Otázka: Geografie světového průmyslu a dopravy
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Katka
– Sekundární sektor – zpracovatelský průmysl, stavebnictví a doprava
Průmysl
– Klíčové odvětví – vyvolal rozvoj společnosti a řadu dalších změn
– V současnosti zaměstnává asi ¼ ekonomicky aktivních obyvatel
– Podílí se asi ¾ na celkovém objemu materiální produkce světa
– Nezasáhl všechny oblasti světa rovnoměrně
– Země prakticky nedotčené průmyslem (Jemen, Nepál)
– Nejvyspělejší země světa – diverzifikace – desítky odvětví a pododvětví
– Rozdíly v technické úrovni produktů – nejmodernější odvětví silně propojeny s výzkumem – špičkové technologie (high-tech) – vysoké nároky na kvalifikovanost (jaderné strojírenství, elektronik, elektrotechnika, biochemie, kosmické a letecké strojírenství) – vázané na metropole/výzkumná pracoviště/univerzity
– Bodový charakter
– Základní jednotka – průmyslový závod
– Rozsáhlé vztahy se zázemím
– Vznikají tzv. výrobní cykly (metalurgicko-strojírenský cyklus + těžká anorg. Chemie – zpracování odpadů z úpravy rud; velká města – potravinářství)
– Koncentrace do středisek (výhody – zaměstnanci, odbyt, doprava)
– Průmyslová centra
– Průmyslové uzly
– Průmyslové oblasti – nejvýznamnější koncentrace průmyslových aktivit, dopravně propojeny
– Průmyslová revoluce 18. a 19. Stol.
– Počátky industrializace – textilní a potravinářský průmysl – místa s dostatkem vody a přebytkem zemědělských produktů
– 1. vědecko-technická revoluce
– Využití parního stroje
– Výroba energie a strojírenství
– Oblasti s těžbou uhlí (Anglie)
– 2. vědecko-technická revoluce
– Rozvoj výbušného motoru
– výroba a spotřeba elektřiny, strojírenství a chemický průmysl
– Význam těžebních oblastí slábl – rozvoj v městech (dostatek pracovníků)
– 3. vědecko-technická revoluce
– Rozvoj informačních technologií
– Přesun průmyslu z center měst na okraj
– Posilování přístavů
– Velké prům. závody na dopravních tazích (ropovody, plynovody)
– Úpravny surovin v oblastech s velkou těžbou
– Napojení na výzkum
– Lokalizační faktory
– Přírodní – surovina, voda, energie, reliéf, půda, živá příroda
– Ekonomické – trh, pracovní síly – jejich počet, kvalifikace a struktura, kapitál, dopraví náklady
– Technické – aglomerační výhody, dopravní sítě, zásobování energiemi, možnost skladování
– Sociálně-politické – kulturní a politické tradice, např. postavení žen, strategicko-vojenské, subjektivní (např. bohatý rodák zakládající novou firmu)
– Bezpečnostní – výroba zbraní, atomové elektrárny, někt. Odvětví chem. Průmyslu
– Jednotlivé odvětví – různé nároky na lokalizační faktory
– Postindustriální rozvoj
– V nejvyspělejších zemích
– Nastává pokles podílu zaměstnaných v průmyslu – až na 20% – rostou ale požadavky na jejich kvalifikaci
– Nadále narůstá objem a hodnota výroby
– Průmyslové oblasti
- 1. Území USA a Kanady
– moderní průmysl
– hl. SV,oblast Velkých jezer, Texas, Západní pobřeží (Sillicon valey)
- 2. Evropa
– Tradiční oblast
– Závislý na dovozu surovin
- 3. Východní Asie
– Japonsko, Čína, Tchaj-wan, Singapur, J. Korea
– Asijští tygři – Indonésie, Filipíny, Malajsie
– Japonsko, J Korea – závislé na dovozu surovin – výroba lokalizovaná na pobřeží
- 4. Rusko
– Moskva, Ural, Povolží, Sankt-Petersburg
– Zbraně, těžba, dopravní strojírenství
– Znečištění životního prostředí
– Jeden z hlavních znečišťovatelů
– Především znečištění vody a vzduchu
– Přesouvání výroby do rozvojových zemí
– fyzicky náročná odvětví (metalurgie), odvětví náročná na velký počet pracovníků (textil, lehké strojírenství)
– Zpravidla nižší nároky na respektování požadavků ochrany živ. prostředí, bezpečnost práce
– Transformující se státy – intenzivní restrukturalizace průmyslu
– Ekonomická zaostalost (až do 9. Let 20. Stol.) – nevyhovující podmínky v dnešní době
– Zaměření na nové nebo tradiční výrobky
– Průmysl je jedním z klíčových iniciátorů a nositelů globalizace – nadnárodní korporace – General Motors, Fiat, Nestlé
Průmyslová odvětví
Těžební průmysl
– Založen na využívání neobnovitelných přírodních zdrojů – omezené zásoby
– Těžba nerostných surovin
– Vázána na zdroje – nerovnoměrné rozložení
– Některé země – hospodářství založené na exportu surovin (Rusko, Perský záliv – ropa a zem. plyn; Brazílie – Fe)
– Další země – závislé na dovozu (Japonsko, J Korea)
– Nejbohatší státy – dovoz surovin, šetření vlastních zásob
– Těžba a export surovin mají klíčový význam v dnešním světovém hospodářství
– Energetické suroviny – uhlí, ropa, zem. plyn,
– Rudy – FE rudy, rudy barevných a drahých kovů
– Chemické suroviny – část ropy a zem. plynu, síra, soli, vápenec
– Stavební suroviny – lomový kámen, štěrkopísek, vápenec
– Velký dopad na životní prostředí (změna reliéfu, znečištění vody, ovzduší), nevyužitelné látky a odpady (popel z uhlí, hlušina)
– Na těžbě je založen zpracovatelský průmysl – vytváří průmyslové oblasti (Porúří, Donbas, Ostravsko)
Energetika
– Primární energetické suroviny, sekundární energetické suroviny (elektřina, nafta, benzín, koks, svítiplyn)
– Oddíl uhlí na výrobě el. klesá, podíl ropy a zem. plynu roste
– Jaderná energie – celosvětově asi 5%
– Alternativní zdroje energie – větrné, vodní, sluneční, geotermální
– Devastace životního prostředí – emise popílku a plynů do atmosféry, okyselování vod a půd
Hutnický průmysl
– Dříve u ložisek ČU, popř. Fe rudy – nízká rentabilita
– Dnes – přemístění – hlavně velké přístavy – velká spotřeba elektřiny a vody
Strojírenský průmysl
– Členěný na řadu oborů – kovodělný, automobilový, loďařský, elektrotechnický, elektronický, letecký, zbrojní, výroba těžebních a stavebních strojů
– Na strojírenský průmysl se váže polovina hodnoty přidané průmyslem
– Velké množství pracovní síly
Chemický průmysl
– Obory anorganické chemie (zpracování síry, fosfátů)
– Zpracování ropy a zemního plynu (petrochemie) – velké ropné terminály, přístavy, ropovody, plynovody
– Chemická hnojiva, základní chemikálie a polotovary
– U velkých vodních zdrojů a v přístavech
– Farmaceutická a domácí chemie – v blízkosti spotřebitelských center
– Výroba umělých vláken – J, Jv Asie
Spotřební průmysl
– Uspokojování potřeb obyvatelstva
– Potravinářský, textilní, oděvní, obuvnický, dřevozpracující, papírenský, průmysl stavebních hmot, sklářský a keramický průmysl
Doprava a spoje
– Umožňuje dálkové přesuny výrobků a surovin, působí na formování funkční specializace jednotlivých oblastí a zemí (územní dělba práce)
– Dopravní mobilita člověka – jeden z ukazatelů rozvoje společnosti
– Složky dopravy
– Dopravní cesty (liniový charakter – silnice, železnice, námořní linie, potrubí)
– Dopravní prostředky (auta, vlaky, lodě, letadla, kompresní stanice)
– Zařízení ostatní dopravní infrastruktury (uzlový charakter – nádraží, letiště, přístavy, terminály, čerpadla pohonných hmot)
– Druhy dopravy
– Pevninská – silniční, železniční, potrubní, vnitrozemská plavba, ostatní
– Námořní
– Letecká
– V průběhu času se význam jednotlivých druhů dopravy měnil
– Spoje (televize, rádio, internet, telefon) – projev a nástroj globalizace – stále se zvětšující význam – vliv na vzdělanost třetího stupně (doprava, přijímání a správná interpretace zpráv) – zvětšování rozdílů mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi
– Velikost dopravy – objem přepravy nákladů, počet přepravených osob
– Výkon přepravy – součin přepravených nákladů a přepravních vzdáleností (tunokilometry – tkm); součin počtu osob a vzdáleností, na kterou cestovali (osobokilometry os/km)
– Intenzita přepravy – vyjadřuje intenzitu zatížení linií či dopravních uzlů
– Dopravní uzly – střediska dopravy, terminály (zakončení) letecké, námořní či potrubní dopravy
– Železniční doprava
– Význam v dopravě velkých a objemných nákladů na větší vzdálenosti
– Jeden z faktorů průmyslové revoluce – velký význam
– Dnes – rušení vedlejších tratí, soustředění na nejvýznamnější dopravní tahy (koridory)
– Magistralizace dopravních sítí – rozdílné zatěžování tratí
– Vysokorychlostní tratě (TGV, Šinkanzen)
– Rozvojové země – zastaralé tratě, různé rozchody
– Transkontinentální doprava – Kanada, USA, Rusko, Čína, Indie
– Větší šetrnost k životnímu prostředí
– Automobilová doprava
– Přeprava osob a nákladů na kratší vzdálenosti
– Nižší náročnost na výstavbu komunikací v rozvojových zemích; individualizace dopravy ve vyspělých
– Dálnice, nezpevněné cesty
– Osobní automobily
– Ovlivňuje kvalitu živ. prostředí (hluk, prach, emise)
– Vodní doprava
– Transport velkoobjemových nákladů (uhlí, ropa, dřevo, rudy, tekutý plyn) na velké (mezikontinentální) vzdálenosti
– Vnitrozemská lodní doprava
– Významné řeky – Rýn, Mississippi, Sv. Vavřinec, Seina, rýn, Volha, Amazonka, Jang-c-ťiang
– Letecká doprava
– Doprava osob na velké a střední vzdálenosti – kontinentální a mezikontinentální přeprava osob
– Potrubní doprava
– Ropa, plyn, chem. Produkty na velké vzdálenosti
