Otázka: Morální panika
Předmět: Společenské vědy
Přidal(a): gassicek
Filozofie 20.století
– existuje velké množství směrů, pluralita názorů
– souvisí s uměním (postmodernismus), náboženstvím a především s vědou (Jan Patočka)
Postmodernismus
– vznik v USA
– reakce na modernu (víra v pokrok, optimismus)
– svět se nevyvýjel, tak jak chtěli, vznikali politické a hospodářské (ropná krize – lidé si začali uvědomovat, že jsme na ni závislí a že je vyčerpatelná) problémy
– normalizace (snaha o demokracii byla marná
– postmodernismus se nejvíce začíná projevovat v architektuře, snaha dostat umění na ulici, vznikají divadla malých forem, pouliční divadla (Husa na provázku) , vznik grafitti, literatura (Umberto Echo – Jméno růže, dílo určeno pro všechny)
Jean Francois LYOTARD
Postmoderní situace – člověk žije ve dvou světech, 1. svět je náš, přirozený 2. svět vědy a techniky, a čím víc je dokonalejší, tím víc se od něj vzdalujeme (nerozumíme mu).
Existuje ještě svět kam se vrátit? Existuje přirozený svět? Vidí možnost úniku před druhým světem pomocí životního prostředí, o které se musíme starat
Křesťanská filozofie
– základy položil papež Lev XIII – Encyklika AETERNI PATRIS – Tomismus je oficiálním učením katolické církve, církev si uvědomuje, že pokrok je nezastavitelný
– snaží se dát do rovnováhy: víru, vědu, náboženství
– reaguje na altuální problémy: neńavist, zastavení války a násilí, uprchlická krize, AIDS (věrnost)
– naše konání směřuje k Bohu
Pragmatismus
– vznik v USA 19.-20.st
1) populární – podporuje zájmy konzumní společnosti
2) filozofický – snaží se řešit tři problémy: otázky poznání, pravdy, význam filozofie
– na prvním místě je lidské chování a jednání
– důležité je uplatnit své poznatky v praxi
– veškeré naše chování je ovlivněno pudy a potřebami
– není důležitá podstata věcí, ale důsledky
– všechno vudělání ny pro nás mělo být užitečné a přinášet nám jodnoty, které můžeme využít v praxi (James Watson)
Fenomenologie
-věda o fenoménech = podstatách
Edmund Husserl
-německý filozof, zajímá se o to, jak na nás působí vnější svět a jestli je nějaká provázanost mezi zkušeností a poznáním – ano
-zkoumání vědomí – o podstatách, na základě zkušenosti se nám vybaví hlavní znaky (stůl – pracovní, jídelní, dřevěný)
-nesmíme se nechat ovlivnit tím, k čemu věc slouží, kde se s ní setkáváme ani jejím historickým vývojem
– uzávorkování
– Husserlem byl ovlivněn Jan Patočka – žijeme ve dvou světech, věda nám má pomáhat, ale nepomáhá nám se smysly života
Existencialsmus
– vznik 20. let 20. století, největší rozmach v druhé polovině 20. století
– filozofický, umělecký směr
– podstata se týká existence člověka, jestli někdo o existenci rozhoduje nebo je to jen na nás
– zakladatelem byl dánský filozof Søren Kierkegaard
– nihilismus: neuznávání, popírání všech mravních a společenských hodnot, rezignace
– podstata existencialismu souvisí s pesimismem
– okamžik smrt je podle nich okamžik, kdy život poznáme
1) Teistický – za naším životem a rozhodnutím stojí Bůh
Carl Jaspers – německý filozof, náš život poznáváme v mezních situacích
Martin Heiddeger – člověk je vždy konkrétní individuum, jsme na své existenci zainteresovaní, člověk je do světa určen, nemůže v životě rozhodovat, člověk žije v konkrétním čase
2) Ateistický – aktivnější přístup člověka, blízko k levicovým názorům
Albert Camus – člověk život poznává v mezních situací (vina, smrt, utrpení)
Jean Paul Sartre – odpovědnost za náš život máme ve svých rukou, jsme odsouzeni ke svobodě, nemáme si nechat život proplout mezi prsty
Marxismus
– s názory se setkáváme v některch zemích i dnes
– základem marxismu je historický a dialektický materialismus
1) Historický
- zajímá se o vývoj společnosti
– hodnotí postavení člověka ve společnosti
– dává člověka jako součást masy, kolektivu
– vývoj společnosti = vývoj výroby
– vývoj společnosti je dán vztahem mezi výrobními síly (výrobní prostředky, stroje)
a výrobními vztahy (vztahy lidí ve výrobě), k pohybu společnosti dochází díky tomu, že VS a VV se nepohybují stejně – rychleji se vyvíjí VS
2) Dialektický
- základem světa je hmota, která se neustále mění díky své vlastní energii, je nekonečná v prostoru i čase
Politická ekonomie – ekonomický vývoj kapitalismu a socialismu
Vědecký komunismus – teorie revoluce: jak se dá dospět ke komunismu, musí proběhnout revoluce
, vznik a budování tzv. socialistického státu, Marx je pro změnu společnosti – změní se myšlení vůdců
