Světové hospodářství – zeměpis (2)

 

Otázka: Světové hospodářství

Předmět: Zeměpis, Ekonomie

Přidal(a): Johana

 

 

Světové hospodářství

• Systém světového hospodářství se vytvořil vzájemným propojením národních ekonomik jednotlivých zemí světa prostřednictvím mezinárodních integrací
• Základní předpoklady jeho rozvoje jsou světové ekonomické organizace, světové trhy a finance, mezinárodní dělba práce
• Jsou zde velké rozdíly mezi vyspělými státy (západní Evropa, Japonsko, Severní Amerika) a rozvojovými státy (Afrika – kromě JARu, Afghánistán, Bangladéš…)

 

Dělení světového hospodářství

• Primární sektor (těžba nerostných surovin, zemědělství, lesní a vodní hospodářství, rybolov)
• Sekundární sektor (průmysl, stavebnictví, doprava surovin a výrobků)
• Terciární sektor (osobní doprava, školství, zdravotnictví, kultura, obchod)
• Kvartérní sektor (věda a výzkum)

 

Rozvojové státy

• 70 % primér
• Afrika (kromě JARu), jižní Asie, Jižní Amerika

 

Vyspělé státy

• 70% terciér
• Japonsko, Jižní Korea, západní Evropa, Severní Amerika

 

Světová hospodářská centra

• Atlanta
• Chicago
• Londýn
• Tokio
• Los Angeles
• Paříž
• Bangkok

 

Vývoj hospodářství

• Agrární typ ekonomiky
  • Převládal na celém světě před průmyslovou revolucí
  • Samozásobitelské hospodářství (naturální) = každá země vyráběla jen to, co sama potřebovala
  • Hospodářství v různých částích světa se vyvíjelo odděleně
  • Díky zámořským objevům se rozšířil trh na celosvětové měřítko

• Industriální typ ekonomiky
  • Průmysl a stavebnictví
  • 19.– 20. století (Evropa, Japonsko, Austrálie…)

• Postindustriální typ ekonomiky
  • polovina 20. století – vědecko-technická revoluce
  • Soukromé zemědělství – farmy (Austrálie, Amerika)
  • Hromadné zemědělství – (ČSR – JZD nefungovalo)
  • V současnosti – pracuje v zemědělství 45% obyvatelstva
  • V rozvojových zemích – 60%

 

ZEMĚDĚLSTVÍ

• zajišťuje obživu obyvatelstva
• obrovské rozdíly ve výkonnosti ve světě
• dělíme na: rostlinnou a živočišnou výrobu

Rozdělení

• Rolnické – rostlinná výroba (zvířata jen pro obdělávání polí, JV Asie)
• Pastevecké – živočišná výroba (louky, pastviny nebo kočovné – horské oblasti)
• Smíšené – intenzivnější (ve vyspělejších zemích)
  • Plantáže – tropy – banány, kakaovníky, citrusy, kávovníky
  • Žďárové – lesy se vypalují a mění na ornou půdu, bohužel se rychle vyčerpá

Podíl obyvatelstva v zemědělství

• Vyspělé země
  • Nejvíce dominuje tržní agroprůmyslový komplex
  • Do 5 % zaměstnáno v zemědělství
  • Celkem cca 23 milionů osob
• Rozvojové země
  • Zde zaměstnána cca 1 miliarda obyvatel
    • Tradiční – menší hospodářství, žďárové
    • Moderní – velká, plantážní h.

Rostlinná výroba

• Cílem je pěstování plodin (kultur)
• Využívána jako potraviny pro lidskou výživu, krmivo pro hospodářská zvířata a jako suroviny pro zpracovatelský průmysl
• Pěstují se hlavně – obilniny, luskoviny, okopaniny, olejniny, ovoce, vinná réva, chmel, přadné a technické rostliny…

Živočišná

• Zdroje rostlinné výroby přetváří v živočišné produkty
• Zajišťuje výživu obyvatelstva bílkovinami živočišného původu a také dodává suroviny pro některá odvětví zpracovatelského průmyslu
• Intenzita živočišné výroby se vyjadřuje množstvím určitého vyrobeného produktu na jednotku plochy zemědělské nebo orné půdy.
  • extenzivní – kočovný, polokočovný (zásoby na zimu), transhumance (sezónní přesuny), moderní (prérie, pampy)
  • intenzivní – vývojový alpského typu, stálý, moderní stájový

 

Rozdělení zemědělských surovin

• Obilniny
  • Pšenice – Čína, USA, Indie, Rusko, Kanada, Francie, Laplatská oblast
  • Rýže – Čína, Indie, Indonésie, Vietnam, Thajsko
  • Kukuřice – USA, Čína, Brazílie, Rumunsko, Argentina (kukuřičný pás – mezi soutokem Mississippi a Missouri a Velkými jezery)
  • Proso – Indie, USA, Čína
  • Oves – Rusko, Německo, Austrálie, Polsko
  • Ječmen – Rusko, Německo, USA, Kanada, Británie, Francie

• Olejniny
  • Podzemnice olejná – Indie, USA, Čína
  • Slunečnice – Rusko, Ukrajina, J. Evropa
  • Palma kokosová – usušený endosperm = kopra – Filipíny, Indonésie
  • Palma olejná – Malajsie, Indonésie
  • Olivovník – Španělsko, Řecko, Itálie

• Luštěniny
  • Sója – USA, Brazílie, Čína, Argentina
  • Čočka, hrách, fazole

• Hlíznaté rostliny
  • Batáty („sladké brambory“) – Střední Amerika, Brazílie
  • Brambory – Čína, Rusko, Polsko, Indie, USA, Ukrajina
  • Maniok, jamy (také sladké brambory)

• Ovoce a zelenina
  • Banány – Latinská Amerika
  • Citrusy – Brazílie, USA, Čína, Středomoří
  • Jablka – mírný pás
  • Vinná réva – Středomoří, Severní Amerika
  • Rajčata – USA, Čína
  • Papriky, zelí…

• Cukerné rostliny
  • Cukrová řepa – Ukrajina, Francie, Německo, Rusko, USA
  • Cukrová třtina – Indie, Kuba, Brazílie

• Pochutiny
  • Kakaovník – Pobřeží Guinejského zálivu, Brazílie, Ghana
  • Čajové plantáže – Indie, Cejlon, Keňa, Gruzie, J. Čína
  • Chmel – Německo, USA, Česká republika, Polsko
  • Kávovník – Brazílie, Kolumbie, Kostarika, Guinejský záliv

• Koření
  • Pepř, hřebíček, anýz, zázvor, vanilka…

• Technické plodiny
  • Bavlník – USA, Indie, Čína, Egypt, Pákistán
  • Konopí – J. Amerika, Indie
  • Len – Bělorusko, Polsko, Německo, Argentina
  • Juta (textilní vlákno) – Indie, Bangladéš, Monzunová Asie
  • Sisal – Latinská Amerika, Madagaskar, Keňa

• Lékařsky významné rostliny
  • Opium, chinin, mák, kola…

• Chemické suroviny rostlinného původu
  • Tabák – Čína, USA, Indie, Brazílie
  • Přírodní kaučuk – Malajsie, Indonésie, Thajsko

 

Rybolov, lov

• Ryby a produkty z nich tvoří důležitou část naší potravy
• V některých částech světa se řadí mezi první příčky denní potravy – především Japonsko
• V průměru sní každý člověk na světě něco okolo 18 kg ryb za rok. V Japonsko dokonce 60 – 70 kg
• 90 % – lov ryb a velryb, 10 % – lov ostatních mořských plodů (korýši, plži)
• Evropa (Norsko), Amerika (Chile, Peru), Asie (Japonsko, Čína)

 

Chov zvířat

• Skot – Indie, Etiopská vys., La Plata, Z Evrop, USA
• Prasata – Čína, USA, Německo, Španělsko, Nizozemsko, Kanada
• Drůbež – Čína, USA, Brazílie, Indonésie, Rusko, Francie, Nizozemsko
• Ovce – Austrálie, Nový Zéland, Čína, Írán, Indie, Argentina, Turecko
• Kozy – Turecko, Indie, Čína, Pákistán, Etiopie
• Tažná zvířata – Čína, Mexiko, Brazílie, SNS
• Hedvábnictví (bourec morušový) – S. Čína, Indie
• Včelařství

 

Lesní hospodářství

• Amazonie, Konžský prales, V. Asie „plíce světa“
• Od 60. let do konce 80. let se plocha tropických lesů zmenšila asi o 40 % – příčinou je zejména žďárové zemědělství
• Kvůli likvidaci lesů se zmenšuje tvorba volného atmosférického kyslíku a posilňuje se „skleníkový efekt“
• Mezi hlavní exportéry dřeva se řadí Kanada, USA, Rusko a skandinávské země – dřevařský průmysl (papír, celulóza)
• Evropa – jehličnaté lesy (rostou rychleji)
• Vzácná dřeva – mahagon, eben, teak,… obvykle v tropických pralesích

 

Využití půdy

• 36 % – 37% světové souše věnováno zemědělství
  • 10 % – orná půda
  • 25 % – louky a pastviny
  • 2 % – sady, zahrady, vinice, chmelnice…
• Nahrazení původní vegetace (vykácené lesy – Evropa-jih, VB)
• Hodně lesů – severské země (ČR – 30 %)

 

PRŮMYSLOVÁ VÝROBA

• Nejvýznamnější výrobní odvětí – (pracuje v něm cca350 milionů lidí)
• Podle průmyslu lze porovnávat vyspělost jednotlivých států
• Dělí se na: těžební, zpracovatelský a elektrárenský

 

Těžební průmysl

• Základ průmyslové výroby – 8% světové průmyslové produkce
• Je závislý na nerostných zdrojích
• 3 typy:
  • Pánevní – rozsáhlá území, souvislá ložiska rud (železné, uhlí, ropa, zemní plyn)
  • Ohniskový – menší ložiska (neželezné kovy, legovací kovy, chemické suroviny, nerudné zdroje)
  • Rozptýlený – malá ložiska vzácných a drahých kovů (grafit, mastek, azbest)

 

Energetický průmysl

• Využití –> teplo, pohon strojů, osvětlení
• Produkce sekundární energie
• Typy zdrojů:
  • Jaderné elektrárny
    • Staví se na geologicky nepropustných podložích
    • Poblíž velkého vodního zdroje – je potřeba hodně vody na chlazení
    • Problémy s ukládáním využitého paliva (uran)
  • Tepelné elektrárny
    • Současné elektrárny spalují málo kvalitní uhlí
    • Staví se poblíž vodních zdrojů (potřeba velkého množství vody pro chladící věže)
  • Hydroelektrárny
    • Staví se na vodních tocích
    • Nákladná stavba – levný proud
  • Netradiční zdroje
    • Geotermální, přílivová, sluneční, větrná energie

• Evropa vede v produkci elektřiny mezi všemi světadíly světa

 

Zpracovatelský průmysl

• Strojírenský
  • Nejnáročnější průmyslové odvětví
  • Mimořádně velká pestrost výrobků, zahrnuje několik desítek oborů
  • 3 největší centra světového hospodářství – USA. Západní Evropa, Japonsko
• Hutnický
  • Černá (železo a ocel) a barevná metalurgie (barevné kovy)
  • Náročné na spotřebu vody a el. Energie
  • USA, Japonsko, Čína, Indie, Rusko, Kanada, Austrálie…

 

Chemický průmysl

• Náročný na vodu a energii
• Dělí se na lehkou (organickou) a na těžkou (anorganickou)
• U nás – Kralupy nad Vltavou, Litvínov, Lovosice

Potravinářský průmysl, dřevozpracující, průmysl textilní, průmysl celulózy a papíru, průmysl oděvní…

 

DOPRAVA

• = hospod. činnost člověka uskutečňující přepravu lidí, nákladů, energie, informací a zpráv v prostoru a čase na různé vzdálenosti
• Patří do terciérní sféry = služby
• Člení se podle prostředí:
  • Pevninská
  • Námořní
  • Vzdušná (letecká)
• Základní složky dopravy:
  • Prostředky (auta, lodě, vlaky, letadla…)
  • Dopravní sítě (silnice, železnice, letecké a námořnické linky)
  • Dopravní uzle (nádraží, přístavy, letiště)
• Dopravu charakterizuje:
  • Délka dopravní sítě (bez leteckých a námořních tras přesahuje 30 000 000 = cca 22 km/100 km²
  • Hustota dopravní sítě
  • Intenzita dopravy (tunokilometry, osobokilometry)

 

Pevninská doprava

• Druhy dopravy:
  • Železniční
  • Automobilová (silniční)
  • Potrubní
  • Vnitrozemská vodní
  • Speciální druhy – rozvod elektřiny, doprava zpráv a informací

Železniční doprava

• Nejhustší žel. síť v západní Evropě je na východním a západním pobřeží USA
• Nejkratší žel. síť – Island – cca 1 km
• Afrika – málo – jiný rozchod železnic – široko úzkokolejný
• Vznik + rozvoj – průmyslová revoluce
• Především přeprava nákladů
• Střední a velké vzdálenosti
• Celosvětově délka železniční sítě klesá

Automobilová doprava

• Patří k nejmladším a nejrychleji se vyvíjejícím druhům dopravy
• Přeprava osob a nákladů
• Krátké vzdálenosti
• Silnice – 70 % z celkové délky světové dopravní sítě
• Rozvojové státy – cesty s nezpevněným povrchem
• Vyspělé státy – víceproudé komunikace dálničního typu
• Více než ¼ světové silniční sítě je v USA
• Japonsko a Itálie – 100 % silnic se zpevněným povrchem¨
• Nejhustší síť – západní Evropa, Japonsko, severovýchod USA

Potrubní doprava

• Ropa, ropné deriváty, zemní plyn, jiné tekuté látky
• Význam roste – nízké přepravní náklady, ekologičtější
• Délka potrubí se rychle zvětšuje
• ropovod v USA – 19. století
• Hlavní ropovody a plynovody v rozvojových zemích – z naleziště k východním přístavům
• Západní Evropa – dovozní přístavy: Marseille, Rotterdam, Frankfurt nad Mohanem, Antverpy
• Rozsáhlé potrubní sítě – USA, Kanada, Rusko
• Vývoz – Saudská Arábie, Mexiko, Írán
• Síte plynovodů – vyspělé země – rozvojové země využívají plyn jen málo

Vnitrozemská vodní doprava

• Vznik v začátcích civilizace
• Zastíněna železní dopravou
• Přeprava hromadných substrátů
• Střední a dlouhé vzdálenosti
• Výhoda – nízké přepravní náklady, ekologická šetrnost
• Nevýhoda – malá rychlost, jen splavná říčná síť
• Nejdelší vodní cesty – SNS, Čína, USA
• Nejvýkonnější – USA, Čína, Rusko, Německo

Speciální druhy dopravy

• Elektřina
• Vynikající rozvodné systémy v Evropě a S. Americe
• Přenos zpráv a informací
• Ve vyspělých zemích informace výrazně zvyšují svůj podíl na HDP
• Poštovní služba – už ve středověku
• Mobil, fax, internet, kabelovka, e-mail

 

Námořní doprava

• Hromadné náklady s velkým objemem (ropa, rudy, obilí, dřevo)
• Velké vzdálenosti
• Význam osobní dopravy klesá – hlavní význam v trajektových linkách a dopravě při pobřeží
• Atlantik – nejkratší spojení mezi Evropou a Amerikou – 2/3 celkového objemu
• Tichý oceán – ¼ objemu, spojení mezi Asii a USA
• Speciálně upravené lodě:
  • Tankery (cisternové lodě)
  • Balkery (suché substráty)
  • Univerzální lodě (smíšené náklady)
  • Kontejnerové lodě (kontejnery) – na vzestupu
• Přístavy:
  • Univerzální (vyspělé země)
  • Specializované = nakládka a vykládka jednoho typu zboží (rozvojové země)
• Přístavy podle funkce:
  • Vývozní – převažuje nakládka nad vykládkou (rozvojově země, specializované)
  • Dovozní – vykládka nad nakládkou (vyspělé, univerzální)
  • Největší přístav světa – Rotterdam
  • Přístavy: Rotterdam, Singapur, Shanghai, Hongkong, Nagoya (Japonsko), Yokohama, Antverpy, Pusam (J. Korea), Marseille, Hamburg

 

Vzdušná (letecká) doprava

• Přeprava osob
• Velké vzdálenosti
• Nejvíce využívaná státy s velkou rozlohou (USA, Kanada)
• Využívaná hlavně v mezikontinentálním měřítku
• Rychlost, bezpečnost
• Rychlý rozvoj
• Síť letišť – největší letiště světa odbavují ročně přes 15 000 000 lidí
• Hlavní trasy:
  • Evropa – Severní Amerika
  • Evropa – Jižní Amerika
  • Evropa – Blízký východ
• Letiště:
  • Malá – vyhlídkové lety, sportovní létaní (Kbely)
  • Statní – (Pardubice, Ostrava)
  • Mezinárodní – (Praha – letiště Václava Havla)
  • Největší světová letiště: Atlanta – Hortsfield, Chicago, Los Angeles, Londýn – Heathrow, Dallas, Tokio, Frankfurt nad Mohane, Paříž – Charles de Gaulle, San Francisco, Amsterdam, Brusel, Denver, Las Vegas, Soul

SLUŽBY

• Ekonomická činnost člověka, která poskytuje užitek
• Nevytváří výrobky
• Ve vyspělých zemích pracuje ve službách 55 % ekonomicky aktivního obyvatelstva (ukazatel vyspělosti země)
• Infrastruktura – komplex zařízení, které zajišťují v daném regionu nebo sídle předpoklady pro poskytování služeb
• Služby se dělí na:
  • Výrobní – souvisí s výrobou, průmyslem, odvoz odpadků ze stavby apod.
  • Nevýrobní – přímo pro lidi, pro společnost – policie, státní správa, obrana státu… Pro obyvatelstvo – kadeřnictví, lékaři, bary
• Dále se dělí na:
  • Výdělečné – restaurace, lázeňství, kadeřnictví
  • Nevýdělečné – armáda, školství, zdravotnictví (nejvíce peněz je v bankovnictví, pojišťovnictví, nejméně ve zdravotnictví)
• Práh služeb – hranice, kterou určuje počet lidí, kteří budou službu využívat
• Řádovost (hierarchie) služeb – určuje posloupnost služeb

 

Cestovní ruch

• Pohyb lidí za účelem rekreace, sportu, kultury, ve volném čase.
• Musí mít určité předpoklady
• Realizační (umožňují uskutečnit cestovní ruch – doprava, ubytování, stravování, kulturní nebo sportovní střediska, lékař, inf. středisko),
• Lokalizační (vhodné podmínky, přírodní předpoklady – moře, hory, sníh, teplo, zima; kulturní – památky, muzea, hrady, zámky),
• Selektivní (kdo se účastní a v jaké míře, pracující cestují více než nezaměstnaní, urbanizační, sociální, politická – lidé z totalitního režimu nemohou cestovat, ekologické, demografické)
• Nejvíce cestují lidé z Evropy 60 %, Japonska, USA, Kanada jezdí do Evropy, 13% Amerika, 13% Asie
• Nejnavštěvovanější místa jsou Španělsko, Itálie a Francie, s. Afrika, Středozemí