Filosofie – maturitní otázka ZSV (4)

 

Otázka: Filosofie

Předmět: Základy společenských věd

Přidal(a): Sibli

 

 

 

 

„Dvě věci naplňují mysl vždy novým a vzrůstajícím obdivem a úctou, čím častěji a vytrvaleji přemýšlení se jimi obírá: HVĚZDNÉ NEBE NADE MNOU A MRAVNÍ ZÁKON VE MNĚ.“ – U. I. Kanta

„MYSLÍM, TEDY JSEM.“ – Descartes

„O VŠEM JE MOŽNO POCHYBOVAT VYJMA VLASTNÍ POCHYBNOSTI.“ – Descartes

FILOSOFIE

  • Matka všech věd, věda o moudrosti

  • Vznik v Řecku 700 p. n. l., poznatky z této doby platí i dnes

  • Empirická věda – staví na zkušenosti, kritická věda – rozumová

  • Na počátku – ÚDIV/ SKEPSE / POCHYBNOST →lidé přestali brát svět jako samozřejmost → začali racionálně zkoumat (vznik teoretického postoje)

  • Soustavné kritické uvažování o problémech bytí, světa, poznání a člověka, lidské kladení

  • Filosofie si klade 3 otázky

    • Ontologické

      • Věda o otázce bytí, existence, jsoucna

    • Gnozeologické

      • Věda o poznání jsoucen

    • Filosoficko – antropologické

      • Spousta disciplín, které souvisí s filosofií

      • Etika, estetika, politologie, sociologie, logika – Aristoteles

Ontologické pojmy

  • Metafyzika – učení řeckých filosofů – Aristoteles

  • O existenci jsoucen

  • Za hranicí lidského rozumu, předmětem jevy, které zkušenostně odůvodnit nelze

  • Hledá, co je základ jednotlivých jsoucen (jak vzniká existence), podstata bytí

MONISMUS

    • Směr, který tvrdí, že podstatou existence je pouze 1 látka

    • Látka je hmota nebo idea (myšlenka)

    • HMOTA jako základ = MATERIALISMUS

    • LÁTKA jako základ = IDEALISMUS

    • Co se s látkou stane po smrti

      • OBJEKTIVISMUS

        • Stavební látka nezaniká, schopnost přetvořit se v jinou látku

      • SUBJEKTIVISMUS

        • Ukončení existence látky se zánikem věci, které je látka základem

    • 4 větve monismu se navzájem protínají

DUALISMUS

    • Předchůdci materialisté nebo idealisté

    • Spojení substancí – HMOTA + IDEA

PLURALISMUS

    • Pluralita základů existence, více než 2 podstaty existence jsoucen

DETERMINISMUS

    • Vše co existuje, je předem dáno – většinou jde o Boha, kdo natahuje hodinky

    • Vše, co je jsoucí, má určený řád, nevěří v nahodilost

INDETERMINISMUS

    • Existence jsoucího je naprosto nahodilá

    • Atomisté, vysvětlení odlišnosti lidí, Demokritos

TELEOLOGIE

    • Aristoteles

    • Učení o účelu a cíli lidské existence

    • Posuzování z existujícího jsoucna

    • Lidé mají nejvyvinutější duši (uvažování o účelu a proč jsme tu)

DIALEKTIKA

    • G. W. Fr. Hegel – rozpracování K. Marxem

    • Věda o nejobecnějších zákonitostech vývoje přírody a společnosti

    • Zákony Jednoty a boje protikladů

      • Lidé do sebe naráží – vývoj společnosti (spory, požadavky…)

Gnoseologické pojmy

SUBJEKT A OBJEKT

    • Objekt = to, k čemu směřuje subjektovo poznání, k čemu chce dospět

    • Subjekt = aktivní, poznávající, zvídavý člověk, subjekt se může stát i objektem

RACIONALISMUS

    • Filosofický směr, který poznání staví na rozumu a nestaví na zkušenosti (protože zkušenost nemusí být vždy pravdivá, ale zkreslená), zkušenost pouze stimuluje (moment zamyšlení)

    • Descartes, Dante, Fichte

EMPIRISMUS

    • Základ poznání = smyslová zkušenost

    • To, co člověk jako první vnímá smysly, je skutečné, zamyšlení zkresluje

SENZUALISMUS

    • Veškeré poznání usuzujeme od počitků a vjemů

SKEPTICISMUS

    • Vznik Řecko 400 p. n. l.

    • Svět je nepoznatelný, pochybnosti – pochyba je základ

PRAVDA

    • Subjektivní pravda existuje, objektivní pravda neexistuje (poznání ovlivňuje prostření) → absolutní pravda není (= vrchol každé filosofie)

INTUICE

    • Descartes

    • Jakákoli myšlenka bez předešlého logického uvažování

    • Filosofové, kteří neví, tuší, vycítí, že jejich poznání je správné

MYSTIKA

    • Cesta k poznání – založena na víře v nadpřirozeno

    • Propojení filosofa s božským principem; odkrývá to, co je pro smrtelníky nepoznatelné; otázka o stvoření světa

Předsokratovská filosofie

  • Období, které se snaží přijít na otázku poznatelnosti světa, z čeho vznikl svět, hledají ARCHÉ (= PRALÁTKA)

  • 6. – 4. století p. n. l.

  • Antická říše v prostoru Středozemního moře – osidlování a vznik městských států (Athény, Milén, Sparta) – hierarchie městských států

  • Demokratický systém Antiky

  • Perikles – demokratické ústavy (předloha římského politického systému)

  • Říše nemá příliš vysoké postavení mezi ostatními

Milétská škola

    • THÁLES Z MILÉTU (640 p. n. l. – 547 p. n. l.)

      • Pralátkou je VODA

        • Po potopách pozoroval, jak z děr vylézají různí živočichové (žížaly) – voda plodí život

        • Jsou 2 druhy vody

          • Jedna je základní stavební jednotkou všech jsoucen

          • Druhá tvoří všechny jezera, moře, řeky

    • ANAXIMANDROS (611 – 549 p. n. l.)

      • Kritik Thaleta

      • Je velice obtížné si představit, že z vody vznikají i tuhé věci

      • APEIRON

        • Abstraktní pralátka; princip, který se skládá ze 4 základních elementů (voda=vlhko, vzduch=chlad, země=sucho, oheň=teplo)

        • Vše má svůj protiklad → třením protikladů vznikají jednotlivá jsoucna

        • Není to statický vývoj, vše se vyvíjí v pohybu

      • „Z čeho věci vznikají, do toho též zanikají, platíce si navzájem pokutu a trest podle určení času.“

    • ANAXIMENES (současník Anaximandra)

      • Pralátka je VZDUCH

        • Zředěním vzduchu vznikne oheň, zhuštěním vzduchu vznikne voda

    • HERAKLEITOS Z EFESU (540 – 480 p. n. l.)

      • „Dvakrát do též řeky nevstoupíš“

      • První filosof, který má filosofii jako systém

        • Otázka pralátky i gnoseologická otázka (jak dojít k poznání)

      • Pralátka OHEŇ

        • Oheň vše vytváří, veškeré dějiny a život probíhá v koloběhu dění a přeměny ohně

        • Začíná rozdmýcháním ohně = PÝR

        • KERAUNOS = blesk, který úderem rychle zasáhne ale i rychle odchází

        • ŽHAVÉ UHLÍKY = nikdy neuhasnou a postupně se znovu rozdmychají a vytvoří koloběh ohně

      • „Panta rei“ = „Vše plyne“ – svět je v neustálém pohybu, nic není nahodilé, vše existuje z nějaké nutnosti – ZAKLADATEL DIALEKTIKY (vše předem dáno)

      • harmonické uspořádání všech jsoucen = LOGOS – moudrý člověk žije v souladu s touto harmonií

      • duše je také složena z ohně

        • když se dodržuje logos – při umírání duše zůstává dál plápolající a připojí se k arché (k pralátce světa)

        • při nesoužití s logem během života se při umírání duše přemění ve vodu a tu vodu pohltí země

Pythagorejská škola

    • PYTHAGORAS 580 – 500 p. n. l.

      • Je považován za zakladatele Pythagorejců ale ne vše, co je dílem této školy může být připisováno jemu

      • Vědec, astronom, matematik

      • Základní jsoucno je ČÍSLO (pralátka)

        • Princip TETRAKTYS

          • Čísla 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10

          • Každé číslo má protiklad, navzájem se vylučují

          • Číslo 10 = 1+2+3+4 – stačí mu pouze 4 čísla

            • Tečka = 1 bod; 2 body = úsečka; 3 body = plocha; 4 body = těleso

      • Pythagorova věta

    • Naše duše je stvořena z čísel, skládá se z jejich vzájemných protikladů (vlhké x suché, studené x horké) všechny musí být ve vzájemném poměru (stejné množství v rámci duše), pokud něco převažuje – psychická nemoc člověka

    • Duše po smrti putují a převtělují se do rostlin a zvířat, víra v koloběh duše

    • Zastánci vegetariánské stravy (tělesná schránka je schránkou kde je duše uschována), nesmí jíst potraviny tvaru lidského těla (fazole připomínají ledviny)

    • Idealistická filosofie

    • Estetika ovlivněna vztahem k matematice a geometrii

      • základem všeho harmonická tělesa a křivky, vyvážená krása lidského těla

      • krásný člověk je chytrý, nevzhledný člověk není chytrý

Eleaté

    • město Elea

    • fyzika, matematika

    • popírá pohyb, koloběh dění a pohyb na světě neexistuje

    • XENOFANES (580 – 480 p. n. l.)

      • Zakladatel Elejské školy

      • Panteista – božský princip je přítomen ve všech existujících jsoucnech

        • Existuje 1 jediný hlavní Bůh, který stojí nad všemi ostatními – jeho princip ve všech jsoucnech

      • Vše je neměnné, nehybné, stálé, věčné (protože i Bůh je takový)

        • Základní myšlenka Elejské školy

    • PARMENIDES (540 – 456 p. n. l.)

      • Nejvýznamnější ze všech filosofů Elejské školy

      • „Bytí jest a nebytí není.“

        • Bytí jest = všude kolem jsou jsoucna, nikde není volný prostor, víc už se nevejde

        • Nebytí není = není prostor pro další jsoucna – eliminace pohybu, nemůžeme se hýbat, protože je tu přeplněno jsoucny, nemáme kam se hýbat

    • ZENÓN

      • Vymýšlí „APORIE“

        • Příběhy, na kterých dokazuje, že čas jako veličina neplyne, pohyb jsoucen není; jako podpora svého učitele

        • PŮLENÍ

          • Když běžec vyběhne na dráhu, nikdy nedoběhne do konce, protože pohyb není, celá se cesta se půlí, běžec pořád setrvává na startu

        • ACHILLES A ŽELVA

          • Achilles s želvou vybíhají, Achilles želvu nikdy nedohoní, nikdy se nepohne z místa, želva bude o krok před ním, Achilles uběhne vždy jen půlku toho co želva

        • LETÍCÍ ŠÍP STOJÍ

          • Vystřelení šípu – dráha rozdělena na statické body, šíp v tom bodě stojí, rozfázování pohybu (základ matematické nekonečnosti)

        • STADION

          • Jeden běžec běží, divák stojí a kouká

          • Běžcova dráha pohybu je jednoduchá vůči tělesu, které stojí

          • Když poběží 2 běžci proti sobě, čas bude dvojnásobný, dráha bude dvojnásobná

Filosofové částicových hypotéz (Atomisté)

    • EMPEDOKLES

      • EKLEKTIK = filosof, který vybírá různé filosofické myšlenky a snaží se z nich dělat celek, filosofický náhled, kompilace

      • Oddělil v rámci své filosofie pohyb od jsoucna

      • Jsoucí je nehybné, existuje zdroj pohybu, který to jsoucno rozpohybuje

      • Dualista = 2 principy, kterými staví svět

      • 4 kořeny světa – země, oheň, voda a vzduch

        • Základní kameny všech jsoucen

        • Vznikají až když je láska a svár (stavební principy) vystaví

          • Láska vystaví jsoucna z kořenů, je stavební, boří kořeny a staví jsoucno

          • Svár jsoucna ničí, ale kořeny zůstávají, boží jsoucno a staví kořeny

    • ANAXÁDORAS

      • Staví na kritice Empedokla

      • Jedna stavební síla = NÚS

      • Nús staví jsoucna z tzv. HOMOJOMÉRIÍ (=SEMEI)

        • Malinké částice, které lze do nekonečna dělit

        • Nemají v sobě princip pohybu – ten zajišťuje nús

        • Každé jsoucno má určitý poměr homojomérií; poměr, který převládá, určuje charakter věci (homojomérie svalů, zubů, dřeva,…)

    • DÉMOKRITOS (470 – 360 p. n. l.)

      • Základní stavební látkou jsou ATOMY

        • Mají svou barvu, tvar, velikost, příchytky, hustotu, nemají tíži

        • Atomy se pohybují vířivým pohybem a navzájem do sebe narážejí

        • Když do sebe 2 atomy narazí – vytváří shluky – jsoucna

        • Atomy nezanikají, tvoří se z nich něco jiného

      • Žádný princip, žádný duch, pouze pohyb – dá vzniknout jsoucnu

      • ZAKLADATEL MATERIALISMU

        • Konkrétní jsoucno staví, konkrétní jsoucno se rozdělí

        • Bez jakéhokoli božského vyššího principu

        • Rozumem odůvodnitelné

 

 

 

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!