Dějiny Anglie ve středověku – maturitní otázka

 

Otázka: Dějiny Anglie ve středověku

Předmět: Dějepis

Přidal(a): KateřinaB

 

 

Raný středověk

Vznik Anglie

• 5. stol. – odchod římských legií z Británie – ponechávají zde keltské obyvatelstvo
• 6. stol. – na britské ostrovy pronikají germánské kmeny Anglů, Sasů a Jutů = Anglosasové
  • zřizují sedm malých království (Wessex, Sussex, Northumbrie, Mercie, Essex, Východní Anglie, Kent)
  • původní obyvatelé (=Keltové) se stahují do oblasti Wales
  • obývají také území Skotska a sousední ostrov, kde vzniká středověké Irsko (to je roztříštěné do drobných státečků)
• konec 6. stol. – k Anglosasům proniká křesťanství (ze Skot. a Ir., kde křesťanství bylo už v 5. stol.)
  • větší úspěch ale slaví misionáři vysílaní z Říma
  • středisko římskokatolické církve v Anglii = arcibiskupství v Canterbury
• od 8. (do 11.) stol. – vikingští a dánští nájezdníci – ti ovládli sever Anglie
• konec 9. stol. – král Alfréd Veliký – sjednotil anglosaská území, porazil dánské vikingy
  • Dánové se musí smířit s územím ležícím severně od řeky Temže
• 1066 – bitva u Hastingsu – normanský vévoda Vilém poráží Anglosasy (krále Harolda)
  • vítězství mu přináší přízvisko Dobyvatel
  • získává anglickou korunu
• Vilémova družina vytváří novou vládnoucí vrstvu anglického státu
  • jsou z Normandie, kde se mluví francouzsky
  • francouzština se na dlouhý čas stává kulturním jazykem londýnského dvora
• většina prostých obyvatel hovořila pozvolna vznikající angličtinou
  • germánská slova se tam mísí s keltskými výrazy
  • řadu slov (především z kultury, vědění) přejímá angličtina z latiny a francouzštiny

 

Rozdělení společnosti

• přední: úředníci a dvořané; svobodní rolníci; válečníci; nevolníci
• zeměrozdělena na hrabství „shires“ s hrady jako centry
• soustřeďování několika hrabství do jedněchrukou vytvářelo domény earldormanů (šlechtický titul)
  • byli hrozbou pro jednotu království
  • tomu král čelildosazováním svých úředníků do správních center – sherifové
  • vybírali daně, vykonávali správní apolicejní moc a dozírali na earldormany

 

Kultura

• nejznámější dějepisec: Beda Venerabilis-Ctihodný – autor Církevní historie Anglů
• neznámý duchovní sepsal epos Beowulf

 

Vrcholný středověk

Rozpory ve společnosti                                                 

• podíl na politickém rozhodování se snažili získat příslušníci vysoké šlechty
  • opírali rozsáhlý pozemkový majetek
• 1215 – král Jan Bezzemek donucen vydat Velkou listinu svobod (Magna charta libertatum)
  • chránila zájmy šlechty, církve, rytířů, měst
  • potvrzovala podíl vysoké šlechty na moci
  • o osudech země měla rozhodovat Velká rada
  • složená z baronů – považována za počátek anglického parlamentarismu

 

Zápas Anglie s Francií

• anglickým panovníkům se podařilo sňatkovou politikou i jinými cestami získat rozsáhlé državy ve Francie (hlavně na jihozápadě)
• francouzští králové se snažili dostat toto území pod svou kontrolu
• anglický král Jindřich II. (rod Plantagenetů) X francouzský panovník Filip II. August (dynastie Kapetovců) – vyhlášení soci
  • Jindřich získal sňatkem oblast Akvitánie (JZ Francie); držel Normandii i Bretaň
  • Filip kontroloval jen malou část území
• až za vlády Jana Bezzemka se Filipovi podařilo dobýt nějaká území zpět (převahu potvrdil v bitvě u Bouvines, kde porazil říšská vojska Oty IV. – ten byl odporován Anglií)
• anglicko-francouzské soupeření se obnovilo ve 14. a 15. stol.

 

Pozdní středověk

Stoletá válka (1337–1453)                    

Příčiny soupeření mezi Francií a Anglií

• 1328 – ve FRA skončila vláda Kapetovců – nastupuje dynastie Valois
•  jejich nárok na francouzskou korunu odmítá uznat anglický panovník Eduard III.
  • byl po matce Kapetovec, přál si, aby Anglie posílila svůj vliv ve Flandrech (nynější Belgie) – ke zpracovávání se tam dovážela skvělá anglická vlna
  • chtěl uchovat a rozšířit ang. državy na pevnině (hlavně u Biskajského zálivu)
  • Francie toužila po tom stejném

 

Stoletá válka

• 1337 – potopení francouzských lodí u flanderského pobřeží – začátek války
• opravdu rozsáhlé boje propukly až v r. 1346
  • Angličané se pod vedením Eduarda III. vylodili v severní Francii
  • porazili fran. vojsko v bitvě u Kresčaku (zde umírá i Jan Lucemburský)
• brzy poté Angličané získávají důležitý přístav (město) Calais
  • měšťané dlouho vzdorovali (hrozilo jim i vyhladovění) – poté byli ochotni s Eduardem jednat o kapitulaci – souhlas, ale měl tvrdé podmínky – mělo za ním přijít šest čelných měšťanů (nepokryté hlavy, naboso, v košilích s oprátkami kolem krku, s klíči od městských bran v rukou) – když přišli, přikázal jejich popravu – na naléhání své manželky jim udělil milost a mířil se s “pouhou“ kapitulací města
  • ponížení vzdorných měšťanů + ukázání velkorysosti
• jedna z hlavních příčin dosavadních fran. porážek = tradiční středověký způsob válčení
  • zájmy Francie hájily ozbrojené družiny šlechticů – spoléhání na osobní statečnost
  • systém boje – žoldnéřský – najímání dobře placených bojovníků za peníze
    • + nasazení lučištníků – ti mařili fran. útoky
  • Francie poté slavila dočasný úspěch – konec 14. stol. – další anglická vítězství
    • 1420 – anglický král Jindřich V. si zajišťuje nástupnictví na fran. Trůn
      • nečekaná smrt – Francouzi se vzchopili k odporu
    • zachránkyně Francie = Jana (Johanka) z Arku = Panna orleánská
• prostá venkovská šestnáctiletá dívka – přesvědčena, že ji Bůh a svatí povolali, aby vrátila zemi svobodu
• 1428 – Anglie ovládá celý sever Francie kromě Orleánsu – Jana je jmenována vůdkyní válečných akcí – zahání Angličany od Orleánsu, slaví jeden úspěch za druhým
• napomáhá ke korunovaci Karla VII. z rodu Valois (otevřela mu cestu do korunovačního města Remeše)
• 1430 – Jana padá do zajetí Burgunďanů – prodána Angličanům
• 1431 – upálena, její popel vhozen do řeky Seiny
• i přes Janino upálení už Angličané válku zvrátit nedokázali
• 1453 – opouštějí pevninu, ztrácí Calais i državy
  • Konec války, prohraje Anglie

 

Vliv stoleté války na život v Anglii

• nákladné vydržování vojsk – růst daní
• od 1348 – morová epidemie – pokles počtu obyvatel
• opuštěná půda zabrána šlechtici jako pastvina pro ovce – vlna jako vývozní zboží
• nedostatek pracovních sil – snaha zaměstnat všechny lidi, kteří neměli práci
  • vydávání různých nařízení o výši maximální mzdy
• útrapy a nespokojenost obyvatelstva – vzpoury ve městech i na venkově
  • povstání Wata Tylera (bývalý voják)
    • 1381 – postavil se do čela nespokojených sedláků a vtrhl do Londýna
    • zabit = konec vzpoury
  • v Anglii trvalo vzchopení se z války déle než ve Francii
    • dlouho zmítána zápasem o trůn (válka růží)
    • 1485 – nástup Tudorovců, uklidnění situace, Anglie se stává jednou z hl. evr. velmocí

 

Válka růží (1455 – 1487)

• Lancasterové X Yorkové
• Lancasterové – červená růže, podpora šlechticů ze severu země
• Yorkové – bílá růže, podpora šlechticů z jihu země
• lancasterský král Jindřich VI. X Eduard, vévoda z Yorku (jakožto přímější dědic Eduarda III.)
• na obou stranách seskupení bojovných šlechticů prahnoucích po bohatství
• bojovalo pouze několik desítek šlechticů, jejich přátel a žoldnéřů zvyklých na boj z francouzských tažení – ostatní obyvatelstvo žilo normálním životem
• zpočátku převaha Lancasterů, v pozdějších letech války (1461 – 1483) Yorkové (Eduard IV.)
• válka skončila faktickým vyvražděním obou rodů (hlavně díky popravování zajatců)
• po smrti Eduarda IV. zbyli z rodu Lancasterů jen dva nezletilí synové
  • zavražděni strýcem Richardem – ten poté nastoupil na trůn jako Richard III.
    • 1485 – poražen Jindřichem Tudoremu Bosworthu – ujímá se vlády jako Jindřich VII. (pocházel z rodu Lancasterů)
  • na anglický trůn se dostala nová dynastie Tudorovců
    •  za vlády dochází ke stabilizaci společnosti po dlouholetých válkách a mocenskému vzestupu Anglie – z Anglie se stal centralizovaný stát.