Filosofie osvícenství – maturitní otázka

 

   Otázka: Filosofie osvícenství

   Předmět: Společenské vědy, Filosofie

   Přidal(a): Andrea K.

 

 

FILOSOFIE OSVÍCENSTVÍ

• 18. století, vznik v Anglie – pak se přesunula do Francie (vyvrcholení – VFR)
• Myšlenkový směr
• Boj světla rozumu proti teologickým dogmatům
• Snaha o utřídění vědeckých poznatků (slovníky, encyklopedie)
• Důraz na svobodu, rovnost, pokrok, lidská práva, vzdělání, demokracii
• V čele má být osvícený panovník, jehož pravomoci jsou omezeny parlamentem
• Dělení: Anglická a francouzská

 

ANGLICKÁ EMPIRICKÁ FILOSOFIE

JOHN LOCKE

• DÍLO: ESEJ O LIDSKÉM ROZUMU
  • Člověk se rodí jako tabula rasa = nepopsaný list papíru – popisuje se zkušenostmi → vše získáváme interakcí s okolním světem
  • Prostřednictvím zkušenosti – vznik idejí (jednoduché a komplexní) → nemáme žádné vrozené, nacházíme je během života
  • A) JEDNODUCHÉ IDEJE
    • Základ našeho poznání – mechanická manipulace s idejemi (bez rozumu)
    • Nejjednodušší elementy našeho myšlení, které nám poskytují smysly
  • VNĚJŠÍ ZKUŠENOST
    • 1. činnost člověka – seznámení se se světem
    • Prostřednictvím smyslů vnímáme kvalitu (vlastnost) věcí
    • Primární kvalita → patří věcem, je stálá (tvar, počet)
    • Sekundární kvalita → přidává ji člověk, příležitostně (chuť, vůně, teplota)
  • VNITŘNÍ ZKUŠENOST
    • Pozorování vlastní činnosti (vnímání, rozlišení, vzpomínání) – reflexe
  • B) SLOŽENÉ IDEJE
    • Vznik kombinací jednoduchých idejí pomocí rozumu
• SENZUALISMUS = krajní forma empirismu → původ všech idejí je v počitcích (1 znak vnímaný naším smyslem)
• DÍLO: DRUHÉ POJEDNÁNÍ O VLÁDĚ
  • Politické dílo
  • Základní práva člověka – svoboda, majetek, život
  • Přirozený stav → dokonalá svoboda
  • Panovník by měl dodržovat zákony a lidská práva → pokud ne – svobodný lid má právo ho svrhnout (myšlenka konstituční monarchie)
  • Oddělení moci výkonné a zákonodárné (Justiční přidal až Monstequie)

 

GEORGE BERKLEY

• DÍLO: POJEDNÁNÍ O ZÁKLADĚ LISKÉHO POZNÁNÍ
  • Jediná realita je obsah našeho vědomí
  • Výrok → Existovat znamená být vnímán → pouze vnímané věci existují → vede k SOLIPSISMU = reálně existuji jen já sám a moje vědomí a celý okolní svět je mou subjektivní představou

 

DAVID HUME

• DÍLO: POJEDNÁNÍ O LIDSKÉ PŘIROZENOSTI
  • Základ lidského poznání – smyslová zkušenost
  • Rozlišuje imprese (vjemy) a ideje (představy)
  • Vjemy (imprese) = co vidím, slyším, cítím, jsou živé, originální → pozdějším znovuvybavením vznik idejí (představ) (př. zamilovanost – někdo říká, jak se cítí (pro něj je to imprese), my si to vybavíme – dokážeme si představit, jak se cítí, ale není to pro nás tak živé (ideje)
  • Pomocí rozumu sdružujeme představy – někdy špatně, neboť to děláme na základě předchozí zkušenosti → př. Někdo spolu sedí v lavici – někdo si dál může myslet, že je spolu uvidí i po škole – nemusí to tak být)
• KRITIKA KAUZALITY
  • KAUZALITA = nutnou příčinnou B je A (nosíš šaty v zimě → budeš nemocná)
  • Proč si myslíme, že toto tvrzení je nutné? Může být přece náhodné → vnucujeme si představu, je to náš zvyk
  • Vše, co vnímáme, je současnost a následnost → něco následuje, ale nevíme co
  • Není nic, co by mohlo ukázat spojení jako příčinné a nevyhnutelné
  • Naše vědění není vědění, ale představy → teorie pravděpodobnosti
• KRITIKA INDUKCE A POHLED NA VĚDU
  • VĚDA →  výroky jsou obecně platné, nesmí být nikdy vyvrácené novou zkušeností (Př. Všechny labutě jsou bílé – tvrzení založené na indukci – špatně)
  • Otázka: Kde máme jistotu, že ostatní výroky založené na indukci jsou obecně platné, když labutě nejsou?
    • Člověk spoléhá, že nepřijde důkaz o černé labuti
    • Člověk spoléhá na to, že 10x viděl bílou labuť
    • Opíráme se o zvyk – to není záruka vědeckého poznání
  • Závěr:  Moderní věda založené na principu kauzality není věda o skutečnosti, ale zkušenosti
    • Je to proti osvícenské myšlence, že věda je nedotknutelná

 

FRANCOUZSKÉ OSVÍCENSTVÍ

• Vzniká měšťanstvo (buržoazie)
• Francouzština – jazyk vzdělanců
• Období Ludvíků
• VFR
• Cíl: Osvítit masy (vzdělat je)
• Éra přírodních věd
• Kulturní optimismus → vědění a rozum přinese pokrok

 

ENCYKLOPEDISTÉ

• DÍLO: ENCYKLOPEDIE
  • 28 Svazků
  • Potřeba vzdělávání a vědeckého bádání
  • Denis Diderot
  • Souhrn dosaženého vědeckého poznání ze všech oblastí (umění, průmysl, řemeslo, filosofie)

 

CHARLES LOUIS DE MONTESQUIEU

• DÍLO: PERSKÉ LISTY
  • Satira na rodnou absolutistickou francouzskou společnost očima cizinců
  • 2 Peršané, žijící ve Francii, posílají domů dopisy, ve kterých kritizují společenské, státní, církevní poměry, ale i všední věci

• DÍLO: O DUCHU ZÁKONU
  • Ovlivněný Lockem
  • Člověka ovlivňují faktory (území, podnebí) → z nich se vytváří obecný duch
  • Dobrá státní forma je jen tehdy, pokud zaručuje svobodu, ale svoboda znamená kontrolu státní moci
  • Přidal do dělby státní moci justiční moc (navazuje na Locka – ten dělil jen na výkonnou a zákonodárnou)
  • Kritizuje francouzský absolutismus, obhajuje britský konstitucionalismus

 

JEAN JACQUES ROUSSEAU

• Francouzský filosof, pedagog a preromantik švýcarského původu
• JAKO FILOSOF: DÍLO: ROZPRAVA O PŮVODU A ZÁKLADECH NEROVNOSTI
  • Ovlivnilo VFR (požadavek rovnosti a přímé demokracie)
  • Kritika „urozenosti“ šlechticů
  • Lidé se rodí dobří, zkazí je až společnost a majetek → člověk se narodil svobodný, ale všude je v okovech. Pokud se člověk octne ve společnosti → chová se tak, jak se od něj očekává → odchází k sebeodcizení
• JAKO PEDAGOG: DÍLO: EMIL ČILI O VÝCHOVĚ

• • 5 částí – kapitola Výchova ženy → nebyl pro emancipaci (má být krásná, milí, starat se o muže a o domácnost) – on ji má zabezpečit
  • Výchova svobodného člověka, kterého nebudeme do ničeho nutit
  • Budeme respektovat jeho věkové a individuální schopnosti
  • Dítě se nemá učit ve škole, ale na procházkách s domácím učitelem, kterému klade otázky
  • Odsuzuje učení z knih (ani Bible → prohlášen za kacíře) → dítě se má učit vlastní zkušeností
  • Odsuzuje fyzické tresty → prosazuje metody přirozených následků (rozbil jsi kamenem okno → budeš spát s otevřeným oknem, aby ti byla zima)
• JAKO POLITIK: DÍLO: O SPOLEČENSKÉ SMLOUVĚ

• • Původ zla → soukromé vlastnictví – vznik státu jako nástroj majetných k potlačování nemajetných
  • Náprava → revoluce → vznik obecné vůle → společný zájem občanů, nikoli jedince
  • Prosazuje přímou demokracii – suverenita lidu – vybírají si svého vládce, který může být odvolán
  • Zajištění společenského dobra → omezení ega každého z nás

 

VOLTAIRE

• Filosofický eklektik (vybírá si názor z už existujících názorů)
• Bouřlivý život
• Několikrát vězněn
• Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.
• DÍLO: CANDIDE ANEB OPTIMISMUS

• • Kritika optimismu jako životní filosofie v době osvícenství formou satiry a ironie
  • Kontrast absolutismus a naivita vzdělanců
  • Věčně optimistický Panglos vychovává Candida (neviňátko) v tom, že tento svět je ten nejlepší, jaký může být. Po nějakém čase Candide začne cestovat a zjistí, že to tak není