Geografie jako vědní disciplína

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

zeměpis

 

Otázka: Geografie jako věda

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): KatkaCer

 

Geografie -> věda o Zemi (Geos = Země, Grafie = popis)

  • geografie je věda studují KS nebo její části – krajiny

 

Historie:

ŘECKO:

  • Název geografie vznikl podle Eratosthénova díla geografíka, který bylo napsané v 3. st. př. n. l. (období Starého Řecka)
    • Vymyslel systém prvočísel
    • Spočítal délky poledníků
  • V tuhle dobu se geografie oddělila se od filosofie
  • Objevují cirkulaci vody a vzduchu -> Aristotelés
  • Kartografie, matematicko-astronomická geografie ->Alexandrijská škola

 

ŘÍMANÉ:

  • Hlavní objevitelé ve 3. až 2. století př. n. l
  • Překročili Alpy, došli k Labi a Karpatům
  • Objevili Kanárské ostrovy, Orkneje, Shetlandy
  • Obepluli VB a Zadní Indii, zkoumali Afriku

 

VIKINGOVÉ:

  • Ve středověku nejdůležitější cestovatelé a objevovatelé
  • Obepluli sever Skandinávie a dopluli až do Bílého moře
  • 9. století -> do Afriky
  • Dostali se na Faerské ostrovy, Island, Grónsko ->vedení Erika Rudého
  • století doplutí do Ameriky ->pojmenování Vinland ->vedení Leif Erikson

 

15. AŽ 17.STOLETÍ

  • Více znalostí o zemi, poznání nových kontinentů (vnitrozemí prozkoumané až po 16.století)
  • Známí mořeplavci -> Kryštof Kolumbus (1492 ->indiáni), Vasco de Gama (1489 Bombai) a Fernando Magalhaes, James Cook
  • Znalosti o oceánech, přírodním bohatství, pasáty, mořský proudy
  • První atlasy
  • Objevitelé z ČR ->Emil Holub (Střední Afrika), Hanzelka a Zikmund (20.století SV Austrálie

 

Objekt geografie:

  • Objektem je krajinná sféra -KS- tvořena krajinami (vše kolem nás) a geosférou (soustředný obal Země)
  • KS – 6 geosfér:
    • FYZICKO – GEOGRAFICKÁ SFÉRA -> přírodní část KS (Litosféra, pedosféra, biosféra, atmosféra, hydrosféra)
    • SOCIO – EKONOMICKÁ SFÉRA (člověk a jeho díla   – >průmysl, hospodářství, zemědělství, služby, doprava, cestovní ruch)
  • Horní hranice KS – sahá 10 km nad zem. povrch, mezi zem. povrchem a horní hranicí KS je troposféra – objektem geografie, utváří se zde počasí
  • Dolní hranice – 35 km pod zem. povrchem – Mohorovičičova plocha nespojitosti –odděluje zem. kůru a zem. plášť, pod ní – plášť, nad ní – kůra

 

Kartografie:

  • Nauka o mapách, tvorba map
  • Mapy: zmenšené, zkreslené, skladnější , zjednodušené zobrazení zem. povrchu do roviny (nebo jeho části) -> rovinný obraz Země

I.) zmenšené zobrazení

    • Poměr zmenšení mapy oproti skutečnosti udává měřítko mapy-musí obsahovat každá mapa
    • Druhy měřítek :
      • číselné – na většině map, udává nám poměr zmenšení
        • 1:100 000- 1cm na mapě, 1km ve skutečnosti
        • 1:35 000 000- 1cm- 350km
      • Grafické – úsečka s vyznačením vzdálenosti, odhadnutí vzdálenosti
    • Dělení map podle měřítka:
      • 1) mapy malého měřítka
        • 1:1 000 000 a méně (1:2 000 000)
        • Zobrazujeme velká území-světa, kontinentů či jejich částí
      • 2) mapy středního měřítka
        • 1:1 000 000-1:200 000
        • středně velká území-státy
      • 3) mapy velkého měřítka
        • 1:200 000-1:500-největší
        • malá území-okresy, turistické, zvl. příkladem těchto map jsou mapy:
          • a)Topografické:
            • obsahují vrstevnice (nadm. výška-výškopis)
          • b)plány měst
            • není povrch, jsou zde zakresleny ulice, budovy-polohopis

 

II.) zkreslené zobrazení

  • ke zkreslení dochází proto, že zobrazujeme zakřivenou plochu do roviny
  • ke zkreslení nedochází v místě dotyku zobrazovací roviny a zakřivené plochy
  • čím jsme od dotyku dál, tím je zkreslení větší
  • Globus: nejvěrnější obraz tvaru Země , málo skladný
  • Plán: mnohem přesnější než mapa (neprojevuje se zakřivení Země) , velké měřítko (0: 5000), vyměřují území do 200m2, katastrální mapy, plány měst,…
  • Generalizace: řeší, co na mapě zůstane a co tam být nemusí, určí max. počet údajů aby mapa zůstala přehledná

 

Obsah mapy:

  • Vlastní informace, které mapa podává
  • Rám (ohraničuje mapu), rámové údaje (uvnitř mapy, čísla rovnoběžek a poledníků) , mimo rámové údaje (za rámem, název a tip mapy), legenda (vysvětlivka), písmo (barva, úklony, typ, velikost), barvy (čím tmavší hnědá, tím vyšší hora, čím tmavší voda , tím hlubší)

 

Dělení map podle obsahu:

  • Obecně zeměpisné mapy – obecně geografické
    • Základní údaje o dané oblasti (města, státy, řeky, hory, pohoří, pouště,…)
    • Většinou mapy malého měřítka
    • Podléhají generalizaci
  • Topografické mapy – obsahují vrstevnice
    • Jsou podrobné (zobrazují realitu)
    • Mají zvláštní mapové značky (les, rybník, pomník,…)
  • Tematické mapy – zaměřují se na určitou problematiku a tu pak graficky vyjádří
    • Účelové, např: politická, průmysl, zemědělství,..
  • Katastrální mapy

 

Kartografické zobrazení/projekce:

  • Způsoby, jakými se převádí kulová plocha do roviny
  • Vždy dojde ke zkreslení při převodu do roviny (úhly, délky, plochy)
  • Čím větší plocha, tím větší zkreslení
  • Azimutická projekce
    • Přímo na rovinu
    • Slouží k zobrazení polárních oblastí (přesně zobrazí pól)
    • Čím déle od pólu, tím větší zkreslení
    • Poledníky se zobrazují jako úsečky, rovnoběžky jako kružnice -> paprsková síť
  • Válcová projekce
    • úplně přesně se zobrazí přes rovník
    • na plášť válce, který se potom rozvine do roviny
  • Kuželová projekce
    • Pro zobrazení středních šířek
    • Část země se zobrazí na plášť kužele, který se potom rozvine do roviny
    • Přesně se zobrazí dotyková rovnoběžka