Otázka: Geopolitika polárních oblastí
Předmět: Zeměpis/Regionální geogafie
Přidal(a): Moonosaurus
Geopolitika polárních oblastí
aneb
„Kdo má nárok na bohatství pod ledem?“
V moji seminární práci se nejdřív budu věnovat charakteristice jednotlivých polárních oblastí, poté budu psát o exkluzivní ekonomické zóně, o arktickém bohatství, o nárocích jednotlivých zemí, o hrozbách, o globálním oteplování jako o kauzalitě konfliktu v polárních oblastech a nakonec budu polemizovat o následcích bojů kvůli “bohatství pod ledem“.
Polární oblast je region, který se nachází poblíž zeměpisného pólu země. Tyto regiony často trpí nedostatkem vegetace, obyvatelstva a vysokých teplot. Do polární oblasti patří především Antarktida a Arktida.
Na jihu leží Antarktida. Název pochází z řečtiny a znamená „naproti Arktidě“ (zatímco Arktida, nacházející se na severu, znamená z řeckého arktos medvěd). Antarktida je zledovatělý kontinent s nejchladnějšími teplotami, který se pohybují v rozmezí -25°C až -50°C (u polární stanice Vostok byla naměřena nejchladnější teplota -89° C). Roste tady jen málo vegetace a můžete zde najít rozsáhlé kolonie tučňáků, mrože, velryby, krevety,… Kvůli zimě a celkově nepříznivým podmínkám tady nežije stále obyvatelstvo, ale jen vědci. Antarktida je jediným kontinentem, který dle mezinárodní smlouvy z roku 1959, nepatří žádnému státu a smí se sní zacházet jen k mírovým účelům. Nemá žádný parlament ani žádné vojsko a některé další smlouvy zakazují využívat její nerostné suroviny. Striktně se zde dodržuje ochrana životního prostředí.
Arktida se nachází na severním pólu. Je to oblast ležící na osmi arktických státech: Norsko, Finsko, Rusko, USA, Kanada, Island, Grónsko a Laponsko. Převážně většinu plochy Arktidy tvoří Severní ledový oceán, který je buď zamrzlý anebo v něm plavou ledové kry. K Arktidě patří přilehlé ostrovy. Mezi nejvýznamnější patří: Grónsko, Baffinův ostrov, Viktoriin ostrov, Nová země, Špicberky, Novosibiřské ostrovy a Severní země. Na severním pólu se objevuje málo srážek a panují tam dlouhé zimy o teplotách 3°C až -40°C. Život se tady rozmohl daleko víc než na Antarktidě, je tady větší různorodost zvířat: např. lední medvědi, polární lišky, vlci, lachtani, mroži, hranostajové,… Přibližně tu žije 4 miliony lidí trvale, z nichž jsou původní obyvatelé Inuité. Arktida pod ledem ukrývá čtvrtinu světových zásob ropy a plynu (podle americké organizace pro geologický průzkum skrývá 90 miliard barelů ropy a 47 biliard kubíků plynu) a z části proto je středem politických zájmů. Přesto žádný stát nevlastní celý severní pól ani obklopující Severní ledový oceán.
Díky globálnímu oteplování se ložiska stala dostupnějšími a Rusko, Kanada, USA, Norsko, Dánsko se zaměřily na arktickou oblast. Těchhle pět států se musí řídit takzvanou exkluzivní ekonomickou zónou. To je pásmo o velikosti 371 kilometrů od pobřeží, kde se může těžit nerostné bohatství anebo kde je povoleno lovení ryb. Státy se snaží získat pro sebe, co největší území a díky mořskému právu je to možné. V mořském právu se píše, že každý stát smí prodloužit své exkluzivní zóny až na 648 km, ale musí prokázat, že šelf [1] na mořském dně je prodloužením její pevniny. Vzorky s dokumenty se předají OSN a ta pak rozhodne, co bude komu patřit. Problémem je, že mořské dno není natolik prozkoumané, aby OSN nakreslila v Arktidě hranice. Nedostatek informací má za následek politické neshody a nárokování si území v Severním ledovém oceánu. Schválení něčího nároku se může táhnout dost dlouho.
Arktida je velmi bohatý region. Její bohatství spočívá v rybolovu, v lovu, v lesnictví, v minerálech (ohromné zásoby niklu, mědi, uhlí, zlata, uranu, wolframu a diamantů) a především ve fosilním palivu. Těžba paliva ničí životní prostředí a je zaznamenáno už deset ropných havárií a únikům ropy do vody. i přes všechnu snahu Greenpeace. Avšak Arktida je důležitá i pro svoje vodní cesty Severním ledovým oceánem. Tahle zkratka by ušetřila moře času. Plavba kolem břehů Ruska a mezi ostrovy arktické Kanady je kratší o několik tisíc kilometrů. Námořní přepravy by už nemusely plout zdlouhavě Suezským nebo Panamským průplavem.
Plnoprávnými členy Arktické rady (AR) jsou Dánsko, Norsko, Finsko, Švédsko, Island, Rusko, Kanada a USA
Rusko
Chtělo by využít Arktidu vojensky. Už buduje nové základny a zároveň obnovuje ty staré. Také velmi navýšil námořnictvo a nechal stavět jaderné ledoborce, které by údajně v roce 2019 měly zajistit průchodnost severní mořské cesty. Rusko se snaží dokázat, že má nárok na Lomonosovův hřbet, který protíná celou spornou oblast Vzhledem k tomu, že L. hřbet je prodloužením asijského kontinentu, tak by severní pól měl být Ruska, to se ale nelíbí Kanadě a Dánsku. Ti naopak říkají, že je podmořská hora protažením severoamerického kontinentu.
Amerika
Washington spolupracuje s Norskem. Vláda v Oslu ze strachu z ruských ledoborců povolila americkou námořnickou pěchotu na svém území. Amerika chce ropu a volný přístup do arktického regionu.
Kanada
Předsedala v Arktické radě a vyřešila tam mnohé důležité organizační problémy, ale bohužel nemá zdroje na uhlídání regionu. Přeje si kontrolovat severovýchodní námořní cesty, ale s tím nesouhlasí ani Amerika ani Dánsko.
Dánsko
Je rozhádaný se všemi státy (hl. s Kanadou o Hansův ostrov)
Norsko
Jde především po nových zdrojích ropy (avšak narazilo na problém s ekologií a s Ruskem). Pod Norské království patří Špicberky, což je skupina ostrovů roztroušených v Severním ledovém oceánu a zároveň je to nejsevernější část Norska. Špicberská dohoda z roku 1920 přiznává Norsku svrchovanost nad tímto územím, ale území musí zůstat demilitarizované. Nicméně podle této dohody mohou občané zemí, kteří podepsali dohodu (bývalé Československo se také podílelo na dohodě), tak mohou stejným právem využívat přírodní nerostná bohatství. Špicberky mají velké zásoby kvalitního černého uhlí, kvůli kterému vzniklo i několik osad. Ruské osady se staly téměř opuštěnými, jakmile byla ukončena těžba. Špicberské obyvatelstvo je velmi různorodé, avšak Norové mírně převažují nad ostatními národy.
Švédsko, Finsko a Island
Zatím neutrální státy.
Čím silnější bude globální oteplování, tím budou boje o Antarktidu sílit. Posledních pár let se oteplování stalo naléhavou záležitostí. Odtávají ledové příkrovy, ledovce se roztávají a permafrost se rozpustil do takové míry, že se z něho dají těžit nerostné suroviny. Arktida je prvním regionem, který reálně bojuje s globálním oteplováním. Budoucnost se stala nebezpečnou přítomnosti. Teplota se v posledních dekádách zvýšila téměř dvakrát tak rychle než v ostatních oblastech světa. Současný úbytek ledu v Arktidě vede k obavě z uvolnění arktického metanu. Uvolnění metanu z arktického permafrostu[2] by vedlo k náhlému a vážnému globálnímu oteplení, protože metan patří mezi skleníkové plyny. Uvolnění metanu se spojuje s velkým vymíráním na přelomu permu a triasu.
Zabránit oteplování je dle mého názoru utopistické. Protože by se musely zastavit emise CO2, ale vzhledem k tomu, že v atmosféře už je tolik emisí, tak můžeme jen zpomalit znečišťování. A přitom by „stačilo“ používat vozidla s dokonalejším zpracováním paliva, upřednostňovat obnovitelné zdroje energie, chránit lesy a pralesy… I když tyta opatření jsou celosvětově známá a vlády zemí patří mezi vyspělou skupinu, tak než učiní dostatečné ochranné kroky, tak se obávám, že už bude krapet pozdě. Ale to neznamená, že to nemá smysl. Je nesmírně důležité apelovat na zdraví Země a její ochranu. Arktida už teď velmi pociťuje následky globálního oteplování K úplnému sezónnímu roztáni mořského ledu v Arktidě dojde v září mezi lety 2040 a 2100. Spotřebitelé jsou schopni ovlivnit trh potřebným směrem, jenom to nejspíš bude ještě běh na dlouhou trať.
Dle mého názoru dojde určitě k politickým střetům, ale doufám, že to nezajde tak daleko, aby nastaly ozbrojené mezinárodní střety. Příčinou konfliktu se nejspíš stanou nerostné suroviny, celkové bohatství Arktidy a cesty přes Severní ledový oceán. Otázkou je, zda až se dostane roztávání ledovců do kritických hodnot, tak jestli jejich následky jako záplavy pobřeží a zaplavování ostrůvků a ostrovů po celém světě, vznik masy ekologických uprchlíků, mnohá úmrtí, migrace z přímořských oblastí do vnitrozemí, hlad kvůli ztrátě zemědělských oblastí, nemoci (epidemie), tak jak se zachová většina států. Kolik věnuje úsilí každá země na vyřešení této neodvratné krize a kolik pozornosti věnuje geopolitickým oblastem a jejich boji. Komu bude Arktida patřit a jak bude rozparcelovaná? Stane se i Antarktida ohniskem mezinárodního zájmu a popřípadě i konfliktu? A Jak moc se budou angažovat nejvíce zainteresované státy jako Rusko, Kanada, USA, Norsko a Dánsko? Kdo si urve největší kus a kdo zakusí nejvíce ztrát při boji o polární oblasti?
Použité odkazy:
- http://zpravy.idnes.cz/arktidu-zasahla-ropna-horecka-valku-mocnosti-o-pol-muze-odvratit-osn-1j7-/zahranicni.aspx?c=A100507_193054_zahranicni_stf
- http://natura.baf.cz/natura/2004/7/20040706.html
- http://www.sekuritaci.cz/arktida-budouci-oblast-konfliktu-o-suroviny/
- http://www.globalpolitics.cz/clanky/geopolitika-arktidy
- https://www.novinky.cz/veda-skoly/379456-nove-deleni-sveta-je-na-obzoru-v-arktide.html
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Arktida
- http://www.tojnar.cz/pages/cestopisy/svalbard_2013/Svalbard_Info.html
Další zdroje
- Zápisky z hodin
- Informace z mojí prezentace
[1] Šelfový ledovec = ledovec, který plave na vodě, ale zároveň je spojený s pevninou
[2] Permafrost je půda, která nerozmrzá ani v létě
