Světové hospodářství – zeměpis (2)

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Světové hospodářství

Předmět: Zeměpis, Ekonomie

Přidal(a): Johana

 

 

Světové hospodářství

  • Systém světového hospodářství se vytvořil vzájemným propojením národních ekonomik jednotlivých zemí světa prostřednictvím mezinárodních integrací
  • Základní předpoklady jeho rozvoje jsou světové ekonomické organizace, světové trhy a finance, mezinárodní dělba práce
  • Jsou zde velké rozdíly mezi vyspělými státy (západní Evropa, Japonsko, Severní Amerika) a rozvojovými státy (Afrika – kromě JARu, Afghánistán, Bangladéš…)

 

Dělení světového hospodářství

  • Primární sektor (těžba nerostných surovin, zemědělství, lesní a vodní hospodářství, rybolov)
  • Sekundární sektor (průmysl, stavebnictví, doprava surovin a výrobků)
  • Terciární sektor (osobní doprava, školství, zdravotnictví, kultura, obchod)
  • Kvartérní sektor (věda a výzkum)

 

Rozvojové státy

  • 70 % primér
  • Afrika (kromě JARu), jižní Asie, Jižní Amerika

 

Vyspělé státy

  • 70% terciér
  • Japonsko, Jižní Korea, západní Evropa, Severní Amerika

 

Světová hospodářská centra

  • Atlanta
  • Chicago
  • Londýn
  • Tokio
  • Los Angeles
  • Paříž
  • Bangkok

 

Vývoj hospodářství

  • Agrární typ ekonomiky
    • Převládal na celém světě před průmyslovou revolucí
    • Samozásobitelské hospodářství (naturální) = každá země vyráběla jen to, co sama potřebovala
    • Hospodářství v různých částích světa se vyvíjelo odděleně
    • Díky zámořským objevům se rozšířil trh na celosvětové měřítko
  • Industriální typ ekonomiky
    • Průmysl a stavebnictví
    • 19.– 20. století (Evropa, Japonsko, Austrálie…)
  • Postindustriální typ ekonomiky
    • polovina 20. století – vědecko-technická revoluce
    • Soukromé zemědělství – farmy (Austrálie, Amerika)
    • Hromadné zemědělství – (ČSR – JZD nefungovalo)
    • V současnosti – pracuje v zemědělství 45% obyvatelstva
    • V rozvojových zemích – 60%

 

ZEMĚDĚLSTVÍ

  • zajišťuje obživu obyvatelstva
  • obrovské rozdíly ve výkonnosti ve světě
  • dělíme na: rostlinnou a živočišnou výrobu

Rozdělení

  • Rolnické – rostlinná výroba (zvířata jen pro obdělávání polí, JV Asie)
  • Pastevecké – živočišná výroba (louky, pastviny nebo kočovné – horské oblasti)
  • Smíšené – intenzivnější (ve vyspělejších zemích)
    • Plantáže – tropy – banány, kakaovníky, citrusy, kávovníky
    • Žďárové – lesy se vypalují a mění na ornou půdu, bohužel se rychle vyčerpá

Podíl obyvatelstva v zemědělství

  • Vyspělé země
    • Nejvíce dominuje tržní agroprůmyslový komplex
    • Do 5 % zaměstnáno v zemědělství
    • Celkem cca 23 milionů osob
  • Rozvojové země
    • Zde zaměstnána cca 1 miliarda obyvatel
      • Tradiční – menší hospodářství, žďárové
      • Moderní – velká, plantážní h.

Rostlinná výroba

  • Cílem je pěstování plodin (kultur)
  • Využívána jako potraviny pro lidskou výživu, krmivo pro hospodářská zvířata a jako suroviny pro zpracovatelský průmysl
  • Pěstují se hlavně – obilniny, luskoviny, okopaniny, olejniny, ovoce, vinná réva, chmel, přadné a technické rostliny…

Živočišná

  • Zdroje rostlinné výroby přetváří v živočišné produkty
  • Zajišťuje výživu obyvatelstva bílkovinami živočišného původu a také dodává suroviny pro některá odvětví zpracovatelského průmyslu
  • Intenzita živočišné výroby se vyjadřuje množstvím určitého vyrobeného produktu na jednotku plochy zemědělské nebo orné půdy.
    • extenzivní – kočovný, polokočovný (zásoby na zimu), transhumance (sezónní přesuny), moderní (prérie, pampy)
    • intenzivní – vývojový alpského typu, stálý, moderní stájový

 

Rozdělení zemědělských surovin

  • Obilniny
    • Pšenice – Čína, USA, Indie, Rusko, Kanada, Francie, Laplatská oblast
    • Rýže – Čína, Indie, Indonésie, Vietnam, Thajsko
    • Kukuřice – USA, Čína, Brazílie, Rumunsko, Argentina (kukuřičný pás – mezi soutokem Mississippi a Missouri a Velkými jezery)
    • Proso – Indie, USA, Čína
    • Oves – Rusko, Německo, Austrálie, Polsko
    • Ječmen – Rusko, Německo, USA, Kanada, Británie, Francie
  • Olejniny
    • Podzemnice olejná – Indie, USA, Čína
    • Slunečnice – Rusko, Ukrajina, J. Evropa
    • Palma kokosová – usušený endosperm = kopra – Filipíny, Indonésie
    • Palma olejná – Malajsie, Indonésie
    • Olivovník – Španělsko, Řecko, Itálie
  • Luštěniny
    • Sója – USA, Brazílie, Čína, Argentina
    • Čočka, hrách, fazole
  • Hlíznaté rostliny
    • Batáty („sladké brambory“) – Střední Amerika, Brazílie
    • Brambory – Čína, Rusko, Polsko, Indie, USA, Ukrajina
    • Maniok, jamy (také sladké brambory)
  • Ovoce a zelenina
    • Banány – Latinská Amerika
    • Citrusy – Brazílie, USA, Čína, Středomoří
    • Jablka – mírný pás
    • Vinná réva – Středomoří, Severní Amerika
    • Rajčata – USA, Čína
    • Papriky, zelí…
  • Cukerné rostliny
    • Cukrová řepa – Ukrajina, Francie, Německo, Rusko, USA
    • Cukrová třtina – Indie, Kuba, Brazílie
  • Pochutiny
    • Kakaovník – Pobřeží Guinejského zálivu, Brazílie, Ghana
    • Čajové plantáže – Indie, Cejlon, Keňa, Gruzie, J. Čína
    • Chmel – Německo, USA, Česká republika, Polsko
    • Kávovník – Brazílie, Kolumbie, Kostarika, Guinejský záliv
  • Koření
    • Pepř, hřebíček, anýz, zázvor, vanilka…
  • Technické plodiny
    • Bavlník – USA, Indie, Čína, Egypt, Pákistán
    • Konopí – J. Amerika, Indie
    • Len – Bělorusko, Polsko, Německo, Argentina
    • Juta (textilní vlákno) – Indie, Bangladéš, Monzunová Asie
    • Sisal – Latinská Amerika, Madagaskar, Keňa
  • Lékařsky významné rostliny
    • Opium, chinin, mák, kola…
  • Chemické suroviny rostlinného původu
    • Tabák – Čína, USA, Indie, Brazílie
    • Přírodní kaučuk – Malajsie, Indonésie, Thajsko

 

Rybolov, lov

  • Ryby a produkty z nich tvoří důležitou část naší potravy
  • V některých částech světa se řadí mezi první příčky denní potravy – především Japonsko
  • V průměru sní každý člověk na světě něco okolo 18 kg ryb za rok. V Japonsko dokonce 60 – 70 kg
  • 90 % – lov ryb a velryb, 10 % – lov ostatních mořských plodů (korýši, plži)
  • Evropa (Norsko), Amerika (Chile, Peru), Asie (Japonsko, Čína)

 

Chov zvířat

  • Skot – Indie, Etiopská vys., La Plata, Z Evrop, USA
  • Prasata – Čína, USA, Německo, Španělsko, Nizozemsko, Kanada
  • Drůbež – Čína, USA, Brazílie, Indonésie, Rusko, Francie, Nizozemsko
  • Ovce – Austrálie, Nový Zéland, Čína, Írán, Indie, Argentina, Turecko
  • Kozy – Turecko, Indie, Čína, Pákistán, Etiopie
  • Tažná zvířata – Čína, Mexiko, Brazílie, SNS
  • Hedvábnictví (bourec morušový) – S. Čína, Indie
  • Včelařství

 

Lesní hospodářství

  • Amazonie, Konžský prales, V. Asie „plíce světa“
  • Od 60. let do konce 80. let se plocha tropických lesů zmenšila asi o 40 % – příčinou je zejména žďárové zemědělství
  • Kvůli likvidaci lesů se zmenšuje tvorba volného atmosférického kyslíku a posilňuje se „skleníkový efekt”
  • Mezi hlavní exportéry dřeva se řadí Kanada, USA, Rusko a skandinávské země – dřevařský průmysl (papír, celulóza)
  • Evropa – jehličnaté lesy (rostou rychleji)
  • Vzácná dřeva – mahagon, eben, teak,… obvykle v tropických pralesích

 

Využití půdy

  • 36 % – 37% světové souše věnováno zemědělství
    • 10 % – orná půda
    • 25 % – louky a pastviny
    • 2 % – sady, zahrady, vinice, chmelnice…
  • Nahrazení původní vegetace (vykácené lesy – Evropa-jih, VB)
  • Hodně lesů – severské země (ČR – 30 %)

 

PRŮMYSLOVÁ VÝROBA

  • Nejvýznamnější výrobní odvětí – (pracuje v něm cca350 milionů lidí)
  • Podle průmyslu lze porovnávat vyspělost jednotlivých států
  • Dělí se na: těžební, zpracovatelský a elektrárenský

 

Těžební průmysl

  • Základ průmyslové výroby – 8% světové průmyslové produkce
  • Je závislý na nerostných zdrojích
  • 3 typy:
    • Pánevní – rozsáhlá území, souvislá ložiska rud (železné, uhlí, ropa, zemní plyn)
    • Ohniskový – menší ložiska (neželezné kovy, legovací kovy, chemické suroviny, nerudné zdroje)
    • Rozptýlený – malá ložiska vzácných a drahých kovů (grafit, mastek, azbest)

 

Energetický průmysl

  • Využití –> teplo, pohon strojů, osvětlení
  • Produkce sekundární energie
  • Typy zdrojů:
    • Jaderné elektrárny
      • Staví se na geologicky nepropustných podložích
      • Poblíž velkého vodního zdroje – je potřeba hodně vody na chlazení
      • Problémy s ukládáním využitého paliva (uran)
    • Tepelné elektrárny
      • Současné elektrárny spalují málo kvalitní uhlí
      • Staví se poblíž vodních zdrojů (potřeba velkého množství vody pro chladící věže)
    • Hydroelektrárny
      • Staví se na vodních tocích
      • Nákladná stavba – levný proud
    • Netradiční zdroje
      • Geotermální, přílivová, sluneční, větrná energie
  • Evropa vede v produkci elektřiny mezi všemi světadíly světa

 

Zpracovatelský průmysl

  • Strojírenský
    • Nejnáročnější průmyslové odvětví
    • Mimořádně velká pestrost výrobků, zahrnuje několik desítek oborů
    • 3 největší centra světového hospodářství – USA. Západní Evropa, Japonsko
  • Hutnický
    • Černá (železo a ocel) a barevná metalurgie (barevné kovy)
    • Náročné na spotřebu vody a el. Energie
    • USA, Japonsko, Čína, Indie, Rusko, Kanada, Austrálie…

 

Chemický průmysl

  • Náročný na vodu a energii
  • Dělí se na lehkou (organickou) a na těžkou (anorganickou)
  • U nás – Kralupy nad Vltavou, Litvínov, Lovosice

Potravinářský průmysl, dřevozpracující, průmysl textilní, průmysl celulózy a papíru, průmysl oděvní…

 

DOPRAVA

  • = hospod. činnost člověka uskutečňující přepravu lidí, nákladů, energie, informací a zpráv v prostoru a čase na různé vzdálenosti
  • Patří do terciérní sféry = služby
  • Člení se podle prostředí:
    • Pevninská
    • Námořní
    • Vzdušná (letecká)
  • Základní složky dopravy:
    • Prostředky (auta, lodě, vlaky, letadla…)
    • Dopravní sítě (silnice, železnice, letecké a námořnické linky)
    • Dopravní uzle (nádraží, přístavy, letiště)
  • Dopravu charakterizuje:
    • Délka dopravní sítě (bez leteckých a námořních tras přesahuje 30 000 000 = cca 22 km/100 km2
    • Hustota dopravní sítě
    • Intenzita dopravy (tunokilometry, osobokilometry)

 

Pevninská doprava

  • Druhy dopravy:
    • Železniční
    • Automobilová (silniční)
    • Potrubní
    • Vnitrozemská vodní
    • Speciální druhy – rozvod elektřiny, doprava zpráv a informací

Železniční doprava

  • Nejhustší žel. síť v západní Evropě je na východním a západním pobřeží USA
  • Nejkratší žel. síť – Island – cca 1 km
  • Afrika – málo – jiný rozchod železnic – široko úzkokolejný
  • Vznik + rozvoj – průmyslová revoluce
  • Především přeprava nákladů
  • Střední a velké vzdálenosti
  • Celosvětově délka železniční sítě klesá

Automobilová doprava

  • Patří k nejmladším a nejrychleji se vyvíjejícím druhům dopravy
  • Přeprava osob a nákladů
  • Krátké vzdálenosti
  • Silnice – 70 % z celkové délky světové dopravní sítě
  • Rozvojové státy – cesty s nezpevněným povrchem
  • Vyspělé státy – víceproudé komunikace dálničního typu
  • Více než ¼ světové silniční sítě je v USA
  • Japonsko a Itálie – 100 % silnic se zpevněným povrchem¨
  • Nejhustší síť – západní Evropa, Japonsko, severovýchod USA

Potrubní doprava

  • Ropa, ropné deriváty, zemní plyn, jiné tekuté látky
  • Význam roste – nízké přepravní náklady, ekologičtější
  • Délka potrubí se rychle zvětšuje
  • ropovod v USA – 19. století
  • Hlavní ropovody a plynovody v rozvojových zemích – z naleziště k východním přístavům
  • Západní Evropa – dovozní přístavy: Marseille, Rotterdam, Frankfurt nad Mohanem, Antverpy
  • Rozsáhlé potrubní sítě – USA, Kanada, Rusko
  • Vývoz – Saudská Arábie, Mexiko, Írán
  • Síte plynovodů – vyspělé země – rozvojové země využívají plyn jen málo

Vnitrozemská vodní doprava

  • Vznik v začátcích civilizace
  • Zastíněna železní dopravou
  • Přeprava hromadných substrátů
  • Střední a dlouhé vzdálenosti
  • Výhoda – nízké přepravní náklady, ekologická šetrnost
  • Nevýhoda – malá rychlost, jen splavná říčná síť
  • Nejdelší vodní cesty – SNS, Čína, USA
  • Nejvýkonnější – USA, Čína, Rusko, Německo

Speciální druhy dopravy

  • Elektřina
  • Vynikající rozvodné systémy v Evropě a S. Americe
  • Přenos zpráv a informací
  • Ve vyspělých zemích informace výrazně zvyšují svůj podíl na HDP
  • Poštovní služba – už ve středověku
  • Mobil, fax, internet, kabelovka, e-mail

 

Námořní doprava

  • Hromadné náklady s velkým objemem (ropa, rudy, obilí, dřevo)
  • Velké vzdálenosti
  • Význam osobní dopravy klesá – hlavní význam v trajektových linkách a dopravě při pobřeží
  • Atlantik – nejkratší spojení mezi Evropou a Amerikou – 2/3 celkového objemu
  • Tichý oceán – ¼ objemu, spojení mezi Asii a USA
  • Speciálně upravené lodě:
    • Tankery (cisternové lodě)
    • Balkery (suché substráty)
    • Univerzální lodě (smíšené náklady)
    • Kontejnerové lodě (kontejnery) – na vzestupu
  • Přístavy:
    • Univerzální (vyspělé země)
    • Specializované = nakládka a vykládka jednoho typu zboží (rozvojové země)
  • Přístavy podle funkce:
    • Vývozní – převažuje nakládka nad vykládkou (rozvojově země, specializované)
    • Dovozní – vykládka nad nakládkou (vyspělé, univerzální)
    • Největší přístav světa – Rotterdam
    • Přístavy: Rotterdam, Singapur, Shanghai, Hongkong, Nagoya (Japonsko), Yokohama, Antverpy, Pusam (J. Korea), Marseille, Hamburg

 

Vzdušná (letecká) doprava

  • Přeprava osob
  • Velké vzdálenosti
  • Nejvíce využívaná státy s velkou rozlohou (USA, Kanada)
  • Využívaná hlavně v mezikontinentálním měřítku
  • Rychlost, bezpečnost
  • Rychlý rozvoj
  • Síť letišť – největší letiště světa odbavují ročně přes 15 000 000 lidí
  • Hlavní trasy:
    • Evropa – Severní Amerika
    • Evropa – Jižní Amerika
    • Evropa – Blízký východ
  • Letiště:
    • Malá – vyhlídkové lety, sportovní létaní (Kbely)
    • Statní – (Pardubice, Ostrava)
    • Mezinárodní – (Praha – letiště Václava Havla)
    • Největší světová letiště: Atlanta – Hortsfield, Chicago, Los Angeles, Londýn – Heathrow, Dallas, Tokio, Frankfurt nad Mohane, Paříž – Charles de Gaulle, San Francisco, Amsterdam, Brusel, Denver, Las Vegas, Soul

SLUŽBY

  • Ekonomická činnost člověka, která poskytuje užitek
  • Nevytváří výrobky
  • Ve vyspělých zemích pracuje ve službách 55 % ekonomicky aktivního obyvatelstva (ukazatel vyspělosti země)
  • Infrastruktura – komplex zařízení, které zajišťují v daném regionu nebo sídle předpoklady pro poskytování služeb
  • Služby se dělí na:
    • Výrobní – souvisí s výrobou, průmyslem, odvoz odpadků ze stavby apod.
    • Nevýrobní – přímo pro lidi, pro společnost – policie, státní správa, obrana státu… Pro obyvatelstvo – kadeřnictví, lékaři, bary
  • Dále se dělí na:
    • Výdělečné – restaurace, lázeňství, kadeřnictví
    • Nevýdělečné – armáda, školství, zdravotnictví (nejvíce peněz je v bankovnictví, pojišťovnictví, nejméně ve zdravotnictví)
  • Práh služeb – hranice, kterou určuje počet lidí, kteří budou službu využívat
  • Řádovost (hierarchie) služeb – určuje posloupnost služeb

 

Cestovní ruch

  • Pohyb lidí za účelem rekreace, sportu, kultury, ve volném čase.
  • Musí mít určité předpoklady
  • Realizační (umožňují uskutečnit cestovní ruch – doprava, ubytování, stravování, kulturní nebo sportovní střediska, lékař, inf. středisko),
  • Lokalizační (vhodné podmínky, přírodní předpoklady – moře, hory, sníh, teplo, zima; kulturní – památky, muzea, hrady, zámky),
  • Selektivní (kdo se účastní a v jaké míře, pracující cestují více než nezaměstnaní, urbanizační, sociální, politická – lidé z totalitního režimu nemohou cestovat, ekologické, demografické)
  • Nejvíce cestují lidé z Evropy 60 %, Japonska, USA, Kanada jezdí do Evropy, 13% Amerika, 13% Asie
  • Nejnavštěvovanější místa jsou Španělsko, Itálie a Francie, s. Afrika, Středozemí


Další podobné materiály na webu: