Albánie – seminární práce

 

   Otázka: Albánie

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): baraz

 

Barbora Zlatohláková

Úvod

Moje seminární práce je na téma Albánie. Zaměřuji se na socioekonomickou stránku tohoto státu. Albánie je středomořský stát v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Sousedí s Černou Horou, Makedonií, Kosovem a Řeckem. Západní část Albánie leží na pobřeží Jaderského moře, zatímco její jihozápadní část leží na pobřeží Jónského moře.

 

Hospodářství

Zemědělství

Zemědělství tvoří asi 24,6 % HDP. V zemědělství je zaměstnáno 58 % práceschopných obyvatel. Albánská zemědělská výroba pokrývá pouze 25 % poptávky domácího trhu. 75 % potravinářských a zemědělských výrobků se musí dovážet ze zahraničí, aby byly pokryty základní potřeby obyvatelstva. V Albánii převažuje rostlinná produkce. Pěstují se obiloviny, luskoviny, olejniny, brambory, cukrová řepa, zelenina (v pobřežních nížinách a horských kotlinách), v příhodných podmínkách se vyskytuje vinná réva nebo bavlna. Významné je pěstování tabáku, oliv a ovoce (jablka, hrušky, citrusové plody) při pobřeží. Albánští zemědělci vypěstují 10 000 t ovoce a zeleniny, z čehož je 90 % prodáno na domácím trhu a 10 % jde na export. Také se zde vyrábí med, mléko, alkoholické i nealkoholické nápoje.

V živočišné výrobě je především zastoupen chov ovcí a koz, ale zvyšuje se také chov skotu a prasat. Kvůli poloze Albánie je velmi důležitý také rybolov.

Více než polovina orné půdy je zavlažována. (okolí Jerevanu a Arasu)

 

Průmysl

Průmysl v Albánii začal vznikat až po druhé světové válce. Jeho podíl na tvorbě tvoří asi 10,2 % HDP. Nejvýznamnějšími sektory jsou textilní,  kožedělný, papírenský, těžební, chemický, umělých hmot a dále pak zpracování nerostných surovin. Těží se ropa, měď, chróm, nikl a další nerostné suroviny. Albánie má zásoby zemního plynu, uhlí, vápence, kaolínu, stavebních materiálů, říčního štěrku, magnezitu, dolomitu a olivínu. Významné uhelné pánve se nacházejí v Tirana-Durres, v širším okolí obcí Mborje, Drenove a Memaliaj. Celkem je v Albánii cca 250 soukromých a 10 mezinárodních společností, které se zabývají těžbou surovin. Důležitá je těžba přírodního asfaltu. Vyrábí se olivový olej, ovocné, zeleninové a rybí konzervy, tabákové výrobky, vína, destiláty a cukry. Prosazuje se také výroba stavebních hmot a dřevozpracující průmysl. Průmyslovými centry jsou Tirana, Brač a Elbasan.

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých sektorech je následující:

  • zemědělství 47 % (vyspělé státy asi 5 %),
  • průmysl 31 %,
  • služby 22 %

 

Stavebnictví

Albánské stavebnictví se podílí 9,1 % na tvorbě HDP. Je to nejvýrazněji se rozvíjející se odvětví albánského průmyslu. Vystavují se nové hotely, silnice, administrativní budovy, sídliště a rekonstruují se architektonické památky.

 

Energetika

Hlavním zdrojem elektrické energie v Albánii jsou vodní elektrárny. Nachází se zde kolem 80 hydroelektráren.

 

Služby

Podílí se 46 % na tvorbě HDP. Nejvýznamnějšími z nich jsou telekomunikace, turistika, bankovní a pojišťovací služby.

 

Cestovní ruch

Mezi nejvýznamnější turistická střediska patří okolí Drače (Jadran) a riviéra mezi Vlorou a Sarandou (Iónské moře). Staví se nové ubytovací kapacity s požadovanou vybaveností (restaurace, pizzerie, kavárny a samoobsluhy). Turisty láká příjemné klima, pobřeží dlouhé 420 km. Albánie se snaží zlepšit podmínky pláží, které jsou často znečištěné. Podle statistiky Ministerstva turistiky Albánské republiky v roce 2004 navštívilo zemi 375 000 zahraničních turistů.

 

Doprava

Albánie se snaží o vylepšení dopravních podmínek, momentálně jsou jedny z nejhorších v Evropě. Většina železničních tratí je ve velmi špatném stavu. MMF (Mezinárodní měnový fond) radí albánské vládě investovat peníze do výstavby silnic, ne železnic. Albánie chce ale udržet železniční trať Tirana-Drač s vybudováním odbočky na letiště Rinas. V roce 2004 byla dokončena výstavba a rekonstrukce řady silničních tahů. Mezi Tiranou a Dračí již existuje čtyřproudá dálnice; spojení se Skadarem a Rrozgodine jsou také kvalitní a nově postavené.

 

Obyvatelstvo

V Albánii žije od roku 2009 3 639 453 obyvatel. Z 95 % je tvořena Albánci. Na severu země žijí Ghekové a na jihu Toskové.

Demograficky se jedná o velmi mladou zemi, neboť střední věk obyvatelstva je 29,9 let (v porovnání 40,1 let u ČR). Země se potýká s vysokou nezaměstnaností, korupcí dosahující až na nejvyšší místa a organizovaným zločinem. Země vyváží jen málo, dováží hodně z Řecka a Itálie. Peníze na dovoz pocházejí z finanční pomoci a peněz přivezených uprchlíky zpátky do země.

Masová emigrace do Itálie a Řecka má vliv na stagnaci počtu obyvatel.

Typická je vysoká porodnost (tím i vysoký přírůstek obyvatel, ale i vysoká kojenecká úmrtnost), navíc přes 50 % lidí žije na venkově.

Albánie je členem OSN, NATO, OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), Rady Evropy, WTO, OIC a Unie pro středomoří. Od ledna 2003 je potenciálním kandidátem na vstup do Evropské unie a 28. dubna 2009 o členství v Evropské unii formálně požádala. Albánie je parlamentní republikou a tržní ekonomikou.

 

Vláda a politika

Hlavou státu je prezident, volený Kuvendi neboli Shromážděním Albánské republiky. 140 poslanců je voleno Albánci ve volbách každé 4 roky.

 

Náboženství

Hlavním náboženstvím je islám, který uznává 50% obyvatel, dále ortodoxní křesťanství (35%) a římskokatolické křesťanství (15%). Ortodoxní Albánci žijí převážně na jihu a Albánci římskokatolického vyznání hlavně na severozápadě země. Islám je rozšířen, kromě některých horských oblastí, všude. Albánie je spolu s Kosovem jednou ze dvou evropských zemí s muslimskou většinou.

 

Jazyk

Úředním jazykem je albánština, ale na hranicích s Řeckem se mluví také řecky.

 

Sídla

Hlavním městem Albánie je Tirana. Albánie se administrativně dělí do 12 krajů(Berat, Dibre, Durres, Elbasan, Fier, Gjirokaster, Korce, Kukes, Lezhe, Shkoder, Tirana, Vlore), 36 okresů a 351 obcí.

 

Měna

Měnou Albánie je albánský lek.

 

Nezaměstnanost

Dle oficiálních údajů INSTAT  míra nezaměstnanosti  během roku  2012 oscilovala  od 13,3 % do 13,32 %. V různých lokalitách se však míra nezaměstnanosti pohybuje v rozmezí až  20-30 %. (Shkodra 24 %, Laç 41 %, Kukës 57 %, Peshkopi 41 %). Minimální mzda během roku 2012 vzrostla z 20 000 ALL na 21 000 ALL, což odpovídá cca 151 EUR.

 

Závěr

Ze socioekonomické stránky Albánie vyplývá, že se jedná o stát s velkými zásobami nerostných surovin, s rozvinutým průmyslem a těžbou. Pro Albánii je důležitý vývoz surovin, ale jsou také závislí na dovozu. Albánie je poměrně vyspělý stát, který se v posledních letech velmi rozvinul a osamostatnil. Albánie je lákadlem pro turisty a cestovatele.

 

Zdroje

Internetové:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Alb%C3%A1nie

Stránka byla naposledy editována 7. 3. 2013 v 17:26.

http://referaty-seminarky.cz/albanie/

přidání: 03. srpna 2005

http://katalog.knihovna.celakovice.cz/

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/albanie-ekonomicka-charakteristika-zeme-17813.html#sec2

 

Knižní

Zeměpis světa : Encyklopedie. Přehled všech států a závislých území. Příroda, dějiny, politika, hospodářství / Graham Bateman, Victoria Egan. — Praha : Columbus, 1994. — 512 s.

 

Citace z knihy

„Albánie je nejzaostalejší zemí Evropy. Zemědělství zaměstnává téměř polovinu pracujících, ale v zemi převážně mladých lidí je obrovská nezaměstnanost. Pěstuje se pšenice, kukuřice, cukrovka, zelenina, víno, tabák a olivy.“





Další podobné materiály na webu: