Mineralogie

 

   Otázka: Mineralogie

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Bubla93

 

 

 

 

–         věda, zabývající se minerály a nerosty

–         složení minerálů vyjadřujeme chemickou značkou nebo vzorcem

–         horniny – neústrojná (nesourodá) přírodnina složená z jednoho nebo více druhů nerostů » vytvářejí samostatná geologická tělesa

–         nerosty vznikají hluboko pod povrchem (diamant až 200 km pod povrchem)

 

Nerosty

  • krystalované – okem patrné krystalové tvary
  • krystalické  – drobné nedokonale vyvinuté,  jednotlivé hrany nejsou vidět pouhým okem
  • beztvaré (amorfní) – nepravidelné uspořádání částic

 

Krystal – geometrické těleso omezené krystalovými plochami

Prvky souměrnosti krystalu:

»       Rovina souměrnosti – proložíme rovinu krystalem tak, aby vznikly dvě zrcadlově stejné roviny

»       Osa souměrnosti – myšlená přímka, která prochází středem krystalu

»       Střed souměrnosti – je to bod, od kterého jsou  všechny strany krystalu od sebe stejně daleko vzdáleny

Vnitřní stavba krystalů:  Látky, ve kterých krystaly vzniknou jsou v kapalné nebo plynné fázi. Při ochlazování nebo zvyšování tlaku ztrácejí pohyb a zaujímají polohu v krystalické mřížce.

 

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI NEROSTŮ:

  • MECHANICKÉ
  • OPTICKÉ
  • CHEMICKÉ

 

MECHANICKÉ VL.

  • Hustota –  ρ (rhó), podíl hmotnosti k objemu

–  závisí na struktuře a složení nerostu

–  < 3g/cm3 = těžký minerál (metoda rýžování zlata)

  • Tvrdost –  t – schopnost nerostu odolávat mechanickému působení

–  čím pevnější vazby nerostu, tím více kladou větší odpor proti   narušení  (např: mastek – 1,  NaCl – 2,  korund – 9,  diamant –  10)

Poznámka : nerosty o stupních 6-10 rýpou do skla

 

  • Štěpnost – schopnost nerostu oddělovat se při mech. působení

–  výborná – slída, velmi dobrá – NaCl, dobrá – pyroxen, nedokonalá – granát

 

  • Pevnost a soudružnost – schopnost nerostu odolávat tlaku nebo nárazu

–   zkoumáme ohýbáním, tahem úderem

Minerály

»       Křehké -síra

»       Jemné – tuha

»       Tažné a kujné – všechny kovy – mění při úderu svůj tvar

 

OPTICKÉ VLASTNOSTI

  • Barva – způsobenana  nerovnoměrným pohlcováním různých vlnových délek světla

»       Barevné

»       Zbarvené – barva ovlivněna přítomností cizího prvku

»       Bezbarvé (čiré) –  křišťál

  • Propustnost světla

»       Průhledné – lze přes něj číst

»       Průsvitné – proniká jimi světlo

»        Neprůsvitné – nepropouštějí svět. Paprsky

Pozn.:    vryp – barva prášku získaného otřením minerálu o porcelánovou destičku

 

CHEMICKÉ VLASTNOSTI

  • Chemickým složením nerostů se zabývá geochemie.Jejich vlastnosti vyplývají z chemického složení,struktury a krystalové mřížky.
  •  Krystalové soustavy: 6 základních krystalových soustav, liší se v délce krystalových os  a v orientaci
  1. Trojklonná
  2. Jednoklonná
  3. Kosočtverečná
  4. Čtverečná
  5. Krychlová
  6. Šesterečná

 

Třídění nerostů: – podle chemického složení třídíme na:

  • Prvky – kovy

– nekovy

  • Halogenidy
  • Sulfidy
  • Oxidy
  • Uhličitany
  • Dusičnany
  • Sírany
  • Fosforečnany
  • Křemičitany
  • Nerosty organického původu

 

  1. 1.     Prvky

Zlato (Au)

  • Kov, má velkou hustotu
  • Vzniká v křemenných žilách
  • Při zvětrávání křemene se dostává jako náplava do řek a odtud se rýžuje (dnes jsou rýžovatelná ložiska zlata většinou vyčerpána, využívá se metoda těžby primárních ložisek)
  • Využití: klenotnictví, zubní lékařství, mezinárodní platidlo

Tuha(Grafit)

  • Nekov
  • Složen z uhlíku
  • Má šedou až černou barvu, tvrdost 1, odolává vysokým teplotám i kyselinám
  • Těží se v oblasti Českého Krumlova
  • Využití: výroba tužek, žáruvzdorné materiály

Diamant

  •  Krystalická forma uhlíku
  •  Nejtvrdší nerost (10)
  • Velmi odolný vůči chemickým vlivům
  • Má vysoký lesk, je to nejcennější drahokam
  • Těží se v J africe

Síra (S)

  • Má žlutou barvu, hoří modrým plamenem, křehký nerost
  • Vyrábí se z ní H2SO4 a také slouží při výrobě pryže
  • Ošetřují se s ní rostliny
  • Těžba: v Evropě na Sicílii nebo v Polsku

 

  1. 2.     Halogenidy (F,Cl,Br,I)

Halit

  • sůl kamenná (NaCl)
  • bezbarvý nerost, který krystaluje v krystalové soustavě
  • může být zbarvený různými příměsemi

Fluorid vápenatý

  • různé barevné odstíny – používá se při výrobě skla nebo plastů
  • přísada při tvorbě hliníku

 

  1. 3.     Sulfidy (sirníky)bezkyslíkaté sloučeniny síry s kovy, kovový vzhled

Galenit(PbS)

  • Těží se jako olovnatá ruda
  • Využití: desky z akumulátorů, desky na ochranu proti rentgenovému záření

Sfalerit (ZnS)

  • hlavní zinková ruda

Pyrit (disulfid železnatý)

  • kovový vzhled, barva- mosazně nažloutlá
  • říká se mu ,, Kočičí zlato´´ – často se zlatem zaměňován

Chalkopyrit

  • měděná ruda

 

  1. 4.     Oxidy

Krevel

  • Fe2O3 – oxid železitý, ruda železa

Korund

  • Al2O3, modrá odrůda – safír, červená odrůda- rubín, zrnitý agregát- smirek
  • Využití: klenotnictví, ložiska hodinek, brusný materiál

Křemen

  • Vzniká z magmatu nebo sedimentací z organických schránek mořských živočichů
  • Různé zbarvení: obecný k. – bílý,  bezbarvý k.- křišťál, fialový k. –ametyst, růžový k.- růženín, žlutý k. – citrín, kouřové zbarvení – záhněda

Magnetit (Fe3O4)

  • Nejvýznamější železná ruda (až 70% železa)
  • Kovový lesk, magnetické vl., těžba: v Krušných horách

Cínovec

 

  1. 5.      Vodnaté oxidy

Opál

  • Oxid křemičitý, proměnlivé množství vody
  • Různé zabarvení, cenné drahokamy

Hnědel

  • Získává se z železné rudy

Bauxit

  • Ruda hliníku, vzniká tropickým zvětráváním

 

  1. 6.     Uhličitany

Kalcit (CaCO3)

  • Jediná složka vápence nebo mramoru
  • Bezbarvý, bílý, velmi křehký, štěpný nerost

Ocelek

  • Důležitá železná ruda, nejčastěji šedý

Magnezit

  • Velká odolnost vůči teplotě , využití: vyzdívka vysokých pecí

Dolomit

  • Podobný kacitu, dolomitová pohoří

 

  1. 7.     Dusičnany

Ledek

  • Výroba dusíkatých hnojiv, naleziště: poušť Atakama(Chile)

 

  1. 8.     Sírany

Sádrovec

  • Bílý, vzniká z něho sádra
  • Jemnozrný sádrovec – alabastr,  průhledný – ,,mariánské sklo´´

Baryt

  • Snižuje průchod rentgenovým zářením

 

  1. 9.     Fosforečnany

Apatit

  • Různé zabarvení, přírodní zdroj fosforu pro rostliny
  • Využití: výroba fosforu, P-hnojiva

 

  1. 10.                        Křemičitany

Olivín

  • Průhledná forma se brousí jako drahokam

Živec

  • Při zvětrávání se z něj uvolňuje K, Na a Ca – významné pro rostliny

Kaolinit

  • Výroba porcelánového zboží

Slídy

  • Snadno se štěpí na destičky, je ohňuvzdorná a pružná
  • Tmavá slída- biotit, světlá slída – muskovit
  • Využití:  izolační elektrotechnický materiál

Granáty

  • Červeno-hnědá barva
  • Český granát- tmavě červený = PYROP
  • Fialově červená = ALMADIN
  • Drahokamy, ozdobné kameny

 

  1. 11.                        Nerosty organického původu = ORGANOLITY
  • Z kyselin nebo pryskyřice
  • Jantar = směs utuhlých pryskyřic, z třetihorních jehličnatých lesů, naleziště u Baltského moře





Další podobné materiály na webu: