Otázka: Hydrosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): matee
Hydrosféra – vodní obal Země, který je tvořen vodou povrchovou, podpovrchovou, vodou obsaženou v atmosféře a vodou v živých organismech.
- Voda povrchová – soustředěna v oceánech a mořích, ve vodních tocích, v přirozených vodních útvarech – jezera, bažiny, rašeliniště; v umělých vodních nádržích – rybníky a přehradní nádrže; a ve formě ledu a sněhu
- Voda podpovrchová – obsažena v půdních pórech, průlinách, puklinách a dutinách hornin a ve formě podzemního ledu v permafrostu (trvale zmrzlá půda)
- Voda v atmosféře – vyskytuje se ve skupenstvích-plynné (pára), kapalné (déšť) a pevné (sněhové vločky a kroupy)
- Voda v živých organismech – tvoří součást rostlinných a živočišných organismů
Oběh vody na Zemi
- Voda se v přírodě vyskytuje ve všech třech skupenstvích a přechází z jednoho skupenství do druhého. Mezi všemi složkami dochází k neustálému oběhu vody, na tomto procesu se podílí asi 525 tis.km³ vody. Oběh vody je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí. Oběh vody ve fyzicko-geografické sféře zahrnuje složité geofyzikální pochody, jako výpar, přenos vodních par v atmosféře, jejich kondenzace a vznik srážek, mrznutí, tání, povrchový a podpovrchový odtok.
Rozlišujeme 2 druhy oběhu vody:
- 1. Velký oběh vody – při kterém nastává výměna vody mezi oceánem a pevninou
- 2. Malý oběh vody – probíhá buď nad oceány, nebo nad pevninou
Velkou část povrchu pevnin zabírají bezodtokové oblasti; příčinou vzniku těchto oblastí jsou klimatické podmínky, proto se vyskytuje hlavně v subtropickém podnebném pásu, pro bezodtokové oblasti je příznačné, že výpar a vsak vody převyšuje atmosférické srážky – příkladem mohou být řeky ve Střední Asii – Tarim a Hilmand nebo v jižní Africe řeka Okavango.
Oceány a moře:
– Všechny oceány a moře tvoří souvislou vodní plochu – světový oceán. Světový oceán zaujímá 71% povrchu Země a jeho vody představují 97,2% hydrosféry. (S polokoule – 61% zaujímá oceán, J polokoule 81% zaujímá oceán)
– Světový oceán je tvořen 4 oceány: Tichým, Atlantským, Indickým a Severním ledovým oceánem.
– Světový oceán se dělí na oceány, moře, zálivy, průlivy a průplavy:
1) Oceány – rozprostírají se mezi kontinenty, mají pánve dosahující hloubek 4000-
5000 m, uzavřený systém proudění vody, různé vlastnosti
2) Moře – části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánů řetězem ostrovů
a) okrajové – oddělena od oceánů poloostrovy a ostrovy – Beringovo moře,
Severní moře
b) vnitřní – téměř úplně obklopena pevninou a s oceánem jsou spojena jen
průlivy – Středozemní moře, Černé moře
3) Zálivy – menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny – Biskajský záliv,
– některé zálivy mají všechny vlastnosti okrajových moří, ale
respektuje se historický název – Guinejský záliv, Mexický záliv
4) Průlivy – zúžené části moří nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy –
Bospor, Dardanely – úzké, Davisův, Mosambický – široké
5) Průplavy – umělé spojení 2 moří – Panamský, Suez
Vlastnosti mořské vody:
1) Salinita – obohacena o minerální látky + organické látky,
– slanost = množství minerálních látek rozpuštěných v 1kg mořské vody –
v promilích – průměrná slanost 35 promile
– velké rozdíly díky přítokům, proudům, výparům, srážkám
– 3 oblasti – rovníková – menší salinita – každý den prší
– obratníková – velký výpar, nulové srážky
– polární – snižuje se – tání ledu, sladké přítoky, bez výparu
– extrémy: nejslanější – Rudé moře – 42 promile
nejsladší – Baltské moře – 0,8 promile
– brakická voda – delty, míchání sladké a slané vody
2) hustota – vyšší než u sladké, záleží na salinitě – nejnižší hustota v tropech na S se zvyšuje
3) barva – závisí na obsahu minerálních a organických látek
– žluté – až žlutohnědé – plná spraší (do Žlutého moře ústí Chuang – che – žlutá řeka)
– červené – Rudé moře – rozmnožování červených řas
– zelené – Severní, Baltské moře – bohaté na plankton
– modré – od 40° s. š. – 40° j. š. – moře téměř bez planktonu
4) teplota – sluníčko, zeměpisná šířka, mořské proudy, hloubka, výpary
– denní výkyvy – malé, sahají do hloubky 20–30 m
– roční výkyvy – závislé na zeměpisné šířce, sahají do hloubky 200–400 m
– př. Hlubokomořské pánve – 02°C ve všech oceánech
– průměrná teplota povrchové vody – 17°C, Tichý oceán nejteplejší – 19°C,
– průměrné teploty – rovník – nad 26°C, Tropy – 2624°C, mírný – 240°C,
– tabulový led – souvislý ledový poryv s max. Mocností 2,5 m, vlněním a mořským
dmutím se led láme v kry, které se kupí na sebe a přimrzají k sobě a tvoří se
ledové návrše, ulamováním ledovce zvláště pak Grónského vznikají – ledové hory
– špičaté a až 100m vysoké
Pohyby mořské vody:
– pohyby LD, vítr, příliv a odliv
a) mořské dmutí – půldenní příliv-příliv a odliv se pravidelně střídají při každé kulminaci
Měsíce, příliv se opakuje po 12hod a 25 minutách
-skočný příliv – jestliže je Měsíc v novu či úplňku, pak se násobí síly měsíce
a slunce a nastává největší příliv
– hluchý příliv – jestliže spojnice Země s Měsícem a Země se Sluncem svírají
pravý úhel, potom se vzájemné síly Měsíce a Slunce odčítají
– dmutí na otevřeném oceáně je poměrně malé
– mořské dmutí ovlivňuje tvar pobřeží a mořského dna
b) Vlnění – vítr, příboj – náraz vln na pobřeží,
tsunami – podmořské výbuchy nebo mořetřesení
c) mořské proudy – přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti
– cirkulace atmosféry,
– teplé – golfský, brazilský, Kuro-šio
– studené – Labradorský, Oja – šio
Vody pevnin:
Vody povrchové
– nazýváme odtékající, pocházejí ze srážek, sněhu, podzemní vody
– vodní toky – voda pocházející z atmosférických srážek se částečně vypaří, částečně
vsákne a částečně odteče
– ron – nesoustředěný tok
– vodní toky začínají jak potoky nebo bystřiny
– pramen – místo vzniku vodního toku
– řeky – spojení několika menších toků
– říční síť – soustava vodních toků na určitém území (dělíme na hlavní tok a přítok)
– povodí – území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu
– rozvodí – hranice mezi jednotlivými povodími (např. Kralický Sněžník)
– rozvodnice – myšlená čára vyznačující hranici mezi sousedními povodími
– úmoří – území tvořené povodími vodních toků, které odvádějí vodu do stejného moře
– hlavní rozvodnice – tvoří hranici mezi úmořími
– režim odtoku – rovníkový režim – vyrovnaný odtok celý rok – Kongo
– vysokohorský režim – nejvíce letní měsíce – Dunaj
– monzunový režim – největší průtok období dešťů – Mekong
– sněhovo-dešťový – sníh – Ob
– dešťovo-oceánský – více srážek v zimě – Temže
– sněhový režim – Volha
– ledovcový – tající sníh, ledovce, méně deště – Rhona
– suchých a polosuchých oblastí – pouště, polopouště
– jezerní – regulované díky nádržím
jezera:
1) vzniklá činností endogenních sil:
– vulkanická – vodou zatopené jícny a krátery vyhaslých sopek – Crater Lake v USA
– tektonická – vznikla při tektonických pohybech buď tím, že byla oddělena část moře –
Kaspické
– vyzvednutím pruhu pevniny nebo došlo k poklesu ker zemské kůry podle zlomů – Bajkal
2) vzniklá činností sil exogenních:
– ledovcová – vznikla modelační činností ledovců
– a) karová – vodou vyplněný skalní kotel ve vyživovací části ledovce
– b) hrazená – morénovým valem je vodou vyplněné ledovcové údolí
– krasová – vznikla zaplavením krasových depresí – jezera v Dinárském krasu
– pobřežní – vznikla z částí mořských zálivů, které byly odděleny od moře narůstáním
písečných náplavů
3) jezera smíšeného původu
– vznikla endogenními silami, později byla přemodelována exogenními pochody
– např. tektonická jezera přemodelovaná erozí pevninského ledovce – Ladožské, Oněžské j.
oblasti jezer
1.) Severní Amerika-Velká kanadská jezera
2.) Jezera Východoafrické příkopové propadliny
3.) Pánev nejhlubšího jezera planety-Bajkalu
Další povrchová voda: Bažiny, Rašeliniště, Slaniště
umělé vodní nádrže:
1) rybníky – mělká vodní nádrž vybudována nasypáním zemní hráze
a) průtočné – na vodních tocích, chov, Rožmberk
b) pramenité – v místě pramene, studená voda chudá na živiny
c) nebeské – ze srážek, mělké kolísavé hladiny, nevhodné pro chov
2) přehradní nádrž – uměle vytvořený prostor k zadržení vody
a) ochranné – zadržení vody při povodních
b) zásobní – zadržení, vypouštěna podle vodohospodářských účelů
c) vyrovnávací – u hydroelektráren, zadržování nevyrovnaných odtoků
d) víceúčelové – nejvíce, využívají elektrárny, zavlažování, pitná voda, …
Voda sněhu a ledu:
– 68% sladké vody
– sníh
– firn – zmrznutí rozbředlého sněhu
– led – kryogenní pochody viz litosféra,
– sněžná čára – pomyslná čára, která znázorňuje povrch se souvislou sněhovou pokrývkou
Vody podpovrchové :
– takto se nazývají vody, jež se vyskytují a pohybují v pevných a sypkých horninách
– je to voda vzniklá vsakováním srážkové vody (infiltrací), popř. kondenzací vodních par v horninách
– dělíme na a) půdní – v půdních pórech – není souvislá plocha
b) podzemní – vznikají hladiny – souvislá plocha (pukliny, dutiny …)
c) krasová podzemní – voda ve vápencích a dolomitech – mineralizovaná
– termální prameny-prameny, ve kt. vyvěrá voda s vyšší teplotou, než je okolní teplota půdy
– gejzíry-termální prameny, kt. vystřikují pravidelně v urč. časových intervalech na povrch, je to sloupec horké vody spolu s vodní parou
– oblasti gejzírů – Island, Yellowstonský NP v USA, Kamčatka …
