Evropská unie - maturitní otázka (5)

Otázka: Evropská unie

Předmět: Základy společenských věd

Přidal(a): Iveta Janáčková

EVROPSKÁ UNIE není klasickou mezinárodní organizací, je považována za originální a svébytné těleso, které usiluje o politickou a hospodářskou spolupráci členských států, spolupráci v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, justice a vnitřních věcí EU dnes tvoří 28 států zastupujících přes 500 milionů obyvatel.

Členské země jsou: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Velká Británie, Irsko, Dánsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Švédsko, Finsko, Rakousko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta, Kypr, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko.

Znaky EU: Evropská vlajka (12 zlatých hvězd na modrém pozadí), Evropská hymna (Óda na radost – Ludwig van Beethoven, slova napsal Schiller)

1) HISTORIE EU

Nejvýznamnějším předchůdcem je meziválečné Panevropské hnutí.

1952 PAŘÍŽSKÁ SMLOUVA
– smlouva zakládající Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)
– zaměření na integraci v oblasti ocelářství a těžby
– zakládající země: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko

1958 ŘÍMSKÉ SMLOUVY
– souhrnný název pro dvě smlouvy:
Evropské hospodářské společenství (EHS) – snaha především o postupné vytvoření celní unie a společného trhu s volným pohybem kapitálu, zboží a pracovních sil

Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) – snaha o kontrolu jaderného programu Německa

1967 SLUČOVACÍ SMLOUVA

– sloučila ESUO, EHS a EURATOM → jednotný název Evropská společenství (ES)

1987 JEDNOTNÝ EVROPSKÝ AKT (JEA)
– snaha o budování jednotného vnitřního trhu

1993 SMLOUVA O EVROPSKÉ UNII (Maastrichtská smlouva)

– podpisem vznikla EU
– domluva v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, justice a vnitra

1999 AMSTERODAMSKÁ SMLOUVA
– změna určitých ustanovení Smlouvy o EU
– přinesla bližší spolupráci v oblasti vnitra a justice v rámci EU

– 1985 Schengenská smlouva

2009 LISABONSKÁ SMLOUVA
– novelizace zakládajících smluv

– navazuje na neúspěšný projekt Evropské ústavy
– na základě Lisabonské smlouvy Evropská společenství nahrazuje EVROPSKÁ UNIE
– EU získává jednotnou právní subjektivitu

ČLENSKÉ STÁTY A JEJICH PŘISTOUPENÍ

rok; členové

1952; Evropské sdružení uhlí a oceli (ESUO)
- Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko
1973; Velká Británie, Irsko, Dánsko
1981; Řecko
1986; Španělsko, Portugalsko
1995; Švédsko, Finsko, Rakousko
2004; Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta, Kypr
2007; Rumunsko, Bulharsko
2013; Chorvatsko

2) INSTITUCE EU

EVROPSKÁ RADA
– Brusel
– klíčový politický orgán na vrcholu systému EU, ustaven r. 1974
– na setkáních ER se prezentují národní zájmy členských států a hledá se společné stanovisko
– hlavní funkce: formulování národních zájmů členských států, řešení politických krizí, rozhodování o strategických otázkách, řešení sporů jednotlivých členských států

– složení:

– ER je složená z hlav států nebo ministerských předsedů
– jednání předsedá stálý předseda ER (současným předsedou je Donald Tusk)

RADA EU
– Brusel
– zastupuje zájmy členských států EU
– hlavní funkce a pravomoci: pravomoci jsou především zákonodárné – schvaluje návrhy právních předpisů předkládané Evropskou komisí a schvaluje rozpočet EU, provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky
– složení: ministři členských států EU

– předsednictví:

– členské země se střídají po 6 měsících podle předem daného pořadí
– v současné době Nizozemsko
– v praxi fungují tzv. trojky, které tvoří aktuální předsednická země + země, které Radě EU předsedají před i po ní (Lucembursko, Nizozemsko, Slovensko)
– ČR předsedala Radě EU v lednu – červnu r. 2009

EVROPSKÁ KOMISE
– Brusel
– výkonný orgán EU
– hlavní funkce: předkládá návrhy právních předpisů, kontroluje a zajišťuje dodržování evropského práva, zastupuje EU na mezinárodní scéně, spravuje rozpočet

– složení:

– 28 komisařů (jedna země – jeden komisař) – funkční období 5 let
– předseda Evropské komise: Jean-Claude Juncker
– českou eurokomisařkou je Věra Jourová

EVROPSKÝ PARLAMENT
– 3 oficiální sídla: Štrasburk, Brusel, Lucemburk
-jednokomorový zákonodárný orgán EU, jediná instituce volená přímo občany členských států
– celkový počet europoslanců je 751 (voleni na 5 let poměrným volebním systémem), ČR má 21 europoslanců
– hlavní pravomoci: schvaluje legislativní návrhy Evropské komise, schválení rozpočtu, jmenuje evropského ombudsmana (v současnosti Emily O’Reilly), vyslovuje důvěru nebo nedůvěru Evropské komisi

EVROPSKÝ SOUDNÍ DVŮR
– sídlí v Lucemburku
– cíl: řešení sporů mezi jednotlivými členskými státy, zajištění dodržování zákonů

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
-sídlí v Lucemburku
– kontroluje a spravuje rozpočet EU

3) CÍLE EU

dosažení jednoty evropských národů
zajistit vyvážený a trvalý hospodářský a sociální pokrok
vytvoření prostoru bez vnitřních hranic
zřízení hospodářské a měnové unie
provádění společné bezpečnostní politiky včetně politiky společné obrany
rozvíjet úzkou spolupráci v oblasti justice a vnitra
posílit obranu práv a zájmů občanů členských států zavedením občanství EU

Tři pilíře evropské politiky

Evropské společenství – zabývá se vytvořením jednotného vnitřního trhu – volný pohyb osob, zboží a kapitálu
Společná zahraniční a bezpečnostní politika – základem tohoto pilíře je Maastrichtská smlouva, která ustanovila, že státy posilují mezinárodní bezpečnost, zachovávají mír, upevňují demokracii
Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech – zabývá se organizovanou i neorganizovanou kriminalitou, korupcí, obchodem s lidmi, drogami nebo zbraněmi

4) EURO

– Euro = měna, kterou na svém území ve formě mincí a bankovek zavedlo 1. 1. 2002 dvanáct zemí EU. V současné době je Euro platidlem 18 z 27 států EU a v řadě dalších zemí mimo EU (např. Černá Hora)
– Eurozóna = označení pro členské státy EU užívající Euro jako domácí měnu
– prvních 12 členů eurozóny: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko
– další členové eurozóny: Slovinsko (2007), Malta a Kypr (2008), Slovensko (2009), Estonsko (2011) a Lotyšsko (2014)

– UTVÁŘENÍ MĚNOVÉ UNIE
– 3 fáze (od r. 1990 do r. 1999)
1. (1990 – 1993) – zaveden zcela volný pohyb kapitálu v rámci EU (zrušení devizových kontrol)

– hospodářská konvergence prostřednictvím mnohostranného dohledu nad hospodářskými politikami členských států.
2. (1994-1998) – definována pravidla pro snížení národních rozpočtových deficitů

– posílení spolupráce mezi národními centrálními bankami

3. (od roku 1999) – ustavení Evropské centrální banky (1999) – uvedení mincí a bankovek Euro do oběhu ve 12 státech (1.1.2002)

– Podmínkou pro přijetí Eura je splnění tzv. konvergenčních (maastrichtských) kritérií
– některé státy, které stojí mimo eurozónu (používají vlastní měnu) jsou zapojeny v Evropském mechanismu směnných kurzů – minimálně dvouleté setrvání v tomto systému je podmínkou pro vstup země do eurozóny

5) VZTAH ČR A EU

VSTUP ČR DO EU: Oficiální žádost o členství v EU předložil Václav Klaus roku 1996. Roku 2003 se konalo referendum, díky jehož pozitivnímu výsledku (77%) 1. května 2004 ČR oficiálně vstoupila do EU.
– ČR je členem Schengenského prostoru od roku 2007 → zjednodušení pohybu zboží a osob
Schengenský prostor = území států, na jejichž společných hranicích nejsou vykonávány hraniční kontroly – v současné době 22 států (některé státy nejsou státy EU (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko), z členských států EU není zapojeno Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr; částečně součástí Velká Británie a Irsko; specifické postavení Monako, San Marino, Vatikán)
-úřady ČR mohou vydávat víza platná pro celý Schengenský prostor, např. policie může pokračovat v pronásledování za hranici svého státu do státu, který je členem Schengenského prostoru
– ČR může čerpat z fondů EU – přispívá každý rok přibližně 40 miliard a z fondů EU získává okolo 120 miliard
Působení ČR v EU
Předsednictví Rada EU: leden – červen 2009
Evropský parlament: 21 poslanců
Evropská komise: českou eurokomisařkou je Věra Jourová (spravedlnost)

6) LISABONSKÁ SMLOUVA

Lisabonská smlouva je také označována také jako Reformní smlouva a navazuje na předchozí neúspěšný projekt Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Cílem Lisabonské smlouvy bylo především reformovat instituce Evropské unie a její fungování. Byla podepsána 13. prosince 2007 v Lisabonu, Českou republikou byla ratifikována 3. listopadu 2009 a vstoupila v platnost 1. prosince 2009.

Základem dokumentu se stal původní text euroústavy, z něhož byly vyjmuty články, které obsahovaly sporné body. Velká část obsahu euroústavy, jako např. právní subjektivita EU, posílení Evropského parlamentu zůstala zachována.

Celý název dokumentu zní Lisabonská smlouva pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropské unie.