Hydrosféra

 

   Otázka: Hydrosféra

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): matee

 

 

 

 

Hydrosféra – vodní obal Země, který je tvořen vodou povrchovou, podpovrchovou, vodou obsaženou v atmosféře a vodou v živých organismech.

 

Voda povrchová – soustředěna v oceánech a mořích, ve vodních tocích, v přirozených vodních útvarech – jezera, bažiny, rašeliniště; v umělých vodních nádržích – rybníky a přehradní nádrže; a ve formě ledu a sněhu

Voda podpovrchová – obsažena v půdních pórech, průlinách, puklinách a dutinách hornin a ve formě podzemního ledu v permafrostu (trvale zmrzlá půda)

Voda v atmosféře – vyskytuje se ve skupenstvích-plynné (pára), kapalné (déšť) a pevné (sněhové vločky a kroupy)

Voda v živých organismech – tvoří součást rostlinných a živočišných organismů

 

Oběh vody na Zemi

Voda se v přírodě vyskytuje ve všech třech skupenstvích a přechází z jednoho skupenství do druhého. Mezi všemi složkami dochází k neustálému oběhu vody, na tomto procesu se podílí asi 525 tis.km³ vody. Oběh vody je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí. Oběh vody ve fyzicko-geografické sféře zahrnuje složité geofyzikální pochody, jako výpar, přenos vodních par v atmosféře, jejich kondenzace a vznik srážek, mrznutí, tání, povrchový a podpovrchový odtok.

Rozlišujeme 2 druhy oběhu vody:

1. Velký oběh vody – při kterém nastává výměna vody mezi oceánem a pevninou

2. Malý oběh vody – probíhá buď nad oceány, nebo nad pevninou

Velkou část povrchu pevnin zabírají bezodtokové oblasti; příčinou vzniku těchto oblastí jsou klimatické podmínky, proto se vyskytuje hlavně v subtropickém podnebném pásu, pro bezodtokové oblasti je příznačné, že výpar a vsak vody převyšuje atmosférické srážky – příkladem mohou být řeky ve Střední Asii – Tarim a Hilmand nebo v jižní Africe řeka Okavango.

 

Oceány a moře:

–      Všechny oceány a moře tvoří souvislou vodní plochu – světový oceán. Světový oceán zaujímá 71% povrchu Země a jeho vody představují 97,2% hydrosféry. (S polokoule – 61% zaujímá oceán, J polokoule 81% zaujímá oceán)

–      Světový oceán je tvořen 4 oceány: Tichým, Atlantským, Indickým a Severním ledovým oceánem.

–      Světový oceán se dělí na oceány, moře, zálivy, průlivy a průplavy:

1) Oceány – rozprostírají se mezi kontinenty, mají pánve dosahující hloubek 4000-

5000 m, uzavřený systém proudění vody, různé vlastnosti

2) Moře – části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánů řetězem ostrovů

a) okrajové – oddělena od oceánů poloostrovy a ostrovy – Beringovo moře,

Severní moře

b) vnitřní – téměř úplně obklopena pevninou a s oceánem jsou spojena jen

průlivy – Středozemní moře, Černé moře

3) Zálivy –  menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny – Biskajský záliv,

– některé zálivy mají všechny vlastnosti okrajových moří, ale

respektuje se historický název – Guinejský záliv, Mexický záliv

4) Průlivy – zúžené části moří nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy –

Bospor, Dardanely – úzké, Davisův, Mosambický – široké

5) Průplavy – umělé spojení 2 moří – Panamský, Suez

 

Vlastnosti mořské vody:

1)    Salinita – obohacena o minerální látky + organické látky,

slanost = množství minerálních látek rozpuštěných v 1kg mořské vody –

v promilích – průměrná slanost 35 promile

– velké rozdíly díky přítokům, proudům, výparům, srážkám

– 3 oblasti – rovníková – menší salinita – každý den prší

obratníková – velký výpar, nulové srážky

polární – snižuje se – tání ledu, sladké přítoky, bez výparu

– extrémy: nejslanější – Rudé moře – 42 promile

nejsladší – Baltské moře – 0,8 promile

brakická voda – delty, míchání sladké a slané vody

 

2) hustota – vyšší než u sladké, záleží na salinitě – nejnižší hustota v tropech na S se zvyšuje

 

3) barva – závisí na obsahu minerálních a organických látek

žluté – až žlutohnědé – plná spraší (do Žlutého moře ústí Chuang – che – žlutá řeka)

červené – Rudé moře – rozmnožování červených řas

zelené – Severní, Baltské moře – bohaté na plankton

modré – od 40° s. š. – 40° j. š. – moře téměř bez planktonu

 

4) teplota – sluníčko, zeměpisná šířka, mořské proudy, hloubka, výpary

denní výkyvy – malé, sahají do hloubky 20–30 m

roční výkyvy – závislé na zeměpisné šířce, sahají do hloubky 200–400 m

– př. Hlubokomořské pánve – 02°C ve všech oceánech

– průměrná teplota povrchové vody – 17°C, Tichý oceán nejteplejší – 19°C,

– průměrné teploty – rovník – nad 26°C, Tropy – 2624°C, mírný – 240°C,

tabulový led – souvislý ledový poryv s max. Mocností 2,5 m, vlněním a mořským

dmutím se led láme v kry, které se kupí na sebe a přimrzají k sobě a tvoří se

ledové návrše, ulamováním ledovce zvláště pak Grónského vznikají – ledové hory

–      špičaté a až 100m vysoké

 

 

Pohyby mořské vody:

–      pohyby LD, vítr, příliv a odliv

a) mořské dmutí – půldenní příliv-příliv a odliv se pravidelně střídají při každé kulminaci

Měsíce, příliv se opakuje po 12hod a 25 minutách

-skočný příliv – jestliže je Měsíc v novu či úplňku, pak se násobí síly měsíce

a slunce a nastává největší příliv

hluchý příliv – jestliže spojnice Země s Měsícem a Země se Sluncem svírají

pravý úhel, potom se vzájemné síly Měsíce a Slunce odčítají

– dmutí na otevřeném oceáně je poměrně malé

– mořské dmutí ovlivňuje tvar pobřeží a mořského dna

 

b) Vlnění – vítr, příboj – náraz vln na pobřeží,

tsunami – podmořské výbuchy nebo mořetřesení

c) mořské proudy – přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti

– cirkulace atmosféry,

– teplé – golfský, brazilský, Kuro-šio

– studené – Labradorský, Oja – šio

 

Vody pevnin:

Vody povrchové

– nazýváme odtékající, pocházejí ze srážek, sněhu, podzemní vody

– vodní toky – voda pocházející z atmosférických srážek se částečně vypaří, částečně

vsákne a částečně odteče

– ron – nesoustředěný tok

– vodní toky začínají jak potoky nebo bystřiny

– pramen – místo vzniku vodního toku

– řeky – spojení několika menších toků

– říční síť – soustava vodních toků na určitém území (dělíme na hlavní tok a přítok)

– povodí – území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu

– rozvodí – hranice mezi jednotlivými povodími (např. Kralický Sněžník)

– rozvodnice – myšlená čára vyznačující hranici mezi sousedními povodími

– úmoří – území tvořené povodími vodních toků, které odvádějí vodu do stejného moře

– hlavní rozvodnice – tvoří hranici mezi úmořími

režim odtoku – rovníkový režim – vyrovnaný odtok celý rok – Kongo

– vysokohorský režim – nejvíce letní měsíce – Dunaj

– monzunový režim – největší průtok období dešťů – Mekong

– sněhovo-dešťový – sníh – Ob

– dešťovo-oceánský – více srážek v zimě – Temže

– sněhový režim – Volha

– ledovcový – tající sníh, ledovce, méně deště –  Rhona

– suchých a polosuchých oblastí – pouště, polopouště

– jezerní – regulované díky nádržím

 

jezera:

1) vzniklá činností endogenních sil:

vulkanická – vodou zatopené jícny a krátery vyhaslých sopek – Crater Lake v USA

tektonická – vznikla při tektonických pohybech buď tím, že byla oddělena část moře –

Kaspické

– vyzvednutím pruhu pevniny nebo došlo k poklesu ker zemské kůry podle zlomů – Bajkal

2) vzniklá činností sil exogenních:

ledovcová – vznikla modelační činností ledovců

– a) karová – vodou vyplněný skalní kotel ve vyživovací části ledovce

– b) hrazená – morénovým valem je vodou vyplněné ledovcové údolí

krasová – vznikla zaplavením krasových depresí – jezera v Dinárském krasu

pobřežní – vznikla z částí mořských zálivů, které byly odděleny od moře narůstáním

písečných náplavů

3) jezera smíšeného původu

– vznikla endogenními silami, později byla přemodelována exogenními pochody

– např. tektonická jezera přemodelovaná erozí pevninského ledovce – Ladožské, Oněžské j.

 

oblasti jezer

1.) Severní Amerika-Velká kanadská jezera
2.) Jezera Východoafrické příkopové propadliny

3.) Pánev nejhlubšího jezera planety-Bajkalu

Další povrchová voda: Bažiny, Rašeliniště, Slaniště

umělé vodní nádrže:

1) rybníky – mělká vodní nádrž vybudována nasypáním zemní hráze

a) průtočné – na vodních tocích, chov, Rožmberk

b) pramenité – v místě pramene, studená voda chudá na živiny

c) nebeské – ze srážek, mělké kolísavé hladiny, nevhodné pro chov

2) přehradní nádrž – uměle vytvořený prostor k zadržení vody

a) ochranné – zadržení vody při povodních

b) zásobní – zadržení, vypouštěna podle vodohospodářských účelů

c) vyrovnávací – u hydroelektráren, zadržování nevyrovnaných odtoků

d) víceúčelové – nejvíce, využívají elektrárny, zavlažování, pitná voda, …

 

Voda sněhu a ledu:

–      68% sladké vody

–      sníh

–      firn – zmrznutí rozbředlého sněhu

–      led – kryogenní pochody viz litosféra,

–      sněžná čára – pomyslná čára, která znázorňuje povrch se souvislou sněhovou pokrývkou

 

Vody podpovrchové :

– takto se nazývají vody, jež se vyskytují a pohybují v pevných a sypkých horninách
– je to voda vzniklá vsakováním srážkové vody (infiltrací), popř. kondenzací vodních par v horninách

– dělíme na a) půdní – v půdních pórech – není souvislá plocha

b) podzemní – vznikají hladiny – souvislá plocha (pukliny, dutiny …)

c) krasová podzemní – voda ve vápencích a dolomitech – mineralizovaná
– termální prameny-prameny, ve kt. vyvěrá voda s vyšší teplotou, než je okolní teplota půdy
– gejzíry-termální prameny, kt. vystřikují pravidelně v urč. časových intervalech na povrch, je to sloupec horké vody spolu s vodní parou
– oblasti gejzírů – Island, Yellowstonský NP v USA, Kamčatka …





Další podobné materiály na webu: