Otázka: Český stát za posledních Přemyslovců
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Katka
Vzestup českého státu na konci 12. a na počátku 13. století
2. polovina 12. století: Kolonizace v Čechách
- Vladislav II.: Spolupráce s Fridrichem Barbarossou (pomoc při dobývání Milána -> králem 1158, koruna jen pro něj, ne dědičně).
- Vladislav umírá -> Fridrich I. podřizuje moravské markrabství své moci.
- Fridrich umírá -> otřesení moci SŘŘ -> Češi získávají Moravu zpět.
- Přemysl Otakar I.: Podpora městské kolonizace.
- Česká šlechta společenským stavem – Konrád Ota potvrzuje dědičnou držbu pozemků potomkům bývalých vlastníků -> šlechta získává moc a spolupracuje na vládě.
- 1212: Fridrich II. vydává Přemyslu Otakarovi I. Zlatou bulu sicilskou -> dědičný královský titul, výjimečné postavení v SŘŘ, povinnosti vůči císaři.
Mocenská politika posledních Přemyslovců
- Přemysl Otakar I.: Smrt 1230 -> poslední Přemyslovci.
- Úspěchy posledních Přemyslovců (úspěchy kolonizace, naleziště stříbra – Jihlava, Kutná Hora, neúspěchy římských císařů).
- Přemysl Otakar I.: Místo stařešinského řádu – primogenitura.
Václav I.
- Zájem o směr jih, pokračuje v kolonizaci neobydlených oblastí, spolupráce s Němci při kolonizaci.
- Sestra Anežka: Pověstná charitativní činností, založila mužský řád Křížovníci s červenou hvězdou, svatořečená.
- Vzniklo proti němu šlechtické povstání v čele s jeho synem Přemyslem Otakarem II., který jako patnáctiletý zahájil odboj. Toto povstání bylo potlačeno a Přemysl Otakar II. byl uvězněn a později propuštěn.
Přemysl Otakar II.
- Sňatkem s Markétou Babenberskou získal rakouské země, vládl ve Štýrsku -> odpor uherského krále Bély IV. -> bitva u Kressenbrunnu 1260 -> Béla poražen, Přemysl Otakar II. získal Štýrsko a Kunhutu, vnučku uherského panovníka.
- S Anežkou z Kuenringu, což byla oficiální králova milenka, měl nemanželského syna Mikuláše Opavského -> větev opavských Přemyslovců.
- Přemysl Otakar II. získává Korutany a Kraňsko.
- Král železný a zlatý.
- Účastnil se křížové výpravy do Pobaltí -> 1255 tam zakládá Královec.
- Králova moc (zakládal královská města a kláštery) -> odpor šlechty – Vítkovci (České Budějovice, Písek, klášter Zlatá Koruna v jejich blízkosti).
- Strach SŘŘ -> odmítli ho jmenovat římsko-německým králem -> Rudolf Habsburský se rozhodl Přemyslovu moc oslabit -> Přemysl Otakar II. se mu musel podrobit a přijmout Čechy v léno, vzdát se Alp -> chtěl se pomstít, ale byl v bitvě na Moravském poli 26. 8. 1278 zabit (neměl podporu českých šlechticů).
Václav II. (6 let, když otec zemřel)
- Poručník Ota Braniborský, králem ve 12 letech.
- Jeho rozhodování ovlivňoval Záviš z Falkenštejna, který si vzal jeho matku (1289 – Záviš zatčen a později popraven, zpočátku ho měl rád, ale pak ho obvinil ze zrady a uvěznil ho, skrze něj vydíral ostatní Vítkovce, ti mu nepomohli -> popraven na Hluboké).
- Mocenská expanze na východ -> 1300 korunován polským králem (rozpory mezi Piastovci), pro svého syna získal po vymření Arpádovců uherskou korunu 1301.
- 1300 – počátek ražby českých grošů v Kutné Hoře.
-
- manželka Guta Habsburská (děti: Anna Přemyslovna, Eliška Přemyslovna, Václav III.), 2. manželka Eliška Rejčka, dcera polského krále Přemysla II. (1 dítě: Eliška).
- Smrt 1305.
Václav III.
- Vzdal se uherské koruny, málem ztratil i polskou, vzal si Violu Těšínskou z rodu Piastovců, ale proti jeho kralování se postavil Vladislav Lokýtek -> tažení do Polska, po cestě zavražděn.
- Zavražděn 1306 při zastávce v Olomouci -> srpen 1306 – vymření Přemyslovců po meči -> spory o trůn – Rudolf Habsburský si vzal Elišku Rejčku a získal Čechy v léno (král Kaše – šetřílek) -> opozice ze šlechty, chtěl zakročit vojensky, ale umřel na úplavici.
- Jindřich Korutanský si vzal Annu Přemyslovnu, sestru Václava III. – neměl autoritu -> šlechta a církev rozhodla o novém králi – Janu Lucemburském.
