Geografie jako vědní disciplína

 

Otázka: Geografie jako věda

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): KatkaCer

 

Geografie -> věda o Zemi (Geos = Země, Grafie = popis)

• geografie je věda studují KS nebo její části – krajiny

 

Historie:

ŘECKO:

• Název geografie vznikl podle Eratosthénova díla geografíka, který bylo napsané v 3. st. př. n. l. (období Starého Řecka)
  • Vymyslel systém prvočísel
  • Spočítal délky poledníků
• V tuhle dobu se geografie oddělila se od filosofie
• Objevují cirkulaci vody a vzduchu -> Aristotelés
• Kartografie, matematicko-astronomická geografie ->Alexandrijská škola

 

ŘÍMANÉ:

• Hlavní objevitelé ve 3. až 2. století př. n. l
• Překročili Alpy, došli k Labi a Karpatům
• Objevili Kanárské ostrovy, Orkneje, Shetlandy
• Obepluli VB a Zadní Indii, zkoumali Afriku

 

VIKINGOVÉ:

• Ve středověku nejdůležitější cestovatelé a objevovatelé
• Obepluli sever Skandinávie a dopluli až do Bílého moře
• 9. století -> do Afriky
• Dostali se na Faerské ostrovy, Island, Grónsko ->vedení Erika Rudého
• století doplutí do Ameriky ->pojmenování Vinland ->vedení Leif Erikson

 

15. AŽ 17.STOLETÍ

• Více znalostí o zemi, poznání nových kontinentů (vnitrozemí prozkoumané až po 16.století)
• Známí mořeplavci -> Kryštof Kolumbus (1492 ->indiáni), Vasco de Gama (1489 Bombai) a Fernando Magalhaes, James Cook
• Znalosti o oceánech, přírodním bohatství, pasáty, mořský proudy
• První atlasy
• Objevitelé z ČR ->Emil Holub (Střední Afrika), Hanzelka a Zikmund (20.století SV Austrálie

 

Objekt geografie:

• Objektem je krajinná sféra -KS- tvořena krajinami (vše kolem nás) a geosférou (soustředný obal Země)
• KS – 6 geosfér:
  • FYZICKO – GEOGRAFICKÁ SFÉRA -> přírodní část KS (Litosféra, pedosféra, biosféra, atmosféra, hydrosféra)
  • SOCIO – EKONOMICKÁ SFÉRA (člověk a jeho díla   – >průmysl, hospodářství, zemědělství, služby, doprava, cestovní ruch)

• Horní hranice KS – sahá 10 km nad zem. povrch, mezi zem. povrchem a horní hranicí KS je troposféra – objektem geografie, utváří se zde počasí
• Dolní hranice – 35 km pod zem. povrchem – Mohorovičičova plocha nespojitosti –odděluje zem. kůru a zem. plášť, pod ní – plášť, nad ní – kůra

 

Kartografie:

• Nauka o mapách, tvorba map
• Mapy: zmenšené, zkreslené, skladnější , zjednodušené zobrazení zem. povrchu do roviny (nebo jeho části) -> rovinný obraz Země

I.) zmenšené zobrazení

• • Poměr zmenšení mapy oproti skutečnosti udává měřítko mapy-musí obsahovat každá mapa
  • Druhy měřítek :
    • číselné – na většině map, udává nám poměr zmenšení
      • 1:100 000- 1cm na mapě, 1km ve skutečnosti
      • 1:35 000 000- 1cm- 350km
    • Grafické – úsečka s vyznačením vzdálenosti, odhadnutí vzdálenosti
  • Dělení map podle měřítka:
    • 1) mapy malého měřítka
      • 1:1 000 000 a méně (1:2 000 000)
      • Zobrazujeme velká území-světa, kontinentů či jejich částí
    • 2) mapy středního měřítka
      • 1:1 000 000-1:200 000
      • středně velká území-státy
    • 3) mapy velkého měřítka
      • 1:200 000-1:500-největší
      • malá území-okresy, turistické, zvl. příkladem těchto map jsou mapy:
        • a)Topografické:
          • obsahují vrstevnice (nadm. výška-výškopis)
        • b)plány měst
          • není povrch, jsou zde zakresleny ulice, budovy-polohopis

 

II.) zkreslené zobrazení

• ke zkreslení dochází proto, že zobrazujeme zakřivenou plochu do roviny
• ke zkreslení nedochází v místě dotyku zobrazovací roviny a zakřivené plochy
• čím jsme od dotyku dál, tím je zkreslení větší
• Globus: nejvěrnější obraz tvaru Země , málo skladný
• Plán: mnohem přesnější než mapa (neprojevuje se zakřivení Země) , velké měřítko (0: 5000), vyměřují území do 200m2, katastrální mapy, plány měst,…
• Generalizace: řeší, co na mapě zůstane a co tam být nemusí, určí max. počet údajů aby mapa zůstala přehledná

 

Obsah mapy:

• Vlastní informace, které mapa podává
• Rám (ohraničuje mapu), rámové údaje (uvnitř mapy, čísla rovnoběžek a poledníků) , mimo rámové údaje (za rámem, název a tip mapy), legenda (vysvětlivka), písmo (barva, úklony, typ, velikost), barvy (čím tmavší hnědá, tím vyšší hora, čím tmavší voda , tím hlubší)

 

Dělení map podle obsahu:

• Obecně zeměpisné mapy – obecně geografické
  • Základní údaje o dané oblasti (města, státy, řeky, hory, pohoří, pouště,…)
  • Většinou mapy malého měřítka
  • Podléhají generalizaci
• Topografické mapy – obsahují vrstevnice
  • Jsou podrobné (zobrazují realitu)
  • Mají zvláštní mapové značky (les, rybník, pomník,…)
• Tematické mapy – zaměřují se na určitou problematiku a tu pak graficky vyjádří
  • Účelové, např: politická, průmysl, zemědělství,..
• Katastrální mapy

 

Kartografické zobrazení/projekce:

• Způsoby, jakými se převádí kulová plocha do roviny
• Vždy dojde ke zkreslení při převodu do roviny (úhly, délky, plochy)
• Čím větší plocha, tím větší zkreslení
• Azimutická projekce
  • Přímo na rovinu
  • Slouží k zobrazení polárních oblastí (přesně zobrazí pól)
  • Čím déle od pólu, tím větší zkreslení
  • Poledníky se zobrazují jako úsečky, rovnoběžky jako kružnice -> paprsková síť
• Válcová projekce
  • úplně přesně se zobrazí přes rovník
  • na plášť válce, který se potom rozvine do roviny
• Kuželová projekce
  • Pro zobrazení středních šířek
  • Část země se zobrazí na plášť kužele, který se potom rozvine do roviny
  • Přesně se zobrazí dotyková rovnoběžka