Světové hospodářství – zeměpis

 

Otázka: Světové hospodářství

Předmět: Zeměpis, Ekonomie

Přidal(a): Hallalabych

 

 

Světové hospodářství

• Význam a rozmístění světového průmyslu (hlavní průmyslové regiony)
• Světová doprava (vývoj, význam, struktura)
• Mezinárodní obchod (trasy, hlavní komodity, význam a současné trendy)
• Cestovní ruch (charakteristika, hlavní oblasti)
• Průmyslová výroba – 70% celkové produkce
• Ve velké míře ovlivňuje přírodu a má negativní vliv na životní prostředí

 

Typologie průmyslových odvětví

• Těžební průmysl – jediná výjimka průmyslu, nejde o přeměnu surovin ale o jejich získávání – proto řazen do primárního sektoru
• Energetický průmysl – výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
• Zpracovatelský průmysl – dělíse dál na: potravinářský, textilní, kožedělný, zpracování dřeva, strojírenský

 

Lokalizační faktory průmyslu

• přírodní – surovinová základna, klima,voda, reliéf, půda, životní prostředí
• ekonomicko- technické energie,trh, pracovní síla, doprava, výhody aglomerace, věda a výzkum,kapitál, poptávka
• sociálně-politické – sociální, politické, historické, strategicko-vojenské
• Lokalizační faktory nelze chápat izolovaně, v konečném uspořádání průmyslové výroby se projeví soubor několika z nich.

 

Vývoj průmyslové výroby

• počátky průmyslu spjaty s průmyslovou revolucí (2. polovina 18. století v Anglii)
  • první vynálezy, parní stroje, pracovní stroje
  • industrializace → vzestup produktivity práce a kvantitativní produkce, ale také změny krajiny, sociální struktury a růst urbanizace
• kvalitativní změny – druhá průmyslová revoluce (přelom 19. a 20. století)
  • užití elektrické energie, spalovacích motorů, pokroky v přenosu informací
• od 60. let 20. století probíhá vědeckotechnická revoluce
  • rozvoj přírodních a technických věd, aplikovaný výzkum, informační technologie
• rychlý přenos poznatků do výrobní a společenské praxe
  • v průmyslu: robotizace, automatizace, elektronizace, využití počítačů, pronikání do mikrosvěta a makrosvěta, přenos a zpracování informací, biotechnologie
  • zvýšení kvantity, kvality i rozmanitosti produkce, enormní růst produktivity práce
• už v 19. století velký náskok západní Evropy a Severní Ameriky
• dodnes nerovnoměrné rozmístění zpracovatelského průmyslu (drtivá převaha Severu)

 

Hlavní průmyslové regiony

1. USA – NAFTA (celní unie s Kanadou a Mexikem)
   • severovýchodní pobřeží (BosWash, Chipitts), západní pobřeží (SanSan, Severovýchod), jih
   • vysoká výkonnost, sepětí s výzkumem, důraz na moderní obory a odvětví
   • technologické parky, dopravní strojírenství, elektrotechnika, petrochemie
2. EU + VB
   • pás táhnoucí se od střední Anglie, přes Benelux, východní Francii, západní Německo a Švýcarsko po Pádskou nížinu na severu Itálie, ale i periferní oblasti zažívají růst a modern.
   • tradiční průmyslová oblast s postupnými strukturálními změnami pružně reagující na vědecký a technický pokrok
3. JV Asie
   • Japonsko, Taiwan, Korea, JV pobřeží Číny
   • hlavně Japonsko – jih Honšú, a ostrov Kjúšú
     • od konce 19. století rychlý rozvoj průmyslu; rychlé zavádění technických novinek, efektivita
     • dopravní strojírenství, elektronika, elektrotechnika
   • Taiwan i Korea také dosáhli v průmyslové výrobě úrovně vyspělých států – největší producenti mikroprocesorů, elektorniky či automobilů
   • Čínské pobřežní zóny jsou také zdatné a chrlí miliony výrobků, ovšem už ne pouze nekvalitní
4. Rusko
   • zaostává kvůli dřívější jednostranné orientaci na těžký průmysl
   • opožďování ve vědeckotechnickém pokroku

 

Charakteristika průmyslových odvětví

Strojírenství

• odvětví, které přinesla průmyslová revoluce, zaměstnává cca 1/3 EA v průmyslu
• základní průmyslový obor, spolu s energetikou zajišťuje veškerou další průmyslovou výrobu
• soustřeďuje se především do vyspělých zemí (montážní závody často v zemích s levnější pracovní sílou, vývojová centra v mateřské zemi)

 

Chemický průmysl

• zahrnuje i průmysl farmaceutický, petrochemický, gumárenský, kosmetický, rafinérie ropy či průmysl umělých hmot
• v čím dál větší míře nahrazuje přírodní suroviny – důležitý v zemědělství (hnojiva, insekticidy)
• ještě více než u strojírenství je patrný přesun do rozvojových zemí (přece si to nezaprasíme u sebe žejo..)

 

Hutnictví

• základním odvětvím průmyslu, nicméně díky syntektickým výrobkům význam relativně klesá
• zvyšují se požadavky na kvalitů kovů, respektive jejich slitin
• také tlak na přesunutí výroby do míst s levnější prac. silou, nicméně těžiště výroby stále soustředěna ke tradičním průmlsovým velmocím + NIZ (Thajkso, Malajsie, Taiwan), Indie a Čína

 

Lehké spotřební obory (potravinářský, textilní, oděvní, kožedělný průmysl)

• potravinářství rozloženo nejrovnoměrněji, ostatní odvětví ztrácejí ve vyspělých zemích pozice – neschopnost konkurovat levné pracovní síle (Jižní a JV Asie)

 

Průmysl skla, keramiky a porcelánu

• I zde produkční regiony vyspělých zemí vystaveny levné konkurenci (např. české sklářství)
• Jediná naděje je zaměření na kvalitu, v masové výrobě nelze konkurovat

 

Dřevozpracující, nábytkářský, papírenský a polygrafický průmysl

• obory úzce vázány místí tradicí a přírodními podmínkami
• dřevozpracující poměrně rozptýlen
• papírenský koncentrován tam kde je dostatek jehličnatých lesů a vysoké energetické kapacity – S Amerika a S Evropa
• polygrafický převážně SV USA

 

Změny v odvětvých a územní struktuře průmyslu

• změny v odvětvové struktuře
  • nástup moderních oborů a útlum těžkých tradičních odvětví náročných na energii, suroviny, pracovní sílu, s množstvím odpadu
• změny v územní struktuře
  • ústup od přílišné koncentrace do tradičních zón, umísťování nových oborů do méně industrializovaných oblastí (dekoncentrace)
• vedoucí postavení zaujímá strojírenství
  • ukazatel hospodářské vyspělosti státu
  • hlavní koncentrace na severní polokouli, ale rychlý rozvoj i v Latinské Americe a JV Asii
  • hlavní složkou je dopravní strojírenství – výroba aut, letadel, vlaků, strojů
• rychlý rozvoj prodělal chemický průmysl
  • zpracování ropy a zemního plynu; biochemie
  • tendence přesunu do rozvojových zemí kvůli kontaminaci životního prostředí
• velký význam mají i moderní obory jako elektrotechnika a elektronika
  • domácí spotřebiče, počítače, spotřební elektronika

 

Světová doprava

• liniový charakter
• 35 mil. km cest
• 3-4% zaměstnanců
• zásadní podmínka pro prostorovou dělbu práce
• Spotřeba 1/4 paliv, 3/4 olejů, 1/3 kovů
• Pojmy:
  • výkon dopravy = osobokilometr, tunokilometr (10k tun x 10k km = výkon)
  • objem přepravy = množství nákladu, osob, nezahrnuje vzdálenost
  • mobilita obyvatelsva = počet jízd
• Doprava:
  • osobní
  • nákladní
• Historie:
  • Starověk – Římské dlážděné cesty, mořeplavba
  • mezníkem průmyslová revoluce – J. Watt, Fulton, 1825 – Stockton, Darlington (První železniční trať)

 

Složky:

1) Dopravní cesty – silnice, železnice

• 33 milionů km = součet všech dopravních cest na pevnině (88 % silnice + 5% železnice a potrubí + 2% vodní cesty (řeky))

2) Dopravní prostředky – loď, auto, vlak

3) Zařízení obslužného charakteru – letiště, nádraží, přístav, benzínová pumpa

 

Železniční doprava

• 1825 Stockton – Darlington – první železnice, 1829 – Stephenson’s rocket – první moderní loko
• maximální hustota – Německo, Belgie, Česko – Bohužel se od svého vzniku skoro nezměnila
• V ČR většina tratí jednokolejná – 80% všech tratí
• více rozchodů (rozměrů kolejí) – Stephensonský 1435 mm
  • Bývalé země SSSR mají širokorozchodné koleje —> aby se tam západ nedostal
• MagLev = magnetická levitace – “vlak”
• Supsan = ruský druh rychlovlaku
• Pendolíno = italský koncept s náklopnými skříněmi – nemusí zpomalit při projíždění oblouku
• Trakce:
  • parní – malá účinnost
  • elektrická – jen 12% tratí
  • dieselová
• přeprava velkých nákladů na velké vzdálenosti – více jak polovina nákladní přepravy

 

Silniční doprava

• více než miliarda vozů
• roli hraje kvalita sítí
• vedoucí postavení v ososbní přepravě
• negativa: hluk, prach, emise
• počátky na konci 19.století
• klíčový mezník – Ford model T – počátky individuální automobilizace
• ČR – 7 milionů aut – přihlášených

 

Letecká

• nejmladší, nejdynamičtější, nejrychlejší, nejbezpečnější, poměrně levná
• létá v koridorech, rychlost cca 700-900 km/h
• značná zátěž pro životní prostředí
• Nejrozšířenější leteckou síť má USA – spousta vnitrostátních letů

 

Největší letiště (podle odbavených pasažérů)

1. Hartsfield – Atlanta USA
2. Beijing Intl. – Peking, Čína
3. Heathrow – Londýn, VB
4. Haneda – Tokyo, Japonsko
5. Los Angeles Intl. – Los Angeles, USA
6. Dubai Intl.
7. Chicago O’Hare Intl.
8. Paris-Charles de Gaulle

 

Námořní doprava

• gró mezikontinentální přepravy, hlavně objemné náklady na velké vzdálenosti – kontejnery
• osobní přeprava není moc populární, trvá dlouho
• Atlantický oceán 2/3 lodní dopravy

 

• Nejdůležitější směry:
  • Z Evropa – S Amerika
  • Perský záliv – Z Evropa
  • Perský záliv – J Evropa
  • Perský záliv – S Amerika
  • Perský záliv – V Asie
  • Japonsko – Austrálie
  • Japonsko – S Amerika

 

• Největší přístavy (podle obratu nákladu)
  • Rotterdam
  • Singapur
  • Šanghaj
  • Hongkong
  • Magoja
  • Jokohama
  • Antverpy
  • Pusan
  • Marseille
  • Hamburg

 

Potrubní doprava

• dnes rozvádí ropu a zemní plyn
• zemní plyn z Ruska a Norska
• ropa z Ruska
• budoucnost Hyperloop?? 😀

 

Cestovní ruch

• segment služeb zaměřující se na trávení volného času mimo své bydliště
• Spadá pod něj:
  • ubytovací kapacity
  • jejich zprostředkovatelé

 

Rozdělujeme na:

• Incoming – lidé, kteří do destinace cestují
• Outgouing – lidé, kteří z destinace cestují ven
• aktivní – příjmy od zahraničních turistů
• pasivní – výdaje našich občanů při pobytu v zahraničí
• Cestovní kancelář = je pojištěná, může zprostředkovávat balíčky služeb
• Cestovní agentura = není pojištěná a nemůže prodávat balíčky služeb (výlet i s dopravou a ubytováním)
• fakultativní výlet = volitelný výlet, placený navíc (aquapark, archeologické naleziště)
• návštěvník = nepřenocuje X turista = přenocuje

 

Nejnavštěvovanější země světa:

1. Francie
2. USA
3. Čína
4. Španělsko
5. Itálie
6. Turecko
7. VB
8. Německo
9. Rusko
10. Česko

 

Nejnavštěvovanější Evropská města:

1. Paříž
2. Londýn
3. Řím
4. Barcelona
5. Benátky
6. Vídeň
7. Amsterdam
8. Praha

 

Mezinárodní obchod

Pojmy:

• barter = výměnný obchod, zboží za zboží
• obrat obchodu = import a export dohromady
• obchodní bilance = rozdíl exportu a importu
• export = vývoz, objem zboží, služeb, který určitý stát vyrobía odveze
• import = dovoz, objem zboží, služeb, který určitý stát doveze ze zahraničí
• reexport = nákup v zahraničí a prodej do jiného zahraničního státu
• valuta = označení peněz zahraniční měny v hotovosti
• deviza = pohledávky a závazky v cizí měně
• clo = peněžní čátka, kterou stát vybírá při pohybu zboží a služeb přes hranice
• dovozní kvóta = kvantitativní omezení dovozu
• Embargo = zákaz vývozu (např. suroviny, výrobku, zbraní) do nějakého státu či zákaz obchodování s tímto státem.
• Saldo = rozdíl mezi exportem a importem, záporné saldo = větší dovoz, kladné saldo = větší vývoz

 

Hlavní forma mezinárodní dělby práce

• umožňuje specializaci → úspora výrobních nákladů → růst efektivnosti výroby → rozvoj společnosti
• Rozvojové státy exportují zemědělské produkty a suroviny a importují většinu průmyslových výrobků.
• Většinu exportu rozvinutých států naopak tvoří průmyslové výrobky, a to zejména s vysokou hodnotou přidané práce – hi-tech.
• Odlišnou komoditní skladbu mezi vyspělými státy mají například Kanada a Austrálie. Veliké země s malým počtem obyvatel exportují velké množství surovin i zemědělských produktů.
• U MO sledujeme hlavně objem(obrat) a směr obchodu
• Největší absolutní obrat: USA, Německo, Francie, Japonsko, VB
• Největší obrat MO přepočtený na obyvatele: Singapur, Nizozemsko, Lucembursko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Austrálie

 

Hlavní proudy MO:

• USA – Evropa
• USA – Japonsko
• Střední východ – Japonsko
• Čína – USA, Japonsko, Evropa

• celosvětově dominuje obchod se strojírenstvím, následují produkty chemického průmyslu a paliva