Dělba státní moci v ČR dle ústavy – maturitní otázka

Otázka: Dělba státní moci v ČR dle ústavy

Předmět: Společenské vědy, Právo

Přidal(a): Anonym

Charakteristika:

Jeden ze základních principů demokracie
Zajišťuje ochranu veřejného života a svobod občanů
Moc – znamená možnost působit na společnost a ovlivnit ji tak, jak by nejednala dobrovolně
K dosažení moci lze použít: právo, násilí a autoritu
Státní moc chápána podle pojmů:
Legalita (zákonnost, právo) – dodržování státem daného právního řádů a ústavy
Legitimita – vyšší nepsané oprávnění pro činy státní moci, které je zároveň občany dobrovolně přijímáno
Oba pojmy se mohou dostat do rozporu (totalitní vláda může být legální, neboť dodržuje zákony, ale ne legitimní, neboť jedná proti občanům a zájmům státu)
oddělení do tří složek zaručuje demokracii, tj. že státní moc nebude zneužita proti občanům

Ústava ČR

současná ÚČR schválena 16. 12. 1992 Českou národní radou jako ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Účinnost od 1. 1. 1993
preambule + 8 hlav, celkem 113 článků
naše ústava je tzv rigidní = obtížně měnitelná
ústava může být doplněna nebo měněna pomocí ústavního zákona k jehož schválení je třeba souhlas: 3/5 všech poslanců (min. 120 poslanců z 200) a 3/5 většiny přítomných senátorů

Obsah ústavy

Hlava první: Základní ustanovení
ustanovuje podstatu a zásady českého demokratického státu a politického systému
Hlava druhá: Moc zákonodárná (čl. 15 – čl. 53)
definuje moc zákonodárnou – dvoukomorový parlament – Poslanecká sněmovna a Senát
Hlava třetí: Moc výkonná (čl. 54 – čl. 66)
upravuje moc výkonnou (tvořena prezidentem, vládou a státním zastupitelstvím)
Hlava čtvrtá: Moc soudní (čl. 81 – čl. 96)
tvořena Ústavním soudem ČR a soustavou soudů, zabývá se jurisdikcí (soudní mocí).
Hlava pátá: Nejvyšší kontrolní úřad (čl. 97)
Postavení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ)
Hlava šestá: Česká národní banka (čl. 98)
Česká národní banka je v ústavě charakterizována jako ústřední banka státu.
Hlava sedmá: Územní samospráva (čl. 99- čl. 105)
Hlava sedmá mluví o členění České republiky na základní samosprávné celky- obce. Vyššími územními samosprávnými celky jsou země nebo kraje, které je možno zrušit nebo vytvořit pouze ústavním zákonem.
Hlava osmá: přechodná a závěrečná ustanovení
uvádí přechodná a závěrečná ustanovení v souvislosti s očekávaným zahájením činnosti Senátu a rozdělením Československa

Zákonodárná moc = legislativa

Schvaluje zákony
Vyhlašuje válečný stav
Vydávají souhlas s ratifikací mezinárodních smluv, vysláním ozbrojených sil ČR mimo ČR, pobytem ∙ ozbrojených sil jiných států na území ČR
dvoukomorový parlament – poslanecká sněmovna, senát
Poslanecká sněmovna – 200 poslanců, voleni na 4 roky – poměrný systém
AP od 18 let, PV od 21 let
Senát – 81 senátorů, voleni na 6 let – každé dva roky se volí 27 senátorů – většinový systém o AP od 18 let, PV od 40 let
pokud byla PS rozpuštěna, konají se volby do 60 dnů od jejího rozpuštění, jinak do obou komor volby 30. dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí.
nikdo nemůže být současně členem obou komor
neslučitelná je i funkce prezidenta, soudce a jak stanoví zákon, ale poslanec, či senátor může být členem vlády ∙ mandát zaniká:
odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou
uplynutím volebního období
vzdání se mandátu
ztrátou volitelnosti (= při ztrátě občanství)
rozpuštěním PS
vznikem neslučitelnosti funkce (prezident)
za projevy učiněné v parlamentu nelze trestně stíhat
za přestupky ano, ale dotyčný podléhá disciplinární pravomoci komor (nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jehož je členem)
odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno
poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestního činu nebo ∙ bezprostředně poté (po 24 h nutné propustit). Čl. 27/5
právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem mandátu. ∙ obě komory zřizují své orgány – výbory a komise.
volí si své předsedy a místopředsedy
schůze komor jsou veřejné
člen vlády má právo účastnit se schůzí obou komor, jejích výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoli o to požádá.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

200 poslanců volených na 4 roky poměrovým volebním systémem, AP 18, AP 21 21 let ∙ V čele je předseda – svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze
Poslanci vytvářejí poslanecké kluby podle stranické příslušnosti
Nezávislí – nejsou součástí žádného klubu
Zřizuje výbory – předjednávají návrhy zákonů
Mandátový, imunitní, petiční, rozpočtový, kontrolní, organizační, volební, pro evropské záležitosti ∙ Hlavní pravomoci (vykonává bez senátu):
Kontrola vlády (vyjádřením důvěry = schvaluje prezidentem nově jmenovanou vládu nebo nedůvěry vládě = hlasuje o odvolání vlády během volebního období (k odvolání je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců)
interpeluje vládu

Může být rozpuštěna prezidentem republiky:

Nevyslovila-li důvěru nově jmenované vládě, jejíhož předsedu jmenoval prezident na návrh předsedy Poslanecké sněmovny
Neusnesla-li se do 3 měsíců o vládním návrhu zákona, se kterým vláda spojila otázku důvěry o Zasedání bylo přerušeno na delší dobu, než je možné
Není usnášeníschopná po dobu delší než 3 měsíce

stav k září 2021: předseda: Radek Vondráček (Hnutí ANO)

místopředsedové:
Vojtěch Filip (KSČM)
Tomáš Hanzel (ČSSD)
Petr Fiala (ODS)
Tomio Okamura (SPD)
Vojtěch Pikal (Piráti)

Senát Parlamentu ČR

Složen z 81 senátorů, kteří jsou voleni na 6 let většinovým volebním systémem
Každé 2 roky se obměňuje 1/3 Senátu
aktivní volební právo od 18 let, pasivní od 40 let
Je nerozpustitelný
Funguje jako brzda PS – nemusí schválit návrh zákonu, může ho vrátit
Řídí ji předseda
Senátoři zakládají výbory a komise
Senátoři se sdružují v senátorských klubech

Pravomoci (vykonává samostatně bez PS):

Udělování souhlasu se jmenováním ústavních soudců
Udělování souhlasu s ústavní žalobou na prezidenta republiky pro velezradu

stav k září 2021:

předseda: Miloš Vystrčil (ODS)
1. místopředseda: Jiří Růžička, nestr./TOP 09
Místopředsedkyně: Jitka Seitlová, KDU-ČSL
Místopředseda: Jiří Oberfalzer, ODS
Místopředseda: Jan Horník, STAN
dojde-li k rozpuštění PS, přísluší senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu ∙ zákonná opatření může navrhovat je vláda a musí být schválena PS na její první schůzi (pokud ne, pozbývá platnosti)
zasedání PS svolává prezident, nejpozději 30. den po dni voleb
zasedání komor může být přerušeno, nesmí být déle než 120 dnů v roce

PS může rozpustit prezident republiky, jestliže:

PS nevyslovila důvěru nově jmenované vládě
PS se neusnese do 3 měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry o zasedání PS bylo přerušeno po dobu delší než je přípustné
PS nebyla po dobu delší než 3 měsíce schopná usnášet (není dostatečný počet poslanců méně než 1/3) o PS nelze rozpustit 3 měsíce před skončením jejího volebního období.
schůze komor jsou veřejné
společnou schůzi komor svolává předseda PS
člen vlády má právo účastnit se schůzí obou komor, jejích výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoli o to požádá.
Způsobilost usnášet: alespoň přítomna 1/3 svých členů (PS alespoň 67 poslanců, S alespoň 27 senátorů) o přijetí usnesení: souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců či senátorů (min. PS 34 poslanců, S min. 14 senátorů)
k přijetí ústavního zákona a ke schválení mezinárodní smlouvy : souhlas 3/5 většiny všech poslanců a 3/5 většiny přítomných senátorů (PS min. 120 poslanců)
návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího samosprávného celku
návrh zákona o státním rozpočtu a o státním závěrečném účtu podává vláda jen PS (S nemá žádné veto). ∙ parlament může rozhodnout (vydání souhlasu) o vyhlášení válečného stavu, vyslat ozbrojené síly mimo území ČR, o účasti ČR v mezinárodních organizacích, s ratifikací mezinárodních smluv ∙ návrh zákona, se kterým PS vyslovila souhlas, pošle PS senátu bez zbytečného odkladu. Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do 30 dnů (schválí, zamítne, vrátí PS,; pokud se nevyjádří, je návrh zákona přijat) ∙ jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm PS znovu
zákon může být definitivně schválen se souhlasem prezidenta nebo proti jeho vůli se souhlasem alespoň 101 poslanců.
suspenzivní veto = odkládací veto = právo vrátit do 15 dnů přijatý zákon
přijaté zákony podepisuje předseda PS, prezident republiky a předseda vlády.
vyhlášení zákona = zveřejnění zákona ve Sbírce zákonů
platnost zákona = nabývá dnem zveřejnění ve Sbírce
účinnost zákona = 15. den po vyhlášení zákona (pokud není stanoveno jinak)
každý poslanec má právo interpelovat vládu, interpelovaní členové vlády odpoví do 30 dnů od jejího podání (ústně na ústní podání, písemně na písem. podání)

Výkonná moc = exekutiva

vláda a prezident republiky, státní zastupitelství
vláda podléhá kontrole PS

Prezident republiky

prezident je hlavou státu a je volen většinovou volbou občany ČR (od roku 2013)
prezident není z výkonu své funkce odpovědný – nenese právní odpovědnost, nemůže být trestně stíhán, výjimka je případ velezrady
prezident může být stíhán pro velezradu a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu ∙ prezident se ujímá úřadu složením slibu, voleb. období na 5 let, min. 40 let, nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou
volba se koná v posledních 30 dnech volebního období úřadu prezidenta
prezident složí slib do rukou předsedy PS na společné schůzi obou komor (to samé i abdikace = vzdání se úřadu)

Pravomoci:

Suverénní (nepotřebuje k nim souhlas)
Právo jmenovat a odvolávat předsedu a další členy vlády, odvolat vládu, svolat zasedání PS, rozpustit PS, právo suspenzivního veta
Kontrasignační (potřeba spolupodpis předsedy vlády)
Právo zastupovat stát navenek, sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy, vyhlašovat volby do PA a S, jmenovat soudce

další pravomoci:

jmenuje soudce, soudce Ústavního soudu, Nejvyššího soudu
odpouští (dává milost) a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, může vyhlásit amnestii
má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou ústavního zákona
podepisuje zákony
jmenuje prezidenta a viceprezidenty Nejvyššího kontrolního úřadu
jmenuje členy Bankovní rady ČNB
zastupuje stát navenek
je vrchním velitelem ozbrojených sil
jmenuje a povyšuje generály

propůjčuje a uděluje státní vyznamenání:

Řád Bílého lva = nejvyšší vyznamenání, vynikajícím způsobem se zasloužili o ČR
Řád TGM = pro osoby, které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva
Medaile Za hrdinství = v boji a vyznamenání osob, které se s nasazením vlastního života zasloužily o záchranu lids. života
Medaile Za zásluhy = zásluha za stát, kraj, obec je vrchním velitelem ozbrojených sil
vyhlašuje volby do PS a S (nejpozději 90 dnů před jejich konáním)
jmenuje a povyšuje generály
má právo udělit amnestii = kolektivní zmírňování trestů
prezident má právo účastnit se schůzí obou komor, zasedání vlády
prezident – volen na 5 let, nejvýše 2x za sebou
prezident má právo veta s odkladným účinkem a pravomoc rozpustit PS, jmenuje soudce, vyhlašuje amnestie

Vláda

vrcholný orgán výkonné moci
skládá se z předsedy vlády, místopředsedů a ministrů
vláda je odpovědná PS
předsedu vlády jmenuje prezident a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev (předseda vlády nemusí být předsedou vítězné politické strany). Při jmenování ostatních členů vlády je prezident vázán návrhem premiéra
vláda předstoupí do 30 dnů po svém jmenování před PS a požádá jí o vyslovení důvěry = souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců
člen vlády skládá slib do rukou prezidenta
člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce ∙ PS může vyslovit vládě nedůvěru – může vyhlásit nedůvěru kdykoliv, vždy projednává PS, na písemný návrh nejméně 50 poslanci, k přijetí nedůvěry je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců
předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta, ostatní členové vlády podávají demisi prostřednictvím předsedy vlády
vláda podá demisi, jestliže PS zamítla žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže vyslovila nedůvěru. Vláda podá vždy demisi po ustavující schůzi nově zvolené PS
prezident odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády
Vláda vydává vládní nařízení = konkretizuje schválené zákony, nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný ministr, do jehož působnosti nařízení spadá
jednání vlády: k přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů

Činnost předsedy vlády: organizuje činnost vlády

vystupuje jejím jménem
sestavování vlády, podávání demisí …
spolupodpis při uplatňování rozhodnutí prezidenta
podepisování zákonů a nařízení vlády
převzetí některých pravomocí prezidenta v případě uvolnění jeho úřadu
Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem.

Ministerstva (stav k září 2021)

Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo obrany
Ministerstvo financí – Alena Schillerová (nestr. za ANO)
Ministerstvo práce a sociálních věcí – Jana Maláčová (ČSSD)
Ministerstvo vnitra – Jan Hamáček (ČSSD)
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – Robert Plaga (ANO)
Ministerstvo kultury – Lubomír Zaorálek (ČSSD)
Ministerstvo zdravotnictví – Adam Vojtěch (za ANO)
Ministerstvo spravedlnosti

Státní zastupitelství

zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení
státní zástupce má ze zákona povinnost před soudem zastupovat stát v trestních věcech případně i v občanském soudním řízení
státní zastupitelství spadá do působnosti ministerstva spravedlnosti (kopíruje soustavu soudní moci)

Moc soudní = jurisdikce

Kontroluje dodržování zákonů
Je vykonávána soustavou nezávislých soudů
Vykonávána Ústavním soudem České republiky
Soudy jsou nezávislé, soudci jsou jmenováni prezidentem bez časového omezení a jsou neodvolatelní ∙ Výkon soudcovské funkce je neslučitelný s funkcí prezidenta, člena parlamentu atd.
soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí, jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat o nezávislost znamená zamezení přímého ovlivňování soudců vnějšími zásahy např. nátlak veřejného mínění, politických stran, státních orgánů
nestrannost zapovídá jakýkoli vztahu k zúčastněným stranám ve sporu, aby bylo objektivní a nezaujaté posouzení každého daného případu
soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu

Ústavní soud České republiky

Sídlí v Brně
Posuzuje, zda je dodržována ústavnost, nejsou porušována lidská práva, není přijatý zákon v rozporu s ÚČR
Skládá se z 15 soudců volených na 10 let prezidentem republiky se souhlasem Senátu ∙ soudce ÚS nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu (stíhat ano byl-li zadržen a se souhlasem Senátu) ∙ rozhoduje:
zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem o o zrušení jiných práv. předpisů např. nařízení vlády, vyhlášky obecního zastupitelstva o o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu
v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance či senátora o zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany je ve shodě s ústavními a jinými zákony o spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy
jedná o ústavní žalobě Senátu proti prezidentovi z důvodů velezrady = trestem může být ztráta preziden. úřadu
vykonavatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby

Soudy

poskytuje ochranu právu, rozhoduje o vině a trestu
dvoustupňová soustava

soustava soudů:

Nejvyšší soud (Brno) = vrcholný orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů, soudce jmenován prezidentem bez časového omezení
Nejvyšší správní soud, vrchní soudy (Praha, Olomouc)
krajské soudy (v Praze se nazývá městský soud)
okresní soudy (v Praze obvodní, v Brně, Ostravě a Plzni městský)
zákon o soudcích – způsobilost k právním úkonům, zkušenosti a morální vlastnosti, věk 25 let, odborná justiční zkouška, souhlas s ustanovením za soudce a přidělení k určitému soudu
všichni účastníci řízení mají před soudcem rovná práva
jednání před soudem je ústní a veřejné, výjimky stanovuje zákon, rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně

Princip brzd a rovnovah

pravomoci jednotlivých složek moci a zastupujících orgánů jsou od sebe odděleny a stanoveny tak, aby se navzájem vyvažovaly a omezovaly
rozhodnutí každého ze základních ústavních orgánů mohou být ostatními orgány upravována nebo zrušena

konkrétní případy:

suspenzivní veto = právo hlavy státu vrátit parlamentu přijatý návrh zákona k novému projednání o právo parlamentu prezidentovo veto přehlasovat
právo hlavy státu udělit milost
právo ústavního soudu zrušit zákon nebo jiný právní předpis odporující ústavě

Legislativa exekutiva jurisdikce

Legislativa

vydává zákony právo tzv.
suspenzivního veta právo zrušit zákon

Exekutiva

parlamentní kontrola, právo přehlasovat prezidentovo veto
vykonává zákony právo zrušit nařízení vlády

Jurisdikce

právo udělit milost,
amnestie vykládá zákony
Schéma principu oddělení státní moci a principu brzd a rovnovah.