Otázka: Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Předmět: Filosofie, Společenské vědy
Přidal(a): Adéla Moravcová
Základní informace
- Jeden z nejvýznamnějších filosofů své doby, zástupce německé klasické filosofie
- Působil jako domácí učitel, pracoval v nakladatelství, učil na gymnáziu (až po 30 letech),…
- Působil v Heidelbergu a v Berlíně
- Nebyl to moc dobrý řečník (mluvil potichu, koktal,…)
- Jeho názory se prolínají
- Není materialista, ale idealista (objektivní idealista)
Absolutní idealismus = za podstatu všech jevů považuje neosobní instinkt, absolutní idea/ světový rozum, světový duch
- Vše hmotné je pro Hegela druhotné
- Idea sama o sobě je aktivní, je ve všem, v každém jevu
- Idea je to, co činí veškeré věci pochopitelné rozumem
- Představitel dialektiky – svět se neustále vyvíjí, stupňovitě
- Triády = tři stupně vývoje, jsou navzájem v protikladu
- 1) Teze
- 2) Antiteze (negace)
- 3) Syntéze (negace)
- Aplikoval to i na poznání
- V základě vývoje je boj protikladů
- Zabýval se pojmy nutnost, náhoda, kvalita, kvantita, skutečnost, podstata, jev, možnost,…
Jeho filosofie se skládá ze tří částí
- Logika
- Filosofie přírody
- Filosofie ducha
Logika = učení o podstatě všech jevů, rozšířil okruhy logiky
- 1. stupeň = Čistá idea = abstraktní povaha, mimo čas a rozum
- 2. stupeň = Hmotná skutečnost = příroda, hmotný svět kolem nás, vnější svět, existuje v prostoru a čase, protiklad čisté ideje
- 3. stupeň = Duch = čistá idea, ale ve vyšší kvalitě, je zde i čas a prostor
Zabývá se duchem (3. stupněm)
- subjektivní duch – vyděluje ho (psychologie, fenomenologie, antropologie,…)
- objektivní duch – ze subjektu ven do společenských a státních vztahů (právo, morálka,…), viděl lidstvo na cestě k pokroku, postupně si člověk sám sebe uvědomuje, uvědomuje si přirozenost a svobodu, stát je podle něj největší formou svobody – lidské vztahy uspořádány tak, aby byl svět co nejsvobodnější, nejlepší formou státu je Pruská konstituční monarchie
- absolutní duch – absolutní sebepoznání ideje, vrchol vývoje, je v umění, v náboženství a ve filosofii