Světové hospodářství – zeměpis

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Světové hospodářství

Předmět: Zeměpis, Ekonomie

Přidal(a): Hallalabych

 

 

Světové hospodářství

  • Význam a rozmístění světového průmyslu (hlavní průmyslové regiony)
  • Světová doprava (vývoj, význam, struktura)
  • Mezinárodní obchod (trasy, hlavní komodity, význam a současné trendy)
  • Cestovní ruch (charakteristika, hlavní oblasti)
  • Průmyslová výroba – 70% celkové produkce
  • Ve velké míře ovlivňuje přírodu a má negativní vliv na životní prostředí

 

Typologie průmyslových odvětví

  • Těžební průmysl – jediná výjimka průmyslu, nejde o přeměnu surovin ale o jejich získávání – proto řazen do primárního sektoru
  • Energetický průmysl – výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
  • Zpracovatelský průmysl – dělíse dál na: potravinářský, textilní, kožedělný, zpracování dřeva, strojírenský

 

Lokalizační faktory průmyslu

  • přírodní – surovinová základna, klima,voda, reliéf, půda, životní prostředí
  • ekonomicko- technické energie,trh, pracovní síla, doprava, výhody aglomerace, věda a výzkum,kapitál, poptávka
  • sociálně-politické – sociální, politické, historické, strategicko-vojenské
  • Lokalizační faktory nelze chápat izolovaně, v konečném uspořádání průmyslové výroby se projeví soubor několika z nich.

 

Vývoj průmyslové výroby

  • počátky průmyslu spjaty s průmyslovou revolucí (2. polovina 18. století v Anglii)
    • první vynálezy, parní stroje, pracovní stroje
    • industrializace → vzestup produktivity práce a kvantitativní produkce, ale také změny krajiny, sociální struktury a růst urbanizace
  • kvalitativní změny – druhá průmyslová revoluce (přelom 19. a 20. století)
    • užití elektrické energie, spalovacích motorů, pokroky v přenosu informací
  • od 60. let 20. století probíhá vědeckotechnická revoluce
    • rozvoj přírodních a technických věd, aplikovaný výzkum, informační technologie
  • rychlý přenos poznatků do výrobní a společenské praxe
    • v průmyslu: robotizace, automatizace, elektronizace, využití počítačů, pronikání do mikrosvěta a makrosvěta, přenos a zpracování informací, biotechnologie
    • zvýšení kvantity, kvality i rozmanitosti produkce, enormní růst produktivity práce
  • už v 19. století velký náskok západní Evropy a Severní Ameriky
  • dodnes nerovnoměrné rozmístění zpracovatelského průmyslu (drtivá převaha Severu)

 

Hlavní průmyslové regiony

  1. USA – NAFTA (celní unie s Kanadou a Mexikem)
    • severovýchodní pobřeží (BosWash, Chipitts), západní pobřeží (SanSan, Severovýchod), jih
    • vysoká výkonnost, sepětí s výzkumem, důraz na moderní obory a odvětví
    • technologické parky, dopravní strojírenství, elektrotechnika, petrochemie
  2. EU + VB
    • pás táhnoucí se od střední Anglie, přes Benelux, východní Francii, západní Německo a Švýcarsko po Pádskou nížinu na severu Itálie, ale i periferní oblasti zažívají růst a modern.
    • tradiční průmyslová oblast s postupnými strukturálními změnami pružně reagující na vědecký a technický pokrok
  3. JV Asie
    • Japonsko, Taiwan, Korea, JV pobřeží Číny
    • hlavně Japonsko – jih Honšú, a ostrov Kjúšú
      • od konce 19. století rychlý rozvoj průmyslu; rychlé zavádění technických novinek, efektivita
      • dopravní strojírenství, elektronika, elektrotechnika
    • Taiwan i Korea také dosáhli v průmyslové výrobě úrovně vyspělých států – největší producenti mikroprocesorů, elektorniky či automobilů
    • Čínské pobřežní zóny jsou také zdatné a chrlí miliony výrobků, ovšem už ne pouze nekvalitní
  4. Rusko
    • zaostává kvůli dřívější jednostranné orientaci na těžký průmysl
    • opožďování ve vědeckotechnickém pokroku

 

Charakteristika průmyslových odvětví

Strojírenství

  • odvětví, které přinesla průmyslová revoluce, zaměstnává cca 1/3 EA v průmyslu
  • základní průmyslový obor, spolu s energetikou zajišťuje veškerou další průmyslovou výrobu
  • soustřeďuje se především do vyspělých zemí (montážní závody často v zemích s levnější pracovní sílou, vývojová centra v mateřské zemi)

 

Chemický průmysl

  • zahrnuje i průmysl farmaceutický, petrochemický, gumárenský, kosmetický, rafinérie ropy či průmysl umělých hmot
  • v čím dál větší míře nahrazuje přírodní suroviny – důležitý v zemědělství (hnojiva, insekticidy)
  • ještě více než u strojírenství je patrný přesun do rozvojových zemí (přece si to nezaprasíme u sebe žejo..)

 

Hutnictví

  • základním odvětvím průmyslu, nicméně díky syntektickým výrobkům význam relativně klesá
  • zvyšují se požadavky na kvalitů kovů, respektive jejich slitin
  • také tlak na přesunutí výroby do míst s levnější prac. silou, nicméně těžiště výroby stále soustředěna ke tradičním průmlsovým velmocím + NIZ (Thajkso, Malajsie, Taiwan), Indie a Čína

 

Lehké spotřební obory (potravinářský, textilní, oděvní, kožedělný průmysl)

  • potravinářství rozloženo nejrovnoměrněji, ostatní odvětví ztrácejí ve vyspělých zemích pozice – neschopnost konkurovat levné pracovní síle (Jižní a JV Asie)

 

Průmysl skla, keramiky a porcelánu

  • I zde produkční regiony vyspělých zemí vystaveny levné konkurenci (např. české sklářství)
  • Jediná naděje je zaměření na kvalitu, v masové výrobě nelze konkurovat

 

Dřevozpracující, nábytkářský, papírenský a polygrafický průmysl

  • obory úzce vázány místí tradicí a přírodními podmínkami
  • dřevozpracující poměrně rozptýlen
  • papírenský koncentrován tam kde je dostatek jehličnatých lesů a vysoké energetické kapacity – S Amerika a S Evropa
  • polygrafický převážně SV USA

 

Změny v odvětvých a územní struktuře průmyslu

  • změny v odvětvové struktuře
    • nástup moderních oborů a útlum těžkých tradičních odvětví náročných na energii, suroviny, pracovní sílu, s množstvím odpadu
  • změny v územní struktuře
    • ústup od přílišné koncentrace do tradičních zón, umísťování nových oborů do méně industrializovaných oblastí (dekoncentrace)
  • vedoucí postavení zaujímá strojírenství
    • ukazatel hospodářské vyspělosti státu
    • hlavní koncentrace na severní polokouli, ale rychlý rozvoj i v Latinské Americe a JV Asii
    • hlavní složkou je dopravní strojírenství – výroba aut, letadel, vlaků, strojů
  • rychlý rozvoj prodělal chemický průmysl
    • zpracování ropy a zemního plynu; biochemie
    • tendence přesunu do rozvojových zemí kvůli kontaminaci životního prostředí
  • velký význam mají i moderní obory jako elektrotechnika a elektronika
    • domácí spotřebiče, počítače, spotřební elektronika

 

Světová doprava

  • liniový charakter
  • 35 mil. km cest
  • 3-4% zaměstnanců
  • zásadní podmínka pro prostorovou dělbu práce
  • Spotřeba 1/4 paliv, 3/4 olejů, 1/3 kovů
  • Pojmy:
    • výkon dopravy = osobokilometr, tunokilometr (10k tun x 10k km = výkon)
    • objem přepravy = množství nákladu, osob, nezahrnuje vzdálenost
    • mobilita obyvatelsva = počet jízd
  • Doprava:
    • osobní
    • nákladní
  • Historie:
    • Starověk – Římské dlážděné cesty, mořeplavba
    • mezníkem průmyslová revoluce – J. Watt, Fulton, 1825 – Stockton, Darlington (První železniční trať)

 

Složky:

1) Dopravní cesty – silnice, železnice

  • 33 milionů km = součet všech dopravních cest na pevnině (88 % silnice + 5% železnice a potrubí + 2% vodní cesty (řeky))

2) Dopravní prostředky – loď, auto, vlak

3) Zařízení obslužného charakteru – letiště, nádraží, přístav, benzínová pumpa

 

Železniční doprava

  • 1825 Stockton – Darlington – první železnice, 1829 – Stephenson’s rocket – první moderní loko
  • maximální hustota – Německo, Belgie, Česko – Bohužel se od svého vzniku skoro nezměnila
  • V ČR většina tratí jednokolejná – 80% všech tratí
  • více rozchodů (rozměrů kolejí) – Stephensonský 1435 mm
    • Bývalé země SSSR mají širokorozchodné koleje —> aby se tam západ nedostal
  • MagLev = magnetická levitace – “vlak”
  • Supsan = ruský druh rychlovlaku
  • Pendolíno = italský koncept s náklopnými skříněmi – nemusí zpomalit při projíždění oblouku
  • Trakce:
    • parní – malá účinnost
    • elektrická – jen 12% tratí
    • dieselová
  • přeprava velkých nákladů na velké vzdálenosti – více jak polovina nákladní přepravy

 

Silniční doprava

  • více než miliarda vozů
  • roli hraje kvalita sítí
  • vedoucí postavení v ososbní přepravě
  • negativa: hluk, prach, emise
  • počátky na konci 19.století
  • klíčový mezník – Ford model T – počátky individuální automobilizace
  • ČR – 7 milionů aut – přihlášených

 

Letecká

  • nejmladší, nejdynamičtější, nejrychlejší, nejbezpečnější, poměrně levná
  • létá v koridorech, rychlost cca 700-900 km/h
  • značná zátěž pro životní prostředí
  • Nejrozšířenější leteckou síť má USA – spousta vnitrostátních letů

 

Největší letiště (podle odbavených pasažérů)

  1. Hartsfield – Atlanta USA
  2. Beijing Intl. – Peking, Čína
  3. Heathrow – Londýn, VB
  4. Haneda – Tokyo, Japonsko
  5. Los Angeles Intl. – Los Angeles, USA
  6. Dubai Intl.
  7. Chicago O’Hare Intl.
  8. Paris-Charles de Gaulle

 

Námořní doprava

  • gró mezikontinentální přepravy, hlavně objemné náklady na velké vzdálenosti – kontejnery
  • osobní přeprava není moc populární, trvá dlouho
  • Atlantický oceán 2/3 lodní dopravy

 

  • Nejdůležitější směry:
    • Z Evropa – S Amerika
    • Perský záliv – Z Evropa
    • Perský záliv – J Evropa
    • Perský záliv – S Amerika
    • Perský záliv – V Asie
    • Japonsko – Austrálie
    • Japonsko – S Amerika

 

  • Největší přístavy (podle obratu nákladu)
    • Rotterdam
    • Singapur
    • Šanghaj
    • Hongkong
    • Magoja
    • Jokohama
    • Antverpy
    • Pusan
    • Marseille
    • Hamburg

 

Potrubní doprava

  • dnes rozvádí ropu a zemní plyn
  • zemní plyn z Ruska a Norska
  • ropa z Ruska
  • budoucnost Hyperloop?? 😀

 

Cestovní ruch

  • segment služeb zaměřující se na trávení volného času mimo své bydliště
  • Spadá pod něj:
    • ubytovací kapacity
    • jejich zprostředkovatelé

 

Rozdělujeme na:

  • Incoming – lidé, kteří do destinace cestují
  • Outgouing – lidé, kteří z destinace cestují ven
  • aktivní – příjmy od zahraničních turistů
  • pasivní – výdaje našich občanů při pobytu v zahraničí
  • Cestovní kancelář = je pojištěná, může zprostředkovávat balíčky služeb
  • Cestovní agentura = není pojištěná a nemůže prodávat balíčky služeb (výlet i s dopravou a ubytováním)
  • fakultativní výlet = volitelný výlet, placený navíc (aquapark, archeologické naleziště)
  • návštěvník = nepřenocuje X turista = přenocuje

 

Nejnavštěvovanější země světa:

  1. Francie
  2. USA
  3. Čína
  4. Španělsko
  5. Itálie
  6. Turecko
  7. VB
  8. Německo
  9. Rusko
  10. Česko

 

Nejnavštěvovanější Evropská města:

  1. Paříž
  2. Londýn
  3. Řím
  4. Barcelona
  5. Benátky
  6. Vídeň
  7. Amsterdam
  8. Praha

 

Mezinárodní obchod

Pojmy:

  • barter = výměnný obchod, zboží za zboží
  • obrat obchodu = import a export dohromady
  • obchodní bilance = rozdíl exportu a importu
  • export = vývoz, objem zboží, služeb, který určitý stát vyrobía odveze
  • import = dovoz, objem zboží, služeb, který určitý stát doveze ze zahraničí
  • reexport = nákup v zahraničí a prodej do jiného zahraničního státu
  • valuta = označení peněz zahraniční měny v hotovosti
  • deviza = pohledávky a závazky v cizí měně
  • clo = peněžní čátka, kterou stát vybírá při pohybu zboží a služeb přes hranice
  • dovozní kvóta = kvantitativní omezení dovozu
  • Embargo = zákaz vývozu (např. suroviny, výrobku, zbraní) do nějakého státu či zákaz obchodování s tímto státem.
  • Saldo = rozdíl mezi exportem a importem, záporné saldo = větší dovoz, kladné saldo = větší vývoz

 

Hlavní forma mezinárodní dělby práce

  • umožňuje specializaci → úspora výrobních nákladů → růst efektivnosti výroby → rozvoj společnosti
  • Rozvojové státy exportují zemědělské produkty a suroviny a importují většinu průmyslových výrobků.
  • Většinu exportu rozvinutých států naopak tvoří průmyslové výrobky, a to zejména s vysokou hodnotou přidané práce – hi-tech.
  • Odlišnou komoditní skladbu mezi vyspělými státy mají například Kanada a Austrálie. Veliké země s malým počtem obyvatel exportují velké množství surovin i zemědělských produktů.
  • U MO sledujeme hlavně objem(obrat) a směr obchodu
  • Největší absolutní obrat: USA, Německo, Francie, Japonsko, VB
  • Největší obrat MO přepočtený na obyvatele: Singapur, Nizozemsko, Lucembursko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Austrálie

 

Hlavní proudy MO:

  • USA – Evropa
  • USA – Japonsko
  • Střední východ – Japonsko
  • Čína – USA, Japonsko, Evropa
  • celosvětově dominuje obchod se strojírenstvím, následují produkty chemického průmyslu a paliva