Země jako vesmírné těleso - otázka ze zeměpisu (5)

Otázka: Země jako vesmírné těleso

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Kristýna

Země jako vesmírné těleso

Vysvětli základní koncepce vzniku Země.
Popiš vývoj názorů na postavení Země ve vesmíru.
Vyjmenuj komponenty sluneční soustavy.
Charakterizuj tvar, velikost a stavbu Země.
Které pohyby vykonává Země a jaké jsou důsledky těchto pohybů?
Zobrazení Země na mapách. Jak se nazývá věda o studiu a zhotovování map? Měřítko mapy.
Které znáš zeměpisné souřadnice a co udávají?

Vysvětli základní koncepce vzniku Země.

Kreativistická – Zemi stvořil Bůh
Hypotéza Velkého třesku – existovala látka o velké teplotě a hustotě v podobě kuličky o nepatrné velikosti → v ní došlo k výbuchu – tzv. Velkému třesku → látka se začala rozpínat → shlukováním jejích částí se začala tvořit kosmická tělesa
Velký třesk – před 14 mld. let
vznik Země – před 4, 6 mld. let

Popiš vývoj názorů na postavení Země na vesmíru.

Geocentrický názor (Aristoteles, Ptolemaios) → Země je středem vesmíru a všechna nebeská tělesa krouží kolem ní
Heliocentrický názor (Koperník, Galileo, Bruno, Kepler) → 16. a 17. století; Slunce středem sluneční soustavy a celého vesmíru
od konce 19. století – obrovský rozvoj
1957 – 1. umělá družice vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Slunce – Sputnik I
12. 4. 1961 – J. A. Gagarin – 1. ve vesmíru, obletěl Zemi
1969 – Armstrong, Aldrin – na Měsíci – Apollo 11

Dnes: Země i Slunce jsou součástí naší Galaxie, Slunce je jednou z hvězd naší Galaxie, ve vesmíru je mnoho galaxií.

Vyjmenuj komponenty sluneční soustavy.

Slunce, planety, měsíce planet, planetky, komety (př. Halleyova, Kohoutkova), meteority (př. Tunguský), asteroidy, meziplanetární plyn a prach.

planety vnitřní, zemského typu – Merkur, Venuše, Země, Mars (pevný povrch)
planety vnější, velké planety – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
komety – tvořeny ledem a zmrzlými plyny s příměsí hornin → když se zmrzlá složka vypařuje, vidíme kometu
Měsíc – přirozená družice Země, vzdálená 384 000 km
- vykonává tři pohyby: kolem své osy, kolem Země a kolem Slunce
- nov, 1. čtvrť, úplněk, 3. čtvrť = 28 dní

Slunce – hvězda, obíhá okolo středu Mléčné dráhy, tvoří centrum sluneční soustavy

– koule žhavého plazmatu, produkuje ohromné množství energie

– od Země vzdálené cca 150 milionů km ( → je to hvězda Zemi nejbližší)

Charakterizuj tvar, velikost a stavbu Země.

→ TVAR

Starověk – Země je plochá deska, má konec
Země svým tvarem připomíná kouli, ale je zploštělá v oblasti pólů → GEOID
Pro kartografii se používá tzv. referenční koule.

→ VELIKOST

Poloměr: 6378 km (pomůcka pro zapamatování: šetři se osle – šest tři sedm osm)
Obvod rovníku: 40 075 km
Plocha Země: 510 mil. km² (oceán 361 mil. km² ²⁄₃, souše 149mil. km² ¹⁄₃)

→ STAVBA

JÁDRO
- nejvyšší podíl v něm mají železo a nikl
- → vnější: tvořeno ještě kobaltem, sírou, křemíkem a kyslíkem, což mu dává polotekutou strukturu → zabraňuje pronikání zemětřesných s-vln (sekundární vlny – příčné vlny) skrz tuto část, neboť tyto vlny nejsou schopny procházet skrz kapalinu
- → vnitřní: zploštělý tvar, nejvíce odpovídá elipse

PLÁŠŤ
- → svrchní: tvořen převážně z křemičitanů železa a hořčíků
- → spodní: převážně z oxidů a sulfidů železa, hořčíku a dalších kovů

KŮRA
- tvoří ji horniny složené z nerostů, křemík, hořčík,… téměř všechny chemické prvky
- → kontinentální kůra: má 3 vrstvy a proměnlivou tloušťku, tvoří kontinenty, šelfy, kontinentální svahy
- → oceánská kůra: dvouvrstvá, tenčí, tvořící dna oceánu, pánve, příkopy
- → přechodná: nejvzácnější, třívrstvá (dno Černého moře)

Které pohyby vykonává Země a jaké jsou důsledky těchto pohybů?

a) Pohyb kolem své osy (rotace Země kolem své osy)

rotace Země je pohyb planety Země kolem její vlastní osy
Země rotuje směrem k východu, z pohledu Polárky jde o pohyb proti směru hodinových ručiček
jedna otočka trvá 23 hodin, 56 minut a 4,091 sekund – hvězdný den
polohu zemské osy mohou pozměnit zemětřesení, např. silné zemětřesení v Japonsku v roce 2011 ji vychýlilo asi o 16 cm
vlivem rotace se postupně přesunují oblast Sluncem osvětlená a oblast od Slunce odkloněná, což se na povrchu projevuje jako střídání dne a noci → rozdělení zemského povrchu dle poledníků na 24 časových pásem po 15°
Slunce vrcholí postupně od východu k západu nad různými poledníky – místní čas (datová hranice, kde se mění datum – 180. poledník)
rotace Země je složitý geofyzikální proces, který ovlivňuje celá řada dalších jevů a procesů, například: slapové síly Slunce a Měsíce, změny ve zploštění na zemských pólech, pohyby magnetických pólů, procesy probíhající uvnitř zemského jádra a pláště, pohyby kontinentů a tektonických desek apod.

b) Oběh Země kolem Slunce

tvar elipsy, Slunce leží v ohnisku
365 dní 5 hodin 48 minut 45,7 sekundy → přestupný rok jednou za 4 roky
příčinou střídání ročních dob je sklon zemské osy

c) Pohyb Země spolu s Měsícem kolem barycentra

Měsíc a Země tvoří vzájemně gravitačně spjatou dvojici, která se otáčí kolem společného těžiště – barycentra
způsobuje slapové jevy

Zobrazení Země na mapách. Jak se nazývá věda o studiu a zhotovování map? Měřítko mapy.

KARTOGRAFIE = vědní obor zabývající se tvorbou a studiem map
- základem mapy je síť rovnoběžek a poledníků

MĚŘÍTKO MAPY je poměr zmenšení mapy vůči skutečnosti
- mapy malého měřítka (1 : 1 000 000 a více, znázorňují obrovské území, jsou značně zkreslené)
- mapy středního měřítka (1 : 200 000 – 1 : 1 000 000)
- mapy velkého měřítka (1 : 100 – 1 : 200 000, zobrazují pouze malá území, jsou minimálně zkreslené)
- katastrální mapy (1 : 5000)

ROZDĚLENÍ MAP
Podle plochy, na kterou se promítá
- a) mapy azimutální – promítá se přímo do roviny, nejčastěji pro zobrazení vrchlíku Země (polární krajiny, malá území)
- b) mapy válcové – promítá se na plášť válce
- c) mapy kuželové – promítá se na plášť kužele
- d) mapy kombinované (nejčastější) – matematickým odvozením
Podle obsahu
- a) mapy s topografickým obsahem – všechny prvky jsou vyvážené – př. Katastrální
- b) mapy tematické – hlavní náplň tvoří příslušný tematický obsah – př. Mapy fyzické, klimatické, vegetační, politické

OBSAH MAPY tvoří 3 složky

1) polohopis

zachycuje horizontální situaci v krajině (vodstvo, sídla, rostlinstvo…)
znázornění: značkami – plošné, bodové, čárové, jsou v legendě

2) výškopis

zachycuje proměnlivou nadmořskou výšku pomocí vrstevnic – čára zachycující místa se stejnou nadmořskou výškou

3) popis

podává potřebné informace o mapovém území, jména zobrazených objektů

Které znáš zeměpisné souřadnice a co udávají?

Pro určení polohy na zemském povrchu užíváme souřadnicovou soustavu.
Rovina rovníku je rovina proložená středem Země kolmo na osu otáčení.
Zeměpisná šířka je úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí určovaného bodu se středem Země.
Rovnoběžky jsou spojnice všech bodů stejné zeměpisné šířky. Rovnoběžky se číslují od 0° do 90° – od rovníku k pólům. Na severní polokouli se určuje severní zeměpisná šířka (s. š.). Na jižní polokouli se určuje jižní zeměpisná šířka (j. š.).
póly – 90°
rovník – 0°
obratníky – 23°27´ (s. š. = o. Raka, j. š. = o. Kozoroha)
polární kruhy – 66°33´ (s. š. = severní p. k., j. š. = jižní p. k.)
Zeměpisná délka je úhel, který svírá rovina základního poledníku s rovinou místního poledníku.
Poledníky jsou spojnice všech bodů stejné zeměpisné délky. Jako základní poledník (0°) byl mezinárodní dohodou stanoven GREENWICHSKÝ poledník (Londýn).
Zeměpisná síť je tvořena rovnoběžkami a poledníky, slouží k určování polohy bodů na zemském povrchu a umožňuje tak orientaci.