Geografie jako vědní disciplína (2)

zeměpis

Otázka: Geografie jako věda

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Andrea Svobodová

Geografie -> věda o Zemi (Geos = Země, Grafie = popis)

Historie:

ŘECKO:
- Název geografie vznikl podle Eratosthénova díla geografíka , který bylo napsané v 3.st.př.n.l (období Starého Řecka)
  - Vymyslel systém prvočísel
  - Spočítal délky poledníků
- V tuhle dobu se geografie oddělila se od filosofie
- Objevují cirkulaci vody a vzduchu -> Aristotelés
- Kartografie, matematicko-astronomická geografie ->Alexandrijská škola
ŘÍMANÉ:
- Hlavní objevitelé ve 3. až 2.století př.n.l
- Překročili Alpy, došli k Labi a Karpatům
- Objevili Kanárské ostrovy, Orkneje, Shetlandy
- Obepluli VB a Zadní Indii, zkoumali Afriku

VIKINGOVÉ:
- Ve středověku nejdůležitější cestovatelé a objevovatelé
- Obepluli sever Skandinávie a dopluli až do Bílého moře
- století -> do Afriky
- Dostali se na Faerské ostrovy, Island, Grónsko ->vedení Erika Rudého
- století doplutí do Ameriky ->pojmenování Vinland ->vedení Leif Erikson

AŽ 17.STOLETÍ
- Více znalostí o zemi, poznání nových kontinentů (vnitrozemí prozkoumané až po 16.století)
- Známí mořeplavci -> Kryštof Kolumbus (1492 ->indiáni), Vasco de Gama (1489 Bombai) a Fernando Magalhaes, James Cook
- Znalosti o oceánech, přírodním bohatství, pasáty, mořský proudy
- První atlasy
- Objevitelé z ČR ->Emil Holub (Střední Afrika), Hanzelka a Zikmund (20.století SV Austrálie

Objekt geografie:

Objektem je krajinná sféra -KS- tvořena krajinami (vše kolem nás) a geosférou (soustředný obal Země)
KS – 6 geosfér:
- FYZICKO – GEOGRAFICKÁ SFÉRA -> přírodní část KS (Litosféra, pedosféra, biosféra, atmosféra, hydrosféra)
- SOCIO – EKONOMICKÁ SFÉRA (člověk a jeho díla – >průmysl, hospodářství, zemědělství, služby, doprava, cestovní ruch)

Horní hranice KS – sahá 10 km nad zem. povrch, mezi zem. povrchem a horní hranicí KS je troposféra – objektem geografie, utváří se zde počasí
Dolní hranice – 35 km pod zem. povrchem – Mohorovičičova plocha nespojitosti –odděluje kůru a zem. plášť, pod ní – plášť, nad ní – kůra

Nauka o mapách, tvorba map
Mapy: zmenšené, zkreslené, skladnější , zjednodušené zobrazení zem. povrchu do roviny (nebo jeho části) -> rovinný obraz Země

I.) zmenšené zobrazení

Poměr zmenšení mapy oproti skutečnosti udává měřítko mapy-musí obsahovat každá mapa
Druhy měřítek :
- 1) číselné – na většině map, udává nám poměr zmenšení
  - 1:100 000- 1cm na mapě, 1km ve skutečnosti
  - 1:35 000 000- 1cm- 350km
- 2) grafické – úsečka s vyznačením vzdálenosti, odhadnutí vzdálenosti

Dělení map podle měřítka:
- 1) mapy malého měřítka
  - 1:1 000 000 a méně (1:2 000 000)
  - Zobrazujeme velká území-světa, kontinentů či jejich částí
- 2) mapy středního měřítka
  - 1:1 000 000-1:200 000
  - středně velká území-státy
- 3) mapy velkého měřítka
  - 1:200 000-1:500-největší
  - malá území-okresy, turistické, zvl. příkladem těchto map jsou mapy:
    - a) topografické:
      - obsahují vrstevnice (nadm. výška – výškopis)
    - b) plány měst
      - není povrch, jsou zde zakresleny ulice, budovy-polohopis

II.) zkreslené zobrazení

ke zkreslení dochází proto, že zobrazujeme zakřivenou plochu do roviny
ke zkreslení nedochází v místě dotyku zobrazovací roviny a zakřivené plochy
čím jsme od dotyku dál, tím je zkreslení větší
Globus: nejvěrnější obraz tvaru Země , málo skladný
Plán: mnohem přesnější než mapa (neprojevuje se zakřivení Země) , velké měřítko (0: 5000), vyměřují území do 200m2, katastrální mapy, plány měst,…
Generalizace: řeší, co na mapě zůstane a co tam být nemusí, určí max. počet údajů aby mapa zůstala přehledná

Obsah mapy:

Vlastní informace, které mapa podává
Rám (ohraničuje mapu), rámové údaje (uvnitř mapy, čísla rovnoběžek a poledníků) , mimo rámové údaje (za rámem, název a tip mapy), legenda (vysvětlivka), písmo (barva, úklony, typ, velikost), barvy (čím tmavší hnědá, tím vyšší hora, čím tmavší voda , tím hlubší)

Dělení map podle obsahu:

Obecně zeměpisné mapy – obecně geografické
- Základní údaje o dané oblasti (města, státy, řeky, hory, pohoří, pouště,…)
- Většinou mapy malého měřítka
- Podléhají generalizaci
Topografické mapy – obsahují vrstevnice
- Jsou podrobné (zobrazují realitu)
- Mají zvláštní mapové značky (les, rybník, pomník,…)
Tematické mapy – zaměřují se na určitou problematiku a tu pak graficky vyjádří
- Účelové, např: politická, průmysl, zemědělství,..
Katastrální mapy

Kartografické zobrazení/projekce:

Způsoby, jakými se převádí kulová plocha do roviny
Vždy dojde ke zkreslení při převodu do roviny (úhly, délky, plochy)
Čím větší plocha, tím větší zkreslení
Azimutická projekce
- Přímo na rovinu
- Slouží k zobrazení polárních oblastí (přesně zobrazí pól)
- Čím déle od pólu, tím větší zkreslení
- Poledníky se zobrazují jako úsečky, rovnoběžky jako kružnice -> paprsková síť
Válcová projekce
- úplně přesně se zobrazí přes rovník
- na plášť válce, který se potom rozvine do roviny
Kuželová projekce
- Pro zobrazení středních šířek
- Část země se zobrazí na plášť kužele, který se potom rozvine do roviny
- Přesně se zobrazí dotyková rovnoběžka