Geografie dopravy

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

   Otázka: Geografie dopravy

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Silvii

 

 

 

 

Doprava patří mezi základní potřeby lidstva, především díky rozdílnému potenciálu krajin světa (lidé nenacházejí ve svém okolí všechno to, co potřebují k životu a jsou tedy nuceni přemisťovat své hmotné statky i sebe sami). V současnosti dopravu řadíme také mezi stěžejní odvětví ekonomiky. Díky dopravě obecně stoupá využitelnost potenciálu krajiny. Pomocí dopravních cest můžeme přemisťovat a přepravovat lidi, hmotu, energii a informace. Vlastní přemisťování je podmíněno existencí vazeb – výrobních, distribučních, pracovních, informačních, mezilidských apod.

Doprava je významná pro dělbu práce. Česká republika má třetí nejvyšší hustotu tratí na světě. Doprava spadá do dvou sfér: terciérní (osobní přeprava), sekundární (nákladní přeprava).

Veličiny: hustota (udává se většinou na 100 , délka, objem (objem počtu přepravovaných osob nebo tun nákladu), výkon (součin mezi osobami či nákladem a kilometry, udává se v osobokilometrech a tunokilometrech). Největší přeprava nákladu se uskutečňuje přes námořní a potrubní dopravu, největší přeprava osob přes leteckou dopravu.

 

Rozdělení:

1)     Podle typu dopravních cest:

U nás 90% dopravy tvoří silniční a železniční síť. Doprava pevninská, vodní a letecká.

  • silniční doprava (automobil, motocykl, autobus, …)
  • železniční doprava (v ČR 9 000 km železnic; železnice, tramvaje, metro, lanová  dráha)
  • vodní doprava ® říční (náklad)

® námořní – mezikontinentální doprava (hlavně náklad, ale     také rekreační důvody), tankery (přeprava ropy) a rudovce (přeprava rud)

  • letecká doprava – vnitrostátní a mezinárodní, vysoká rychlost, bezpečnost, ale vysoké náklady, závislost na počasí a omezená váha zavazadla
  • potrubní doprava – přeprava plynu a vody, potrubní doprava je bezpečná a je velice levná na provoz (dražší je výstavba)
  • kosmická – výtahy a eskalátory

 

2)     Podle pohonu:

–        motorový (parní, dieslový, reaktivní, elektrický), pohon větrem…)

 

3)     Podle kapacity dopravních prostředků:

  • individuální (motocykl, automobil)
  • hromadná (autobus …)

 

4)     Podle veřejné přístupnosti:

  • neveřejné (neveřejná letadla)
  • veřejné

 

5)     Podle toho, co se přepravuje:

  • osobní – silniční, železniční, dopravní, kosmická
  • nákladní – železniční, silniční, vodní, letecká, potrubní

 

PEVNINSKÁ DOPRAVA:

Železniční doprava:

–        od 18. Století, koňka – počátek železnice

–        železniční doprava je velmi významným typem dopravy (především pro náklad – uhlí, dřevo, stavební materiály, pošta, obilí, rudy, chemické látky …)

–        nové železnice se příliš nebudují (spíše modernizují – především ve vyspělých státech, ve Švýcarsku 100% elektrifikace, u nás 1/3)

–        2 typy: širokorozchodné (2 000 – 1 500 mm, Rusko, Španělsko, Portugalsko … ), úzkorozchodné (1 200 – 650 mm, Švédsko, Dánsko, Peru), se středním rozchodem (u nás a ve vyspělých státech – převážně celá Evropa, Čína, S. Amerika, Austrálie …, 1435 mm)

–        průměrná přepravní vzdálenost je 600 km (tedy střední vzdálenosti)

–        převládá přeprava nákladu, ale v oblastech rychlovlaků se přepravuje velký počet osob

–        železniční trasy se budovaly v jádrových oblastech, ale neprochází centrem

–        1,5 milionů km železnic na zemi (nejvíce v USA, Kanadě a Rusku)

–        největší hustota je v Belgii a v Taiwanu (+/- 14 km na 100 km)

–        ve vyspělých státech železnic ubývá (ruší se špatné tratě)

–        největší výkony v osobní přepravě má Japonsko

–        transkontinentální dráhy: 5 v Severní Americe (1 v Kanadě a 4 v USA, Pacifická – vede od Pacifiku do Atlantiku), transsibiřská magistrála, bajkalsko-amurská magistrála

–        rychlovlaky TGV a AGV (Francie, Čína), dosahují rychlosti až 550 km/h

–        železniční tunely: v Japonsku (Honšú – Hokkaidó, 54 km), Eurotunel (FR-BR, 50 km)

–        v ČR po roku 1989 stagnace ve výstavbě (nedostatek financí)

–        železnice jsou většinou státní (mimo USA a Kanadu)

–        vysoká bezpečnost (v případě nehody ale velké ztráty na životech, viz Německo), železnice v Indii jsou ve velmi špatném stavu (jezdí i velmi přeplněné)

–        v ČR 820 km/rok na osobu

–        v ČR 4 železniční koridory

 

Silniční doprava:

–        doprava na krátké vzdálenosti

–        převládá doprava osob, ale přeprava nákladu stoupá (kamiony -> rychle se kazící potraviny, nebezpečné materiály …)

–        negativa: znečišťování životního prostředí (ovzduší), náročnost na paliva

–        nejkvalitnější silnice jsou dálnice (v USA nejkvalitnější, nejhustší sítě v Belgii, Monaku a v Japonsku)

–        automobilová doprava má především vnitrostátní charakter

–        má ze všech typů dopravy nejnižší přepravní vzdálenost (40 – 50 km)

–        vzniká po 1. světové válce (největší konkurent železnic)

–        lokalizace: v místech těžby a výroby, v místech technického rozvoje a v místech válečných zásob, přeprava osob do zaměstnání

–        i v místech s rozmanitým reliéfem (stavby mostů a tunelů), méně problematické než u železnic

–        rozvoj dálnic, motorů a paliv

–        ¾ z celkového počtu silnic ve světě mají zpevněný povrch (1/4 – rozvojové státy)

–        objem i výkon je nejvíce realizován v USA (3/4 dálnic z celého světa je v USA), také v Belgii a v Japonsku

–        automobily spotřebovávají 40% vytěžené ropy

–        v ČR výstavba silnic a dálnic

–        do budoucnosti se plánuje změna paliva

–        mezinárodní poznávací značky

–        silniční přepravou převážejí především soukromí dopravci

–        automobilová dopravy vykazuje největší ztráty na životech (nejvíce v Indii

a v Egyptě)

–        v Norsku je nejdelší silniční tunel (24,5 km), potom ve Švýcarsku

–        nejdelší silniční most, vedoucí přes jezero, je v USA (38 km), potom je to most v Číně (35 km)

 

Potrubní doprava:

–        potrubní doprava zajišťuje dopravu tekutých či plynných substrátů (ropy, plynu, topného oleje a páry)

–        rychlá, neriziková, plynulá (vyhýbá se osídlení)

–        nejzásadnější typ dopravy pro převoz ropy

–        ekologicky šetrný typ a nejlevnější

–        vede z míst těžby ropy, plynu na pobřeží či ke spotřebitelům, anebo do přístavu (např. Marseille) a ke zpracování (chemický průmysl – petrochemie)

–        Severní moře, Středozemní moře, z Evr. Ruska, Mexický záliv

–        1. ropovod v USA (v 19 století)

–        tento typ dopravy je drahý na výstavbu, ale levný na provoz

–        nejčastěji v USA (Texas, Kalifornie), v Nizozemí (nejhustší)

–        největší ropný přístav je v Arábii

–        u nás 7km/100km

–        k nám vede ropovod Družba a plynovod Transgres (Bratrství)

–        dopravní uzly – rozvodné a přečerpávající stanice

–        v roce 2009 uzavřen ropovod ve Střední Evropě

 

Vodní doprava:

–        rozdělení:

  • vnitrozemní (pevninská, říční) – řeky, jezera, rybníky, nádrže
  • námořní (oceánská)

 

VNITROZEMNÍ:

–        vhodné podmínky pro tuto dopravu mají Německo (Rýn – Labe – Dunaj -> propojené kanály), USA (Velká jezera – ř.Mississippi – ř. Sv. Vavřince), Rusko (Ob, Lena, Jenisej, Volha a její přítoky)

–        nákladní přeprava (hlavně po řekách)

–        doprava závislá na režimu toků a reliéfu

–        naše řeky nejsou moc splavné

–        turistický význam, jinak význam nákladní

–        nejstarší druh dopravy (dříve jediný spoj mezi oblastmi), rozvoj s parním strojem

–        nejvíce v USA (Velká jezera, Mississippi), Rusko (Volžsko-Donžský systém), Nizozemí – kanály (nejvyšší hustota), Belgie

–        velká přeprava: Evropa -> rýnský systém (Düsburg – největší říční přístav), Dunaj, ve Francii Rhöna

–        hlavními přepravovanými náklady jsou obilí, okopaniny, technické plodiny, rudy

–        a další suroviny

 

NÁMOŘNÍ (oceánská):

–        doprava významná výkonem (na velké vzdálenosti velké množství nákladu)

–        většinou charakter mezinárodní dopravy

–        na začátku 16. Století objevné plavby

–        pobřežní námořní doprava – kabotáž

–        trajekty (z břehu na břeh), tankery – ropy, rudovce – rudy

–        lokalizace hlavně tam, kde se těží ropa, u surovin; export zemědělských plodin (Santos v Brazílii – kávový přístav)

–        velký pohon a bezpečnost, ale závislost na počasí

–        budování přístavů a průplavů (x průliv!)

–        podle režimu plavby lodě dělíme na:

  • pobřežní – při pobřeží
  • linkové – hlavní trasy

–        lodě pro tzv. suché náklady (sypké náklady – obilí a písek, kontejnerů, chladírenské, víceúčelové) a pro tekuté materiály (tankery)

–        velikost lodního prostoru (velikost lodi) se označuje BRT (brutoregistrovaná tuna)

–        1 BRT =

–        rudovce a tankery mají až 400 BRT

–        byla snaha zvětšovat objem, ale neúspěšně (katastrofy)

–        lodě Velké Británi, Japonska atd. plují pod jinou vlajkou, (Panamy, Malty, Řecka, Kypru, Libérie) – státy tzv. „levné vlajky“

–        uzlové body – přístavy (ropné, rudné, kontejnerové; exportní; importní; smíšené)

–        největší přístavy: Šanghaj, Singapur, Rotterdam, čínské přístavy, přístavy v Hongkongu, J. Korei a Japonsku)

–        evropské – Antverpy, Hamburk, Marseille

–        velmi drahý typ dopravy, při nehodě velký počet obětí

–        námořní terorismus

 

Letecká doprava:

–        doprava ve vzduchu, doprava na velké vzdálenosti

–        převládá přeprava osob

–        vnitrostátní, mezinárodní, mezikontinentální

–        mnoho služeb, komfort, rychlost

–        letecká doprava vzniká v meziválečném období (20. Léta 20. Století)

–        letadla jsou označena značkami svých zemí

–        drahý typ přepravy, ale poměrně bezpečný (x terorismus)

–        nejdokonalejší technické kontroly, stálá modernizace

–        velké investice, roli hraje počasí

–        lokalizace: ve velkých městech s rozvojem urbanizace po 2. sv. válce (nárůst cestovního ruchu)

–        polovina letů probíhá na území Spojených států (často soukromý provoz)

–        v USA 2/3 letišť světa

–        největší letiště: Atlanta, Chicagská Ohara, Peking, Londýn, Frankfurt, Amsterdam, Paříž, Řím

–        z nedostatku místa jsou někdy letiště budována při pobřeží (např. Kanárské ostrovy)

–        letecké společnosti se často slučují

–        Korejské, Singapurské, Japonské, Francouzské, USA aerolinie

–        vysoká bezpečnost (nehody -> technická závada, bomba, srážka s jiným letadlem)

 

Lanové a horské dráhy:

–        pro dopravu se značným sklonem dráhy

–        v místech při těžbě surovin a v turistických oblastech

 

Spoje telekomunikace:

–        pošta – všechny druhy dopravy (PPL …)

–        rádia, družice a satelity, internet, mobilní sítě

–        USA, Japonsko, Velká Británie, Francie …