Georeliéf – maturitní otázka

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Georeliéf

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Kasal Rukáf

 

Co je to georeliéf

  • tvar zemského povrchu
  • georeliéfem tedy rozumíme plochu zemské kůry tj. plochu vzájemného kontaktu exogenních (vnějších) a endogenních (vnitřních) sil
  • geomorfologie- věda zabývající se studiem tvaru zemského povrchu
  • georeliéf dělíme na oceánský a pevninský

 

Oceánský reliéf

  • povrch litosféry na dně oceánů
  • na dně oceánů rozlišují, v závislosti na stavbě zemské kůry a geomorfologických rysech,

 

3 základní prvky:

  • podmořské okraje pevnin se zemskou kůrou pevninského typu,
  • přechodná zóna se zemskou kůrou přechodného typu,
  • lože oceánu se zemskou kůrou oceánského typu.

 

1) Pevninský šelf – zatopený okraj kontinentu, hloubka do 200 m, v šelfových mořích jsou častá naleziště nerostného bohatství (ropy, zemního plynu, rud barevných kovů – Norské moře, Severní moře, Mexický záliv).

2) Pevninský svah – je tvořen pevninskou zemskou kůrou.

3) Pevninské úpatí – pevninská zemská kůra, dochází zde k akumulaci sedimentů z pevniny.

Největší část oceánu zabírá oceánské lože tvořené oceánskou zemskou kůrou.

4) Středooceánské hřbety – dlouhá podmořská pohoří, mající ve své osní časti prolomy – rifty, kde se vytváří nová oceánská zemská kůra (Atlantský hřbet, Arabsko-indický hřbet atd.). Někde vystupují oceánské hřbety na povrch a vytvářejí ostrovy jako například Island nebo Havajské ostrovy.

5) Oceánské pánve – hluboké rozsáhlé sníženiny v oceánech (3 – 5 km). Severovýchodní tichomořská pánev, Angolská pánev, Brazilská pánev, Jihoaustralská pánev  a další.

6) Hlubokomořské příkopy – vznikají v místě subdukce litosférických desek, dochází k zániku oceánské zemské kůry. Jedná se o nejhlubší místa oceánů, několik km hluboké a stovky km dlouhé sníženiny. Mariánský příkop, Atacamský příkop, Filipínský příkop, Sundský příkop aj.

 

Pevninský reliéf

  • Členění reliéfu dle nadmořské výšky:
    • do 200 m.n.m. nížiny
    • nad 200 m.n.m. vysočiny
  • Členění reliéfu dle relativního výškové rozdílu mezi nejvýše a nejníže položenou části georeliéfu na malém území (většinou do 16 km2) tzv. morfografické typy reliéfu:
    • do 30 m rovina
    • 30 -150 m pahorkatina
    • 150 – 300 m vrchovina
    • 300 – 600 m hornatina
    • více než  600 m velehornatina

 

Hlavní typy pevninského reliéfu:

  • Akumulační roviny
    • mořské pobřežní roviny- vznikají ze šelfu oceánského dna, který se vynořil nad hladinu
  • Erozně denudační roviny
    • Vznikají v tektonicky klidných oblastech dlouhodobým působením exogenních činitelů.
  • Klenby a pánve
    • Jako klenby označujeme oblasti, které vznikly svislými zdvihy.
    • Pánve jsou sníženiny zemského povrchu většinou kruhovitého tvaru. (Pařížská pánev)
  • Pohoří
    • vrásová pohoří
    • vrásno-zlomová pohoří
    • příkrovová pohoří
    • kerná pohoří
    • vulkanická pohoří

 

Endogenní pochody a tvary

  • Vznikají působením vnitřních sil, které vycházejí z nitra Země.
  • vyvolává je vnitřní energie, která vzniká při rozpadu radioaktivních látek
  • vnitřní činitelé nejsou závislí na vnějších podmínkách
  • nepůsobí na všech místech povrchu současně
  • Způsobují:
    •  zemětřesení
    • vulkanismus
    • zdvihy a poklesy zemské kůry
    • vrásnění
    • přeměnu hornin
  • Vytváří primární tvary na zemském povrchu, většinou makro rozměrů.

 

Pohoří

  • Vrásový reliéf – vzniká v místě, kde se litosférické desky pohybují proti sobě, dochází ke zprohýbání vrstev, ke vzniku:
    • a) antiklinál – hřbetů
    • b) synklinál – sníženin
  • Takovou stavbu má pohoří Švýcarský Jura nebo Atlas.
  • Příkrovový reliéf – vzniká působením obrovských tlaků, vrásy se nasouvají na sebe. Pohoří patří k nejvyšším světovým pohořím s velice složitou stavbou, např. Alpy.
  • Kerný (zlomový) reliéf – vzniká vyzdvižením nebo poklesem jednotlivých ker podél zlomů.
  • Příkladem mohou být Jizerské hory, Krušné hory

 

Sopečný reliéf

  • Většinou vzniká v místě styku litosférických desek.
  • Roztavené horniny z nitra Země se přesouvají směrem k povrchu.
  • Dochází ke vzniku sopek, k výlevům magmatu na zemský povrch nebo k utuhnutí magmatu pod zemským povrchem.
  • Ze zemského pláště vystupuje žhavotekuté magma, které se hromadí v magmatickém krbu. Teplota zde může dosahovat hodnot 700°C – 1 300°C. Sopečným komínem neboli sopouchem proudí magma směrem k povrchu. Komín vyúsťuje na povrch ve formě kráteru (jícnu), přes který vyvrhuje sopka lávu nebo pevné částice. Kromě hlavního komínu a kráteru může mít sopka komíny a krátery vedlejší. Lávový proud vzniká odtokem a utuhnutím lávy jedním směrem.
  • Přehled vybraných sopek
    • Evropa: Vesuv, Stromboli, Etna (vše Itálie), Hekla (Island)
    • Afrika: Kilimandžáro
    • Amerika: Mount Ranier (USA), Popocatépetl (Mexiko)
    • Asie: Krakatoa (Indonesie), Fudžisan (Japonsko)

 

Zemětřesení

  • zemětřesením rozumíme náhlé krátkodobé otřesy zemského povrchu vznikající především na styku litosférických desek.
  • Hypocentrum – je místo pod zemí, kde zemětřesení vzniklo (svrchní plášť nebo zemská kůra).
  • Epicentrum – je místo na zemském povrchu, kde je zemětřesení nejsilnější.
  • Zemětřesení dělíme na:
    • tektonická (dislokační) – nejčastější a nejzhoubnější.
      • Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné energie v tektonicky aktivních oblastech, přičemž dochází ke smykovému pohybu ker podél zlomových spár.
    • sopečná (vulkanická) – bývají průvodním jevem sopečné činnosti. Hypocentra se nacházejí v hloubkách do 10 km. Tato zemětřesení mívají lokální význam a malou intenzitu.
    • řítivá – vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin v krasových
      • Zemětřesení lze hodnotit několika stupnicemi.
      • Mezi neznámější náleží Richterova stupnice – pro hodnocení intenzity zemětřesení.

 

Exogenní tvary a pochody

  • Jsou způsobeny silami mající svůj původ mimo naši Zemi (sluneční energie, gravitace)

Svahové pochody

  • Jedná se o přenos hmot způsobených zemskou tíží.
  • laviny – rychlý pohyb sněhu ve směru svahu
  • bahenní proudy – pohyb jemnozrnného materiálu přesyceného vodou
  •  řícení – rychlý pohyb hornin ze svahu

Krasové jevy

  • Vyskytují se v oblastech vápenců, dolomitů a jim podobných hornin.
  • Jsou tvořeny erozní činností a chemickým působením povrchové a podpovrchové vody.
  • Rozpouštěním vápence vznikají krasové jevy.
  • Krasové tvary můžeme třídit na povrchové (exokras) a podzemní (endokras)
  • Vědní obor zabývající se výzkumem jeskyň se nazývá speleologie.

 

Povrchové tvary:

  • škrapy: drobné rýhy a tvary vhloubené do skalního podkladu, často se vytváří škrapová pole
  • závrty: sníženina okrouhlého tvaru vznikající rozpouštěním vápence vodou podél puklin
  • ponor: místo, kde se vodní tok ztrácí v podzemí (Rudické propadání)
  • vyvěračka: místo, kde vodní tok vyvěrá na povrch (řeka Punkva)
  • propast: svislá prohlubeň, často vznikající propadnutím stropů původních jeskyní
  • polje: rozsáhlá sníženina


Podzemní tvary:
 

  • jeskyně: dutina vzniklá rozpuštěním vápence
  • krápníky: stalagtit, stalagmit, stalagnát, brčka
  • krápníkový kaňon

 

Fluviální procesy

  • Jedná se o tvary způsobené povrchově tekoucí vodou.
  • Po deštích nebo při tání sněhu se vytváří ron tj. plošný nesoustředěný odtok vody, který postupně vytváří ronové rýhy.
  • Soustředěný odtok je nazýván vodním tokem. Při odtoku vody dochází k erozi (boční, hloubková, zpětná, evorze) nebo sedimentaci materiálu.
  • Evorze- vymílání balvany a jinými materiály pohybovanými vířící vodou. Vznikají tak různé jamky až hluboké kotle (obří hrnce) velkých rozměrů.
  • Na horním toku, kde má řeka největší spád a sklon, převažuje  hloubková  eroze nad usazováním.
  • Říční údolí má tvar písmene V – vznikají hluboká, zaříznutá, úzká údolí.
  • Na dolním toku má řeka nejmenší sklon a spád, převažuje zde usazování nad erozí.
  • Údolí má tvar písmene U.
  • Z eroze se uplatňuje především eroze boční, vytváří se zákruty řeky.
  • Zákruty mající více než 180o se nazývají meandry.
  • Říční jezero je druh jezera, který vznikl buď přirozeným erozním působením toku (řeky nebo potoka), nebo vlivem člověka při vodohospodářských úpravách toku
  • Říční nivačást údolí, která je pravidelně zaplavována, ovlivňována a formována povodněmi.
    • vzniká dvěma základními pochody, a to
      • a) sedimentací uvnitř zákrutů a meandrů vodních toků
      • b) sedimentací na povrchu za povodní
  • říční terasy- stupňovitě uspořádané plošiny pokryté štěrky a písky jako pozůstatek původního dna koryta řeky.
  • vodopád příkrý až svislý stupeň v říčním korytě, přes který přepadá vodní tok. Příčiny vzniku vodopádu jsou strukturně geologické (odolné horniny spočívají na měkkých, síť puklin) nebo geomorfologické (visutá boční údolí).
  • povodeň přírodní katastrofa, způsobená rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryta řek

 

Marinní procesy

  • Činnost mořské nebo oceánské vody.
  • Důležitým modelačním činitelem na pobřeží je příboj, to znamená nárazy mořských vln na pobřeží.
  • Erozní činnost mořské nebo oceánské vody na pobřeží se nazývá abraze
  • Mořská vlna je pohyb částí vody. Vlny jsou vyvolávány především větrem (eolické vlny) a mořskými proudy. Kromě toho mohou být vyvolány i zemětřesením, sesuvem půdy nebo pádem části ledovce do vody atd.
  • pobřežní jezera – vznikla z části mořských zálivů, které byly odděleny narůstáním písečných náplavů.
  • Mořský útes (ríf) je řada pevných útvarů nacházejících se na mělčině poblíž vodní hladiny. Útesy vznikají jednak procesy geologickými, jednak biologickými, jednak lidskou činností nebo jejich kombinací.
  • Pobřežní proud příbřežní proud, voda je tlakem větru hromaděna u čela pláže, uniká podél okraje břehu
  • zpětný (trhlinový) proud – 0,5-1 m pod hladinou, zakrytí vlnami
  • Moře a oceány jsou také největšími sedimentačními oblastmi světa. Sedimenty mohou být původu:
    • anorganického –  vše, co je spláchnuto vodou rozpadem jiných činitelů
    • organického – zbytky těl a schránek živočichů

 

Eolické procesy– chemického – vrstvy solí

  • tvary zemského povrchu vytvořené větrem projevující se převážně v oblastech bez nebo s minimální vegetací. Projevují se vlastní odnosovou činností (deflace) a obrušováním reliéfu unášenými materiálem (koraze).
  • vznikají např. skalní hřiby, skalní brány, skalní okno,…
  • Transportovaný materiál může být i ukládán ve formě přesypů (dun) nebo spraše.
  • Výška přesypů je různá – od několika cm (tzv. čeřiny) až po několik desítek m.
  • Délka může dosahovat několika km
  • Přesypy srpovitého tvaru se nazývají barchany.
  • skalní okno = otvor skrz skálu nedosahující jejího úpatí (čímž se liší od skalní brány)

 

Glaciální procesy (kryogenní)

  • Vznikají v části krajiny – kryosféře, ve které je minimálně 2 roky teplota bod bodem mrazu.
  • Asi 1/10 reliéfu pokrývají ledovce. Ledovec vzniká nad sněžnou čárou přeměnou sněhu v led.
  • Ledovec je tvořen především krystaly ledu, které vznikají bud‘ z firnu, nebo přímo z vody mrznoucí v led na povrchu ledovce.
    • a) ledovce horské- svahový, karový, údolní – v pohoří Himálaj, Andy, Alpy atd.
    • b) ledovce pevninské (v Grónsku, Antarktidě)
  • Ledovce se pohybují a vytváří v reliéfu charakteristické tvary: moréna, trog, fjord, bludný balvan, kar
  • moréna  horninový materiál hromadící se na povrchu, vnitru ledovce a pohybující se s ledovcem
  • trog ledovcem přemodelované údolí, s příčným profilem ve tvaru U
  • fjord údolí zatopené mořem po ústupu ledovce se strmými břehy (Norsko, Nový Zéland)
  • bludný balvanvelké zvětraliny unášené ledovcem na velkou vzdálenost
  • kar hluboká sníženina obklopená vysokými skalními svahy, leží pod vrcholem či v horní části hory nebo v uzávěru ledovcového údolí. Po ústupu ledovce vznikají často karová jezera.

 

Biogenní procesy

  • Jedná se o činnost organismů (rostlin i živočichů) působící na reliéf.
  • Tato činnost může být tvořivá nebo rušivá, popř. mechanická nebo chemická.
  • Výsledkem činností organismů jsou např:
    • termitiště
    • korálové útesy
    • rašelina, uhlí, vápenec, živice apod.

 

Antropogenní procesy

  • Tvary zemského povrchu vytvořené činností člověka.
  • Člověk je v současnosti rozhodující činitel na 4/5 rozlohy pevniny.
  • Tvary podle jednotlivých druhů hospodářské činnosti
    • montánní – těžební
    • komunikační – dopravní
    • industriální – průmyslové
    • agrární – zemědělské
    • litorální – pobřežní
    • urbánní – sídelní
    • ostatní