Otázka: Společnost a stát v dějinách myšlení
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Marťoula
- Teorie společnosti a státu v antické/středověké/ renesanční a moderní politické filosofii
- Vývoj sociologie a politologie jako vědy
1) Antickáteorie společnosti
Politická filosofie – disciplína, která zkoumá povahu a cíle politické činnosti z filosofických hledisek.
Zaměřuje se na: společenská uspořádání, formy vlády, obecné pojmy (spravedlnost, svoboda, moc..)
Antičtí sofisté (Sokrates)
- století př. n. l.
- Pozornost obracejí od problému světa ke společenským a politickým otázkám
- Témata, kterými se zabývají: povaha zákonů, vedení obce..
- Zakladatelé politické filosofie
Antičtí klasikové (Platon, Aristoteles)
- století př. n. l
- Otázky: jak spravedlivě uspořádat společnost?
Platon
- Dílo: Ústava – společnost jako jeden velký jedinec
- Duše je složena ze tří částí = společnost je celek složen ze tří částí
= rozumová část –vládci – filosofové, ctností je moudrost –nejdokonaleji poznají co je dobré pro obec
= Vůle – strážci – statečnost – jsou určeni k ochraně a k boji
= Žádostivost – třída výrobců – úměrnost – zajišťuje materiální potřeby obce
- Pokud jsou všechny tři složky naplněny à společné dobro + náplň nejvyšší ctnosti – SPRAVEDLNOST
- Cíl: spravedlnost
Aristoteles
- Cíl: dosažení co největšího dobra pro co největší počet členů obce (= demokracie)
- Poznání: Nelze stanovit jediný správný model správy obce, je třeba zohlednit tradice a přírodní podmínky
Helénismus
- 4 – 1. století př. n . l
Polybios z Megapole
- Cyklická teorie vývoje
= dějiny jsou koloběhem ústav
- prvotní chaos – vládne nejistota a právo silnějšího à 2. monarchie lidé si zvolí nejmoudřejšího – rodové nástupnictví přechází v tyranii à několik mocných svrhává z trůnu vládnoucí generaci – * 3. Aristokracie -> 4. Oligarchie – vláda nejbohatších àdemokracie
= neustále dochází k rozkvětu a následně k úpadku (cyklické opakování)
2) Středověká teorie společnosti
Scholastika – vrcholná fáze středověké filosofie a teologie.Snaha racionalizovat pravdy křesťanské věrouky. Metoda středověkého bádání + vyučování na středověkých školách.
- Státní zřízení: křesťanská feudální monarchie
= koncepce trojího lidu – společnost rozdělena na 3 stavy
- Duchovenstvo (kněží, mnichové)
= zajišťuje náboženskou spásu všech stavů
- Panský stav (vyšší a nižší šlechta)
= zajišťuje výkon světské moci a spravedlnosti, dbá na ochranu před vnějším i vnitřním nepřítelem
- Poddaní (zbylé části společnost – řemeslníci, obchodníci..)
- = jejich povinností je zajišťovat materiální potřeby všech
Augustinus Aurelius
- Dílo: O boží obci
= dějiny = zápas dvou neviditelných obcí (obec božská/obec pozemská – zlá)
= Lidé se do obcí rozřazují dle lásky k bohu (dobro)/ lásky k sobě samému (zlo)
= Souboj mezi dvěma obcemi à osvobození lidský duší u Posledního soudu
- Predestinace – někteří jedinci jsou od Boha z milosti předurčení k spasení .
- Lineární vývoj lidstva = směřuje k Poslednímu soudu
- = směřuje k nezvratným naplněním a konečným cílům
Tomáš Akvinský
- Lidé jsou tvorové společenští (Aristoteles – zoónpoliticon – tvor společenský) + potřebují vedení
= Král má být obrazem boží vlády nad světem
- = nejvyšší církevní představitelé mohou zvolit krále
3) Renesanční a novověká politická filosofie
Renesance
- 14-16. Století
- Snaha o nové spojení antiky a křesťanství + nový důraz na člověka a jednotlivce
Utopistické teorie
- Utopistický socialismus – vznik na základě úpadku a transformace feudálního systému, nárůst chudoby, zločinnosti a jiných negativních důsledků
- Utopisté chtěli svých sociálních experimentů dosáhnout poklidnou cestou. S revolucí ještě nepočítali.
Thomas More
- Dílo: Utopie
- = dílo se odehrává ve vysněné, ideální (neexistující) společnosti.
- = dílo dalo název samotnému termínu – utopie.
Tommaso Campanella
- Významný představitel utopického socialismu
- Dílo: Sluneční stát
= ideální církevně politický stát
Jan Ámos Komenský
- Komenského premisa – celková náprava musí vycházet z nápravy jednotlivce, tedy jeho lepším a komplexním vzděláním a výchovou.
Niccoló Machiavelli
- Dílo: Vladař
- = rady, kterými by se měl ideální vládce řídit
- = činnost vládce podřízena obecnému blahu státu
- = vládce = silný, obratný a energický politik
- = pro dosažení cíle má využít chytrosti, lstivosti, činnosti na úkor vl. Štěstí
- = ctnost vladaře: schopnost a síla k jednání
Erasmus Rotterdamský
- Humanismus (představitel)
- nový pohled na lidskou přirozenost + křesťanství
- = ideál člověka = neustále mravní sezdokonalování + křesťanská zbožnost doplněná antickou vzdělaností
- Díla:
- O výchově křesťanského vladaře – vládce = ctnostný služebník vlastního lidu
- Chvála bláznovství – kritika mravů doby a chování mnichů
Novověk
- 17 a 18. Století
Hugo Grotius
- Teoretik přirozeného práva
- Člověk = spolupracují bytost
= člověk je od přírody společenský tvor – spolupráce s ostatními mu přináší užitek
Thomas Hobbes
- Lidé následují své pudy a žádosti
= sobectví, zášť a závist àválka všech proti všem ànouze a osamělost
- -> * Teorie společenské smlouvy – vznikla kvůli vlastnímu přežití
- = vysvětluje fungování společnosti na základě dobrovolné dohody svobodných jedinců
- Ideální státní zřízení: Absolutní monarchie – vynucení poslušnosti, ochrana člověka před jeho vl. přirozeností àmír a pořádek v zemi
John Locke
- Stát má chránit práva (život, svoboda, majetek) člověka
- Tolerance (především náboženská)
- Zájmy veřejné – ochrana života, svobody i obecného blaha občanů
= tyto zájmy je třeba chránit a prosazovat veřejným způsobem – kompetence vlády
- Zájmy soukromé – spása vlastní duše
= v kompetenci každého jednice = nezasahování státu
Jean Jacques Rosseau
- Původní lidská přirozenost je dobrá a nezkažená
- Mravnost upadá ve chvíli, kdy si lidé začnou činit nároky na zemi, která původně patřila všem
- Vlastnictví – panství – stát àútlak a zkáza lidské přirozenosti
- Společenská smlouva = obecná vůle – zdroj zákonné vlády
Charles Louis de Montesquieu
- = zastánce svobod a politických práv jedince
- = 3 základní formy vlády
- Republikánská forma vlády se zakládá na národní suverenitě.
- Monarchie nesmí být ustanovena absolutisticky, nýbrž kromě vládce musí připouštět ještě jiné instituce.
- Despotická forma vlády, která spočívá výhradně na násilí a na pohrdání veškerými zákony a institucemi = musí být odmítnuta
4) Moderní politická filosofie
- století
- Modernizace a průmyslová revoluce àřada změn
- = zánik tradičních společenských vazeb (komunita vesnice – velká rodina)
Auguste Comte
- Společnost, kterou lze popsat a nalyžovat: Společnost řízená vědeckou elitou odpovědnou za pokrok
John StuartMill
- Teorie politického liberalismu
= důraz kladen na nedotknutelnost svobody a majetku jednotlivce
= ochrana – hlavní funkce státu
- Forma státu: zastupitelská demokracie
- Politický a ekonomický liberalismus
= lid – rovnější hlasovací právo + kontrolní moc
Adam Smith
= otec ekonomického a politického liberalismu
= svobodné podnikání, volná konkurence, státem co nejméně regulovaný trh
Claude Henri de Rouvroy de Saint – Simon
Charles Francois Marie Fourier
Robert Owen
Karl Marx (přidal se později)
- Nové podmínky – nové problémy (chudoba dělnictva)
- Revoluce – volnost, rovnost a bratrství
- Socialističtí autoři (výše uvedeni) – právo na práci + životní minimum + majetková rovnost
Demokracie a totalitní režimy
- století
- Světové války – střet demokracie/totalitní režimy
Totalitní režimy (Nacismus a komunismus)
= cíl: absolutní kontrola, všech oblastí individuálního i společenského života
= Ideologie, která totalitní společnost ovládá, zdůrazňuje povinnost občana podřídit se zájmu celku a státnímu zájmu
= občané jsou vůči státu v podřadném postavení a pravidelně bývají rozdělováni do různých skupin s odlišným přídělem práv (podle etnického, třídního původu..)
Demokracie
= moc většině
= Svobodné volby
= pluralismus – více stran udávajících se o naši přízeň
= Dělba politické moci (zákonodárná, výkonná soudní)
= Respektování lidských práv
Politologie jako věda
- a 20. století
- Politologie = společenská věda zabývající se studiem politiky a politických problémů (využívá poznatků sociologie, psychologie)
Sociologie jako věda
- Začátek 19. století
- je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností.
- Auguste Comte
