Otázka: Chov dojnic a ekonomika mléka
Předmět: Chov zvířat a veterinářství
Přidal(a): Baruu
Výživa a krmení dojnic
Na mléčnou užitkovost, z pohledu chovatele má největší vliv výživa, která je přímo řízená chovatelem. Náklady na výživu představují 1/3 až ½ celkových nákladů na výrobu mléka.
Pro sestavování KD pro dojnice sledujeme hladinu základních ukazatelů- NEL- nettoenergie laktace
-PDI, Ca,P
Mezi pomocné ukazatele řadíme- sušinu
-vlákninu- 3 složky- celulóza, hemicelulóza, lignin
-fce- podporuje trávení a peristaltiku střev
KD musí zajisti-fyziologickou potřebu živin a energie
-objem k dosažení k pocitu mechanického nasycení-> kapacita bachoru
fyziologická potřeba je složena z potřeby živin na-záchovnou dávku
-termoregulace
-dokončení růstu
-březost a užitkovost
Základní KD je tvořena- objemnými krmivy a měla by zajišťovat produkci mléka okolo 10 l mléka= 3000-4000 l mléka za laktaci
-pokrývá záchovnou potřebu i část produkční potřeby živin a energie
Objemná krmiva by měla tvořit 45-70% sušiny KD
Spotřebu krmiv mohou ovlivnit i vlivy psychiky zvířete (individualita, prostředí, stres)
| KRMIVO | letní období- 165 dní kg/den | zimní období- 200 dní kg/den |
| Zelená píce | 25-35 | ——- |
| siláž | 8.10 | 23-28 |
| seno | 1.2 | 4.5 |
| jadrná krmiva | 2.3 | 2.3 |
| sláma | 1.2 | 1.2 |
| okopaniny | —– – | 2.3 |
Zelená píce
Trvaní porost- jetel, vojtěška, kukuřice, slunečnice
Je velmi dobře stravitelná
Siláž
Konzervované krmivo
Silážuje se v silážních jámách
Proces výroby- řezačka-> sklidí kukuřici-> navezu- rozprostřu-> udusám-> přikreji 2 fóliemi
Silážování trvá 6-8 týdnů- mléčné kvašení- anearobní
Barva tmavě zelená nebo nažloutlá
Nesmí být mazlavá a hrudkovitá, nesmí zapáchat
Sušina 25-30 %
Vhodné plodiny- lehko silážovatelné- kukuřice, pšenice, ječmen, slunečnice
-středně silážovatelné- luční porost, jetel, cukrová řepa
-těžko silážovatelné- vojtěška, kopřivy
Seno
Vysoký obsah vitaminů a minerálů
Sušená tráva- 85% sušiny
Sláma
Vysušená stébla a stonky obilovin
Senáž
Sušina 35-40%
Vhodné plodiny- travní porost, jetel, vojtěška
Jadrná krmiva
Plodiny- oves, ječmen, tritikále, sója, extrahovaný šrot, řepkový ex. šrot
Fce- energetická
Podáváme jako přídavek
Šroty obilovin a luštěnin, úsušky
Okopaniny
Lehce stravitelné
Drtí se, krájí-> nikdy nekrmit celé
Skot si na ně musí navyknout-> malé dávky
Plodiny- krmná řepa, brambory, mrkev, tuřín
Speciální konzervovaná krmiva
LKS- palice kukuřice s listy
CCM- zrno s podílem vřetene
GPS- siláže z celých rostlin obilovin, luskovin a směsek
Kolik mléka kráva vytvoří- objemné krmivo 10-12 l
-jadrné krmivo cca 0,5kg jádra na 1 l mléka
Technika krmení dojnic
Hromadné krmení- všechny dojnice dostávají stejnou KD bez ohledu na užitkovost či reprodukční fázi
-CHKBTPM
Skupinové krmení-v současnosti nejpoužívanější, ekonomicky a chovatelsky nejvhodnější
-skupiny dělíme z hlediska období a mezidobí a výši mléčné užitkovosti nejméně na 4 skupiny- dojnice po otelení (do 100 dní po porodu)
KD musí zohledňovat rozdojování a nároky poporodního období
tuto skupinu ještě dělíme na 14 dní po porodu a 14-100 dní
krmivo volíme lehce stravitelné as vysokou hladinou živin
-dojnice 100- 200 dní po porodu
KD podle užitkovosti s vysokým obsahem sušiny
-dojnice od 200 dnů po porodu do konce laktace
KD založena hlavně na kvalitních objemných krmivech zajišťující zasušení 50-60 dnů před otelením
-dojnice stojící na sucho
KD sestavujeme tak aby respektovala regeneraci mléčné žlázy a předžaludků
21 dnů pře otelením připravovat předžaludky a organismus na skladbu KD po otelení
Individuální krmení- provádíme okrajově u dojnic po nemoci, léčbě a případně ve šlechtitelských a výzkumných pracovištích
Směsné KD
Zkrmování kompletních směsných krmných dávek= TMR
Smíchání všech komponentů KD s pozitivním vlivem na stabilizaci bachorového prostředí a dokonalé využití krmiv a omezení zažívacích obtíží
Důležitá je kvalita mísení
Organizace krmení
Krmení dojnic provádíme obvykle 2x denně (ráno a večer) v pravidelných intervalech
Důležité je pravidelné přihrnování krmiva, které se v současnosti provádí pomocí robotických přihrnovačů
Napájení dojnic
Denní spotřeba závisí na živé hmotnosti, teplotě, vlhkosti
40-50 l/ks/den
Voda- zdravotně nezávadná
Vodní napáječky, napájecí žlaby- musí mít přístup každá dojnice
Období stání na sucho
Dojnice neprodukuje mléko
Začíná dnem ukončením laktace a končí otelením dojnice
Za optimální délku této fáze lze považovat 60 dnů
Od 8 měsíce březosti omezujeme KD- vyřezujeme jadrná krmiva a šťavnatá o 15-20%
V posledních 6 týdnech je přírůstek plodu 60%
Základem KD pro dojnice jsou kvalitní objemná krmiva
Před porodem zvýšíme krmnou dávku a 10-20 dnů před porodem snížíme
6 dnů před porodem snížíme dávku na 1/3
Krmení v době rozdojování
Rozdojování- doba těsně po porodu
Doba, po kterou je dojnice schopna zvyšovat produkci mléka
Trvá individuálně 28-60 dní
2 dny po porodu začínáme od 1/3 KD
Další navyšování tak aby 7-10 den byla plná KD dle užitkovosti
Další produkční přídavek na produkci o 2-3 l vyšší než je skutečná do doby, dokud na to reaguje zvyšováním produkce
Období laktace
Střetávají se zde energetické a živinové požadavky dojnice na vysokou mléčnou produkci s požadavky na pravidelnou reprodukci
Krmíme přesně podle krmné normy- dle užitkovosti, březosti, věku
Podává se základní krmná dávka- objemná statková krmiva
-horkovzdušné úsušky
-jadrná krmiva
-šroty
-minerální látky a vitaminy
-melasa
-produkční směsi (vyráběny průmyslově)- z obilovin, luštěnin, extrahovaných šrotů, mlýnských zbytků, sladového květu, minerálových a vitaminových doplňků
Krmení vysokobřezích dojnic
Jde o nejnáročnější období pro organismus dojnice
Po otelení odchází nejen plod, ale i placenta a plodové vody a s tím souvisí ztráta tekutin a solí z organismu dojnice
Od 7 měsíců březosti se zvyšují nároky na živiny kvůli intenzivnímu růstu plodu a tvorbě zásob na poporodní období
Okolo 60 dne před porodem úprava KD kvůli zasušení (vyřazení šťavnatých krmiv a omezení jádra i napájení)
Po zasušení opět stabilní KD do 10 dnů před porodem pak postupné snižování KD až na 1/3
Při porodu bez krmení
Cílem správné výživy vysokoprodukčních dojnic je- udržet zdraví a funkční bachor
-zajistit optimální příjem živin z hlediska stabilizace pH bachorového obsahu
-zajistit optimální příjem a strukturu vlákniny
-synchronizovat v bachoru trávení NL a energie
Existují tři možnosti, jak zajistit zvýšený příjem energie
Zvýšit příjem celkové sušiny
Zvýšit objem jadrného krmiva v KD
Zvýšit obsah energie v jadrné směsi nebo v celkové KD
Krmení dojnic po otelení
Se zvyšující mléčnou produkcí rostou výrazně požadavky na potřebu živin, zejména na potřebu energie v KD
Kvalitní objemná krmiva s nízkým obsahem vlákniny a s vysokou stravitelností organické hmoty (zelená píce, kukuřičná siláž, seno)
Z jadrných krmiv- obilný šroty, extrahované šroty
Po porodu dochází u dojnic k poklesu hmotnosti (mobilizace tělesných rezerv)
Při vlastním krmení dojnic po porodu postupujeme tak, že- 5 dnů krmíme dojnice stejnou KD jako před porodem
-5 den změříme denní nádoj a KD upravíme podle skutečné dojivosti a přidáme rozdojovací přídavek na další zvyšování produkce (1-1,5 kg produkční směsi zajistí 2-3 l mléka)
Pastva dojnic
Organizačně náročná
Pouze v letním období a blízko stáje
Nejlevnější způsob krmení
Na dojnici se počítá spotřeba 70-75 kg porostu včetně ztrát v podobě nedopasků (15-25%)
1 ha pastviny je schopen uživit 2-3 dojnice po celé pastevní období při výnosu 25-30t/ha zelené hmoty
Typy pastvy-celodenní-pastva po raním dojením a před večerním dojením se zaženou do stáje
-polodenní- po raním dojením a odpoledne se zaženou do stájí
Způsoby pastvy- volný- nejjednodušší
-dojnice volně na celé pastvině
-největší ztráty na porostu až 50% (pošlapy, kálení)
-oplůtková- celá pastvina rozdělena na oplůtky a velikosti oplůtků se řídí délkou, kterou chceme nechat, ztráty 30%
-dávková- pastvina rozdělaná na dávky
-dávka je rozdělaná na 0.5 nebo 1 den, ztráty 2m%
-pásová- na orné půdě při spásání plodin, které nejsou přímo pastevními plodinami, ztráty 5%
Ustájení dojnic
Vazné- dlouhé stání, střední, krátké
Volné- boxové, s hlubokou podestýlkou, s plochým přistýláním
Vazné ustájení
Pouze výjimečně ve starých stájí
Náročné na práci ošetřovatele
Nevhodné
Prostor pro příjem krmiv- dobrá dosažitelnost na krmivo, dno žlabu 10-15 cm nad úrovní stání, výška požlabnice min 30 cm
Vázací zařízení- nesmí zvíře omezovat ve vstávání, grabnerský řetěz, krční chomout
Stání- krátké, střední, dlouhé
-šířka 115 cm, sklon podlahy 2.5-3%, gumové podložky
Stelivové X bezstelivové, rošty X oběžník
Volné ustájení
Vhodné pro zvířata, mají pohyb, dostatek místa
Vysoká produktivity práce
Stelivové a bezstelivové
Kombinované boxy-podobné jako vazné ustájení bez vazného systému
Volné boxové ustájení- boční lože vymezeno bočními zábranami, délka 210-250 cm, šířka 110-130 cm, podlaha vyvýšená nad chodbou, stelivové a bezstelivové, krmiště 250 cm široké, zakládání krmiva z krmné chodby
Volné ustájení s lehárnou a krmištěm- společná lehárna pro všechny zvířata na hluboké podestýlce, nebo spádovým ložem
-nevýhody-možnost poranění a menší přehled
Oddělení produkční- slouží pro ustájení dojnic zpravidla od 5-10 dnů po otelení do doby max 60 dní před porodem
-členíme do skupin podle dojivosti
Oddělení reprodukční- slouží pro ustájení krav od 60 dnů před porodem do 5-10 dnů po porodu
-vhodné pořídit skupinu krav tzv. tranzitivních, což jsou dojnice od 20 do 0 dnů před porodem se specifickou výživou a ošetřováním
Dojnice tráví v boxu 10-13hodin denně, kvůli zachování čistoty je podlaha vždy o 20 cm výš než okolí
Podmínky prostředí
Teplota
Je značně ovlivněna teplotou venku, koncentrací a typem ustájení
Optimální hodnota- volné ustájení 6-10oC
-vazné ustájení 10-12 oC
Teplota v létě by měla být ve stájí max o 3 oC větší než je venku ve stínu
Teplota nad 25 oC už ničí problémy->snížení užitkovosti, špatěn s ejim dýchá
Teplota nad 30 oC- smrtelné
00C- snáší velice dobře
Rychlost proudění vzduchu
Nesmí být průvan
V létě 0.5m/s
V zimě 0.25m/s
Vlhkost
50-70%
90-100% respirační problémy
Pod 50%- vysychání sliznic
Prašnost
Nasycení vzduchu prachovými částicemi
Ovlivněno způsobem krmení
Složení stájového vzduchu
Mělo by se podobat vzduchu atmosférickému
Škodlivé plyny- metan, čpavek, sirovodík
Světlo
Přirozené- sluneční
Denní podestýlání pro 1 krávu- vázaná stáj 3-5 kg (střední a dlouhé stání)
-volná boxová či kombinovaná stáj- 1-4kg slámy
Ošetřování dojnic
Ošetřování srsti a kůže
Ošetřování paznehtů- nutné provádět pravidelně
-volné ustájení 1x za rok
-vazné ustájení alespoň 2x za rok
Odrohování
Vyhledávání říje
Hlídání zdravotního stavu
Ošetřování v době porodu
Nevystavovat stresu
Získávání mléka
Dojení- ručně
-strojově- na stání- ve vazných stájí (kráva nikam nechodí) 2xdenně
-v dojírně- kráva jde na dojení sama 2-3 denně
-dojící robot- umístěn ve stájí mezi krávy, kráva sem chodí podle potřeby, Lely Astronaut
Dojírny- tandemová- krávy stojí za sebou, pro malá stáda, na školním statku
-rybinová- pro střední stáda, krávy stojí šikmo vedle sebe
-paralelní- u velkých stád (400ks), stojí rovně vedle sebe
-kruhové- kruh se otáčí- rotodojírna- pro velká stáda
Dojící zařízení-na struk- strukový násadec, jsou 4, je tam guma- mačká struk
-sběrač mléka
-pulzátor- rozděluje a reguluje pulzy
-vývěva- vytváří podtlak
-mléčné a podtlakové hadice
Destilační prostředky- kyselé a zásadité
-voda teplá a studená
Asynchornní dojení- dojačka- sání- stlačení 1 min 50x
Kráva se zánětem- růžová páska
Postup dojení
Umýt vemeno- vlažnou vodou- uvolní se hormon oxytocin, poté hadřík vyždímeme a otřeme mokré struky- suché vemeno zlepšuje tření mezi strukovým násadcem a strukem, čímž se zabraňuje sklouzávání strukového násadcepři dojení + kontrola mléčné žlázy při každém dojení
Odstřik- z každého struku 3-5x- zjistíme-li zda má dotyčná zánět- krev, cucky, zápach
-může tam být špunt z minulého dojení
-zásadně do určitých nádob
Nasazení dojačky- nejvyšší hladina oxitocinu, který řídí spouštění mléka, trvá 5-6 minut
Dezinfekce- všechny struky
-nejdůležitější opatření k utlumení mastitid
-strukový kanálek zůstává otevřen až několik minut (15min) po dojení a tím dochází ke snadné infekci mléčné žlázy
-kvalitní přípravky na ošetření vemene vytvoří na struku ochranný film, která zabrání průniku infekce a obsahují hojivé látky, které příznivě působí na zdravotní stav kůže na struku
-desinfekční prostředky je vhodné asi po 2 měsících střídat, aby nedošlo ke snížení citlivosti původců na daný prostředek
Vypuštění krávy
Ostatní zásady
Zabránit poředojování- kontrola dojení (dojícího robotu)
-problém je vyřešen naprogramováním chodu dojícího robotu
Snímání dojícího stroje- musí nastat až po přerušení podtlaku
Mastitidní krávy je vhodné dojit samostatným dojícím zařízením (do konve)
Mezidezinfekce dojícího zařízení (strukových násadců)- při dojení léčených krav
Omezení všech stresů při přesunu do dojírny a během dojení
Ošetřování mléka
Teplota mléka 35 oC->5 oC za 150-180 minut
Z dojírny do tanku-> zchlazení a míchání, rovnoměrné ochlazování a odstranění plynů
Čištění mléka- čištění od hrubých nečistot- pomocí filtrů (filtry mimo dojírnu-> v mléčnici nebo potrubí) nebo odstředivkou
Základní pojmy
Laktace
Doba kdy samice produkuje mléko
Začíná porodem, končí zaprahnutím
Normální- delší jak 250 dní
Nenormální- kratší jak 250 dní
Normovaná- 305 dní, využita pro hodnocení a srovnávání
Fáze laktace-rozdojení- od porodu do dosažení nejvyšší užitkovosti (2měsíce)
-stálost (perzistence)- doba, kdy si kráva udržuje vysokou užitkovost 2:1
-pokles- užitkovost klesá a končí zaprahnutím
Mléčnost- schopnost produkovat mléko pro výživu mláděte
-prasnice, ramlice, kůň
Dojivost- množství nadojeného mléka na den nebo laktaci, v kg
Dojnost- produkce mléka víc než pro mládě
Dojitelnost- schopnost uvolňovat mléko
Zaprahnutí (zasušení)- ukončení laktace
Stání na sucho- doba od zaprahnutí do porodu
– 6 až 8 týdnů před porodem-> dorůstá plod, regenerace mléčné žlázy, organismus se připravuje na další laktaci
Vlastnosti mléka
Smyslové vlastnosti mléka
Základní smyslové znaky jakosti-barva, konzistence, vzhled, vůně a chuť
Barva- bílá, případně s lehce nažloutlým odstínem
-odstředěné mléko s lehce namodralým nádechem
Konzistence a vzhled- stejnorodá tekutina bez usazenin, vloček a hrubých nečistot
Chuť a vůně- čistě mléčná, bez cizích příchutí a pachů
Fyzikální vlastnosti mléka
Měrná hmotnost- 1.028-1.032g/cm3
Proměnné číslo, které udává kolikát je tentýž objem mléka těžší než destilovaná voda při určité teplotě
Bod mrznutí -0.520oC
Viskozita- 0.003 Pas
Technologické vlastnosti mléka
Kyselost-ukazatel čerstvého mléka
- 4-6.7 pH
Kvasnost- schopnost mléka ovlivnit rozvoj žádoucích mikroorganismů, zejména bakterií mléčného kvašení
Sýřitelnost- schopnost mléka srážet se syřidlem a tvořit sýřeninu- sýry
Termostabilita- schopnost mléka (kaseinu) zachovat si své původní koloidní vlastnosti při působení vysokých teplot
Mikrobiologické vlastnosti mléka
Určuje množství a složení jeho mikroflóry (mléko je výborným živným prostředím)
Mikroorganismy v mlékařství prospěšné- pro výrobku mléčných výrobků
Mikroorganismy v mlékařství škodlivé- působí vady mléka a mléčných výrobků
Patogenní a podmíněné patogenní mikroorganismy- způsobují onemocnění zvířat a lidí
Kvalita mléka
Výživa
Zdravotní stav zvířete
Zdravotní stav mléčné žlázy
Postup a kvalita dojení- 1x za měsíc rozbor mléka- obsah složek, ukazatel RIL- rezidua indikačních látek- vždy 0,zbytky léčiv, zbytky čistících a desinfekčních látek, mikroorganismy
Somatické buňky-tělní buňky
-jsou vždy
Celkový počet mikroorganismů- kvalita a hygiena dojení
Koliforní bakterie- 0
Zpeněžování mléka
Hlavní kritéria-obsah tuku a bílkovin
-celkový počet mikroorganismů
-rezidua inhibičních látek
-počet somatických buněk
-bod mrznutí
-ostatní- kysací schopnost mléka, sýřitelnost, kvasná zkouška, obsah močoviny
Současná cena za 1 l mléka je 8kč
