Otázka: Doba pohusitská a vláda Jagellonců v zemích Koruny české
Předmět: Dějepis
Přidal(a): MS
Doba pohusitská a vláda Jagellonců v zemích Koruny české
- 1437 umírá Zikmund Lucemburský, který nemá mužského potomka
- Moci se ujímá jeho zet´ Albrecht Habsburský (umírá 1439)
- Krátce po jeho smrti se narodí syn: Ladislav Pohrobek (1440)
- Moci se ujímá až v roce 1453
- Období mezi 1440–1453 období mezivládí
- Boj o moc mezi šlechtou katolická x kališnická a městy
- Vytvořily se tzv. Landfrídy (krajské spolky), v čele stál hejtman
- Nejvýznamnější jihočeský v čele s Oldřichem z Rožmberka
Boj o moc (1440-1453):
- Roku 1444 se hlavní postavou stává Jiří z Poděbrad
- Pod jeho vedením se formuje poděbradská jednota – politická strana českých kališníků
- Pokračuje „drobná válka“ o moc v českých zemích
- Roku 1448 přepadá Jiří Prahu a ovládne ji
- Prohlašuje se zemským správcem do dospělosti krále
- Katolická šlechto to neuzná a rozhoří se válka
- Do čela odboje se staví Rožmberkové
- Po skončení války, ve které Jiří vítězí ho uznává jako správce i katolická šlechta a od roku 1952 se stává Gubernátorem (správcem zemí koruny české)
Ladislav Pohrobek 1440-1457
- Nastupuje na trůn ve 13 letech (1453)
- Prakticky ale nevládne (vládu má ve svých rukou Jiří)
- Hospodářský rozkvět – obnovena těžba stříbra
- Umírá v 17 letech (1457) z neznámých důvodů (mluvilo se o otravě jedem Jiřím z Poděbrad) ve 20. stoletím se přišlo, že umřel na leukémii
Jiří z Poděbrad
- Hejtman Východočeského Lanfrydu
- Po smrti Ladislava boj o moc mezi Jiřím a Matyášem Korvínem
- Jiří vyhraje a roku 1458 je zvolen český králem (1. český král z řad šlechty)
- Velice schopný král – hospodářský rozkvět snaha o smír katolíků a kališníků („král dvojího lidu“)
- Uznává Basilejská kompaktáta – ujednání mezi basilejským koncilem a husity z Čech a Moravy (přijímání z kalicha)
- Uznán papežem za krále za slib, že bude bojovat proti kacířství (kališnictví) – Jiří sám ale kališník
- 1462 papež ruší kompaktátu a uvrhl Jiřího do klatby (protože byl kališník a nebojoval proti nim)
- Jiří se snaží získat spojence v Evropě: Liga křesťanských panovníků (diplomatická akce – Lev z Rožmitálu)
- První myšlenka spojené Evropy – neútočení, předchůdce NATO
- Navrhoval vytvoření spolku na obranu proti Turkům, omezení moci papeže a umožnění řešení sporů mírovou cestou místo bojů
- Tato myšlenka se však u evropských dvorů neuchytila, ba naopak prohloubila spor s papežem
- Toho využívá domácí katolická šlechta a roku 1465 vzniká: „Zelenohorská jednota“ proti Jiřímu – česká katolická opozice
- Roku 1468 se na popud papeže konala křížová výprava vedená Matyášem Korvínem, který se spojí se Zelenohorskou jednotou, aby sesadili Jiřího z trůnu
- Matyáš poražen a zajat v bitvě u Vilémova (1469), propuštěn za slib, že se za Jiřího přimluví u papeže (slib nedodržel)
- Slib Matyáš nedodržel a nechává se v Olomouci korunovat králem, Za podpory Zelenohorské jednoty
- Jiří hledá pomoc v Polsku (smlouva s Jagellonci, že po jeho smrti nastoupí na trůn, protože oni jediní ho podpořili, když zakládal Ligu Křesťanských panovníků)
- Jiří ale během příprav na válku umírá (1471)
- Po smrti Jiřího nastupují Jagellonci, kteří mají smlouvu s Matyášem, že bude vládnou Moravě a ostatním zemím koruny české a Jagellonci budou vládnou v Čechách.
- Matyáš Korvín byl zeť Jiřího z Poděbrad
Období vlády Jagellonců 1471-1526
- Původně z Litvy, ale jinak polský rod
Vladislav Jagellonský 1471 – 1516
- syn krále Kazimíra IV.
- nástup po smrti Jiřího z Poděbrad
- slabý panovník
- nástup za nepříznivých okolností:
- Země Koruny české rozděleny
- 1478 – Olomoucké dohody:
- Moravu, Slezsko, Lužici a Uhry ovládá Matyáš Korvín
- Čechy ovládá Vladislav
- 1490 – král na Moravě, ve Slezsku, v Lužici a Uhrách, protože zemřel Matyáš
- Přesídlil do Budapešti-Budín
- vznik Česko – uherského soustátí (do 1918)
- Čechy a Uhry byly jen personální unií – byly spojovány osobou panovníka
- Ztráta významu Prahy a úpadek královské moci v Čechách
- Vladislavský sál
- „král bene“ (= „král dobře“) – protože takhle na vše odpovídal šlechtě
- Reprezentant moci, protože reálnou moc má šlechta a města
- 2 právní dokumenty:
- Vladislavské zřízení zemské (1500) – zvýhodňovalo šlechtu na úkor měst, základní zákoník Království Českého
- Svatováclavská smlouva (1517) – uklidnění situace mezi šlechtou a královskými městy
- 1515 – uzavřel s Habsburky svatební smlouvy – Ludvík si bere Marii Habsburskou a Anna Jagellonská si bere Ferdinanda Habsburského
- 1516 – umírá
Ludvík Habsburský 1516 – 1526
- „Ludvík Dítě“- na trůn nastoupil v 10 letech
- vyvrcholil rozvrat v zemi, Hegemonie panstva
- 1522 – svatba s Marií Habsburskou (Španělskou)
- 29. 8. 1526 – bitva u Moháče
- Turci X vojsko L. Jagellonského – na obranu Uher
- L. Jagellonský zemřel (utopil se v Bažině)
- Jagellonci vymírají po meči
- jeho smrtí se uvolnily trůny českého království – nástup Habsburků, protože Ferdinand Habsburský si vzal Annu Jagellonskou, která dědila trůn
Gotika
- „vladislavská gotika“
- Nejvýznamnější stavitelé – Matěj Rejsek, Benedikt Ried (Rejt)
- Prašná Brána, Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, Vladislavský sál
- umělecký směr, vznikl ve 12.století ve Francii
- velký vztah člověka k bohu
- šíří se ve 12. – 15.století, vrchol ve 14. století
ARCHITEKTURA
- vysoké štíhlé stavby
- lomený oblouk, vitráž, rozeta
- žebrová a křížová klenba a pilíře
- slabé zdi snažící se o maximální odhmotnění stavby – pilíře a oblouky
- typická gotická stavba: katedrála – nový typ městského kostela
- vysoká stavba, vysoká úzká zdobená okna, půdorys kříže, bohatě zdobený portál
- světové památky: katedrála v Remeši, Benátkách, Florencii, katedrála Notre–Dame v Paříži
- raná gotika (konec 12.st., vláda Vladislava II.)
- Juditin most
- vrcholná gotika ( st., vláda Lucemburků, Karel IV.)
- Karlštejn, Karlův most, Karlova univerzita, Týnský chrám, Anežský klášter, katedrála sv. Víta
- Architekti: Matyáš z Arrasu (Francouz), Petr Parléř (Němec)
- Malíři: mistr Theodorik
- pozdní gotika (2. pol. st.)
- přestavba Pražského hradu – Vladislavský sál, Prašná brána, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře
- Architekti: Matěj Rejsek z Prostějova, Benedikt Reid
- Malíři: Mistr litoměřického oltáře
SOCHAŘSTVÍ
- sochy – výzdoby mnoha katedrál
- uvolnění sochy od zdi – vznik samostatného uměleckého předmětu
- náboženské náměty: Panna Maria s malým Ježíškem = madona, Panna Maria s tělem Krista sejmutým z kříže = pieta
MALÍŘSTVÍ
- malba na sklo – okna
- knižní malba ručně psaných knih (iniciály, miniatury)
- náboženská tématika – ze života svatých; přírodní motivy ´rostliny, motýli, ptáci atd.
- tabulové obrazy – na vyhlazené dřevěné desce (olejová malba) – výzdoba oltářů
HUDBA
- nejen bohoslužby x i pro světské účely: hudba vagantů a žáků (pro šlechtice), jarmareční písně, lidové písně
