Otázka: Dělba státní moci v ČR dle ústavy
Předmět: Společenské vědy, Právo
Přidal(a): Anonym
Charakteristika:
- Jeden ze základních principů demokracie
- Zajišťuje ochranu veřejného života a svobod občanů
- Moc – znamená možnost působit na společnost a ovlivnit ji tak, jak by nejednala dobrovolně
- K dosažení moci lze použít: právo, násilí a autoritu
- Státní moc chápána podle pojmů:
- Legalita (zákonnost, právo) – dodržování státem daného právního řádů a ústavy
- Legitimita – vyšší nepsané oprávnění pro činy státní moci, které je zároveň občany dobrovolně přijímáno
- Oba pojmy se mohou dostat do rozporu (totalitní vláda může být legální, neboť dodržuje zákony, ale ne legitimní, neboť jedná proti občanům a zájmům státu)
- oddělení do tří složek zaručuje demokracii, tj. že státní moc nebude zneužita proti občanům
Ústava ČR
- současná ÚČR schválena 16. 12. 1992 Českou národní radou jako ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Účinnost od 1. 1. 1993
- preambule + 8 hlav, celkem 113 článků
- naše ústava je tzv rigidní = obtížně měnitelná
- ústava může být doplněna nebo měněna pomocí ústavního zákona k jehož schválení je třeba souhlas: 3/5 všech poslanců (min. 120 poslanců z 200) a 3/5 většiny přítomných senátorů
Obsah ústavy
- Hlava první: Základní ustanovení
- ustanovuje podstatu a zásady českého demokratického státu a politického systému
- Hlava druhá: Moc zákonodárná (čl. 15 – čl. 53)
- definuje moc zákonodárnou – dvoukomorový parlament – Poslanecká sněmovna a Senát
- Hlava třetí: Moc výkonná (čl. 54 – čl. 66)
- upravuje moc výkonnou (tvořena prezidentem, vládou a státním zastupitelstvím)
- Hlava čtvrtá: Moc soudní (čl. 81 – čl. 96)
- tvořena Ústavním soudem ČR a soustavou soudů, zabývá se jurisdikcí (soudní mocí).
- Hlava pátá: Nejvyšší kontrolní úřad (čl. 97)
- Postavení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ)
- Hlava šestá: Česká národní banka (čl. 98)
- Česká národní banka je v ústavě charakterizována jako ústřední banka státu.
- Hlava sedmá: Územní samospráva (čl. 99- čl. 105)
- Hlava sedmá mluví o členění České republiky na základní samosprávné celky- obce. Vyššími územními samosprávnými celky jsou země nebo kraje, které je možno zrušit nebo vytvořit pouze ústavním zákonem.
- Hlava osmá: přechodná a závěrečná ustanovení
- uvádí přechodná a závěrečná ustanovení v souvislosti s očekávaným zahájením činnosti Senátu a rozdělením Československa
Zákonodárná moc = legislativa
- Schvaluje zákony
- Vyhlašuje válečný stav
- Vydávají souhlas s ratifikací mezinárodních smluv, vysláním ozbrojených sil ČR mimo ČR, pobytem ∙ ozbrojených sil jiných států na území ČR
- dvoukomorový parlament – poslanecká sněmovna, senát
- Poslanecká sněmovna – 200 poslanců, voleni na 4 roky – poměrný systém
- AP od 18 let, PV od 21 let
- Senát – 81 senátorů, voleni na 6 let – každé dva roky se volí 27 senátorů – většinový systém o AP od 18 let, PV od 40 let
- pokud byla PS rozpuštěna, konají se volby do 60 dnů od jejího rozpuštění, jinak do obou komor volby 30. dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí.
- nikdo nemůže být současně členem obou komor
- neslučitelná je i funkce prezidenta, soudce a jak stanoví zákon, ale poslanec, či senátor může být členem vlády ∙ mandát zaniká:
- odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou
- uplynutím volebního období
- vzdání se mandátu
- ztrátou volitelnosti (= při ztrátě občanství)
- rozpuštěním PS
- vznikem neslučitelnosti funkce (prezident)
- za projevy učiněné v parlamentu nelze trestně stíhat
- za přestupky ano, ale dotyčný podléhá disciplinární pravomoci komor (nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jehož je členem)
- odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno
- poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestního činu nebo ∙ bezprostředně poté (po 24 h nutné propustit). Čl. 27/5
- právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem mandátu. ∙ obě komory zřizují své orgány – výbory a komise.
- volí si své předsedy a místopředsedy
- schůze komor jsou veřejné
- člen vlády má právo účastnit se schůzí obou komor, jejích výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoli o to požádá.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
- 200 poslanců volených na 4 roky poměrovým volebním systémem, AP 18, AP 21 21 let ∙ V čele je předseda – svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze
- Poslanci vytvářejí poslanecké kluby podle stranické příslušnosti
- Nezávislí – nejsou součástí žádného klubu
- Zřizuje výbory – předjednávají návrhy zákonů
- Mandátový, imunitní, petiční, rozpočtový, kontrolní, organizační, volební, pro evropské záležitosti ∙ Hlavní pravomoci (vykonává bez senátu):
- Kontrola vlády (vyjádřením důvěry = schvaluje prezidentem nově jmenovanou vládu nebo nedůvěry vládě = hlasuje o odvolání vlády během volebního období (k odvolání je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců)
- interpeluje vládu
Může být rozpuštěna prezidentem republiky:
- Nevyslovila-li důvěru nově jmenované vládě, jejíhož předsedu jmenoval prezident na návrh předsedy Poslanecké sněmovny
- Neusnesla-li se do 3 měsíců o vládním návrhu zákona, se kterým vláda spojila otázku důvěry o Zasedání bylo přerušeno na delší dobu, než je možné
- Není usnášeníschopná po dobu delší než 3 měsíce
stav k září 2021: předseda: Radek Vondráček (Hnutí ANO)
- místopředsedové:
- Vojtěch Filip (KSČM)
- Tomáš Hanzel (ČSSD)
- Petr Fiala (ODS)
- Tomio Okamura (SPD)
- Vojtěch Pikal (Piráti)
Senát Parlamentu ČR
- Složen z 81 senátorů, kteří jsou voleni na 6 let většinovým volebním systémem
- Každé 2 roky se obměňuje 1/3 Senátu
- aktivní volební právo od 18 let, pasivní od 40 let
- Je nerozpustitelný
- Funguje jako brzda PS – nemusí schválit návrh zákonu, může ho vrátit
- Řídí ji předseda
- Senátoři zakládají výbory a komise
- Senátoři se sdružují v senátorských klubech
Pravomoci (vykonává samostatně bez PS):
- Udělování souhlasu se jmenováním ústavních soudců
- Udělování souhlasu s ústavní žalobou na prezidenta republiky pro velezradu
stav k září 2021:
- předseda: Miloš Vystrčil (ODS)
- 1. místopředseda: Jiří Růžička, nestr./TOP 09
- Místopředsedkyně: Jitka Seitlová, KDU-ČSL
- Místopředseda: Jiří Oberfalzer, ODS
- Místopředseda: Jan Horník, STAN
- dojde-li k rozpuštění PS, přísluší senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu ∙ zákonná opatření může navrhovat je vláda a musí být schválena PS na její první schůzi (pokud ne, pozbývá platnosti)
- zasedání PS svolává prezident, nejpozději 30. den po dni voleb
- zasedání komor může být přerušeno, nesmí být déle než 120 dnů v roce
PS může rozpustit prezident republiky, jestliže:
- PS nevyslovila důvěru nově jmenované vládě
- PS se neusnese do 3 měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry o zasedání PS bylo přerušeno po dobu delší než je přípustné
- PS nebyla po dobu delší než 3 měsíce schopná usnášet (není dostatečný počet poslanců méně než 1/3) o PS nelze rozpustit 3 měsíce před skončením jejího volebního období.
- schůze komor jsou veřejné
- společnou schůzi komor svolává předseda PS
- člen vlády má právo účastnit se schůzí obou komor, jejích výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoli o to požádá.
- Způsobilost usnášet: alespoň přítomna 1/3 svých členů (PS alespoň 67 poslanců, S alespoň 27 senátorů) o přijetí usnesení: souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců či senátorů (min. PS 34 poslanců, S min. 14 senátorů)
- k přijetí ústavního zákona a ke schválení mezinárodní smlouvy : souhlas 3/5 většiny všech poslanců a 3/5 většiny přítomných senátorů (PS min. 120 poslanců)
- návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího samosprávného celku
- návrh zákona o státním rozpočtu a o státním závěrečném účtu podává vláda jen PS (S nemá žádné veto). ∙ parlament může rozhodnout (vydání souhlasu) o vyhlášení válečného stavu, vyslat ozbrojené síly mimo území ČR, o účasti ČR v mezinárodních organizacích, s ratifikací mezinárodních smluv ∙ návrh zákona, se kterým PS vyslovila souhlas, pošle PS senátu bez zbytečného odkladu. Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do 30 dnů (schválí, zamítne, vrátí PS,; pokud se nevyjádří, je návrh zákona přijat) ∙ jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm PS znovu
- zákon může být definitivně schválen se souhlasem prezidenta nebo proti jeho vůli se souhlasem alespoň 101 poslanců.
- suspenzivní veto = odkládací veto = právo vrátit do 15 dnů přijatý zákon
- přijaté zákony podepisuje předseda PS, prezident republiky a předseda vlády.
- vyhlášení zákona = zveřejnění zákona ve Sbírce zákonů
- platnost zákona = nabývá dnem zveřejnění ve Sbírce
- účinnost zákona = 15. den po vyhlášení zákona (pokud není stanoveno jinak)
- každý poslanec má právo interpelovat vládu, interpelovaní členové vlády odpoví do 30 dnů od jejího podání (ústně na ústní podání, písemně na písem. podání)
Výkonná moc = exekutiva
- vláda a prezident republiky, státní zastupitelství
- vláda podléhá kontrole PS
Prezident republiky
- prezident je hlavou státu a je volen většinovou volbou občany ČR (od roku 2013)
- prezident není z výkonu své funkce odpovědný – nenese právní odpovědnost, nemůže být trestně stíhán, výjimka je případ velezrady
- prezident může být stíhán pro velezradu a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu ∙ prezident se ujímá úřadu složením slibu, voleb. období na 5 let, min. 40 let, nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou
- volba se koná v posledních 30 dnech volebního období úřadu prezidenta
- prezident složí slib do rukou předsedy PS na společné schůzi obou komor (to samé i abdikace = vzdání se úřadu)
Pravomoci:
- Suverénní (nepotřebuje k nim souhlas)
- Právo jmenovat a odvolávat předsedu a další členy vlády, odvolat vládu, svolat zasedání PS, rozpustit PS, právo suspenzivního veta
- Kontrasignační (potřeba spolupodpis předsedy vlády)
- Právo zastupovat stát navenek, sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy, vyhlašovat volby do PA a S, jmenovat soudce
další pravomoci:
- jmenuje soudce, soudce Ústavního soudu, Nejvyššího soudu
- odpouští (dává milost) a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, může vyhlásit amnestii
- má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou ústavního zákona
- podepisuje zákony
- jmenuje prezidenta a viceprezidenty Nejvyššího kontrolního úřadu
- jmenuje členy Bankovní rady ČNB
- zastupuje stát navenek
- je vrchním velitelem ozbrojených sil
- jmenuje a povyšuje generály
propůjčuje a uděluje státní vyznamenání:
- Řád Bílého lva = nejvyšší vyznamenání, vynikajícím způsobem se zasloužili o ČR
- Řád TGM = pro osoby, které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva
- Medaile Za hrdinství = v boji a vyznamenání osob, které se s nasazením vlastního života zasloužily o záchranu lids. života
- Medaile Za zásluhy = zásluha za stát, kraj, obec je vrchním velitelem ozbrojených sil
- vyhlašuje volby do PS a S (nejpozději 90 dnů před jejich konáním)
- jmenuje a povyšuje generály
- má právo udělit amnestii = kolektivní zmírňování trestů
- prezident má právo účastnit se schůzí obou komor, zasedání vlády
- prezident – volen na 5 let, nejvýše 2x za sebou
- prezident má právo veta s odkladným účinkem a pravomoc rozpustit PS, jmenuje soudce, vyhlašuje amnestie
Vláda
- vrcholný orgán výkonné moci
- skládá se z předsedy vlády, místopředsedů a ministrů
- vláda je odpovědná PS
- předsedu vlády jmenuje prezident a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev (předseda vlády nemusí být předsedou vítězné politické strany). Při jmenování ostatních členů vlády je prezident vázán návrhem premiéra
- vláda předstoupí do 30 dnů po svém jmenování před PS a požádá jí o vyslovení důvěry = souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců
- člen vlády skládá slib do rukou prezidenta
- člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce ∙ PS může vyslovit vládě nedůvěru – může vyhlásit nedůvěru kdykoliv, vždy projednává PS, na písemný návrh nejméně 50 poslanci, k přijetí nedůvěry je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců
- předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta, ostatní členové vlády podávají demisi prostřednictvím předsedy vlády
- vláda podá demisi, jestliže PS zamítla žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže vyslovila nedůvěru. Vláda podá vždy demisi po ustavující schůzi nově zvolené PS
- prezident odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády
- Vláda vydává vládní nařízení = konkretizuje schválené zákony, nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný ministr, do jehož působnosti nařízení spadá
- jednání vlády: k přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů
Činnost předsedy vlády: organizuje činnost vlády
- vystupuje jejím jménem
- sestavování vlády, podávání demisí …
- spolupodpis při uplatňování rozhodnutí prezidenta
- podepisování zákonů a nařízení vlády
- převzetí některých pravomocí prezidenta v případě uvolnění jeho úřadu
- Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem.
Ministerstva (stav k září 2021)
- Ministerstvo zahraničních věcí
- Ministerstvo obrany
- Ministerstvo financí – Alena Schillerová (nestr. za ANO)
- Ministerstvo práce a sociálních věcí – Jana Maláčová (ČSSD)
- Ministerstvo vnitra – Jan Hamáček (ČSSD)
- Ministerstvo životního prostředí
- Ministerstvo pro místní rozvoj
- Ministerstvo průmyslu a obchodu
- Ministerstvo dopravy
- Ministerstvo zemědělství
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – Robert Plaga (ANO)
- Ministerstvo kultury – Lubomír Zaorálek (ČSSD)
- Ministerstvo zdravotnictví – Adam Vojtěch (za ANO)
- Ministerstvo spravedlnosti
Státní zastupitelství
- zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení
- státní zástupce má ze zákona povinnost před soudem zastupovat stát v trestních věcech případně i v občanském soudním řízení
- státní zastupitelství spadá do působnosti ministerstva spravedlnosti (kopíruje soustavu soudní moci)
Moc soudní = jurisdikce
- Kontroluje dodržování zákonů
- Je vykonávána soustavou nezávislých soudů
- Vykonávána Ústavním soudem České republiky
- Soudy jsou nezávislé, soudci jsou jmenováni prezidentem bez časového omezení a jsou neodvolatelní ∙ Výkon soudcovské funkce je neslučitelný s funkcí prezidenta, člena parlamentu atd.
- soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí, jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat o nezávislost znamená zamezení přímého ovlivňování soudců vnějšími zásahy např. nátlak veřejného mínění, politických stran, státních orgánů
- nestrannost zapovídá jakýkoli vztahu k zúčastněným stranám ve sporu, aby bylo objektivní a nezaujaté posouzení každého daného případu
- soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu
Ústavní soud České republiky
- Sídlí v Brně
- Posuzuje, zda je dodržována ústavnost, nejsou porušována lidská práva, není přijatý zákon v rozporu s ÚČR
- Skládá se z 15 soudců volených na 10 let prezidentem republiky se souhlasem Senátu ∙ soudce ÚS nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu (stíhat ano byl-li zadržen a se souhlasem Senátu) ∙ rozhoduje:
- zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem o o zrušení jiných práv. předpisů např. nařízení vlády, vyhlášky obecního zastupitelstva o o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu
- v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance či senátora o zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany je ve shodě s ústavními a jinými zákony o spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy
- jedná o ústavní žalobě Senátu proti prezidentovi z důvodů velezrady = trestem může být ztráta preziden. úřadu
- vykonavatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby
Soudy
- poskytuje ochranu právu, rozhoduje o vině a trestu
- dvoustupňová soustava
soustava soudů:
- Nejvyšší soud (Brno) = vrcholný orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů, soudce jmenován prezidentem bez časového omezení
- Nejvyšší správní soud, vrchní soudy (Praha, Olomouc)
- krajské soudy (v Praze se nazývá městský soud)
- okresní soudy (v Praze obvodní, v Brně, Ostravě a Plzni městský)
- zákon o soudcích – způsobilost k právním úkonům, zkušenosti a morální vlastnosti, věk 25 let, odborná justiční zkouška, souhlas s ustanovením za soudce a přidělení k určitému soudu
- všichni účastníci řízení mají před soudcem rovná práva
- jednání před soudem je ústní a veřejné, výjimky stanovuje zákon, rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně
Princip brzd a rovnovah
- pravomoci jednotlivých složek moci a zastupujících orgánů jsou od sebe odděleny a stanoveny tak, aby se navzájem vyvažovaly a omezovaly
- rozhodnutí každého ze základních ústavních orgánů mohou být ostatními orgány upravována nebo zrušena
konkrétní případy:
- suspenzivní veto = právo hlavy státu vrátit parlamentu přijatý návrh zákona k novému projednání o právo parlamentu prezidentovo veto přehlasovat
- právo hlavy státu udělit milost
- právo ústavního soudu zrušit zákon nebo jiný právní předpis odporující ústavě
Legislativa exekutiva jurisdikce
Legislativa
- vydává zákony právo tzv.
- suspenzivního veta právo zrušit zákon
Exekutiva
- parlamentní kontrola, právo přehlasovat prezidentovo veto
- vykonává zákony právo zrušit nařízení vlády
Jurisdikce
- právo udělit milost,
- amnestie vykládá zákony
- Schéma principu oddělení státní moci a principu brzd a rovnovah.