si vybíral spíše nižší šlechtu nebo měšťanstvo
- Dekret Kutnohorský
- Přerozdělí hlasy na Karlově univerzitě
- Český národ – dosavadní jeden hlas – teď 4
- Bavorský
- Saský
- Polský
- Na protest odejde 800 německých studentů
- Založí univerzitu v Lipsku
- Arcibiskup nechá spálit Wycliffovi knihy a je vyhnán ze země
- 1412 – zahájení prodeje odpustků
- Václav měl dostávat podíl – proto přestal podporovat Husa, když odń byl proti odpustkům
Jan Hus 1370-1415
- Studium Karlovy univerzity – na fakultě svobodných umění a na fakultě bohoslovecké
- Rektor bohoslovecké fakulty
- Kazatel v Betlémské kapli
- Předchůdci u nás – Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Tomáš Štítný ze Štítného, Konrád Waldhauser
- Jeroným Pražský – studium v Oxfordu
- Učení Johna Wycliffa
- Předchůdci v zahraničí – John Wycliff
- Navrácení církve do časů apoštolů
- Zbavení veškerého majetku
- Boje na Karlově univerzitě
- Spory s německými profesory – odmítají Wycliffa
- Václav vydá dekret Kutnohorský
- Uvrhnut do klatby – nesmí kázat
- Proti svatokupectví
- Klatba na celou prahu
- Odchází na venkov
- Koncil v Kostnici
- Svolal Zikmund kvůli otázce troj papežství
- 3 papežové
- Řehoř XII. – Řím
- Benedikt XIII. – Avignon
- Alexandr V. – Pisa
- Na koncil Zikmund zve i Husa, aby obhájil své učení
- Zikmundův glejt – zaručení bezpečné cesty
- Vězněn
- Nutí ho odvolat učení – neodvolá
- 6.července 1415 upálen
- 1416 – upálen v Kostnici Jeroným Pražský
- Volba nového jednoho papeže – Martin V.
Počátky husitství
- Chiliasmus – myšlenky blížícího se konce světa
- Dojde k druhému příchodu Krista a ten spasí a vznikne tisíciletá říše klidu a míru
- Kritika církve – sekularizace majetku
- Utrakvismus – přijímaní pod obojí
- Nápad Jakuba ze Stříbra
- Schváleno Husem
- Přijímaní krve i těla Krista
- Husité = kališníci = utrakvisté
- Umírnění husité – šlechta, měšťanstvo – majetnější
- Požadovali – sekularizace majetku, podíl na moci, rovnost lidí před Bohem
- Radikální husité – Městská chudina, venkov
- Táborité
- Vojensko-politické svazy
- Husitská města, svazy – táborský, východočeský (orebité) a severočeský
- Pražští husité – mezi umírněnými a radikálními husity
1. pražská defenestrace
- 1419
- Vyvrcholení sporů husitů a jejich odpůrců
- Protihusitští konšelé pobiti nebo vyhozeni z oken Novoměstské radnice
- Husité tak ovládli úřady na Novém Městě
- Smrt Václava IV.
- Nový král měl být Zikmund, ale husité ho odmítli
- 1419-1436 – bez panovníka
Husitská revoluce 1419-1434
- 1420 – založen Tábor
- Obec svobodných husitů
- Radikální názory
- Společné majetky
- Kádě na táborském náměstí – tam dávali šperky, zlato, peníze
- Proti vnější nádheře církevních prostor
- Hlásali, že může hlásat kdokoliv a kdekoliv
- Proti svátkům, zpovědi
- Rovnost všech lidí
- V čele 4 hejtmani
Jan Žižka z Trocnova 1360-1424
- Účastnil se 1.pražské defenestrace
- V Praze ve službách krále, navštěvoval husitská kázání
- Pak byl v Plzni u Václava Konráda
- 1420 – odchází do Tábora
- Bitva u Sudoměře – po cestě přepaden
- Jeden ze 4 hejtmanů Tábora
- Z města vytvořil vojenskou pevnost
- Později přešel mezi Orebity – po jeho smrti si říkali sirotci
- Vojsko
- Obyčejní lidé
- Zbraně – cep, palcát, kosa, sekera
- první střelné zbraně – hákovnice, houfnice
- Žižkův vojenský řád – pravidla boje a organizaci vojska
První křížová výprava 1420
- Zikmund papeže přesvědčil že Čechy jsou kacířské a zařídil tak křížovou výpravu
- 30 000 vojáků, vedl Zikmund
- Zikmund získal Pražský hrad – tam se nechal korunovat
- Žižka se opevnil na Vítkově
- Bitva na Vítkově – Zikmund poražen
- Bitva na Vyšehradě – Zikmund opět poražen
- Zikmund opouští České země
- Čáslavský sněm 1421
- Odmítnutí Zikmunda jako panovníka
- Sněm zvolil dvacet vladařů – 5 pánů, 7 zemanů a 8 měšťanů – z toho čtyři z Prahy
- Přijaty Čtyři pražské artikuly – společný program husitů
- svobodné hlásání slova Božího
- přijímání podobojí
- zbavení církve světského majetku a vlády
- veřejné tresty smrtelných hříchů
- Boje mezi husity
- bitva u Malešova 1424
- Žižka X Pražané, umírnění, katolíci
Prokop Holý – v čele radikálních husitů
- 2.-5. křížové výpravy
- špatná organizace
- Bitva u Ústí nad Labem 1426
- Bitva u Tachova – 1427
- Špatná znamení před bojem, z bitvy utekli
- Bitva u Domažlic 1431 – popěvek a křižáci utekli
- Spanilé jízdy – husité vyjíždějí za hranice – šíření učeni, rabování
- Zikmund korunován císařem – 1433
- Bitva u Lipan 30.5. 1434 – katolíci + umírnění X táborité + sirotci
- Vyhráli umírnění, předstírali útěk a pak zaútočili
- Basilejský koncil 1431-1445
- Basilejská kompaktáta
- 5.7. 1436
- Uznání utrakvistů za křesťany
- Povolení přijímaní pod obojí
- Navrácení majetků církvi
- Náboženská tolerance – v té době jedinečné
- Přijali Zikmunda – stal se králem
- 1437 ale umírá – nastoupil Albrecht II. Habsburský (manžel Zikmundovi dcery
- Kutnohorský náboženský mír.