Geografie světového hospodářství

Otázka: Geografie světového hospodářství

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Matěj Loukota

Obsah: Charakteristika, světové hospodářské organizace, vznik a rozvoj světového hospodářství, rozmístění průmyslové výroby, klasifikace států podle stupně hospodářského vývoje, typy ekonomiky, sektorová a odvětvová struktura světové ekonomiky, průmyslová odvětví (těžební, energetický, zpracovatelský průmysl), průmyslové oblasti světa.)

světové hospodářství

jak je rozmístěno hospodářství ve světě
průmysl, doprava, zemědělská výroba
veškeré činnosti pro zajištění obživy
jiný pojem – globální ekonomika

sektory

primární

získávání surovin
zemědělství, těžba, lesnictví, rybolov

sekundární

zpracování získaných surovin
průmyslová výroba, stavebnictví, nákladní doprava

terciární

služby
obchod, doprava, zdravotnictví, vzdělání

kvartérní

věda a výzkum, zábavní průmysl

a) Základní předpoklady rozvoje

přírodní podmínky, ekonomická vyspělost
podle toho, co se tam pěstuje
zeměpisná poloha
přístup k obchodní cestě

světové ekonomické organizace

OPEC – organizace zemí vyvážejících ropu

13 států
sídlo ve Vídni
členské země OPEC dnes kontrolují 75 % veškerých světových ropných zásob

CEFTA

středoevropská zóna volného obchodu
sdružuje státy, které nejsou členy EU

NAFTA

severoamerická dohoda o volném obchodu
byla to obchodní dohoda spojující Kanadu, USA a Mexiko – tím se vytvořil
třístranný obchodní blok v SA se snahou omezit obchodní a celní bariéry a
liberalizovat obchod

ES (EHS)

evropská společenství – ustanoveno Maastrichtskou smlouvou
nejsilnější a nejstarší pilíř EU
Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO
Evropské společenství pro atomovou energii – ESAE
Evropské hospodářské společenství – EHS – pro podporu ekonomické integrace

APEC

asijsko-pacifické hospodářské společenství
21 zemí – ty vytvářejí polovinu HDP světa
cílem je zlepšit ekonomické a politické vztahy mezi členskými státy
sídlo v Singapuru

OECD

organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
mezivládní organizace ekonomicky velmi rozvinutých států světa, které přijaly
principy demokracie a tržní ekonomiky

cílem je zlepšit spolupráci v Evropě
předchůdcem byla evropská společenství

ECOWAS

hospodářské společenství západoafrických států
podpora hospodářské integrace – ekonomické aktivity, doprava, průmysl, zemědělství

SNS

společenství nezávislých států
zahrnuje 9 svazových republik Sovětského svazu

WHO

světová zdravotnická organizace
centrum v Ženevě
úkolem je dosažení všemi lidmi nejvyšší možné úrovně zdraví

mezinárodní dělba práce

zahraniční obchod
interakce mezi zeměmi
ekonomická spolupráce
ekologická stopa
určitá země nějaké zboží nebo služby vyváží (exportuje) nebo dováží (importuje) nebo obojí
rozdíl mezi exportem a importem se označuje bilance neboli saldo
je-li bilance kladná, země v daném oboru více vyvezla než dovezla, a v mezinárodní dělbě práce patří k zemím, které se zaměřují na daný obor
pokud je bilance záporná, země více dovezla než vyvezla a v mezinárodní dělbě práce se na daný obor zaměřují spíše jiné země

b) Rozdělení světa na bohatý sever a chudý jih

rozdělení, charakteristika oblastí

sever

ekonomicky vyspělé státy
Amerika (USA, Kanada), Evropa (celá + Rusko), Asie (Japonsko, Izrael), Austrálie + Nový Zéland
38% rozlohy obývané souše, 22 % obyvatelstva, 85 % světového průmyslu
fungující tržní hospodářství
vysoká zaměstnanost v terciární sféře
velmi nízká zaměstnanost v zemědělství
vysoce rozvinutý systém dopravy – hustá síť, kvalitní silnice, dálnice, systém dopravy
doba dožití – 70-75 let
vysoká vybavenost spotřebními předměty – auta, vybavenost domácností
nízká negramotnost

jih

rozvojové země
78% lidstva, 62% obývané souše
menší vybavení přírodními či lidskými zdroji
koloniální závislost v minulosti
vzdálenost od hospodářských center
těžká dostupnost
odlišná kultura
státy bohaté na nerostné suroviny (nezpracovávají je – nevydělávají na nich)
zemědělství je základem ekonomiky

státy průmyslově zemědělské

základem je zemědělství i průmysl
Indie, Čína, Mexiko, Argentina, Brazílie, Egypt

nesprávnost pojmová, využití

Austrálie a Nová Zéland leží na J polokouli, ale ekonomicky jsou to vyspělé státy
rozdělení je podle historie

c) Státy světa dle vyspělosti

nerozvinuté nebo rozvojové země

probíhá zde migrace do měst (1960 – 22% obyvatel, 2014 – 54% obyvatel)
mají nižší spotřebu a je zde vysoký populační růst (Etiopie, Pákistán, Nigérie)
je zde vyšší míra chudoby a nízká úroveň vzdělanosti
převážně těžký průmysl (strojírenství, hutnictví, těžba, …) a rostoucí znečištění
špatně fungující státní správa
veřejné orgány (školství, zdravotnictví, obrana) jsou na nízké a nedostačující úrovni
relativně mladá populace – průměrný věk pod 30 let
vzdělaní obyvatelé cestují do rozvinutých zemí
často vysoký státní dluh
rychlejší ekonomický růst než u vyspělých zemí

nově industrializované země a rozvíjející se trhy, BRICS

rychlá industrializace
ztráta hospodářského významu zemědělství
orientace na export a volný trh
velký příliv zahraničních kapitálových investic
společenské problémy spojené s přesunem velkého množství obyvatelstva do měst
větší svoboda a dodržování lidských práv než v jiných rozvojových zemích

1. generace (asijští tygři)

Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong, Singapur
rozvoj od 60. let
nyní již rozvinuté státy

2. generace

Malajsie, Indonésie, Thajsko, Filipíny, Mexiko, Brazílie, Argentina, Chile
rozvoj od 80. let
pomalejší růst než v případě asijských tygrů

BRICS – hospodářské uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky

rozvinuté země

vysoká zaměstnanost ve službách
nerovnoměrné rozmístění hospodářství
orientace na vědu, výzkum a techniku
rozvoj cestovního ruchu a dopravy
vysoký hospodářský potenciál
nízký podíl těžby nerostných surovin
rozvinutá energetika, strojírenský a chemický průmysl
vysoké HDP
tržní ekonomika, vysoká životní úroveň (Japonsko, VB, Německo, Švýcarsko)

d) Tři typy ekonomiky

agrární

primární složkou ekonomiky je zemědělství
země třetího světa – Afrika

industriální

primární složkou ekonomiky je průmysl

postindustriální

primární složkou ekonomiky je terciér a kvartér
vyspělé země, bohatý sever

e) Jádrové oblasti x periferie

jádrové oblasti

oblasti s obrovskou koncentrací lidí, průmyslu, obchodu, dopravy, služeb
soustředění moci hospodářské a politické
hospodářsky vyspělé
vysoká zaměstnanost
regiony v rámci států – oblasti, které mají klíčovou roli v ekonomice a politice státu, světadílu nebo světa
vysoká společenská aktivita
světové jádrové oblasti

Severní Amerika, pobřeží a okolí Velkých jezer

megalopole: Chipitto = Chicago – Pittsburgh, Detroit, Cleveland, Toronto
Bos-Wash = Boston – Washington, New York , Philadelphia, Baltimore
více než polovina severoamerického průmyslu
důležité dopravní linky
nejdůležitější světová centra obchodu, financí a světové politiky

Kalifornie a Tichomořské pobřeží

megalopole: San-San – San Francisco. San Diego, Los Angeles
Silicon Valley – světové centrum mikrotechniky
Seattle a Vancouver
soustřeďuje se na nejmodernější mikrotechniky
petrochemie, letecký průmysl (Boeing), strojní průmysl, dřevozpracovatelství (Kanada)

Tokaido (megalopolis)

Japonsko
průmyslový pás – od Tokia po ostrov Kjúšú
žije zde polovina Japonců (50-60 miliónů)
¾ průmyslové výroby Japonska
důraz na elektroniku a automobily
přístavy
tvořena: Tokio-Jokohama, Nagoja-Gifu, Osaka-Kjóto-Kóbe, Kitakjúšú

Evropská jádrová oblast

není souvislá
tvořena nejvyspělejšími regiony Evropy
střední a jihovýchodní Anglie s Londýnskou pánví
kolébka 1. průmyslové revoluce
Británie – Manchester, Liverpool, Leeds, Birmingham, Londýn, …
2/3 HDP
60% Britů

Francie

Pařížská pánev a severní Francie – hranice s Belgií

Benelux

Benelux – konurbace (souměstí) Randstad Holland – Amsterdam, Rotterdam, Haag, Utrecht

Německo

Porýní – vznik těžkého průmyslu

Itálie

Pádská nížina a její okolí
Milán, Turín, Janov
25 mil. lidí
1/3 veškeré výroby Itálie

periferie

oblasti malého hospodářského významu s nízkou intenzitou hospodářské činnosti a malým významem politické moci
nejvzdálenější oblasti od jader
nízká vzdělanost, nízká životní úroveň, nízká zaměstnanost a úroveň dopravy
extrémní přírodní podmínky – Himaláje, Sahara
občas i hustě zalidněné

tradiční hospodářství

nacházejí se zde nejrozsáhlejší oblasti nepoškozené původní přírody
nízká přeměna krajiny
v zemědělství a v průmyslu (těžební, zpracovatelský) – manuální práce
nízká vzdělanost, životní úroveň, zaměstnanost, úroveň dopravy

periferní oblasti

nejchudší oblasti světa

střední Afrika – Sahel = polopouštní území na jižním okraji Sahary představuje pás států táhnoucích se napříč přes celý kontinent – od Senegalu po Somálsko

JZ Asie – Bangladéš, Afghánistán, …

střední Asie – některé státy bývalého SSSR

Mongolsko

střední Amerika – vybrané státy – Honduras, Belize, Nikaragua

současnost

aktuální problémy
v důsledku globalizace kořistnický postup (suroviny, lidská práce…) do zatím nevyužitých periferních oblastí světa
hladomor – střední Afrika, Sahel
zvyšování hladiny světového oceánu a ohrožování některých oblastí zatopením, přírodní katastrofy (povodně, přívalové deště)
civilizační tlak – vytlačování původních národů a z periferních oblastí – Čukčové (Čukotka), Laponci (sever Skandinávie), Indiáni

f) Indikátory vyspělosti zemí

vzdělanost
% zaměstnaných v terciéru a kvartéru
HDP
HNP

g) Současné světové hospodářství

ekonomické indikátory – HDP, HNP

HDP = hrubý domácí produkt
finální celková hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na daném území
64% služby
32% průmysl
4% zemědělství

HNP = hrubý národní produkt

celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu (jak na území tohoto státu, tak v cizině)
šedá ekonomika – souhrn ekonomických vztahů, které porušují běžné a etické a morální
formy společnosti, jsou na hranici zákona a jsou těžko postižitelné patří sem zejména úplatky, nezdaněná práce a příjmy
černá ekonomika – souhrn ekonomických vztahů, které porušují zákony dané země a jsou jednoznačně odhaleny a prokázány
patří sem hospodářská kriminalita – například padělání peněz, daňové úniky, prodej drog, prostituce, hazardní hry a organizovaný zločin – mafie
složené indikátory – (HPI – index lidského rozvoje, MPI – vícenásobný index chudoby, parita kupní síly)

HPI – Index lidského rozvoje

prostředek pro srovnání klíčových rozměrů lidského rozvoje, mezi které patří:
dlouhý a zdravý život, přístup ke vzdělání, životní standard a celková vyspělost státu
jedná se tedy o ukazatel životní úrovně

MPI – Index chudoby

jeho hodnota je tím vyšší, čím více lidí umírá v nízkém věku, nemá žádné vzdělání, přístup k pitné vodě a ke zdravotní péči

Parita kupní síly

číselně je to počet jednotek národní měny, za který lze koupit stejné množství výrobků a služeb na výchozím vnitrostátním trhu (např. českém), jako za jednotku měny X na vnitrostátním trhu měny X

h) Národní bohatství

zahrnuje obecné označení materiálních statků vlastněných v určitém časovém období jistou skupinou (národem, třídou atd.)

ch) Průmysl

charakteristika

je to složka socioekonomické sféry
vedoucím odvětvím materiální výroby
vyspělé země 75% průmyslové výroby, rozvojové země 25% výroby
ovlivňuje přírodu svými negativními vlivy, zhoršuje kvalitu životního prostředí

dělení

těžební průmysl – těžba surovin a paliv

zpracovatelský průmysl – zpracování surovin získaných těžebním průmyslem nebo surovin, které získává zemědělství

těžký průmysl

vyrábí převážně výrobní prostředky
strojírenství, obrábění kovů, elektrotechnický průmysl, hutnictví, těžební průmysl, chemický průmysl, petrochemie, stavební hmoty, farmacie

lehký průmysl

vyrábí převážně spotřební předměty – také někdy nazývaný spotřební potravinářství, oděvní, obuvnický, nábytkářský, papírenský, sklářský,…

lokalizační faktory – fyzickogeografičtí, socioekonomičtí

Fyzickogeografičtí

zdroje nerostných surovin, paliv, voda, klimatické poměry, morfologie terénu
vznikly nezávisle na lidské společnosti
jejich vliv na rozmístění průmyslu klesá
významným zdrojem jsou zdroje vody- hutnictví, chemický průmysl

Socioekonomičtí

trh, pracovní síla, doprava, věda, vojenskostrategická hlediska
vliv těchto faktorů je pro rozmístění důležitý
technologické parky (technopolis) – laboratoře, výzkumné závody oborů. Jsou budovány na speciálních pozemcích (poblíž vědeckých center) nejznámější jsou Silicon Walley (u San Francisca)
průmyslové komplexy – v procesu industrializace, seskupují se do nich. Umožňují výhodné využití blízkých materiálních zdrojů a pracovních sil
průmyslové oblasti (rajony) – hustá síť průmyslových závodů a komplexů s dokonalou dopravní infrastrukturou
těžební
charakteristika, význam, lokalizace
je základnou průmyslové výroby, tvoří ji asi 8% světové průmyslové produkce
je závislý na nerostných zdrojích
těžby ovlivňují geologické úložní podmínky nerostných zdrojů, objem zásob, jejich kvalita a dostupnost
největší je těžba uhlí, ropy a železné rudy (1 mld. Tun/tok) X nejmenší je těžba zlata (2000 tun/rok)
paliva: ropa, plyn, uhlí, uran
černé kovy: rudy železa a chromu
rudy neželezných kovů: bauxit, ruda měděná, olovnato-zinkové, niklové, cínové, titanové
drahé kameny: diamanty
chemické suroviny: draselné soli, fosfority, síra
areály těžebního průmyslu

USA

vynikají v těžbě železných rud, mědi, olova, zinku a dalších kovů
1. místo na světě v těžbě fosforitů a síry
dále draselné soli

Kanada

surovinová velmoc díky hlavnímu odběrateli USA (USA investují do těžby na území Kanady)
hlavní exportér zinku, uranu, mědi, niklu, platiny, stříbra, azbestu

Austrálie

v 60. letech intenzivní rozvoj
zahraniční obchod s USA
vedoucí pozice v těžbě bauxitu, manganu, železných rud, titanu a diamantů
významná těžba mědi, niklu a zlata
hlavní odběratelé jsou Japonsko, USA a západní Evropa Jihoafrická republika
zásoby chromu, manganu, vanadu, mědi, olova, zinku a diamantů
velký zdroj pracovních sil
téměř monopolní producent zlata
hlavní odběratelé jsou USA a západoevropské země

Státy Z Evropy

největší spotřebitelé a importéři

Rusko a Ukrajina

produkce železných rud (nejbohatší ložiska na světě)
chrom, měď, nikl, mangan, draselné soli, diamant, slídy

těžba kovů, paliv, drahých kovů, nekovů

Těžba uhlí

průmyslový pás USA, Porúří, britský Midlands, Ukrajina, SV Čína
nejvíce zásob má USA, Rusko, Austrálie, Německo, VB
největší producenti Čína, USA a Indie

Těžba ropy

světové zásoby ropy se odhadují na 137 mld. Tun
největším producentem je Saudská Arábie, poté Rusko, USA (Mexický záliv) a Kanada
v Evropě to je VB a Norsko (severní moře)
OPEC = organizace zemí vyvážející ropu
ovlivňuje těžbu a cenu

Těžba zemního plynu

Rusko (Západní Sibiř) – 1. Místo v těžbě zemního plynu
USA- Texas, Louisiana,
Kanada (provincie Alberta
hlavní exportéři: Rusko, Kanada, Nizozemsko, Norsko, Alžírsko, Indonésie
25% plynu se dodává ve zkapalněném stavu (hlavní dovozci Japonsko, Francie)
energetický
charakteristika, význam, lokalizace
zdroje (obnovitelné, neobnovitelné)
elektrárny tepelné, vodní, jaderné, alternativní
výhody, nevýhody, lokalizace, příklady z ČR, světa

tepelné

produkují 2/3 světové energie
spalují uhlí (někdy ropu – Rusko, plyn, topné oleje, rašelinu)
velké znečišťování životního prostředí
při spalování se uvolňují skleníkové plyny
lokalizace: v okolí měst, v místě těžby uhlí, v blízkosti vody

jaderné

18% energie
ekologicky čistá energie
nebezpečí výbuchu, problém s odpadem
lokalizace: v místě velké spotřeby energie a nedostatkem jiných paliv, na geologicky nepropustném podloží ve stabilních oblastech s bezpečnostním opatřením, blízko vodních zdrojů (7x vyšší spotřeba vody než tepelné)
USA, Francie, Japonsko
Temelín- nejvýkonnější jaderná elektrárna v ČR (České Budějovice)

vodní

levná energie, drahá výstavba
ovlivňuje ekosystém
lokalizace: geologicky nepropustné údolí
země, kde vodní toky tečou v horách (např. Alpské země, Skandinávské státy, Amerika – Brazílie, USA)

typy:

a) průtokové – nejběžnější
b) akumulační – vyrovnaný stav vody
c) přečerpávací
d) přílivové

největší:

Tři soutěsky (na řece Jang-c‘-ťiang ) – Čína (dominantní elektrárna, sesadila z 1. místa USA)
hydroelektrárna Itaipu na hranici mezi Brazílií a Paraguayí – řeka Parná (2. největší na světě)
USA – Grand Coulee
u nás – Vltavská kaskáda, Nechranice

alternativní zdroje

zdroje nevyčerpatelné
sluneční: největší v Saudské Arábii
větrné: hlučné, největší v USA, u nás v Krušných horách, na velkých plochách – na stepích (v Americe prérie – celý středozápad USA)
geotermální – využívají tepla z nitra země (Island – protože leží na rozhraní dvou litosférických desek), dále Itálie, Kalifornie, Nový Zéland, Japonsko, Island
vodní – Ob, Jenisej, řeka Parná – přehrada Itaipu
přílivová elektrárna – Francie – Biskajský záliv
zpracovatelský
charakteristika, význam, lokalizace
zabývající se zpracováním surovin a polotovarů průmyslového i zemědělského původu
hutnictví, strojírenství, chemický průmysl, spotřební průmysl a potravinářský průmysl
odvětví
hutnictví (černá a barevná metalurgie, suroviny, význam, lokalizace)
hutnictví neboli metalurgie, zahrnuje výrobu železa, oceli, neželezných kovů
hutnictví železa a oceli – největší výrobci surového železa i oceli – Čína, Japonsko, Rusko, USA, Ukrajina
hutnictví neželezných kovů – hutnictví hliníku, zinku, mědi, olova (Kanada, Austrálie, Jihoafrická republika)
bauxit – v subtropech a tropech (pobřeží Guinejského zálivu v Karibské oblasti)
rozsah strojírenství v určité zemi je ukazatelem jejich hospodářské vyspělosti
všeobecné strojírenství: obráběcí stroje (Japonsko, Německo, Rusko, USA, Itálie)
dopravní strojírenství: výroba lodí, automobilů (Japonsko, Jižní Korea)
automobilový průmysl: největší složka průmyslu (ZE, Severní Amerika, Japonsko)

3 velké strojírenské regiony:

Severoamerický region (USA, Kanada, Mexiko, Portoriko) – má vedoucí postavení, produkuje 1/3 světové produkce (produkce automobilů, letadel, velkých počítačů)
Západoevropský region (Státy EU) – 30% světové produkce, vede Německo, dále Francie, VB, Itálie a Španělsko
Region východní a jihovýchodní Asie – centrum v Japonsku (drahá strojírenská mocnost světa) 20 % světové produkce
chemický (suroviny, lokalizace, význam, obory, významné regiony)
je náročný na vodu – chemické kombináty jsou orientovány na řeky se stabilním průtokem (USA- Mississippi nebo na Velká kanadská jezera)
petrochemie – při Perském zálivu- v Saudské Arábii, Kuvajtu a Kataru
produkce hnojiv – Čína, USA, Rusko, Kanada
produkce plastů – USA, Japonsko, Německo
produkce chemických vláken – průmysl celulózy a papíru je soustředěn v oblastech bohatých na jehličnaté lesy s dostatkem vody a s velkou výrobou elektřiny (USA, Kanada)
spotřební (odvětví, význam, suroviny, …)

Textilní průmysl

dominuje bavlnářství (spíše v rozvojových zemích)
pletařství- USA, Japonsko, Čína
bavlněné látky- Japonsko, Itálie, Německo, ale také i
Jižní Korea, Tchaj-wan a Čína
největším areálem textilního průmyslu je jiho-atlantský
region USA

Oděvní průmysl

vyniká Řím jako centrum masové módy (Itálie – Prada, Gucci)
Paříž – nejnáročnější móda (Chanel, Dior)
New York – největší středisko

Obuvnický průmysl

největší exportéři Tchaj-wan a Španělsko (kožená obuv)

Kožešnický průmysl

typický pro vyspělé státy, je náročné na lidskou práci,
kvalifikaci i tradici
vedoucí postavení USA a Německo Klenotnický průmysl
vysoké nároky na ruční práci, vyznačuje se malou mechanizací
vedoucí postavení v Indii, Španělsku, Řecku a Itálie

potravinářský (rozmístění, význam)

i) Průmyslové oblasti světa

Severovýchod USA – území mezi Velkými jezery a pobřežím Atlantiku
Západní Evropa – pás ze střední Anglie přes státy Beneluxu, severní Francii, Porúří, Porýní v Německu, přes Švýcarsko do Itálie
Japonsko – ostrovy Honšú a Kjúšú.