Globální problémy země – maturitní otázka

 

Otázka: Globální problémy země

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Klárka

 

 

  • problémy týkající se celé planety a všech lidí na Zemi
  • Ekologie = věda zkoumající vztahy organismů k vnějšímu prostředí, a vztahy organismů navzájem
  • Aplikovaná ekologie = životní prostředí, znečištění vody a půdy
  • Enviromentalistika = věda o životním prostředí

 

Nedostatek pitné a užitkové vody: 

  • Největší nedostatek: Afrika, střední a jihovýchodní Asie, Čína, Indie,

Příčiny nedostatku:

  • Růst populace
  • Klimatické jevy (všeobecná cirkulace atmosféry)
  • Znečišťování vodních zdrojů člověkem (pesticidy, hnojiva, splašky, průmysl, odpadní vody)
  • Plýtvání vodou ve vyspělých zemích

Možnosti řešení:

  • Omezení plýtvání ve vyspělých zemích (limity,, zdražení, časové omezení)
  • Financování čištění vodních zdrojů
  • Financování hydrogeologických průzkumů

 

Války, konflikty a spory: 

  • Největší problémy: Afrika, Indonésie, Čečensko
  • Největší hrozba pro celosvětový konflikt je použití jaderných zbraní. Jejich vlastnictví a výroba je povolena jen některým velmocím (smlouva o nešíření jaderných zbraní)
  • Termonukleární zbraně (slučování jader lehkých prvků), biologické, chemické zbraně hromadného ničení

Možnosti řešení:

  • Důsledně uplatňovat smlouvu
  • Postupná likvidace všech zbraní hromadného ničení a následně zákaz výroby dalších
  • Bezpečnostní opatření u současných zbraní hromadného ničení (zamezit získání teroristů atd…)

 

Chudoba a zaostalost: 

Příčiny zaostalosti:

  • Následky kolonialismu (přesun zisků do center s vyspělou ekonomikou)
  • Ostrá konkurence na světových trzích
  • Mnohostranná závislost na vyspělých zemích (technologická, finanční, obchodní)
  • Kmenové zřízení neslučitelné s tržní ekonomikou
  • Rychlý přírůstek obyvatelstva
  • Nekvalitní řízení společnosti vládnoucími činiteli
  • Nedostatek prostředků pro budování infrastruktury
  • Nepříznivá geografická poloha

Možnosti řešení:

  • Odpuštění dluhů rozvojovým zemím
  • Podpora gramotnosti a vzdělání
  • Zrušení opatření znevýhodňující zaostalé země na světových trzích
  • Regulace přírůstku obyvatelstva
  • Navýšení finanční podpory na rozvojové programy

 

Negramotnost:

Hlavní příčiny negramotnosti:

  • Chudoba, lidé si nemohou vzdělání dovolit
  • Náboženské předsudky
  • Nedostatek škol, učebních pomůcek a kvalifikovaných učitelů v rozvojových zemích
  • Muslimské země – negramotnost žen
  • Bez schopnosti obyvatelstva číst a psát není možné zvýšit ekonomickou úroveň země

Možnosti řešení:

  • Financování podpůrných programů na vzdělání
  • Zavedení povinné školní docházky
  • Nevyužívání dětí jako levné pracovní síly

 

Likvidace lesů a pralesů:

hlavní příčiny:

  • potřeba topiva
  • potřeba stavebního materiálu
  • potřeba získání zemědělské půdy
  • získání prostoru pro sídla, komunikace, přehrady a těžbu nerostných surovin
  • suroviny pro výrobu papíru a celulózy

největší problém je kácení tropických deštných pralesů, protože:

  • zde žije polovina druhů živočichů (90% primátů, 40% dravců, 80% hmyzu)
  • 2/3 všech známých rostlinných druhů
  • Zásobárna kyslíku na Zemi
  • Význam pro globální cirkulace atmosféry na Zemi
  • Ničením následně dochází k erozi půdy a rychlému vyčerpání půdy, vymření původních obyvatel
  • Výskyt rostlin a živočichů, které nebyly poznány a mohly by mít význam pro člověka (léky)
  • Při vypalování uniká co2 – dopady na změny klimatu
  • Dnes je rozloha tropických pralesů cca cca 7mil km2, za posledních 100 let jich ubylo 50%, každý rok je vykáceno cca 160000km2 (zhruba jako 2 ČR)

Možnosti řešení:

  • Náhrada dřeva jako paliva
  • Mezinárodní tlak na vyhlášení národních parků a chráněných území, dodržování pravidel
  • Ekonomická pomoc rozvojovým zemím náhradou za omezení nebo zastavení těžby
  • Informovat veřejnost o problému
  • Vymezení oblasti těžby a oblasti pro původní obyvatelstvo

 

Skleníkový efekt: 

  • Skleníkové plyny (vodní pára, oxid uhličitý, methan, oxid dusný, ozón) vytváří v ovzduší nad zemí vrstvu. Většina krátkovlnného (ultrafialového záření) touto vrstvou prochází bez omezení.
  • Dlouhovlnné (infračervené, tepelné) záření vyzařované ze Země do vesmíru touto vrstvou neprojde zcela a z části se odrazí zpět k zemskému povrchu. Nadměrné množství skleníkových plynů způsobuje, že se k Zemi odráží větší část dlouhovlnného záření a postupně dochází ke globálnímu oteplování Země.

Důsledky zvyšování skleníkového efektu:

  • Globální oteplování planety
  • Tání ledovců a vzestup hladiny světového oceánu (zaplavení rozsáhlých oblastí)
  • Přibývání výrazných výkyvů počasí s mimořádně silnými meteorologickými jevy (bouře, sucho, povodně)
  • Zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva, živočichů a rostlin
  • Zeslabování ozonové vrstvy – ozonová díra- jev, při kterém dochází k úbytku ozonu v horních částech atmosféry nerozsáhlejší nad jižní polokoulí, nad Antarktidou a Austrálií. I nad Evropou se koncentrace ozonu snižuje. Příčiny – únik látek (freony, halony..) Skleníkový efekt je v souvislosti s poškozováním ozonové vrstvy
  • Nakládání s odpady- velké množství odpadu od konce 2. sv.v. Zvýšení používání umělých hmot, dodržování hygienických norem a používání obalových hmot v potravinářství. Rozvojové země dodnes nemají vyřešené důkladné zbavování odpadů (pevné, plynné i tekuté látky). Jejich likvidace je stále složitější, protože na předměty denní potřeby jsou využívány materiály s dlouhou dobou rozkladu a materiály, jejichž rozkladem vznikají toxické látky

Možnosti řešení:

  • Třídit odpad již v domácnosti
  • Omezit množství obalů
  • Zvýšit sankce za nelegální nakládání s odpady
  • Používat recyklovatelné materiály
  • Informovat obyvatele
  • Podpora bezodpadových technologií v průmyslu

 

Rozšiřování pouští: 

  • Poušť je území, kde dlouhodobý roční úhrn srážek činí méně než 100-200mm za rok. Denní teploty často přesahují 40°C. Desertifikace je proces degradace území na pouštní, polopouštní nebo podobně vypadající na vodu chudou oblast: Desertifikací je ohrožena cca jedna třetina zemského povrchu. Tento problém zasahuje až 2mld lidí
  • Největší nebezpečí je v Africe (subsaharská oblast, do roku 2008 ztratí chudé země v Africe cca 90 mil hektarů a přijdou tak o 280mil tun obilí, v Súdánu postoupila poušť během 17 let o 100km na jih, v Asii (vysychání Aralského jezera, pouště v centrální Asii) a jižní Americe (poušť Atacama se šíří rychlostí 3km ročně)

Příčiny rozšiřování:

  • Klimatické změny (globální oteplování, dlouhá období sucha)
  • Nadměrná pastva, odlesnění území
  • Nadměrný odběr vody z území
  • Přetěžování půdy
  • Plýtvaní vodními zdroji

Následky:

  • Rozsáhlé prachové bouře
  • Šíření bakterií a plísní
  • Hladomory
  • Nemoci dýchacího ústrojí u lidí

Možnosti řešení:

  • Senegal přišel s návrhem zelené hráze napříč Afrikou – stromy by měly zabránit šíření Sahary na jih
  • Izrael začal sázet v suchých oblastech kaktus pitahaya, protože potřebuje 10x méně vody než citrusové plantáže
  • Indie experimentuje s houbou, která usnadňuje růst rostlin v suchém prostředí
  • Egypt investuje do zavlažovacích projektů
  • V Mexiku mají rostlinu Nipa, která produkuje zrna a je odolná vedru, suchu a roste i při zavlažování mořskou vodou
  • Růst populace.
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!