Dřevěné konstrukce

stavitelství

Otázka: Dřevěné konstrukce

Předmět: Betonové konstrukce

Přidal(a): Nikola CH.

Použití dřeva ve stavebnictví,

Dřevěné nosné konstrukce, sloupové, trámové a deskové prvky z masivního (rostlého) dřeva,
Konstrukce různých tvarů z vrstveného a lepeného dřeva jsou nosné pro větší rozpětí a zatížení,
Pomocné konstrukce při stavbě např.: části bednění, lešení, …,
Výrobky stavebního tesařství a truhlářství pro stavbu (výplně otvorů, vrstvy podlah, obklady stěn a podobně),

Fyzikální vlastnosti dřeva,

Objemová hmotnost:
- Čerstvě vytěžené dřevo má zhruba dvojnásobnou hodnotu než dřevo vysušené,
- Přirozeným sušením v hráních dosáhneme vlhkosti 15% postačující pro aplikaci stavebního dřeva,
- Ve stavebnictví se nejčastěji používá: lehké smrkové dřevo (470 kg/m³) s drobnými mechanickými vlastnostmi,
- Těžké dřevo je např.: dubové (690 kg/m³),
- Pro truhlářské výrobky je nutno dřevo sušit ještě uměle (v sušárnách),
- Vlhkost měříme elektrickými vlhkoměry,
Vlhkost dřeva:
- Při vysoušení dochází ke smršťování možnému vzniku trhlin a kroucení (musíme použít proklady ve správných vzdálenostech),
- Nejdříve se vysušuje tzv. voda volná (mezi buňkami) poté voda vázaná (v buňkách),
Izolační vlastnosti:
- Dřevo je při správném použití dobrý tepelný, elektrický i akustický izolant (při útlumu zvuku záleží, jestli působí rovnoběžně s vlákny nebo kolmo na vlákna,
- Vodivost se může zvýšit se stoupající vlhkostí materiálu,
Mechanické vlastnosti dřeva:
- Jde hlavně o vlastnosti z hlediska únosnosti a použitelnosti – pevnost a pružnost,
- Pevnostní charakteristiky jsou ovlivněny těmito faktory:
  - Konstrukční rozměry – čím větší profily, tím horší,
  - Objemová hmotnost – čím vyšší, tím lepší,

SPOJE DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ

Poddajné spoje:

- Tesařské spoje:
  - Jsou historicky nejdéle používané, dochází vlastně k sesazení jednotlivých prvků jejichž koce jsou upraveny různými zářezy, dlaby a další,
  - Používají se hlavně v klasických konstrukcí krovů,
  - Při vytváření tvaru spoje většinou dochází k oslabení průřezu, což snižuje jeho odolnost proti některým namáháním, nejčastěji tahu nebo smyku,
  - Tato nevýhoda se dá omezit použitím některých spojovacích prostředků,
- Spojovací mechanické prostředky:
  - U historických konstrukcí mohly být i dřevěné, dnes jsou většinou ocelové,
  - Slouží buď k zajištění tesařského spoje nebo pro vytvoření samostatného spoje,
  - Samostatný spoj musí být osazen tolika prvky, aby měl dostatečnou nosnost (známe pevnost jednoho prvku a jejich počet),
  - Pokud spojujeme dvě vrstvy materiálu jedná se o jednostřižný spoj, pokud spojujeme tři vrstvy, je to spoj dvou střižný,
  - Norma udává také pravidla pro vzájemné vzdálenosti spojovacích prostředků a jejich vzdálenost od okraje dřevěného prvku,
  - Při provádění spoje musíme dodržovat technologické postupy např.: správné zásady pro předvrtání otvoru pro větší průměry spojovacích prostředků,
- Přehled spojovacích prostředků:
  - Hřebíky,
  - Kolíky – předvrtaný otvor menšího průměru než kolík,
  - Svorník – opatřeny hlavou a maticí, předvrtaný otvor většího průměru než průměr svorníku,
  - Hmoždíky – vkládáme nebo zatlačujeme do spár, abychom zabránily vzájemného posouvání prvku,
  - Styčníkové desky s trny – do spoje lisujeme, nahrazují hřebíky nebo vrut spoj,
  - Vruty – kónické – samořezné,
- Nepoddajné spoje:
  - Lepené spoje:
    - Při lepení nosných dřevěných prvků využíváme nejčastěji lamelové dřevo,
    - Čelně spojujeme lamely (prkna, fošny) na zubovitý spoj a vytvoříme tak tzv. nekonečnou lamelu,
    - Lamely se vrství na sebe a celoplošně slepují při zalisování,
    - Lamely mohou být nejenom vodorovné, ale také obloukové (zubovité spoje v jednotlivých vrstvách nesmí být nad sebou),

METODY NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ

Dřevěná konstrukce je spolehlivá, pokud je dostatečně nosná, tuhá a polohově stabilní,
Při návrhu používáme tzv. eurokódy, které vycházejí z metody mezních stavů,
Vždy provádíme statický výpočet na tzv. 1.MS (mezní stav únosnosti), kdy maximální napětí od účinku zatížení musí být vždy menší než návrhová hodnota pevnosti materiálu,
V některých případech posuzujeme také na 2.MS (mezní stav použitelnosti), kdy maximální deformace dřevěného prvku od účinku zatížení musí být menší než její normová limitní hodnota,

Normy pro navrhování konstrukcí

České normy (ČSN) jsou v současnosti navrhovány v souladu evropských norem (EN), v některých případech také s mezinárodními normami ISO,
O oblastech navrhování konstrukcí funguje systém eurokódu (EC),
Eurokód:
- EC-1 – zásady navrhování a zatížení konstrukce,
- EC-2 – navrhování betonových konstrukcí,
- EC-3 – navrhování ocelových konstrukcí,
- EC-4 – navrhování ocelobetonových konstrukcí (spřažených),
- EC-5 – navrhování dřevěných konstrukcí,
- EC-6 – navrhování zděných konstrukcí,
- EC-7 – navrhování geotechnických konstrukcí,
- EC-8 – navrhování konstrukcí odolných vůči zemětřesení,
- EC-9 – navrhování hliníkových konstrukcí.