Otázka: Německá klasická filozofie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Mael
Německá klasická filozofie
Immanuel Kant: 1) Předkritické období – věnuje se přírodovědě
a) teorie vzniku vesmíru (Kant-Laplaceova teorie)
b) síla/energie jako podstata hmoty
- Kritické období – chtěl zkritizovat všechny filozofie a dostat z toho svoj fil.
- a) kritika čistého rozumu – gnoseologie/ontologie (svět věci o sobě)
- b) kritika praktického rozumu – etika
- c) kritika soudnosti – estetika
A) Kritika čistého rozumu:
Svět věci o sobě – nepoznatelný, přesahuje zkušenost
- A PRIORI → dáno předem
Svět jevů – část skutečnosti, kterou vnímáme smysly
- Smyslovost – APOSTERIORI – vytvořeno zkušeností
- Rozum – praktický, pojmy a soudy
III. Intelekt – teoretický, prostor pro Boha a duši
B) Kritika praktického rozumu:
„Hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně“
Kategorický imperativ – platí bez odvolání a za všech okolností
- univerzální
- respektování lidské osobnosti
- autonomie – svobodné rozhodnutí všech
- úsilí o štěstí není omluvou pro nemravní chování
C) Kritika soudnosti – schopnosti rozumu poznávat ve věcech účelnost
- přisuzujeme věcem vlastnosti, které mít nemohou
- např. „obraz je hezký“
Johan Gottlieb Fichte
- Kritika všeho zjevení
- Základy veškerého vědosloví – není možné, že poznáváme oběma způsoby (kantovy)
- pasivní filosofie – představu odvozuji z věci (materialismus)
- aktivní – z představy vyvozuji věci (idealismus)
Pojmy Já (člověk) a NeJá (nemyslící věc)
Friedrich Schelling
Filozofie identity – filozofický panteismus – duch i příroda jsou jedno
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
- objektivní idealista
- podstatou všeho Absolutní idea, která je pojímána ve vývoji
- všechno hmotné je nehmotné
Dílo: Femenologie ducha
Dialektika – ke změnám dochází skokem
teze: I. subjektivní duch – byl duch sám o sobě, nebylo nic jiného
antiteze: II- obektivní duch – duch vyšel sám ze sebe, není to duch, ale něco lepšího
syntéza: III- absolutní duch – dostává se do nejvyššího stádia, je to zase duch, ale na vyšší úrovni
Zákony Dialektiky :
- zákon negace negace – vyvíjí se tím, že dochází k negaci (obilí)
- přechod kvantity v kvalitu (rohipnol)
- jednota a boj protikladů – vše má svůj protiklad, bojují proti sobě ale potřebují se
Ludwig Feaurbach
- materialista a ateista
- ptá se co je to Hegelův duch → je to vědomí a to nemůže existovat samo
- vědomí je vlastností vysoce organizované hmoty
- anorganická hmota → organická hmota → vědomí
