Geografie světového průmyslu a dopravy

 

   Otázka: Geografie světového průmyslu a dopravy

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Katka

 

 

–          Sekundární sektor – zpracovatelský průmysl, stavebnictví a doprava

 

Průmysl

–          Klíčové odvětví – vyvolal rozvoj společnosti a řadu dalších změn

–          V současnosti zaměstnává asi ¼ ekonomicky aktivních obyvatel

–          Podílí se asi ¾ na celkovém objemu materiální produkce světa

–          Nezasáhl všechny oblasti světa rovnoměrně

–          Země prakticky nedotčené průmyslem (Jemen, Nepál)

–          Nejvyspělejší země světa – diverzifikace – desítky odvětví a pododvětví

–          Rozdíly v technické úrovni produktů – nejmodernější odvětví silně propojeny s výzkumemšpičkové technologie (high-tech) – vysoké nároky na kvalifikovanost (jaderné strojírenství, elektronik, elektrotechnika, biochemie, kosmické a letecké strojírenství) – vázané na metropole/výzkumná pracoviště/univerzity

–          Bodový charakter

–          Základní jednotka – průmyslový závod

–          Rozsáhlé vztahy se zázemím

–          Vznikají tzv. výrobní cykly (metalurgicko-strojírenský cyklus + těžká anorg. Chemie – zpracování odpadů z úpravy rud; velká města – potravinářství)

–          Koncentrace do středisek (výhody – zaměstnanci, odbyt, doprava)

–          Průmyslová centra

–          Průmyslové uzly

–          Průmyslové oblasti – nejvýznamnější koncentrace průmyslových aktivit, dopravně propojeny

 

–          Průmyslová revoluce 18. a 19. Stol.

–          Počátky industrializace – textilní a potravinářský průmysl – místa s dostatkem vody a přebytkem zemědělských produktů

–          1. vědecko-technická revoluce

–          Využití parního stroje

–          Výroba energie a strojírenství

–          Oblasti s těžbou uhlí (Anglie)

–          2. vědecko-technická revoluce

–          Rozvoj výbušného motoru

–           výroba a spotřeba elektřiny, strojírenství a chemický průmysl

–          Význam těžebních oblastí slábl – rozvoj v městech (dostatek pracovníků)

–          3. vědecko-technická revoluce

–          Rozvoj informačních technologií

–          Přesun průmyslu z center měst na okraj

–          Posilování přístavů

–          Velké prům. závody na dopravních tazích (ropovody, plynovody)

–          Úpravny surovin v oblastech s velkou těžbou

–          Napojení na výzkum

 

–          Lokalizační faktory

–          Přírodní – surovina, voda, energie, reliéf, půda, živá příroda

–          Ekonomické – trh, pracovní síly – jejich počet, kvalifikace a struktura, kapitál, dopraví náklady

–          Technické – aglomerační výhody, dopravní sítě, zásobování energiemi, možnost skladování

–          Sociálně-politické – kulturní a politické tradice, např. postavení žen, strategicko-vojenské, subjektivní (např. bohatý rodák zakládající novou firmu)

–          Bezpečnostní – výroba zbraní, atomové elektrárny, někt. Odvětví chem. Průmyslu

–          Jednotlivé odvětví – různé nároky na lokalizační faktory

 

–          Postindustriální rozvoj

–          V nejvyspělejších zemích

–          Nastává pokles podílu zaměstnaných v průmyslu – až na 20% – rostou ale požadavky na jejich kvalifikaci

–           Nadále narůstá objem a hodnota výroby

 

–          Průmyslové oblasti

  1. 1.       Území USA a Kanady

–          moderní průmysl

–          hl. SV,oblast Velkých jezer, Texas, Západní pobřeží (Sillicon valey)

 

  1. 2.       Evropa

–          Tradiční oblast

–          Závislý na dovozu surovin

 

  1. 3.       Východní Asie

–          Japonsko, Čína, Tchaj-wan, Singapur, J. Korea

–          Asijští tygři – Indonésie, Filipíny, Malajsie

–          Japonsko, J Korea – závislé na dovozu surovin – výroba lokalizovaná na pobřeží

 

  1. 4.       Rusko

–          Moskva, Ural, Povolží, Sankt-Petersburg

–          Zbraně, těžba, dopravní strojírenství

–          Znečištění životního prostředí

–          Jeden z hlavních znečišťovatelů

–          Především znečištění vody a vzduchu

 

–          Přesouvání výroby do rozvojových zemí

–           fyzicky náročná odvětví (metalurgie), odvětví náročná na velký počet pracovníků (textil, lehké strojírenství)

–          Zpravidla nižší nároky na respektování požadavků ochrany živ. prostředí, bezpečnost práce

–          Transformující se státy – intenzivní restrukturalizace průmyslu

–          Ekonomická zaostalost (až do 9. Let 20. Stol.) – nevyhovující podmínky v dnešní době

–          Zaměření na nové nebo tradiční výrobky

–          Průmysl je jedním z klíčových iniciátorů a nositelů globalizace – nadnárodní korporace – General Motors, Fiat, Nestlé

 

Průmyslová odvětví

Těžební průmysl

–          Založen na využívání neobnovitelných přírodních zdrojů – omezené zásoby

–          Těžba nerostných surovin

–          Vázána na zdroje – nerovnoměrné rozložení

–          Některé země – hospodářství založené na exportu surovin (Rusko, Perský záliv – ropa a zem. plyn; Brazílie – Fe)

–          Další země  – závislé na dovozu (Japonsko, J Korea)

–          Nejbohatší státy  – dovoz surovin, šetření vlastních zásob

–          Těžba a export surovin mají klíčový význam v dnešním světovém hospodářství

–          Energetické suroviny – uhlí, ropa, zem. plyn,

–          Rudy – FE rudy, rudy barevných a drahých kovů

–          Chemické suroviny – část ropy a zem. plynu, síra, soli, vápenec

–          Stavební suroviny – lomový kámen, štěrkopísek, vápenec

–          Velký dopad na životní prostředí (změna reliéfu, znečištění vody, ovzduší), nevyužitelné látky a odpady (popel z uhlí, hlušina)

–          Na těžbě je založen zpracovatelský průmysl – vytváří průmyslové oblasti (Porúří, Donbas, Ostravsko)

 

Energetika

–          Primární energetické suroviny, sekundární energetické suroviny (elektřina, nafta, benzín, koks, svítiplyn)

–          Oddíl uhlí na výrobě el. klesá, podíl ropy a zem. plynu roste

–          Jaderná energie – celosvětově asi 5%

–          Alternativní zdroje energie – větrné, vodní, sluneční, geotermální

–          Devastace životního prostředí – emise popílku a plynů do atmosféry, okyselování vod a půd

 

Hutnický průmysl

–          Dříve u ložisek ČU, popř. Fe rudy – nízká rentabilita

–          Dnes – přemístění – hlavně velké přístavy  – velká spotřeba elektřiny a vody

 

Strojírenský průmysl

–          Členěný na řadu oborů – kovodělný, automobilový, loďařský, elektrotechnický, elektronický, letecký, zbrojní, výroba těžebních a stavebních strojů

–          Na strojírenský průmysl se váže polovina hodnoty přidané průmyslem

–          Velké množství pracovní síly

 

Chemický průmysl

–          Obory anorganické chemie (zpracování síry, fosfátů)

–          Zpracování ropy a zemního plynu (petrochemie) – velké ropné terminály, přístavy, ropovody, plynovody

–          Chemická hnojiva, základní chemikálie a polotovary

–          U velkých vodních zdrojů a v přístavech

–          Farmaceutická a domácí chemie – v blízkosti spotřebitelských center

–          Výroba umělých vláken – J, Jv Asie

 

Spotřební průmysl

–          Uspokojování potřeb obyvatelstva

–          Potravinářský, textilní, oděvní, obuvnický, dřevozpracující, papírenský, průmysl stavebních hmot, sklářský a keramický průmysl

 

Doprava a spoje

–          Umožňuje dálkové přesuny výrobků a surovin, působí na formování funkční specializace jednotlivých oblastí a zemí (územní dělba práce)

–          Dopravní mobilita člověka – jeden z ukazatelů rozvoje společnosti

 

–          Složky dopravy

–          Dopravní cesty (liniový charakter – silnice, železnice, námořní linie, potrubí)

–          Dopravní prostředky (auta, vlaky, lodě, letadla, kompresní stanice)

–          Zařízení ostatní dopravní infrastruktury (uzlový charakter – nádraží, letiště, přístavy, terminály, čerpadla pohonných hmot)

 

–          Druhy dopravy

–          Pevninská – silniční, železniční, potrubní, vnitrozemská plavba, ostatní

–          Námořní

–          Letecká

 

–          V průběhu času se význam jednotlivých druhů dopravy měnil

–          Spoje (televize, rádio, internet, telefon) – projev a nástroj globalizace – stále se zvětšující význam – vliv na vzdělanost třetího stupně (doprava, přijímání a správná interpretace zpráv) – zvětšování rozdílů mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi

–          Velikost dopravy – objem přepravy nákladů, počet přepravených osob

–          Výkon přepravy – součin přepravených nákladů a přepravních vzdáleností (tunokilometry – tkm); součin počtu osob a vzdáleností, na kterou cestovali (osobokilometry os/km)

–          Intenzita přepravy – vyjadřuje intenzitu zatížení linií či dopravních uzlů

–          Dopravní uzly – střediska dopravy, terminály (zakončení) letecké, námořní či potrubní dopravy

–          Železniční doprava

–          Význam v dopravě velkých a objemných nákladů na větší vzdálenosti

–          Jeden z faktorů průmyslové revoluce – velký význam

–          Dnes – rušení vedlejších tratí, soustředění na nejvýznamnější dopravní tahy (koridory)

–          Magistralizace dopravních sítí – rozdílné zatěžování tratí

–          Vysokorychlostní tratě (TGV, Šinkanzen)

–          Rozvojové země – zastaralé tratě, různé rozchody

–          Transkontinentální doprava – Kanada, USA, Rusko, Čína, Indie

–          Větší šetrnost k životnímu prostředí

–          Automobilová doprava

–          Přeprava osob a nákladů na kratší vzdálenosti

–          Nižší náročnost na výstavbu komunikací v rozvojových zemích; individualizace dopravy ve vyspělých

–          Dálnice, nezpevněné cesty

–          Osobní automobily

–          Ovlivňuje kvalitu živ. prostředí (hluk, prach, emise)

–          Vodní doprava

–          Transport velkoobjemových nákladů (uhlí, ropa, dřevo, rudy, tekutý plyn) na velké (mezikontinentální) vzdálenosti

–          Vnitrozemská lodní doprava

–          Významné řeky – Rýn, Mississippi, Sv. Vavřinec, Seina, rýn, Volha, Amazonka, Jang-c-ťiang

–          Letecká doprava

–          Doprava osob na velké a střední vzdálenosti – kontinentální a mezikontinentální přeprava osob

–          Potrubní doprava

–          Ropa, plyn, chem. Produkty na velké vzdálenosti





Další podobné materiály na webu: