Evropa – světadíl a jeho výjimečnost

 

   Otázka: Evropa – světadíl a jeho výjimečnost

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Karel Sychravý

 

 

Fyzickogeografické, kulturní a politické prostředí Evropy

Poloha Evropy:

• Evropa tvoří s Asii jeden kontinent Euroasie, ale vzhledem k hist. vývoji, přír. podmínkám je považována za samostatný světadíl
• Hranice: Ural, Emba, Mugodžary, Kaspické moře, Kumsko-manyčská sníženina, Azovské moře, Kerčský průliv, Černé moře, Bospor, Marmarské moře, Dardanely, Egejské m., Středozemní m. a Gibraltarský průliv
• Pobřeží je velmi členité (ostrovy, poloostrovy, zálivy, okrajové moře) – nej… větší
• Island leží na rozhraní Severoamerické a Euroasijské litosférické desky v oblasti Středoatlantského hřbetu, v místě kde dochází ke vzniku nové oceánské kůry a jejímu následnému rozpínání.
• Nicméně vyjma toho se pod Islandem nachází pravděpodobně horká skvrna způsobující enormní produkci lávy. Výsledkem unikátního podloží je vznik riftové oblasti s bohatou sopečnou aktivitou – vulkány – Hekla. V Evropě je přes 200 sopek, další sopky: Etna…

 

Reliéf: (=povrch)

• průměrná výška je 320 m a přibližně 60% povrchu tvoří nížiny (do 200m), nejv.nížina je Východoevropská rovina
• největší vliv na vývoj reliéfu mělo alpínské vrásnění v třetihorách:
• alpsko-karpatsko-himalájská soustava:
• Alpský oblouk (Monako, Švýc, It., Rak, Něm, Slovinsko = Julské Alpy), Mt. Blanc 4 807m
• Karpaty (od Slovenska přes Ukrajinu až do Rumunska) – různé názvy např. Tatry…
• Další vliv na povrch měl ledovec ve čtvrtohorách, který měl centrum ve Skandinávii a zasahoval až k nám do Moravské brány – při jeho ústupu vznikly jezerní plošiny (Pomořanská, Meklenburská, Karelsko-finská -tj.  na severu Německa, Polska a Ruska a Skandinávie).
• Ve vyšších místech se nacházely a dodnes někde zachovaly horské ledovce př: v Alpách (Aletschký), ve Skandinávii, na Islandu
• Fjordy v Norsku nebo ve Skotsku – pozůstatky ledovcové činnosti – hluboké, dlouhé, úzké zálivy
• Krasový reliéf vzniklý působením vody na vápenec (Dinárský kras v Chorvatsku, ČR, Slovenský ráj)

 

Vodstvo:

• díky srážkovým úhrnům je říční síť velmi hustá
• nejdelší řeka je Volha, Dunaj, Rýn, Rhôna, Pád (velmi úrodná nížina) – ukázat ústí…moře
• jezera – rozložena velmi nerovnoměrně:
  • Finská jezerní plošina – ledovec ve čtvrtohorách(viz výše)…
  • ledovcového původu: Ladožské (největší v E.), Oněžské, Vänern, Vättern
  • alpského původu: Ženevské, Bodamské, Comské, Gardské
  • Největší jezero ve střední Evropě – Blatenské (Balaton) v Maďarsku, Neziderské
  • krasového původu: Plitvická jezera (Chorvatsko)

 

Klima:

• na rozložení teplot a srážek má vliv Z proudění s častým pronikáním oceánského vzduchu, ovlivňováno teplým Severoatlantským oceánským proudem (= Golfský)
• značný vliv má rozložení horských pásem a masivů
• cirkulace vzduchu je ovlivňována islandskou tlakovou níží a azorskou tlakovou výší

 

Klimatické pásy:

• arktický (souostroví Špicberky)
• subarktický (nejsevernější část Skandináv. pol a S Islandu)
• pás mírných šířek
  • přímořský – Z. Ev (Fr. VB)
  • přechodný – Střed. Ev
  • kontinentální – Rusko
• subtropický pás – J Ev od Pyrenejského poloostrova až k Balkánskému
• místní větry hl. (mistrál, fén, bóra)

 

Biota: rostlinstvo a živočišstvo

• polární pustina
• bezlesá tundrová krajina (mechy a lišejníky)
• jehličnatá tajga (v Rusku) a smíšené lesy jehličnato-listnaté
• opadavé lesy a smíšené listnato-jehličnaté lesy
• suché vždy zelené lesy, odlesnění… (na J Ev. macchie – zakrslé křovinaté porosty)
• vliv kontinentality podnebí – stepi – Maďarsko – puszta, Meseta – Špaň.
• uplatňuje se výšková zonálnost

 

Nerostné bohatství: E. nemá příliš velké nerostné bohatství

• nejvýzn. = energetické suroviny (ropa, zemní plyn, uhlí)
• ropa – Severní moře – hlavně v Norsku, V.B.
• ropovody z Ruska (problémy…), z Ingolstadtu (SRN, navazuje na ropovod z Marseille)
• zemní plyn – Nizozemsko
• ložiska černého uhlí – Donbas (Ukrajina), Hornoslezská pánev, Porúří, střední Anglie
• hnědého uhlí – býv. NDR, Podkrušnohoří
• kvalitní ložiska železné rudy –ve Švédsku
• stavební suroviny (štěrkopísky, vápence, žuly)

 

Obyvatelstvo:

• přes 740 mil.
• nízký přirozený přírůstek v porovnání s ostatními kontinenty (příčiny – nízká porodnost, plánované rodičovství, lepší vzdělání, touha po materiálním bohatství než po rodině) (nejv. porodnost Irsko a nejnižší Itálie)
• V zemích Evropské unie byla v roce 2017 míra plodnosti na úrovni 1,59 narozeného dítěte na jednu ženu. Nejvyšší míra plodnosti je ve Francii, kde ukazatel dosahuje 1,9 dítěte. Pro udržení reprodukce společnosti musí být míra plodnosti alespoň na úrovni 2,1. Řecko patří mezi evropské země, které mají dlouhodobě v Evropě jednu z nejnižších měr plodnosti. V roce 2017 to bylo 1,35. Míra porodnosti na Maltě byla v roce 2017 1,26. Je to nejméně ze zemí EU.
• Fertilita = plodnost = počet dětí na jednu ženu v produktivním věku

 

Jazyky:

• většina patří do indoevropské jazykové rodiny:
  • germánské – němčina, angličtina, norština, švédština
  • románské – italština, fr, špan, port, rumun, rétorománština
  • slovanské
    • západní – čeština, slovenština, polština
    • jižní – bulharština, srbština, chorvatština, slovinština
    • východní – ruština
  • keltské – irština
  • baltské – Li, Lo
  • dále samostatné jazyky je řečtina a albánština
• uralská jazyková rodina – ugrofinské j. – finština, maďarština a estonština
• neevropské obyvatelstvo… po 2. sv.v. (z bývalých kolonií), současná migrace – názor…

 

Náboženství:

• v souvislosti s historickým vývojem je vázáno na určité regiony
• Křesťanství
  • katolíci (jižní E, západní E, střední E, Litva,)
  • evangelíci (sev E, VB, S část SRN, Lot, Est.)
  • pravoslavní – jihovýchodní E. – Balkán – a východní E)
• Islám (Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Turecko)

 

Vývoj politické mapy Evropy ve 20.st.  – 3 mezníky I., II.,III.

I. mezník

• 1900 – Rakousko-Uhersko (R-U)
• 1917 – revoluce v Rusku – VŘSR:)
  • Finsko (dřív Rusko)
  • Estonsko, Lotyšsko, Litva
  • Rusko – SSSR (1923)

• konec 1. sv. války, rozpad R-U, vzniklo:
  • Československo (dřív R-U)
  • Polsko (dřív R-U, Rusko, Německo + Prusko)
  • Maďarsko (dřív R-U)
  • Rakousko (dřív R-U)
  • Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (R-U, Srbsko, Č. Hora) – Jugoslávie (1929)
• 1919 – Versailleská smlouva (definování poválečných hranic Německa)

 

II. mezník

• 1945 – konec 2. sv. války
  • rozdělení E. na „kapitalistický“ Z a „socialistický“ V – vznik NDR + NSR 1949
  • posun hranic na Z:
    • na řeku Odru a Nisu (v Polsku)
    • v SSSR (získává Pobaltí, část Polska, Podkarpatskou Rus, část Rumunska – Moldavsko)

• 1961 – postavena Berlínská zeď
• 1964 – Malta

 

III. . mezník

• 1989 – demokratické změny ve „V“ Evropě
• 1990 – sjednocení Německa
• 1991
  • rozpad SSSR – 15 samostatných států = 12 v SNS, dnes už jen 9
  • rozpad Jugoslávie – Chorvatsko, Slovinsko, postupně další – 1992 Bosna a Hercegovina Jugoslávie (=Srbsko + Č. Hora), Makedonie, 2003 se osamostatnily Srbsko a Černá Hora, 2003 Kosovo…
• 1993 –  Česko, Slovensko
• 2008 – Kosovo – září 2012 suverénní stát

 

Problémové oblasti: Rusko – Čečensko, Bosna a Hercegovina?, Kosovo, Baskicko ve Šp., severní Irsko?

Referendum o samostatnosti Skotska 18.9.2014, Katalánska – konec září 2017

Další oblasti, které by přivítaly samostatnost: Baskicko ve Španělsku, Katalánsko – Bacelona, Korsika (F) , Vlámsko (Belgie), ve světě Quebec v Kanadě