Český stát za Lucemburků

Otázka: Český stát za Lucemburků

Předmět: Dějepis

Přidal(a): Klára Stehlíková

Český stát za Lucemburků; husitská revoluce v letech 1419–1434 (příčiny, průběh, důsledky)

Boj o přemyslovské dědictví

Patriciát české šlechty – nejvlivnější v zemi byli měšťané

Rudolf Habsburský (1306-1307)

Zvaný kaše
Přijat částí šlechty a duchovenstvem
Prosazován císařem
Nárok na trůn posílen sňatkem s Eliškou Rejčkou
Předčasně umírá – úplavice, otrava

Jindřich Korutanský 1265-1335 (1306,1307-1310)

Manžel nejstarší dcery Václava II. – Anna
Slabý panovník – domácí válka 1309
1310 utíká ze země před přijíždějícím Janem Lucemburským
Česká šlechta chtěla za nového krále Jana Lucemburského
Syn nově zvoleného císaře Jindřicha VII.
Chtěli ho provdat za Elišku Přemyslovnu – dcera Václava II.
1311 – korunován Jan českým králem

Jan Lucemburský 1296-1346 (1310-1346)

Král cizinec, král diplomat
Eliška Přemyslovna 1292-1330
Dcera Václava II.
Inaugurační diplomy
Potvrzení a rozšíření práv a svobodu šlechty
šlechtické statky jsou nezdanitelné
cizinci nebudou obsazováni do úřadů
šlechta nemá vojenské povinnosti mimo hranice státu
omezení „odúmrtě“ = vymře-li rod po meči, jeho majetek nepřipadá panovníkovi, nýbrž ženě nebo nepřímému dědici
V Čechách moc nepobýval
Konflikt s Jindřichem z Lipé
Utlačován šlechtou
Čechy obsadil vojensky
Mír zprostředkoval římský král Ludvík Bavor
1318 Domažlické úmluvy – posilují moc šlechty
1328 udělil správu země Jindřichu z Lipé
rezignace
Do země se vrací už pouze pro finance

Zahraniční politika

Vojenská
1322 připojil Chebsko
1319-29 – Horní Lužice
1335 – slezské knížectví
Budyšínsko a Zhořelecko
1346 – volba Karla římským císařem
Finanční potíže země – dával do zástavy královské državy a hrady v Čechách
Bitva u Kresčaku
26.8. 1346
V rámci stoleté války
Vyhrál Eduard III. – anglický král
1347 Anglie získala Calais
Černá smrt – morová epidemie 1348
Zasáhla třetinu evropské populace
Na straně Francie
Před smrtí prohlásil
- „Toho Buoh dá nebude, aby král český z boje utiekal…“. Tato slova latinsky „Deus dabit illud non erit ut fugeret rex Bohemie a pugna“
- Beneš Krabice z Veitmile v díle Cronica ecclesiae Pragensis

Karel IV. 1316-1378 (1346-1378)

Jako malý vězněn na Lokti, aby ho šlechta nemohla dosadit na trůn místo Jana
1323 odvezen do Francie na dvůr krále Karla IV. Sličného
Zde byl biřmován a přijal jméno kmotra (Karel Sičný)
Rozsáhlá výchova
Svatba s Blankou z Valois
1330 – správce italských držav Jana Lucemburského
1333 – návrat do Čech
- Markrabě moravský
- Vykupoval otcem zastavené hrady
- Rekonstrukce pražského hradu ve francouzském stylu
1344 – počátek stavby svatovítské katedrály
- Základní kámen položili spolu s otcem
- Povýšení Pražského biskupství na arcibiskupství
1346 – římskoněmecký král
- Nové korunovační klenoty – Svatováclavská koruna
1347 – český král
- Ustanovil země koruny české v čele s Českým královstvím, Markrabstvím moravským a slezským vévodstvím
1348
- založil Nové město pražské
- v centru bylo Václavské náměstí (koňský trh)
- založil Universitu Karlovu (pražské vysoké učení) – 4 fakulty
- Hradčany
1355 – císař
- Praha se stala hlavním městem a sídlem českého a římského panovníka
1357 – Karlův most (Kamenný most)
- Postaven na místě bývalého Juditina mostu
- Stavěl
- Hladová zeď – aby dal práci hladovým chudým lidem
- Karlštejn – císařské sídlo
- Kaple svatého kříže – Mistr Theodorik
1355 – Majestas caroli
- Zákoník
- Uspořádání právních poměrů
- Omezení moci šlechty
- Odúmrť měl získávat král
- Jmenoval místa a hrady která nesměli být zastaveny
- Nevydán po odporu šlechty
1356 – Zlatá bula Karla IV.
- Poměry v Říši a vztah Čech k Říši
- Volba krále většinou hlasů (ne všemi)
- Doba vlády – doba klidu a míru
- Diplomatická jednání
- Rozšíření českých zemí díky sňatkové politice
- Manželky
- Blanka z Valois (1323-1348) 1316-1348
- Markéta a Kateřina Lucemburská
- Anna Falcká (1349-1353) 1329-1353
- Václav
- Anna Svídnická (1353-1362) 1339-1362
- Alžběta Lucemburská
- Václav IV.
- Alžběta Pomořanská (1363-1373) 1346-1393
- Anna Lucemburská
- Zikmund Lucemburský
- Jan Zhořelecký
- díky sňatkům získal Falc, Svídnicko a Pomořansko
- koupí nebo smlouvou získal Slezsko, Horní a Dolní Lužici a Braniborsko
- po jeho smrti měl zemím koruny české vládnout Václav a Braniborsku Zikmund

Václav IV. 1361-1419 (1378-1419)

již ve dvou letech byl korunován českým králem
1376 – zvolen římským králem

Hospodářská krize

Pokles těžení stříbra v Kutné hoře
Epidemie moru – snížení počtu obyvatel
1378 – papežské schizma
Krize v církvi
Karel nejprve podpořil římského papeže po vzoru otce, poté si to ale rozmyslel a podpořil avignonského papeže
Trávil hodně času v Čechách
Spory s arcibiskupem Janem z Jenštejna
Spor vyústil v zajetí doprovodu arcibiskupa – Jana z Pomuka, Mikuláše Puchníka, míšeňského probošta Václava Knoblocha a laika arcibiskupského hofmistra Něpra z Roupova
Ti byli následně vyslýcháni a mučeni
Jan z Pomuka mučení nepřežil, shozen z Karlova mostu
Mučedník, svatý
Patron – vod, ochrana před povodněmi
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Nebyl příliš dobrý vladař
Hodně pil
Zajat šlechtou na dva roky
1400 – sesazen z římského trůnu – zvolen Ruprecht Falcký
Spory s vyšší šlechtou – za rádce si vybíral spíše nižší šlechtu nebo měšťanstvo
Dekret Kutnohorský
Přerozdělí hlasy na Karlově univerzitě
Český národ – dosavadní jeden hlas – teď 4
Bavorský
Saský
Polský
Na protest odejde 800 německých studentů
Založí univerzitu v Lipsku
Arcibiskup nechá spálit Wycliffovi knihy a je vyhnán ze země
1412 – zahájení prodeje odpustků
Václav měl dostávat podíl – proto přestal podporovat Husa, když odń byl proti odpustkům

Jan Hus 1370-1415

Studium Karlovy univerzity – na fakultě svobodných umění a na fakultě bohoslovecké
Rektor bohoslovecké fakulty
Kazatel v Betlémské kapli
Předchůdci u nás – Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Tomáš Štítný ze Štítného, Konrád Waldhauser
Jeroným Pražský – studium v Oxfordu
Učení Johna Wycliffa
Předchůdci v zahraničí – John Wycliff
Navrácení církve do časů apoštolů
Zbavení veškerého majetku
Boje na Karlově univerzitě
Spory s německými profesory – odmítají Wycliffa
Václav vydá dekret Kutnohorský
Uvrhnut do klatby – nesmí kázat
Proti svatokupectví
Klatba na celou prahu
Odchází na venkov
Koncil v Kostnici
Svolal Zikmund kvůli otázce troj papežství
3 papežové
Řehoř XII. – Řím
Benedikt XIII. – Avignon
Alexandr V. – Pisa
Na koncil Zikmund zve i Husa, aby obhájil své učení
Zikmundův glejt – zaručení bezpečné cesty
Vězněn
Nutí ho odvolat učení – neodvolá
6.července 1415 upálen
1416 – upálen v Kostnici Jeroným Pražský
Volba nového jednoho papeže – Martin V.

Počátky husitství

Chiliasmus – myšlenky blížícího se konce světa
- Dojde k druhému příchodu Krista a ten spasí a vznikne tisíciletá říše klidu a míru
Kritika církve – sekularizace majetku
Utrakvismus – přijímaní pod obojí
- Nápad Jakuba ze Stříbra
- Schváleno Husem
- Přijímaní krve i těla Krista
Husité = kališníci = utrakvisté
- Umírnění husité – šlechta, měšťanstvo – majetnější
- Požadovali – sekularizace majetku, podíl na moci, rovnost lidí před Bohem
- Radikální husité – Městská chudina, venkov
- Táborité
- Vojensko-politické svazy
- Husitská města, svazy – táborský, východočeský (orebité) a severočeský
- Pražští husité – mezi umírněnými a radikálními husity

1. pražská defenestrace

1419
Vyvrcholení sporů husitů a jejich odpůrců
Protihusitští konšelé pobiti nebo vyhozeni z oken Novoměstské radnice
Husité tak ovládli úřady na Novém Městě
Smrt Václava IV.
Nový král měl být Zikmund, ale husité ho odmítli
1419-1436 – bez panovníka

Husitská revoluce 1419-1434

1420 – založen Tábor
Obec svobodných husitů
Radikální názory
Společné majetky
Kádě na táborském náměstí – tam dávali šperky, zlato, peníze
Proti vnější nádheře církevních prostor
Hlásali, že může hlásat kdokoliv a kdekoliv
Proti svátkům, zpovědi
Rovnost všech lidí
V čele 4 hejtmani

Jan Žižka z Trocnova 1360-1424

Účastnil se 1.pražské defenestrace
V Praze ve službách krále, navštěvoval husitská kázání
Pak byl v Plzni u Václava Konráda
1420 – odchází do Tábora
Bitva u Sudoměře – po cestě přepaden
Jeden ze 4 hejtmanů Tábora
Z města vytvořil vojenskou pevnost
Později přešel mezi Orebity – po jeho smrti si říkali sirotci
Vojsko
Obyčejní lidé
Zbraně – cep, palcát, kosa, sekera
první střelné zbraně – hákovnice, houfnice
Žižkův vojenský řád – pravidla boje a organizaci vojska

První křížová výprava 1420

Zikmund papeže přesvědčil že Čechy jsou kacířské a zařídil tak křížovou výpravu
30 000 vojáků, vedl Zikmund
Zikmund získal Pražský hrad – tam se nechal korunovat
Žižka se opevnil na Vítkově
Bitva na Vítkově – Zikmund poražen
Bitva na Vyšehradě – Zikmund opět poražen
Zikmund opouští České země
Čáslavský sněm 1421
Odmítnutí Zikmunda jako panovníka
Sněm zvolil dvacet vladařů – 5 pánů, 7 zemanů a 8 měšťanů – z toho čtyři z Prahy
Přijaty Čtyři pražské artikuly – společný program husitů
svobodné hlásání slova Božího
přijímání podobojí
zbavení církve světského majetku a vlády
veřejné tresty smrtelných hříchů
Boje mezi husity
bitva u Malešova 1424
Žižka X Pražané, umírnění, katolíci

Prokop Holý – v čele radikálních husitů

2.-5. křížové výpravy
špatná organizace
Bitva u Ústí nad Labem 1426
Bitva u Tachova – 1427
Špatná znamení před bojem, z bitvy utekli
Bitva u Domažlic 1431 – popěvek a křižáci utekli
Spanilé jízdy – husité vyjíždějí za hranice – šíření učeni, rabování
Zikmund korunován císařem – 1433
Bitva u Lipan 30.5. 1434 – katolíci + umírnění X táborité + sirotci
Vyhráli umírnění, předstírali útěk a pak zaútočili
Basilejský koncil 1431-1445
Basilejská kompaktáta
5.7. 1436
Uznání utrakvistů za křesťany
Povolení přijímaní pod obojí
Navrácení majetků církvi
Náboženská tolerance – v té době jedinečné
Přijali Zikmunda – stal se králem
1437 ale umírá – nastoupil Albrecht II. Habsburský (manžel Zikmundovi dcery
Kutnohorský náboženský mír.