Otázka: Čití a vnímání
Předmět: Psychologie a komunikace
Přidal(a): Marek Braun
Čití = děj, při kterém se zapojují analyzátory
- např. čichové buňky > zaznamenávají zápach nebo vůni
- zrakový analyzátor > barevná nebo černá
- hmatový analyzátor > vnímáme povrch, teplo …
- chuťový analyzátor > hořkost, sladkost, slanost
- sluchový analyzátor > tóny, zvuky bolest
Počitek = odraz jedné vlastnosti (předmětu nebo jevu), kterou si člověk uvědomuje
Aby podnět mohl působit, musí mít určitou hodnotu:
1) podprahové podněty > vyvolávají počitek
2) dolní počitkový práh > nejmenší intenzita, která vyvolává počitek (např. peříčko)
3) horní počitkový práh > nejvyšší intenzita podnětu, která vyvolává počitek
4) nadprahové podněty > pociťujeme je jako bolest
smyslová citlivost
- schopnost rozlišovat podněty s velmi nízkým počitkovým prahem
smyslová adaptace
- změna smyslové citlivosti př. přechod z tmavé místnosti do světlé a naopak
podmínky správného čití:
1) stav centrální nervové soustavy např. nemoc, porucha vědomí, bolest
2) drogy
3) činnost analyzátorů
4) podněty, které na nás působí – musí mít určitou intenzitu, dobu a musí být výrazné
Vnímání
- odraz podnětu, nebo jevu, ale jako celku > vnímáme všechny vlastnosti předmětu nebo jevu pomocí analyzátorů
- výsledek vnímání je vjem
vjem
- děj, při kterém se uplatňuje analýza a syntéza = rozklad slučování
Vlastnosti vjemu:
1) výběrovost – z podnětu, které na nás působí, nemůžeme vnímat všechny, vyčleňujeme pouze některé vybírám podle: zájmu, potřeby, citového vztahu
2) zaměřenost – vnímáme předmět nebo jev proti pozadí čím větší kontrast, tím větší vnímání
3) apercepce – vlastnost, kdy se využívá minulé zkušenosti máme možnost dotváření vlastností, které nevidíme
4) pregnantnost – dotváření částečného podnětu
5) konstantnost = stálost podnět nebo jev vnímáme za každé situace stejně
Druhy vnímání
a) zrakové vnímání – barva, světlo, tma, tvary, velikost, hloubka, stáří, místo
b) sluchové vnímání
c) chuťové vnímání
Sociální vnímání
- vnímání osoby ke mně jako k člověku
Zvláštnosti vnímání
- Sinestezie = určitý vjem bývá doprovázen druhým vjemem
- př. učení a u toho máme puštěnou hudbu
Pseudoiluze
- vjem je vyvolaný podnětem, který danému vjemu neodpovídá vjem je zkreslený a ten člověk ví, že je ten vjem zkreslený (vnímá to)
- objektivní: mlha, tma
- subjektivní: únava, nemoc
- využití pseudoiluze – podle tvaru, velikosti
Poruchy vnímání
dělení:
- kvantitativní = množství
- kvalitativní
Kvantitativní poruchy
- snížené vnímání např. při nemoci, únavě, drogy, záležitost psych. stavu
- zvýšená vnímavost – objevuje se u drog, alkoholu, některé léky (vedlejší účinky)
Kvalitativní poruchy – iluze halucinace
Iluze
- porucha, zkreslený vjem, který je vyvolán skutečným podnětem
- člověk je přesvědčen o pravdivosti toho podnětu
- např. zraková iluze, sluchová iluze, chuťové iluze, čichové iluze
Halucinace
- patologie, jsou vjemy, které vznikají bez podnětu, člověk je přesvědčen o pravdivosti
Imperativní halucinace
- sluchové halucinace, nejnebezpečnější příznaky psyzochemie
- člověk slyší hlasy co má udělat, pomalu vždy negativní věc
