Hilsneriáda – seminární práce

 

   Otázka: Hilsneriáda

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): MrLuciprd

 

 

 

 

Obsah

ÚVOD

HILSNERIÁDA

LEOPOLD HILSNER

VRAŽDA MARIE KLÍMOVÉ

VRAŽDA ANEŽKY HRŮZOVÉ

SOUDNÍ PROCES

KONEC ŽIVOTA LEOPOLDA HILSNERA

T.G.MASARYK

ANTISEMITISMUS

KAREL BAXA

ZAJÍMAVOSTI

ZÁVĚR

POUŽITÁ LITERATURA

 

 

ÚVOD

Vybrala jsem si téma  Hilsneriáda.

Chtěla bych nastínit odlišné názory mezi židovskou a antisemitskou skupinou lidí.

 

HILSNERIÁDA

=  období Leopolda Hilsnera (přelom 19. – 20. století)

Zabývala se antisemitismem v Čechách (hlavně politickým antisemitismem[1]), protižidovskou kampaní, ..Hodně ovlivnila českou a rakousko – uherskou společnost.

 

Leopold Hilsner

Pocházel z židovské rodiny. Nebyl příliš vzdělaný, nepracoval, živila ho matka. Byl několikrát soudně odsouzen za vraždu .

 

Vražda Marie Klímové

Jednoho dne, údajně v červenci r. 1898, náhle zmizela Marie Klímová. Její kostra byla nalezena až v říjnu hajným Františkem Chalupou. Nedaleko od místa činu se našly její šaty  a stopy po hrubém násilí. Bylo tedy jasné, že byla zavražděna.

Z vraždy Anežky Hrůzové byl již znám Leopold Hilsner. Jelikož obě dvě vraždy byly stejného námětu, Hilsner byl obviněn. Vše ale popíral, Marii prý neznal. Zjistilo se, že Hilsner              a Klímová se dobře znali. Byli spolu ve Zhoři na pouti a také v Březině na dělnickém výletě. Opět vše popřel.

Našel se svědek jménem Antonín Lang, který Hilsnera a Klímovou v den vraždy sledoval. Spolu s nimi šel L. Gráf, H. Basch a W. Bretiš. Jelikož Land neměl druhého svědka, který by mu vše dosvědčil, byli páni pro nedostatek důkazů zproštěni viny. Avšak Hilsner nebyl. Měl alibi, že v den vraždy byl v Jihlavě. Soud zamítnul, jelikož se našly důkazy, že ráno, den před vraždou, odjel domů.Hilsner přiznal, že jeho alibi nebylo pravdivé.

Rozsouzení bylo zřejmé – Hilsner se účastnil činu při zavraždění Marie.

Po její smrti byl Hilsner viděn několikrát v Pánském lese. Chtěl, aby její smrt byla utajena      a aby se za nějaký čas na ni zapomnělo. Proto se vrátil do Polné a střežil její hrob.

„ Nebyla to vražda z obvyklých pohnutek, např. ze žárlivostí, ziskuchtivosti, smyslnosti, ze msty, atd., byla to vražda z příčin nejlépe známých těm, kteří ji provedli. Marie Klímová byla zabita proto, aby s ní byla získána krev, kterou potřebují Židé (nebo aspoň jistá část jich) k obřadním neboli rituálním účelům. Byla to vražda rituální. “ [2]

 

Vražda Anežky Hrůzové

Anežka byla prosté venkovské děvče pocházející z Českomoravské vysočiny. Její otec zemřel, když jí bylo 13 let, a proto se stala pracovitou hospodyňkou. V 17 letech chodila na učení šití, kterému se později věnovala. Zde si Anežky všiml známý „ povaleč a vagabund “ [3] Leopold Hilsner z Polné. Chodil za ní a pronásledoval ji. Anežce se to nelíbilo. Stěžovala si matce a poručíkovi Novákovi, ale nic se nezměnilo.

Jednoho dne, 29.3.1899, Anežka nepřišla z šití domů. Když se matka dozvěděla, že není v práci, utíkala pro pomoc za poručíkem Novákem. Spolu se synem se snažila dceru najít v lese Březina, ale marně. Na Bílou sobotu sehnal starosta 120 lidí na hledání ztracené Anežky. Netrvalo dlouho, a našli ji.

Mrtvola ležela na břiše. Hlavu měla mezi rukama obtočenou košilí a sukní. Šaty z ní byly strhány, nohy v kolenou ohnuty a vztyčeny vzhůru. Podřezaná byla až k páteři, ale pod její ránou byl malý koláč krve což nevysvětlovalo, kde se zbytek krve vytratilo. Také byla několikrát uhozena kamenem a holí do hlavy.V rakvi mrtvou dívku odvezli na pitvu. Z vraždy je obviněn Hilsner.

Zavraždění mělo obrovský ohlas v novinách (př. Radiální listy). V nich bylo psáno, že pachatelé svlékli dívku, aby jí nic nepřekáželo v oběhu krve. Dívka vše vnímala, bránila se,  a proto pachatelé použili svou sílu a způsobili ji podlitiny na rukou.

Vrahové byli tři :

1. Držel dívku, aby krev nestekla na tělo
2. Řezal
3. Měl nádobu, do které zachycoval krev (proto se u mrtvé dívky našel jen koláč krve)

Byla to rituální vražda – polenský případ. Šířila se pověst, že pachatelé jsou Židé. Vražda sloužila k účelu náboženskému. Pohřeb se konal v kostele u sv. Barbory.

 

Soudní proces

Proběhl 16.září 1899 krajským soudem v Kutné Hoře. Zástupcem rodiny zavražděné Anežky Hrůzové byl Karel Baxa. Zde byl Leopold Hilsner odsouzen k trestu smrti provazem bez přímých důkazů. Způsobilo to velký rozruch nejen v Čechách, ale i tam, kde žili Židé.

Hilsnerův obhájce dr. Zdenko Auředníček se odvolal z rozsudku kutnohorské poroty na Nejvyšší soud ve Vídni a vyžádal si posudek od pražské lékařské fakulty. Rozsudek byl nakonec zrušen a předán za účelem nového zkoumání a rozhodnutí ke krajskému soudu v Písku.

Na podzim r. 1900 byl Hilsner žalován nejen za spáchanou vraždu Anežky Hrůzové, ale také Marie Klímové. Nic nešlo v jeho prospěch, ba naopak, situace se pořád zhoršovala, neboť se dopustil dalšího činu, a to utrhání na cti[4]. Pomohl tomu také svědek Petr Pešák, který svým křivým svědectvím přesvědčil celý lid i porotu k trestu smrti na šibenici.

Po píseckém procesu svůj trest odpykával na Pankráci, později ve Steinu. V r.1918 dostal Hilsner milost od rakouského císaře Karla I. a byl propuštěn na svobodu.

 

Konec života Leopolda Hilsnera

Po státním převratu r. 1918 se usadil s Praze. Přeměnil si své jméno nejdříve na Hellera, později na Himmelreicha. Oženil se ve Velkém Meziříčí s Teresií Rosenfeldovou.

Od té doby žil střídavě v Praze a ve Vídni a živil se podomním obchodem[5] , prodával galanterní zboží v pouličním stánku nebo kancelářské potřeby, kravaty, tkaničky, apod.

Když se mu v Čechách a na Moravě nedařilo, přesunul se na trvalo do Vídně. Za nedlouho zemřel pravděpodobně na rakovinu tlustého střeva. Druhý den po smrti byla v denních listech tato zpráva :

„Včera zemřel ve stáří 59 let v Rothschildově nemocnici ve Vídni Leopold Himmelreich, vlastním jménem Leopold Hilsner, známý z procesu polenského, kdy zodpovídal se před kutnohorskou a později píseckou porotou z vraždy Anežky Hrůzové.“ [6]

 

T.G.Masaryk

Byl profesorem na pražské univerzitě a politikem realistické strany. Později 1.československý prezident.

Postavil se na stranu Hilsnerovou, tedy proti politickému antisemitismu – byl zvláštním přítelem Židů (jednak po otci židovského původu a jednak proto, že v Rakousku byli Židé velmi mocní a spravedliví k těm, kteří mu sloužili).Po prvním Hilsnerově obvinění napsal brožuru: Nutnost revidovati process Polenský.

Za jeho názory mu chodily do schránky dopisy výhružných básniček.

 

Příklad :

,,Masaryčku! Masaryčku!

Máš velmi úlisnou hubičku,

myslím, že jsi dostal od židáčků

pár tisíc na ručičku.

 

Za to zasloužíš od národu

pár řízných faciček na hubičku.

Ještě za svou brožurečku

máš se soudem oplétačku (…)

 

Zasluhuješ čest a chválu,

ty hanebný židovský vrahu.

Zasloužil bys, Masaryčku,

jít s Hilsnerem na houpačku.“ [7]

 

Masarykovi se v hilsneriádě dostalo hodně výsměchu nejen od společnosti, ale také od svých studentů.

 

Antisemitismus

„Nepřátelský vztah vůči Židům, který může působit i jako ideologie či politická doktrína[8].“ [9]

Na přelomu 19. a 20.století tzv. teorie spiknutí = židovské snahy o ovládnuté světa . Lidem protižidovského zaměření se říkalo antisemité.

Příklady typů :

ž   náboženský antijudaismus

– náboženský základ pochází z rozporů mezi judaismem a křesťanstvím nebo islámem

ž   rasový antisemitismus

– nesprávně pochopené myšlenky o vývoji ras – období osvícenství

ž   nový antisemitismus

– období 20.století,odlišná forma antisemitismu spojována s politikou (levicovou, pravicovou, islamistickou)

Karel Baxa

Český politik a právník, předseda ústavního soudu a starosta Prahy. Měl velice antisemitské názory – odpůrce T.G.Masaryka.

 

Zajímavosti

V r. 1919 natočil režisér Franz Köhler film „ Der Fall Hilsner – Případ Hilsner, “  [10] ve kterém se objevuje Hilsner v hlavní roli.

Symbolický hrob Anežky Hrůzové se nachází na místě nálezu mtrvého těla v lese Březina. Je ohraničen kameny nad kterými je dřevěný kříž. Pamětní cedule visí na stromě pod svatým obrázkem.

 

ZÁVĚR

Snažila jsem se co nejstručněji a nejjasněji objasnit situaci v 19.-20.století v období Leopolda Hilsnera. Je to velmi zajímavé a hloubavé téma.

Dosavad přesně nevíme, kdo je vrahem prostých dívek.

 

POUŽITÁ LITERATURA

ž   Hilsneriáda a TGM 1899 – 1939 , Jan Rys , Praha 1939

ž   http://cs.wikipedia.org/wiki/Hilsneri%C3%A1da

ž   http://www.slovnik.cz/docs/masaryk.htm

ž   http://cs.wikipedia.org/wiki/Antisemitismus

ž   http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Baxa

ž   http://www.holocaust.cz/cz/history/antisemitism/history/modern_antisemitism/hilsneriada

ž   http://www.panovnici.cz/tomas-garrigue-masaryk

ž   http://www.crg.cz/sekce/historie/referaty/19-stoleti/hilsneriada.htm

 

ODKAZY OBRÁZKŮ :

ž   http://www.crg.cz/sekce/historie/referaty/19-stoleti/Hruzova_A_hrob.jpg

ž   http://zidovskehrbitovy.cz/rs/foto/_clanek/106232526.jpg

ž   http://www.masaryk.nazory.cz/portret12.gif