Dokončovací práce při ručním zpracování

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Dokončovací práce při ručním zpracování

Předmět: Technologie

Přidal(a): David Veselík

 

 

Škrabání:

  • Je to nejpřesnější ruční zpracování kovů. Zaškrabávání se využívá tam, kde nemůžeme brousit, také na přání zákazníka.
  • Zaškrabávání patří k nejnamáhavějším způsobům ručního obrábění.
  • Přizpůsobujeme předem obrobené plochy, aby se tyto plochy dotýkaly pokud možno na nejvíc místech.

 

Pomůcky:

  • Plochý škrabák, trojhranný škrabák, lžícový škrabák, tušírovací škrabák, kamenné desky, příměrná pravítka a různé hranoly a válce.

 

Postup:

  • Zaškrabání začíná hrubým zaškrabáváním, přičemž se odstranily stopy po obrábění. Držíme v pravé ruce škrabák a levou se na něj tlačí. Posunem dopředu se odebírá tříska o síle 0,05mm až do 0,02mm. Sklon škrabáku je maximálně 30 stupňů. Hrubé škrabání – délka asi 15 mm, při jemném škrabání je 2 až 50mm.
  • Při zpětném pohybu škrabák nadzvedáváme, aby nezanechával v materiálu rýhy.

 

Další pomůcky:

  • Pilník, štětec, keramika – nebo hodně dobrý brousek, černidlo – kovářské saze s olejem, hadr + olej.

 

Zaškrabat tzv. Parádu

Třídy: počítá se na 25 m čtverečních

  • Třída 5 – počet dotykových plošek 3-5
  • Třída 4 – 6-8 plošek
  • Třída 3 – 9-12 plošek
  • Třída 2 – 14-22
  • Třída 1 – 21-22 plošek

 

Kontrola:

  • Po zaškrabání kontrolujeme plochu přiměřováním. Nejprve plochu začistíme jemným brusným kamenem nebo brusným papírem. Příměrnou desku natřeme slabou vrstvou příměrné barvy. Posouváme obrobek po ploše, označené výstupky dále zaškrabáváme. Při dokončování = kratší tahy.

 

Mechanické nástroje = snižují námahu, nejčastější pneumatické škrabáky, použití při zaškrabání velkých ploch, při odebírání většího množství materiálu.

 

Vystružování:

  • Vystružování je přesné (díky lícování)

 

Postup:

  • Například průměr H7
  • 1) Vrták průměr – 19,25
  • 2) výhrubník průměr 19,75
  • 3) výstružník H7
  • 4) Kalibr průměr 20H7

 

Výstružníky:

  • S kuželovou stopkou, s rovnou stopkou, nástrčná (jde tam stopka a výstružník jde vyndat)

 

Ruční vystružování – rovné díry nebo kuželové díry. Na výrobu Morze kužel do díry, nebo na kolíky – loupáky se používají i strojně.

Na všechny druhy ručních výstružníků používáme vratidlo nebo srdíčko.

 

Ruční řezání závitu:

  • Tato činnost se provádí pomocí závitořezných nástrojů. Závity vnější řežeme na svornících a závity vnitřní řežeme v dírách.
  • Závitníky sadové se vyskytují v sadách po dvou či třech závitnících. Závitová sada o třech závitnících se skládá ze závitníku předřezávacího, který odebírá až 60 % materiálu a je označen jednou ryskou. Další závitník se nazývá řezací, odebírá dalších 30 % materiálu a je označen dvěma ryskami. Práci na závitu dokončí závitník dořezávací odebírající cca 10 % materiálu a není označen žádnou ryskou.

 

Řezání vnitřních závitů:

  • Pro řezání vnitřních závitů je třeba mít vyvrtanou díru. Vyvrtaná díra musí mít určitý průměr.

 

Řezání vnějších závitů:

  • Řezný kužel kruhové závitové čelisti vyřezává vnější závit, válcová část závit dořezává a vyhlazuje. Zpočátku je třeba kruhovou čelist přitlačovat, ale zároveň je třeba brát ohled na kolmost. Kruhovitá závitová čelist – nástroj.

 

Technologie povrchových úprav – mechanické, chemické

  • Mechanické úpravy povrchových vrstev materiálu provádíme z důvodu čištění povrchu materiálu, vytvoření podmínek pro zvýšení korozní odolnosti, vzhledovým požadavků, zlepšení mechanických vlastností.
  • Chemické úpravy Při chemických úpravách povrchu se vytvářejí povlaky, které vznikají chemickou reakcí mezi základním materiálem a roztokem. Tyto vrstvy zlepšují korozní odolnost materiálu, zlepšují vzhled. Mezi tyto technologie patří např. chromování.

 

Mezi chemické úpravy patří:

  • Odmašťování, moření, leštění, lapování (strojní broušení), otryskávání, žárové zinkování, povrchové úpravy, galvanické pokovové směsi, superfinišování, čištění a leštění.